V této kapitole nás budou zajÃmat důsledky migraÄnà krize pro Evropu a bezpeÄnost.
PÅednÄ si budeme muset stanovit (my = Evropa), jestli potÅebujeme zmÄnit migraÄnà politiku, zákony o poskytovánà azylu a jejich lhůty v kontextu s právÄ zÃskanými zkuÅ¡enostmi. Za prvé s ohledem na bezpeÄnostnà stránku masivnà migrace a za druhé s ohledem na poÄty lidÃ, které se v budoucnosti budou chtÃt v EvropÄ definitivnÄ realizovat, a jejich poÄet každopádnÄ v pÅÃÅ¡tÃch letech násobnÄ vzroste. NÄco k tomu napÅÃklad zde.
Je skoro jisté, že ke zmÄnám dojde v obou zmiÅovaných segmentech, protože dosavadnà praxe v konfrontaci s hutnÄjšà realitou migrace selhává. Muselo být opuÅ¡tÄno dublinské pravidlo o nutnosti vracet uprchlÃky ze vÅ¡ech zemà Evropy do prvnà zemÄ EU, na jejÞ půdu konkrétnà ÄlovÄk vstoupil. MinimálnÄ 3/4 naÅ¡ich zemà by v tomto režimu zkolabovaly, tak jako by se to stalo Åecku. Možná ale nejvÄtÅ¡Ãm problémem EU pÅi ÅeÅ¡enà krize se ukázala jejà nejednotnost, neschopnost uÄinit a hlavnÄ realizovat rychle jakékoliv konsensuálnà rozhodnutÃ. To nechÅ¥ je mementem do (blÃzké!) budoucnosti, to musÃme zmÄnit jako prvnÃ, bez tohoto pÅedpokladu jsou veÅ¡keré zmÄny nemyslitelné.
- Islám, souÄasná migraÄnà krize a my 7/7
- Islám, souÄasná migraÄnà krize a my 6/7
- Islám, souÄasná migraÄnà krize a my 5/7
- Islám, souÄasná migraÄnà krize a my 4/7
- Islám, souÄasná migraÄnà krize a my 3/7
- Islám, souÄasná migraÄnà krize a my 2/7
- Islám, souÄasná migraÄnà krize a my 1/7
BezpeÄnost

Podle dosavadnÃch zkuÅ¡enostà jsou evidentnà dvÄ vÄci. Za prvé, že nenà možné nechávat neregistrované statisÃce lidà putovat Evropou, jakkoliv jsou to z velké Äásti lidé zasluhujÃcà pomoc, může Äást z nich pÅedstavovat bezpeÄnostnà riziko. VždyÅ¥ do jednoho pocházejà z váleÄných oblastÃ, už proto potÅebujeme znát, kdo je kdo. Za druhé, a to je tÅeba zdůraznit, ani sebelepšà identifikace vÅ¡ech pÅÃchozÃch nezabránà v budoucnu teroristickým útokům. Terorista může klidnÄ pÅijet vlakem z Mnichova jako bankovnà úÅednÃk se vÅ¡emi potÅebnými dokumenty a navÃc s pasem obÄana EU. Zde bude spÃÅ¡ ležet tÄžiÅ¡tÄ prevence, ne v uniformovaných složkách policie stÅežÃcÃch kdejaké roÅ¡tà podél žiletkového plotu kdesi na BalkánÄ, ale na tajných speciálnÃch útvarech rozvÄdek v tÄsné mezinárodnà souÄinnosti.
Pak je tÅeba ovÅ¡em otevÅÃt debatu, nakolik budeme ochotni vymÄnit pocit bezpeÄnosti za Äást svých osobnÃch svobod a hlavnÄ zda budeme ochotni nést finanÄnà bÅÃmÄ zmÄny evropského konceptu bezpeÄnosti. Ten bude totiž vzhledem k technologiÃm, vyššÃmu poÄtu operativnÃch prostÅedků a úzké specializaci dobÅe placených odbornÃků výraznÄ dražšà než nynÃ. NavÃc do pojmu bezpeÄnostnà agenda budeme muset jistÄ zahrnout i zásadnà zmÄnu ochrany vnÄjÅ¡Ãch hranic EU, která v dosavadnÃm konceptu již zcela jistÄ nevyhovuje.
VnÄjšà hranice EU mÄÅà vÃce než 42 000 kilometrů a už teÄ se dá s jistotou ÅÃci, že kompletnÄ se stÅežit nebude, a to z finanÄnÃch důvodů. Äasto se zmiÅuje ostÅe stÅežená hranice USA s Mexikem: ano, jenže tato hranice mÄÅà cca 3200 kilometrů a samy USA, stát, který vydává na obranu vÃce HDP než vÅ¡echny zemÄ NATO v EvropÄ dohromady, stÅežà takto jen cca tÅetinu jejà délky, asi 1100 kilometrů. PatrnÄ vznikne nÄco jako evropská pohraniÄnà stráž, která bude jednak hlÃdat nejexponovanÄjšà úseky hranic EU a také bude flexibilnÄ zasahovat na ostatnÃch mÃstech, pokud si to situace vyžádá. Na potÅebÄ jejÃho vzniku se v podstatÄ lÃdÅi států EU již shodujÃ.
Jak jsem již zmÃnil, nová evropská koncepce migrace a bezpeÄnosti bude velmi, velmi drahá. Nebude totiž obsahovat jen zvýšenà výdajů na bezpeÄnost, ale i na integraci – byÅ¥ tyto penÃze se pozdÄji s velkou pravdÄpodobnostà vrátà – a taky na nutné investice na rozvoj tÅetÃho svÄta, tak aby se zásadnÃm způsobem snÞila motivace desÃtek milionů lidà smÄÅovat do Evropy. To bude náš nejtÄžšà úkol, bude to dlouhodobá záležitost a potáhne se pÅes funkÄnà obdobà mnoha různých vlád v jednotlivých zemÃch EU, na nichž bude záležet, zda z nastoupeného trendu neuhnou. Půjde o proces minimalizace váleÄných konfliktů v postižených regionech, rozvoj mÃstnà infrastruktury, investice do vzdÄlánà tamnà populace a ochrana pÅÃrodnÃch, hlavnÄ vodnÃch zdrojů.
Jak tuÅ¡Ãte, bude to stát obrovské množstvà penÄz, tak veliké, že jednotlivé státy to v dosavadnà praxi, kdy rozpoÄty jsou naÅ¡ponované, a hraje se o každý milion, ze stávajÃcÃch zdrojů nebudou schopny platit… Kdo to tedy zaplatÃ? Jediná varianta – my. Jsou jen prakticky tÅi varianty vývoje. Tou prvnà je svÄtová válka s tÅetÃm svÄtem o zdroje. Tu rovnou zavrhuji, protože pÅi poÄtech potenciálnÃch protivnÃků, jejich vysoké motivaci a způsobu vedenà války, kdy prakticky jednotlivá úmrtà naÅ¡ich vojáků a civilistů mohou zmÄnit výsledek voleb, zatÃmco na druhé stranÄ ani desÃtky mrtvých nebudou hrát zdaleka tak významnou roli, nemáme Å¡anci vyhrát. Oni jsou jako váleÄnÃci již zkuÅ¡enÃ, oproti nám krutà v boji a majà Äas – protože jdou z úrovnÄ nula, nemajà co ztratit. Myslet na vojenské globálnà ÅeÅ¡enà je tedy hloupost.
Dalšà variantou je pÅipustit si, že jako civilizace pozvolna konÄÃme, a nechat pÅÃlivu lidà do Evropy vÃceménÄ volný průbÄh s tÃm, že po novÄ pÅÃchozÃch budeme vyžadovat chovánà v intencÃch našà kultury a legislativy. Což ale v důsledku povede stejnÄ k výraznému zchudnutà původnÃch obyvatel starého kontinentu. Protože se jednak naÅ¡e bohatstvà nebude už dÄlit mezi 510 milionů lidÃ, ale tÅeba v krátké dobÄ mezi 650 milionů a novÄ pÅÃchozà v takovém poÄtu rozhodnÄ nepÅispÄjà k jeho tvorbÄ stejnou kvalitou jako ”Staroevropané”, protože integrace bude v tomto množstvà probÃhat pouze rámcovÄ, ne-li vůbec.
NejschůdnÄjšà cestou je dohodnout se o masivnà pomoci tÅetÃmu svÄtu pÅÃmo v regionech, s tÃm že pÅijÃmat budeme pouze urgentnà pÅÃpady – jako je tÅeba válka v Sýrii – a dále osoby v původnÃch zemÃch pronásledované pro politické pÅesvÄdÄenÃ, vÃru, nebo sexuálnà orientaci. Bude tÅeba uzavÅÃt vlastnÄ skoro celosvÄtovou dohodu, která bude definovat jednak mÃru solidarity jednotlivých zemÃ, jednak mÃru pomoci a také mÃru naÅ¡eho angažmá pÅÃmo v dotÄených regionech. O co konkrétnÄ půjde, jsem popsal výše.
Nejprve vÅ¡ak budou muset pÅed voliÄe svých zemà pÅedstoupit jejich státnÃci a dát jim na vybranou: BuÄ rezignovat na vůdÄà roli původnÃho obyvatelstva na kontinentu, nebo Äást námi vyprodukovaného bohatstvà cÃlenÄ pÅesunout do zemà tÅetÃho svÄta, a to ve vÄtÅ¡Ãm než malém množstvÃ. Pokud skuteÄnÄ chceme jeÅ¡tÄ na dlouho zachovat mÃstnà civilizaci v podobÄ pÅibližné té dneÅ¡nÃ, budeme se muset uskrovnit. Jiná cesta nenÃ. A myslÃm, že to bude na dneÅ¡nà pomÄry, kdy vÄtÅ¡ina z nás tÅetÃmu svÄtu vÄnuje maximálnÄ jednu DMS roÄnÄ v pÅÃpadÄ humanitárnà katastrofy, uskrovnÄnà zásadnÃ. A voliÄi navÃc budou muset dát k tomu politikům dobrovolnÄ mandát. Politici sami proti vůli voliÄů s tÃmto procesem nezaÄnou, protože by pak prohráli následujÃcà volby.
Nejsem ekonom, ale myslÃm, že aÅ¥ už formou nÄjaké srážky, tak jako kdysi v ÄR na povodnÄ, nebo zvýšenÃm danÃ, může jÃt až o tisÃcikoruny. Budeme také muset zaÄÃt pÅestat plýtvat a koneÄnÄ se nauÄit chovat hospodárnÄ ke svým zdrojům. Půjde jistÄ o nároÄný a v kontextu chápánà souÄasné civilizace zlomový moment, už nepůjde o zvyÅ¡ovánà růstu, ale o udržovánà dosaženého standardu, navÃc se zvýšenou mÃrou zodpovÄdnosti každého z nás. Je to nejvÄtšà aktuálnà výzva smÄrem k budoucnosti pro euroatlantickou civilizaci.

Dozajista se vyskytne Äást politiků, kteÅà budou volat po zbavenà se zodpovÄdnosti za budoucà vývoj a po vystoupenà ze struktur EU. To je vÅ¡ak cesta do pekel. Je možné, že stát, který se oplotà a vystoupà z eurointegrace, se pÅi potlaÄenà Ženevských konvencà a náboženských svobod dokáže migraci uchránit. Jisté ale je, že ztratà ekonomickou výkonnost. Momentálnà vystoupenà z EU by položilo i mnohem vÄtšà ekonomiku, než je ta naÅ¡e.
MusÃme si uvÄdomit, že v souÄasném globalizovaném svÄtÄ je každá souÄást ekonomiky zasazena do urÄitého rámce, jehož tvoÅà nedÃlnou souÄást. Jako hodinky: Å¡lapou, pokud jsou vÅ¡echna koleÄka na svém mÃstÄ, vyndáme-li jedno, zastavà se. StaÄà mnohem ménÄ, než vystoupit evropských paktů, a krize je na svÄtÄ. V minulosti to byly americké nadhodnocené ceny akciÃ, nynà napÅ. otÅesy na ÄÃnských trzÃch. To, že se tu nynà máme tak, jak se máme, je právÄ zásluha fungujÃcà ekonomiky EU a pÅedevÅ¡Ãm naÅ¡eho nejbližšÃho západnÃho souseda. OstatnÄ staÄà se pro pÅÃpad neintegrovaného státu podÃvat tÅeba na Srbsko, které patÅà zejména na jihu zemÄ k nejchudÅ¡Ãm regionům Evropy.
To znamená, že ÅeÅ¡enÃm pro pÅÃÅ¡tà desetiletà by mÄlo být omezenà spotÅeby Severu a dosud nevÃdaná pomoc a solidarita s Jihem. Jinak pÅijde Jih k nám a v urÄitém Äasovém úseku Evropa, tak jak ji známe kulturnÄ, hodnotovÄ a ekonomicky, konÄÃ. Možnost výbÄru tedy máme, je vÅ¡ak otázkou, nakolik jsme na ni mentálnÄ pÅipraveni…
V aktuálnÃm pÅechodném stadiu bude nutno urychlenÄ pÅijmout rozhodnutà o možnosti zÃskávánà azylu i mimo územà EU v tzv. hotspotech v uprchlických táborech v Turecku, Libanonu a jinde. Tam by už mohlo probÄhnout i identifikaÄnà a snad i azylové ÅÃzenÃ, takže k nám by pÅicházeli skuteÄnÄ jen ti, kteÅà pocházejà z váleÄné zóny, a také bychom pÅesnÄ vÄdÄli, o koho konkrétnÄ jde. Druhým opatÅenÃm by mÄlo být mnohem ÄastÄjšà využÃvánà statusu âdoÄasné ochranyâ, než je tomu dosud. Tento stav znamená, že se uprchlÃk po skonÄenà konfliktu vrátà do zemÄ původu. OstatnÄ nemÄl by to být až tak velký problém, podle jednoho z průzkumů se napÅÃklad vetšà Äást SyÅanů hodlá vrátit domů tak jako tak (zde a zde v bodu ÄÃslo 10). PodmÃnkou je vÅ¡ak ukonÄenà váleÄných operacà a jistý optimistický výhled pro budoucà vývoj regionu.
Fenomén migrace se nás prostÄ v budoucnu dotýkat bude, a to každopádnÄ intenzivnÄji než dnes.
Jejà nejdůležitÄjšà fázà s ohledem na pÅÃÅ¡tà koexistenci odliÅ¡ných kultur je právÄ proces integrace. Integracà rozumÃme proces zaÄlenÄnà se cizinců do života té které zemÄ s ohledem na jejà obyÄeje, kulturu a státnà zÅÃzenÃ.
AÄ to tak na prvnà pohled nevypadá, Evropa se zaÄala intenzivnÄ zabývat touto problematikou až koncem 90. let a zejména až po 11. záÅà 2001. Teprve tehdy si spoleÄnosti s poÄetnou muslimskou minoritou uvÄdomily, kolik lidà bez možnosti se nÄjak cÃlenÄ rozvÃjet se na jejich územà nacházÃ, a pojaly ÅeÅ¡enà problému jako celospoleÄenskou nutnost.
ZapomeÅte na to, Äemu, se u nás ÅÃká integrace Romů, tento stav spoluexistence nenà integrace, to je maximálnÄ uplácenà voliÄů celou Å¡kálou demotivaÄnÃch benefitů pro Romy, kteÅà pak jsou ménÄ na oÄÃch a veÅejnost tuto komunitu pÅed volbami nevnÃmá jako problém. Integrace je pÅedevÅ¡Ãm déletrvajÃcà pracovnà a edukaÄnà proces s cizinci, který obnášà výuku jazyka, seznámenà s prostÅedÃm, ve kterém budou novÄ pÅÃchozà žÃt a pohybovat se, kulturou civilizace, právnÃm rámcem, možnost studia, zÃskánà pracovnà kvalifikace a pracovnà pÅÃležitosti a mnohdy i startovacÃho bydlenÃ.
AÄ se to nezdá, proces je pomÄrnÄ sofistikovaný a je na nÄj potÅeba mÃt velký poÄet vysoce kvalifikovaných pracovnÃků, jejichž význam se bude v EvropÄ zvyÅ¡ovat spolu s poÄty migrantů. PenÃze takto vynaložené se i pÅi obecnÄ vyššà nezamÄstnanosti a vyššÃmu poÄtu ménÄ vzdÄlaných jedinců v pÅistÄhovalecké komunitÄ spoleÄnosti vrátà (a zde). NÄmecko na migraÄnà politiku vydává 1,8 % rozpoÄtu. U nás, kde migraÄnà politiku dÄláme v malém, je to cca 0,0003 % rozpoÄtu, tudÞ máme jeÅ¡tÄ rezervy, odkud pÅÃpadnÄ brát. Je vÅ¡ak na mÃstÄ zmÃnit, že tento proces zaÄÃná dávno pÅed pÅÃchodem prvnÃho azylanta na územà státu budovánÃm infrastruktur, jako jsou ubytovny, zajiÅ¡tÄnÃm mÃst ve Å¡kolách, pÅipravou kurzů jazykových a kvalifikaÄnÃch, pÅÃpravou pracovnÃků, kteÅà budou integraci provádÄt atd. S integracà v NÄmecku jsou už pomÄrnÄ daleko.
Když už jsme u ekonomické stránky migrace, za zmÃnku jistÄ stojà i ty až smÄÅ¡nÄ zarytÄ odmÃtané kvóty. Na každého takto relokovaného jedince totiž dává EU jednorázovÄ 6000 euro, což je pÅes 160 000 korun, to ovÅ¡em naÅ¡i politici nezdůrazÅujÃ, padla by tak verze mnoha z nich o vyjÃdánà rozpoÄtu uprchlÃky. NavÃc se aktuálnÄ pÅerozdÄlujà jen ti, u kterých je vÃc než 75% pravdÄpodobnost, že azyl dostanou, tedy skuteÄnÄ váleÄnà uprchlÃci.
Dále je důležité ÅÃci, že každý takto umÃstÄný ÄlovÄk, a to také v ÄR vůbec nezaznÃvá, tady bude nucenÄ pouze do konce azylového ÅÃzenÃ, pak ho Äeká buÄ deportace, nebo mnohem pravdÄpodobnÄjšà azyl, jÃmž zÃská právo volného pohybu po zemÃch EU. A tudÞ drtivá vÄtÅ¡ina z nich odejde do té zemÄ, ve které chce žÃt, což momentálnÄ prostÄ naÅ¡e republika nenÃ. Podle ministerstva vnitra jsou náklady na jednoho azylanta, i s pÅihlédnutÃm k průmÄrné délce vyÅÃzenà žádosti, 53 000 korun, tudÞ nám cca 110 000 za každého umÃstÄného uprchlÃka zbude. PÅi poÄtu 3000 lidà to dÄlá zajÃmavých asi 330 milionů korun.
Pozitiva
- Pomoc lidem v nouzi. NaplnÄnà kÅesÅ¥anských hodnot mÄrou nejvyššÃ. Žijeme v blahobytu, máme na to. Pomáhánà potÅebným zuÅ¡lechÅ¥uje ducha, je to hodnota, která se nedá vyjádÅit v korunách, smajlÃcÃch, ani plastových vÃÄkách.
- Evropa demograficky stárne a vymÃrá, to je fakt. Nejde o to kolik nás tu bude žÃt, ale hlavnÄ o to, kdo bude pracovat na ÄÃm dál zvÄtÅ¡ujÃcà se skupinu seniorů. Jde o velmi vážný problém, kteÅà zatÃm Åešà bohužel jen odbornÃci, politici nikoliv. Migrace jako fenomén tento problém sama o sobÄ nevyÅeÅ¡Ã, ale může jeho dopady výraznÄ zmÃrnit. V podstatÄ jde o naÅ¡i budoucnost, pokud nebude mÃt kdo pracovat, blahobyt souÄasné Evropy se rozplyne. Sama o sobÄ jen migrace nestaÄÃ, je tÅeba i zvýšit porodnost ”Staroevropanůâ.
Dalšà informace lze najÃt zde a zde. NapÅÃklad list The New York Times doÅ¡el k závÄru, že z jÃm sledovaných dvaceti zemÃ, migrace devatenácti ekonomicky pomohla.
Na druhou stranu je rovnÄž tÅeba smést ze stolu mýtus o kdovÃjak vysoké porodnosti muslimek. Ano, doma a v mÃru je průmÄr kolem 4 až 5 dÄtà na jednu ženu, ale v neklidných dobách toto ÄÃslo pomÄrnÄ rychle klesá, dalšà pokles se projevà se stoupajÃcÃm poÄtem vzdÄlaných žen a také v souvislosti se stÄhovánÃm ze zaostalých vesnic do pokrokovÄjÅ¡Ãch mÄst a zrovna tak potom v EvropÄ, kde se muslimská žena dále emancipuje, zvyÅ¡uje se jejà vzdÄlanost a zapojenà do veÅejného života, zkrátka resocializace. MÃra porodnosti dlouhodobÄ pobývajÃcÃch muslimských žen v zemÃch EU je v souÄasné dobÄ 2,08 dÃtÄte na ženu. VÃce informacà naleznete zde a zde.
Z uvedených ÄÃsel tedy vyplývá, že problém se bude muset spÃÅ¡e ÅeÅ¡it pÅistÄhovalectvÃm, než spoléhat na novÄ narozené dÄti ”Novoevropanů”.
- V souÄasnosti prchá ze tÅetÃho svÄta zejména stÅednà vyššà a vyššà tÅÃda kvůli již zmÃnÄné vyššà nákladnosti exodu, jež je pro chudé bÄžnÄ nedostupná. Dá se vÅ¡ak pÅedpokládat, že Äasem se do Evropy dostavà mohutnÄjšà proudy uprchlÃků, mezi nimiž bude již dost lidà z chudÅ¡Ãch pomÄrů, a tudÞ i ménÄ vzdÄlaných, což v praxi bude znamenat obtÞnÄjšà integraci tÄchto jedinců. Máme ideálnà pÅÃležitost využÃt tÄch ”senior pÅistÄhovalců” k tomu, aby tÄm, co pÅijdou po nich, v dobÄ, kdy už oni sami budou v mÃstnÃch pomÄrech znalà a usazenÃ, podali v rámci zapojenà do integraÄnÃho procesu pomocnou ruku a vlastnÄ nám ÄásteÄnÄ oplatili naÅ¡i pohostinnost. Nenà lepÅ¡Ãch integrátorů do nového života než původnÃch sousedů v zemi původu. Budou si nejlépe rozumÄt a o mnoho lépe vystihnou, kde by ”nováÄky” mohla tlaÄit bota a kde by mohlo soužità zprvu drhnout.
- DalÅ¡Ãm v Äesku netuÅ¡eným rozmÄrem může být spiritualistické ovlivnÄnà Evropy. Pokud k nám dorazà miliony lidà z oblastÃ, kde vÃra nenà jen prázdné dogma a výhody toho, že vÄÅÃm, se nerovnajà jen nÄkolika volným státnÃm svátkům v roce, rozhodnÄ nás chovánà tÄch lidà nÄjak ovlivnÃ. ZapomeÅme na zde ukazované brutality islámu, to se bezesporu dÄje, ale jen ve velmi omezeném množstvà a týká se to témÄÅ jen zemÃ, které se migrace neúÄastnÃ. NavÃc oporu v uÄenà islámu pÅÃliÅ¡ nemajÃ. (Jde o ranÄ stÅedovÄké teze, které samozÅejmÄ muslimové z koránu nevyÅ¡krtnou, stejnÄ tak jako kÅesÅ¥ané nevyÅ¡krtnou konec sporu Kaina s Abelem, nicménÄ se berou ve velké vÄtÅ¡inÄ muslimského svÄta jen jako souÄást vývoje islámu a nepraktikujà se.)
Tito lidé majà potenciál ovlivnit zejména postkomunistickou Evropu, která se tak po mnoha desÃtkách let setká s lidmi, kteÅÃ, aÄ mnozà ve vÃÅe volnÃ, vyrůstali v oblastech, kde má život podle ”evangelia” za svůj cÃl mnohem a mnohem vÃce lidà než v naÅ¡ich zemÃch, a kteÅà žijà Äasto podle desatera, byÅ¥ jistÄ použÃvajà jinou terminologii. Pomoc bližnÃmu pro nÄ nenà sbÃránà vÃÄek a napÅÃklad jejich chovánà ke starým lidem v jejich populaci je zaznamenánÃhodné. VÅ¡ak uvÃdÃte Äasem sami…
OstatnÄ, že pÅedsudky mizà velmi brzy po setkánà s reálnými lidmi, ukazujà následujÃcà dva odkazy. V prvnÃm popisujà obyvatelé rakouského venkova, co si mysleli pÅed tÃm, než k nim migranti dorazili, a co si o nich myslà teÄ â zde. Druhý odkaz je zajÃmavÄjÅ¡Ã: v dobÄ vrcholÃcà uteÄenecké krize v MaÄarsku vyzvalo jedno rádio vÅ¡echny své posluchaÄe, kteÅà na jeho webových stránkách nadávali na islám a uprchlÃky, pokud majà zájem se osobnÄ pÅesvÄdÄit a konfrontovat svoje názory s realitou, aÅ¥ napÚà do redakce, že jim to bude umožnÄno. Nakonec se dva z tÄchto lidà šli pÅesvÄdÄit o pravdÄ na nádražà Keleti v BudapeÅ¡ti, kde byla v urÄitou dobu nejvÄtšà koncentrace uprchlÃků ve východnà EvropÄ (zde). Zde odkaz i na zmÄnu postojů Äeského asi padesátiletého dobrovolnÃka, který pÅiznává, že, než uvidÄl reálný stav, mÄl postoje k migraci negativnà a že jeho názor byl formován informacemi v Äeských mediÃch: ”Potom, když ÄlovÄk pÅijede sem, zjistÃ, že je to úplnÄ jinak.”
Negativa
Jako prvnà minus vidÃm nutnost akceptovat zmÄnu, a to zásadnÃ. Evropa se prostÄ zmÄnà a bude v nÄÄem horšà a v nÄÄem lepÅ¡Ã, než jsme ji znali dosud. Hloubku a rychlost tÄchto zmÄn můžeme jen odhadovat. NedomnÃvám se, že je na tuto zmÄnu naÅ¡e (Äeská) spoleÄnost v souÄasné dobÄ pÅipravena.
BEZPEÄNOST
Obecná kriminalita pÅistÄhovalců v EvropÄ

Podle vÄtÅ¡iny studià se kriminalita zemà s velkou muslimskou menÅ¡inou nijak v zásadÄ jako celek nelišà a ukazuje se, že spÃÅ¡e než na původu záležà na sociálnÃm prostÅedÃ, ve kterém se novÄ pÅÃchozà pohybuje. V praxi to znamená, že imigranti, kteÅà majà obecnÄ znevýhodnÄné podmÃnky na trhu práce, majà vÄtšà podÃl majetkové kriminality, ale totéž platà i pro sociálnÄ slabé původnà obyvatele. NapÅÃklad minulá migraÄnà vlna do Velké Británie zvedla celkovou kriminalitu pouze o 1 %, a to se navÃc pÅisuzuje tomu, že azylanti, právÄ proto, že jsou azylanty, nemohou nÄkolik mÄsÃců pracovat a jsou závislà na dávkách, tudÞ na spoleÄenském dnÄ.
ZajÃmavý je i postÅeh z Bulharska, kde se po dobu trvánà aktuálnÃho uprchlického exodu, který pÅes Bulharsko smÄÅuje už Ätvrtým rokem, kriminalita nezvedla vůbec, a to ani v mÃstech velkých uprchlických táborů.
RovnÄž svÄtová banka uvádÃ, že pro tvrzenà âmigrace rovná se vyššà kriminalitaâ nemá data, která by to potvrzovala. VÄtÅ¡ina výzkumů proto pÅÃÄinu kriminality hledá ne v samotné migraci, ale v socio-ekonomických otázkách bez ohledu na to, zda se jedná o cizince, nebo ne. OstatnÄ podle žebÅÃÄku OECD jsou v pÄtici nejbezpeÄnÄjÅ¡Ãch zemà svÄta hned tÅi, které jsou Äastým migraÄnÃm cÃlem: Dánsko, rakousko a Å výcarsko, a v prvnà desÃtce pÅed námi jeÅ¡tÄ napÅÃklad Finsko, Å védsko a Belgie. ÄR je o jen jedno mÃsto pÅed NÄmeckem s jeho pÄtimilionovou muslimskou komunitou.
Velmi Å¡iroký průzkum udÄlala pÅed lety Å¡védská vláda, kde jà vyÅ¡el podÃl obvinÄných cizinců 2,5krát vÄtšà než u Å védů, podÃl cizinců, kteÅà se už narodili ve Å védsku 2,1krát vÄtÅ¡Ã, a podÃl dÄtà ze smÃÅ¡ených manželstvà 1,5krát vÄtÅ¡Ã. Bohužel pro nás jsou v datech zahrnuti cizinci vÅ¡ichni, tedy i ze zemà bývalého SSSR, Albánie a napÅ. bývalé Jugoslávie a hlavnÄ: jde o poÄet obvinÄných, který je vždy vyššà než poÄet odsouzených. PodÃl obvinÄných k odsouzeným v ÄR je cca 3/4, tudÞ jsou (odhadem) statistiky od cca 1,3 do 1,9 vyššà než u původnÃch Å védů.
NO GO zóny
Äasto vyslovovaný termÃn, který fakticky znamená pouze to, že v mÃstech s velkou koncentracà pÅistÄhovalců je kriminalita pÅistÄhovalců logicky vÄtÅ¡Ã. Jde o mÃsta, kde se koncentrujà zejména lidé pÅikovanà na sociálnà dno, ne jen pÅistÄhovalci. Nenà sice pravda, že tam nechodà policisté, jak se tvrdÃvá v ÄR, nicménÄ kriminalita je v tÄchto lokalitách na mnohem vÄtšà úrovni, jak to známe i z naÅ¡ich sociálnÄ vylouÄených lokalit. OstatnÄ sám tvůrce toho termÃnu se za nÄj pozdÄji omluvil a distancoval se od nÄj. VÃce informacà zde a zde. Pro zajÃmavost i malé odboÄenà do Äeských luhů a hájů zde.
Sexuálnà delikty
V souvislosti s poslednÃm silvestrem nenà možno toto nezmÃnit, ale statistika zde nenà tak adresná, jako u jiných druhů kriminality. A aÄkoliv byl napÅÃklad Tomio Okamura opakovanÄ usvÄdÄen ze lži o statistikách znásilnÄnà pÅistÄhovalci, ve statistikách z Dánska a Norska je vidÄt, že majà pÅistÄhovalci vÄtšà podÃl na tÄchto deliktech, než původnà obyvatelstvo. Je potÅeba ÅÃci, že statistiky se různÃ, napÅÃklad Norsko udává poÄet sexuálnÃch nenorských násilnÃků kolem poloviny, samotné Oslo jen 27 %, což je zarážejÃcÃ, protože právÄ v Oslu žije nejvÄtšà poÄet hůÅe integrovaných cizinců. Norsko udává 15 % cizinců v zemi, tudÞ bude poÄet sexuálnÃch deliktů cca dvojnásobný (pokud vyjdeme z ÄÃsel pro Oslo, jehož procenta korelujà s ÄÃsly z ostatnÃch skandinávských zemÃ) než u původnà populace (zde a zde). Dánsko uvádÃ, že pÅistÄhovalci majà na svÄdomà tÅetinu sexuálnÃch deliktů, a Å védové uvádÃ, že 82 % spáchajà necizinci, tudÞ na cizince vycházà procent 18. (PodÃl cizinců mezi obyvateli Å védska je cca 20 %, tudÞ by se na sexuálnÃch deliktech cizinci podÃleli jeÅ¡tÄ trochu ménÄ než samotnà Švédové, na druhou stranu v souÄtu cizinců je zapoÄÃtáno napÅ. i 250 000 Skandinávců).
ZajÃmavé je, patrnÄ pro odpornost tÄchto Äinů a tudÞ mediálnà pozornost ÄtenáÅů, že jsou sexuálnà zloÄiny Äastým námÄtem xenofobnÃch vyplachovaÄů mozků, kteÅà si pÅÃpady vymýšlejà a Å¡ÃÅà tak cÃlenÄ nenávist vůÄi uprchlÃkům v EvropÄ (zde, zde a zde, ale i v ÄR zde).
Samotný trestný Äin znásilnÄnà se nepÅÃliÅ¡ dobÅe monitoruje, podle statistik se jich vÄtÅ¡ina stane v rodinÄ a mnoho obÄtà ho nehlásÃ.
Statisticky je jednoznaÄnÄ prokázáno, že i pÅes dlouholetou migraci do Evropy celková kriminalita klesá.
V nárůstu násilné trestné Äinnosti docházà vÃce než o pÄt procent pouze v Estonsku, Rumunsku, Turecku, Äerné HoÅe, Å panÄlsku a Lucembursku; jinde stagnuje, ale vÄtÅ¡inou klesá (zde a zde). JeÅ¡tÄ jedna zajÃmavá poznámka k soužità s muslimskou menÅ¡inou v EvropÄ zde. (Pozn. tyto statistiky bohužel konÄà rokem 2012, pozdÄjšà data Eurostatu zatÃm nejsou k dispozici.)
Protože v souÄasné dobÄ probÃhá pÅevážnÄ migrace lidà s odliÅ¡nou vÃrou, je tÅeba zmÃnit i zloÄiny náboženské povahy a riziko islamistických teroristických útoků
Když pomineme vyÅ¡inuté jedince, kteÅà se pojà s každou vÃrou, jde o Å¡ÃÅenà tzv. radikálnÃho islámu, který vyzývá k Å¡ÃÅenà vÃry za každou cenu a stavà ji nad úroveÅ ostatnÃch vÄrouk. Je tÅeba si ÅÃct, že sám islám je náboženstvà mÃrumilovné (bod 4 tohoto Älánku), ostatnÄ jako každé, to by potom nebylo náboženstvÃ. Zde nebo zde se můžete podÃvat na srovnánà Bible a Koránu. Lidé, kteÅà žijà opravdu ve vÃÅe, rozhodnÄ nepáchajà násilné trestné Äiny, naopak, jsou pÅÃnosem pro každou spoleÄnost. Problémem je sama definice vykládánà muslimské vÃry. Mnoho skupin ji může vykládat různÄ, a tak se stává, že tam, kde drtivá vÄtÅ¡ina muslimů Äte: mÃr, jiná skupinka může ÄÃst: boj. ObecnÄ ”totalitnà vykládánà islámu” je vlastnà výluÄnÄ vlastnà zemÃm, odkud v souÄasné dobÄ migrace nevycházÃ, jako jsou napÅÃklad Saudská Arábie, Kuvajt nebo Brunej.
Dá se ÅÃci, že zloÄiny páchané ve jménu vÃry se mezi muslimy dÄjà i v EvropÄ, jde vÅ¡ak o pÅÃpady výjimeÄné, nepÅesahujÃcà ÅádovÄ desÃtky takových Äinů, což je vhledem k 44 milionové populaci ÄÃslo zanedbatelné, leÄ pochopitelnÄ ovlivÅujÃcà náhled na pÅicházejÃcà minoritu. NavÃc se tyto skutky velmi Äasto dÄjà uvnitÅ samotné muslimské komunity a Äasto pÅÃmo uvnitÅ jednotlivých rodin, nebo jdou pÅÃÄiny za odvÄkým sporem sunnita versus Å¡Ãita. Na druhou stranu, v naÅ¡em tisku se každému muslimskému hÅÃÅ¡nÃkovi dá nálepka muslim. Pokud by se tak dÄlo u nás a psalo se kÅesÅ¥an, asi bychom se divili, jacà jsou ti kÅesÅ¥ané hrdloÅezové (nebo zde).
ObyÄejný, průmÄrný muslim vypadá v EU asi takto. Nenà prostÄ pravda, a to ani pÅibližnÄ, že muslim rovná se fanatik, který sebou pÄtkrát dennÄ hodà o zem a smÄrem k východu prosà Boha, alias Alláha, aby mu dal sÃlu nás zniÄit. Tady jeden pÅÃklad za vÅ¡echny: video, které jsem natoÄil na srbsko-makedonské hranici, kde jsem působil jako dobrovolnÃk humanitárnà pomoci. Náš point, kam z Makedonie pÅicházely dennÄ až tÅi tisÃce lidÃ, byl na srbské stranÄ, cca 100 metrů od meÅ¡ity, minaret je v zábÄru vidÄt. NÄkolikrát dennÄ se ozývala z minaretu nahrávka muezzina vyzývajÃcÃho muslimy k modlitbÄ. Žádným z uprchlÃků to ani nepohlo. Nikdy.
Známá je lež MiloÅ¡e Zemana o tom, že zde v pÅÃpadÄ pÅÃchodu uprchlÃků budou muset naÅ¡e ženy nosit burky. V pÄtimilionové muslimské Francii napoÄÃtali takových žen pÅi aplikaci zákazu jejÃho noÅ¡enà celkem 367. A v celém svÄtÄ jen u 5 % muslimské populace je burka standardnà souÄástà odÄvu. Na závÄr k tématu jeÅ¡tÄ odkaz, který ukazuje, jak to vypadá s muslimskou menÅ¡inou ohlednÄ praktikovánà vÃry v NÄmecku. ZnaÄná Äást nenà praktikujÃcÃmi muslimy a vÄtÅ¡ina dokonce ani nechodà do meÅ¡ity a nezanedbatelná Äást se dokonce prohlaÅ¡uje za ateisty. DennÄ se modlà pouze okolo 50 % afrických muslimů, ostatnà ménÄ, cca tÅetina vÄÅÃcÃch muslimů se ale nemodlà nikdy.
Jinou vÄcà jsou vÅ¡ak teroristické Äiny páchané islamistickými radikály.
To je samozÅejmÄ vrcholnÄ nebezpeÄná záležitost a nic na tom nemÄnÃ, že ani Al Kajda a ani Älenové ISIL nejednajà jako muslimové a v duchu koránu (zde a zde-bod 2).
Ãvodem zdůraznÃm, že s terorismem je úzce spojen i organizovaný zloÄin, jako napÅÃklad prodej a paÅ¡ovánà zbranÃ, distribuce drog Äi padÄlánà dokladů. Jeden pÅÃklad, který ukazuje, jak je snadné si obstarat faleÅ¡ný pas i pro ÄlovÄka žijÃcÃho úplnÄ mimo zloÄineckou komunitu zde – a to je hodnÄ alarmujÃcà zjiÅ¡tÄnÃ, tÃm spÃÅ¡, že se má za to, že se bojovnÃci ISIL zmocnili nÄkolika tisÃc regulérnÃch, ale Äistých syrských pasů.
Je nepÅÃliÅ¡ známé, že, aÄ to tak nevypadá, muslimů mezi teroristy je jen zlomek, ÅádovÄ jednotky procent ze vÅ¡ech útoků, nicménÄ pÅece jen je zaznamenán v souvislosti s nárůstem aktivity teroristů ISIL v poslednÃch letech mÃrný nárůst (i zde a zde). NicménÄ v souÄasném mediálnÄ propojeném svÄtÄ má každý takovýto Äin obrovský spoleÄenský dosah a ÄásteÄnÄ mÄnà i celospoleÄenské klima a politické preference v terorem zasažené zemi.
Pokud už k útoku dojde, vÃme, že mÃvá obvykle tragické následky a že mÄnÃ, alespoÅ na nÄjaký Äas, náhled na muslimskou populaci v každé evropské zemi. Emoce jsou vždy vzedmuté a nÄkdy ani nepomůže, pokud se mÃstnà komunita od útoků výraznÄ distancuje (i zde). Což je ostatnÄ jednÃm z cÃlů teroristů. ChtÄjà zastraÅ¡it euroatlantickou spoleÄnost a pomocà strachu rozleptat jejà relativnà jednotu. ZatÃm se zdá, že s tÃmto jejich cÃlem bojujeme obstojnÄ, je vÅ¡ak v naÅ¡em zájmu urychlenÄ zarazit mohutný proud souÄasné uprchlické vlny, která může sloužit poté jako katalyzátor nahromadÄnà evropské frustrace z teroristických útoků.
Bohužel proti atentátům tohoto typu nikdy nebude spoleÄnost v takové pozici, aby mohla vÅ¡em zabránit. Terorismus se táhne modernà spoleÄnostà už od konce 19. stoletÃ, kdy ho dostali do kurzu ruÅ¡tà dÄkabristé, a bude existovat i nadále po utlumenà této migraÄnà fáze, tak jako byl i pÅed nÃ. StaÄà vzpomenout na italské Brigade Rosse, nÄmeckou RAF, Å¡panÄlskou ETA, Äi ulsterskou IRA. Tito teroristé majà pouze proti pÅedchozÃm bandám výhodu zatÃm relativnÄ neomezených finanÄnÃch prostÅedků, plynoucÃch z prodeje ropy a také to, že mohou ke své infiltraci do Evropy v pÅÃpadÄ potÅeby využÃt právÄ i aktuálnà uprchlickou vlnu. Zda tomu tak již bylo u atentátů v PaÅÞi 13. listopadu, se pÅes zprávy v Äeských mediÃch, stále teprve Å¡etÅÃ.

Teroristickým útokům se nedá zcela zabránit, ale dá se jim ÄásteÄnÄ pÅedcházet. Jednak zvýšenou Äinnostà a rozpoÄtem speciálnÃch protiteroristických útvarů a jejich bezchybnou mezinárodnà spolupracÃ, za druhé důslednou identifikacà vÅ¡ech, kteÅà pÅicházejà na naÅ¡e územà jako žadatelé o azyl, za tÅetà provádÄnÃm sofistikované a intenzivnà integrace vÅ¡ech novÄ pÅÃchozÃch, tak aby na nÄ nemÄlo vliv pÅÃpadné uÄenà radikálnÃho islámu, a tady Evropa rozhodnÄ má mezery. PÅedposlednà důležitou vÄcà je sledovánà a následné zadrženà a odsouzenà vÅ¡ech obyvatel zemà EU, kteÅà se pÅidali na stranu vojáků tzv. Islámského státu, neboÅ¥ tito lidé pÅedstavujà pro nás nejvÄtšà bezpeÄnostnà hrozbu.
PoslednÃm bodem je zefektivnÄnà ostrahy vnÄjÅ¡Ãch hranic EU. O nákladnosti celého podniku jsem se již zmÃnil, pro pÅedstavu uvedu malý pÅÃklad: Jen údržba a ostraha zdà u MelÃly a Ceuty stojà ŠpanÄlsko cca 270 milionů korun roÄnÄ. Celá vÄc je tak nákladná, že to prostÄ v souÄasné EvropÄ nepÅipadá v úvahu. Celá problematika shrnuta zde. Bohužel, podle odbornÃků nebude mÃt porážka tzv. Islámského státu vliv na konec tÄchto aktivit na územà Evropy (zde a zde). PatrnÄ nás Äeká nepÅÃjemný úkol nauÄit se s touto hrozbou žÃt. Jakýsi proces ”izraelizace”. Nepomůže patrnÄ ani v souÄasné dobÄ Äasto probÃraná myÅ¡lenka o volném vlastnictvà zbranÃ, jaké je zatÃm bÄžné v USA, protože útoky se nejÄastÄji dÄjà na mÃstech veÅejných shromáždÄnÃ, sportovnÃch akcà a podobnÄ, kam se podle Äeské legislativy zbraÅ stejnÄ nosit nesmÃ. Jediným ÄásteÄným ÅeÅ¡enÃm je mÃt v EvropÄ co nejménÄ dezintegrovaných, sociálnÄ vylouÄených muslimů a neposkytovat tak živnou půdu a zázemà pro Å¡ÃÅenà terorismu.
Zdravotnà rizika
Zanedbatelná, fámy. Zdá se, že potlaÄovat epidemie na mÃstÄ vzniku se nám dosud daÅà výbornÄ, navÃc každý uprchlÃk by mÄl projÃt zevrubnou lékaÅskou kontrolou. U nás se pÅed Äasem psalo na prvnÃch stránkách ”serióznÃch” medià o jednom z uprchlÃků, že je u nÄj podezÅenà na infekÄnà chorobu a když se posléze ukázalo, že je zdráv, abys pak tuto veskrze pozitivnà zprávu lupou pohledal…
OstatnÄ za celý rok byly u cizinců v uprchlických zaÅÃzenÃch v ÄR zjiÅ¡tÄny jen dva pÅÃpady TBC. Jako dlouholetý zdravotnÃk mohu potvrdit, že s touto nemocà se volnÄ po ÄR pohybuje urÄitÄ minimálnÄ nÄkolik desÃtek lidà z Ukrajiny a Balkánu, aniž by o pÅÃtomnosti nákazy v tÄle vÄdÄli. Na druhou stranu Å¡ance nakazit se pÅi bÄžném kontaktu TBC je relativnÄ malá (zde a zde).
NezamÄstnanost
Důležitým faktorem pro zÃskánà pozice na pracovnÃm trhu je vzdÄlánÃ. K dispozici mám data pouze u SyÅanů a ta jsou pÅibližnÄ stejná jako u našà populace, pouze angliÄtinou vládne pÅece jen o nÄco vÃce SyÅanů. NavÃc Äást Sýrie v minulosti patÅila Francouzům, tak jeÅ¡tÄ pÅibližnÄ 20 % SyÅanů vládne francouzÅ¡tinou. ÄÃsla z Iráku budou nejspÃÅ¡ podobná, naopak nižšà vzdÄlanost budou urÄitÄ vykazovat Afghánci. Důvodem je už 40 let trvajÃcà obÄanská válka, kdy nefunguje ÅádnÄ státnà infrastruktura, vÄetnÄ Å¡kol. Ucelené vzdÄlánà tak už nemá vÄtÅ¡ina z poslednÃch dvou afghánských generacÃ.
Celková ÄÃsla o žadatelÃch o ochranu v NÄmecku zde: Mezi uprchlÃky (tedy tÄmi, kteÅà zažádali na nÄmeckém územà o azyl Äi doplÅkovou ochranu) je 13 % absolventů vysokých Å¡kol, 18 % absolventů gymnáziÃ, 30 % absolventů stÅednÃch odborných Å¡kol, 24 % má základnà školu a 8 % je bez vzdÄlánÃ. Z nÄkolika málo AfriÄanů ze subsaharské Afriky, se kterými jsem se setkal (cca jen 20-30 lidÃ), vÅ¡ak neumÄl anglicky pouze jeden. Nejsem schopen potvrdit, zda Å¡lo o shodu okolnostÃ, nebo o rozÅ¡ÃÅený jev, pravdou je, že vÅ¡ichni dotyÄnà pocházeli z bohatÅ¡Ãch, a tedy vzdÄlanÄjÅ¡Ãch rodin. KaždopádnÄ mÄ to pÅÃjemnÄ pÅekvapilo.
Ãdaje k zamÄstnanosti: obecnÄ lze ÅÃci, že vÄtÅ¡ina pÅistÄhovalců zájem pracovat má a jen malá Äást konÄà na sociálnÃch dávkách – pÅesto se obvykle jedná u cizinců ze zemà mimo EU o tÅikrát až ÄtyÅikrát vÄtšà ÄÃslo než u âdomorodcůâ. I když najdeme výjimky jako napÅÃklad Spojené královstvÃ, kde nemá práci jen 8 % cizinců, oproti 5 % domácÃch. Ze statistik vidÃme, že i tam, kde jsou nejhorÅ¡Ã, pracujà 3 ze 4 imigrantů. Vyššà ÄÃsla vykazujà pouze státy v aktuálnà ekonomické krizi jako Å panÄlsko a Åecko, tam zase ale nemá práci 1/4 domácÃch a rozdÃl mezi nimi a pÅistÄhovalci je cca 10 % (statistika zde).
Velice zajÃmavá ÄÃsla máme my: v dobÄ vytvoÅenà tohoto grafu byla u domácÃch nezamÄstnanost 5,6 % a u cizinců mimo EU jen 4,6 %! Jde o vÄkovou kategorii 24-55 let, pro staršà obyvatele údaj u cizinců chybÃ. V ÄR nás nemusà potencionálnà nezamÄstnanost azylantů vůbec bolet. I pokud bychom pÅijali 20 000 nových spoluobÄanů a byla u nich velmi vysoká nezamÄstnanost, ÅeknÄme 30 %, půjde o 6500 lidÃ. Což je asi 1,3 % vÅ¡ech nezamÄstnaných, navÃc reálná ÄÃsla budou urÄitÄ o dost nižšÃ, toto je jen nejhoršà pÅÃklad.
ShrnutÃ
Zdravotnà rizika jsou opravdu zanedbatelná, nezamÄstnanost majà pÅistÄhovalci vyššÃ, avÅ¡ak sociálnà systém rozhodnÄ zásadnÄ nezatÄžujà dÃky jejich slabému zastoupenà v celé populaci, navÃc vždy souvisà s jejich sociálnÃm statusem ve spoleÄnosti, náboženské rozdÃly nehrajà roli, naÅ¡ich životů se jejich vÃra nijak dotýkat nebude. Jedinou tÅecà plochou je oblast bezpeÄnosti, kde i pÅes mediálnà a ÄásteÄnÄ politický dopad jejich pÅÃpadné trestné Äinnosti, je jednoznaÄnÄ nejvyššÃm nebezpeÄÃm riziko radikalizace a následná podpora terorismu, aÅ¥ už ideologická nebo fyzická. NejdůležitÄjšà prevencà je důsledná (tedy lepšà než dosud) integrace, plus ostatnà výše zmÃnÄné body.
- Islám, souÄasná migraÄnà krize a my 7/7
- Islám, souÄasná migraÄnà krize a my 6/7
- Islám, souÄasná migraÄnà krize a my 5/7
- Islám, souÄasná migraÄnà krize a my 4/7
- Islám, souÄasná migraÄnà krize a my 3/7
- Islám, souÄasná migraÄnà krize a my 2/7
- Islám, souÄasná migraÄnà krize a my 1/7

ZdravotnÃk ve stÅednÃch letech. Svoboda, demokracie, humanita, woodcraft, Slavia. Nechci zvonit klÃÄi, chci být ten, který s nimi odemyká.