Když čínská policie legálně hlídkuje v EU

Téměř bez povšimnutí evropské veřejnosti uzavřelo Maďarsko novou dohodu s Pekingem. Mnohé nasvědčuje tomu, že by mohla umožnit čínským bezpečnostním složkám rozšířit svůj dohled na území EU. Kromě kontroly svých občanů sleduje Peking i druhý cíl.

Když běloruský diktátor Lukašenko donutil v roce 2021 letadlo společnosti Ryanair k mezipřistání v Minsku, aby mohl zatknout opozičního aktivistu, vyvolalo to v celé Evropě pobouření. Svobodný svět prý musí chránit disidenty před autokratickými zeměmi, v nichž žijí. Ale Čína, nejmocnější autokracie na světě, by mohla brzy získat přístup k čínským disidentům, žijícím ve kterékoli zemi EU.

Maďarsko uzavřelo s Pekingem novou dohodu o „spolupráci v justičních a bezpečnostních záležitostech“, které si evropská veřejnost z velké části nevšimla. V únoru se čínský ministr veřejné bezpečnosti Wang Siao-chung setkal v Budapešti s maďarským premiérem Viktorem Orbánem a ministrem vnitra Sandorem Pinterem. Wang uvedl, že doufá v „prohloubení spolupráce v boji proti terorismu a kriminalitě“, a hovořil o „novém vrcholu“ ve vzájemných vztazích.

Maďarsko, které je členem EU a NATO, se již léta snaží přiblížit Rusku a Číně. Dosud šlo především o ekonomické vztahy. Maďarsko se jako první země EU připojilo k čínské iniciativě Nová hedvábná stezka, jejímž prostřednictvím chce Peking zvýšit svůj vliv pomocí zahraničních investic.

Čína plánuje v Maďarsku několik projektů v hodnotě miliard eur včetně železniční trati, továren na výrobu elektromobilů a kampusu pro elitní šanghajskou univerzitu Fudan. Na podzim se Viktor Orbán jako jediná hlava státu EU zúčastnil fóra Nové hedvábné stezky v Pekingu.

Občané Číny jsou špehováni po celém světě

Nyní uzavřená dohoda dalece přesahuje hospodářskou oblast. Oficiální prohlášení zní vágně a bylo zveřejněno až několik dní po jednání v Budapešti. Mnohé však nasvědčuje tomu, že jde o podobnou dohodu, kterou Čína již uzavřela se Srbskem mimo EU. Tam již měli oficiálně povoleno hlídkovat v ve městech za účelem monitorování oblastí, které si oblíbili čínští turisté.

Kritici se obávají, že podobné kontroly budou v budoucnu probíhat i na maďarské půdě. „S čínskými investicemi přichází do Maďarska také mnoho čínských občanů. A z pohledu čínského státu je třeba tyto lidi monitorovat,“ uvedl investigativní novinář a expert na maďarsko-čínské vztahy Szabolcs Panyi. Je „zřejmé“, že Čína chce pro to vytvořit rámec.

Z více než 100 objevených stanic se jich několik nacházelo na evropské půdě; většina z nich v Itálii, která později oznámila svůj odchod z projektu Nové hedvábné stezky.

Zatímco EU po útoku na Ukrajinu a šoku ze závislosti na ruském plynu diskutuje o opatřeních, která by ji učinila nezávislejší na Číně, Maďarsko své vztahy nadále rozšiřuje. Strategií Viktora Orbána není stát v nové konfrontace mezi Západem a blokem Číny a Ruska na jedné straně, ale stát se jakýmsi mostem – aby si zajistil výhody a vliv.

Maďarsko bude pro Peking stále důležitější

Pro Čínu je Maďarsko nástrojem, jak ovlivnit EU jako významného obchodního partnera. Viktor Orbán opakovaně využil svého práva veta k zablokování nebo oslabení opatření proti Číně v Bruselu. Vzhledem k tomu, že stále více zemí odstupuje od čínského formátu dialogu „17+1“ se zeměmi střední a východní Evropy, nabývá Budapešť pro Peking ještě většího významu.

„Maďarsko a Čína se vždy vzájemně respektovaly, podporovaly a jednaly jako rovný s rovným,“ uvedl Orbán podle čínské tiskové agentury Sin-chua k nové bezpečnostní dohodě. O rovnoprávnosti však může být řeč jen stěží, Maďarsku spíše fakticky hrozí závislost na Číně. Čínské projekty v zahraničí jsou realizovány za podmínek diktovaných Pekingem.

Plánování a realizaci obvykle provádějí čínské společnosti, často se stavebním materiálem a pracovníky z Číny. Maďarský stát si také u čínských společností opakovaně objednává bezpečnostní systémy, jako jsou sledovací kamery, jejichž údržba je prováděna pouze ve spolupráci s Pekingem. Maďarsko se také ve velké míře spoléhá na čínskou telekomunikační skupinu Huawei, která je v USA rovněž považována za bezpečnostní riziko kvůli možné průmyslové špionáži.

Viktor Orbán však v poslední době svým západním partnerům v jednom bodě ustoupil: uvolnil cestu Švédsku ke vstupu do NATO a k 50miliardovému balíčku pomoci pro Ukrajinu. To by mohl být jeden z důvodů, proč nadcházející bezpečnostní spolupráce Maďarska s Čínou zatím vyvolala jen malou kritiku Bruselu.

Úvodní foto: Čínské ozbrojené policejní síly, Michael Mooney, zdroj: Die Welt, autor: Dominik Kalus, překlad: Bohumil Řeřicha