Islám, současná migrační krize a my 7/7

Fotografie: FB profil Czech Team

CZECH TEAM

Už při prvním náznaku vzniku humanitární krize vyrazilo až několik desítek jednotlivců nejprve na budapešťské nádraží Keleti a poté ještě více na jih, na srbsko-maďarský přechod Roszke. Pod dojmem spatřeného a poznání, že vše teprve začíná, že vývoj bude spíše čím dál překotnější a potřeba pomoci naléhavější, se tyto skupinky zorganizovaly v efektivní dobrovolnickou organizaci, kterou dnes zná celá Evropa pod názvem Czech team, s centry zejména v Brně a Praze.

Jde zhruba o dva tisíce lidí, kteří aktivně pomáhají uprchlíkům zvládat nástrahy jejich cesty na mnoha místech Evropy, dále o lidi z iniciativy Hlavák, která pomáhá lidem, kteří se neštastnou shodou okolností ocitnou na našem území, členy různých dobročinných spolků a organizací a tisíce dalších pomocníků, donátorů, sponzorů činnosti Czech teamu, lidí a skupin osob pořádajících sbírky oblečení, hraček, potřeb pro kojence atd., atd.

12239324_965600070145900_7651555431997727934_oVšichni tito lidé pomáhají očistit jméno České republiky mezi obyvateli celé demokratické Evropy. Jejich efektivní a obětavá činnost, se kterou ve volném čase a na vlastní náklady, brázdí všechna možná a nemožná místa střední a jihovýchodní Evropy, jim získala respekt a uznání ze všech koutů světa.

V druhé polovině podzimu se začali k Czech teamu přidávat dobrovolníci z celého světa, od Slovenska, přes Izrael až po Kanadu a naopak členové Czech teamu se mnohdy stávali členy profesionálně pomáhajících týmů, jako jsou například Lékaři bez Hranic, tam, kde náš počet neumožňoval vykonávat humanitární pomoc samostatně.

Zde několik odkazů na atmosféru pobytu mezi uprchlíky. Srovnejte s mediálním obrazem , který vykresluje část našich medií a politiků:

Většinu těchto videí a tisíce dalších, reálných(!) fotografií přímo z centra humanitární krize najdete na facebookové stránce Czech teamu.

Při porovnávání těchto fotek a příspěvků českých dobrovolníků, s tuzemskou mediální ”realitou”, je dobré mít stále na paměti, že dobrovolníci vše dělají bez nároku na jakýkoli profit, jen z empatie a potřeby solidarity s lidmi v nouzi. Na rozdíl od médií, jímž jde především o sledovanost a na ni navázanou reklamu a profit pro jejich majitele, ať už politika nebo osoby svázané s určitými mocenskými skupinami s politickým vlivem, či přímo politickými stranami.

12138481_951007531605154_932932629259156735_oTo oni, na rozdíl od dobrovolníka, který nezištně pomáhá druhým, potřebují ke svému byznysu hlasy co největšího počtu voličů, které jim, případně jejich stranám, sekundárně v povolební době přinesou až stovky milionů korun. A protože se pro další zvolení často nemohou pochlubit vykonanou prací pro blaho nás všech, musí se ještě k těm všem nereálným slibům, které se stejně většinou ani nebudou pokoušet plnit, pokusit vaše hlasy sehnat jinou cestou.

Několik grafů nárůstu popularity politiků (zde, zde a zde) poté, co začali využívat ke zviditelnění uprchlíky a váš strach z nich, budiž jasným důkazem, že jde o cestu, která vede k úspěchu. A čím více se přibližují další volby, bude z tohoto pohledu vždy hůře a hůře, až do doby, dokud zlo úplně nezvítězí, nebo dokud  zdravý rozum obyvatel České republiky vystaví tomuto trendu jasné stop. Naše budoucnost závisí vždy jen a jen na nás.

ZÁVĚR

Jsme na začátku velké změny v budoucím uspořádání Evropy, ať už demografickém, či ekonomickém směru. Evropské struktury na ni zatím nejsou připraveny a jednají do těchto chvil pouze ad hoc.

Tato uprchlická vlna a s ní spojený komplex hledisek bezpečnostních, sociálních i politických, je pouze předzvěstí a zlomkem všech změn, které Evropu v příštích letech, či desetiletích čekají. Je nesmyslné a krátkozraké pokoušet se Evropu opevnit, je to neefektivní a natolik drahé, že by nakonec samo opevnění a jeho nákladná správa, vyústily časem v politickou a sociální změnu starého kontinentu i bez příchodu migrantů, navíc zcela jistě by šlo o změnu nežádoucím směrem.

Nás, obyvatele EU a ostatních evropských států, čeká zásadní změna a to, jak se k ní postavíme, budiž pro nás všechny výzvou. Výzvou ke změně myšlení a výběru priorit, kdy upozadíme materiální uspokojování individuality, na úkor sdílení všech hodnot a našich materiálních benefitů. Výsledkem by nemělo být přibližně 50 národních států Evropy, ale jeden společný, pro všechny rovnocenný, správní celek založený na principech liberální demokracie, jehož všichni obyvatelé, původní i ti noví, ctí a respektují hodnoty, na nichž je založena euroatlantická civilizace, kde nebude místo pro totalitu, rasismus či utlačování menšin.

Jistě, rizik spojených s budoucím vývojem Evropy a světa není málo a vše nakonec můžeme sami zhatit, ale pokusit se tuto změnu uskutečnit je naše morální povinnost vůči těm, kteří tento prostor planety sdíleli před námi a i těm, kteří ho přijdou sdílet po nás.