Velkolepě ohlášená čínská mírová iniciativa ve válce na Ukrajině se stále více ukazuje jako kamufláž. SI ŤIN-PCHING má jiný plán – jak dokazuje jeho návštěva u Putina v Moskvě.
Krůček po krůčku se ukazuje pravý účel pompézně zinscenované návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga u Vladimira Putina: využití slabosti Ruska k tomu, aby se z něj stala čínská surovinová kolonie, a ve smlouvách zakotvená trvalá závislost.
Tolik ohlašovaná mírová iniciativa ve válce na Ukrajině se stále více ukazuje jako kamufláž. Její ústředními body jsou otřepané fráze a ústní přísliby bez skutečné hodnoty.
Myslí to ČíNA vážně s principem „územní integrity“? Pak by musel Si Ťin-pching vysvětlit nebo alespoň naznačit v jednom ze svých projevů, co to znamená: stažení všech ruských jednotek ze všech částí ukrajinského území.
„Zprostředkovatel“ bez kontaktu na Zelenského
Za druhé, zatím neexistuje téměř žádný důkaz toho, že Si Ťin-pching plánuje navštívit také Kyjev. To udělal premiér Kishida. Si Ťin-pching si neudělal čas ani na telefonát s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenskym. „Prostředník“, který nekontaktuje obě strany konfliktu? A i kdyby k tomu mělo dojít, jakou nabídku by mohl Si Ťin-pching učinit po návštěvě Moskvy a pompézním představením mírového plánu, který ve skutečnosti je pouze jakýmsi „pozičním dokumentem“ Pekingu?
Čína střízlivě vypočítává, že mezi ruskými a ukrajinskými představami v současnosti prakticky nedochází k žádnému překrývání, analyzuje Economist. Póza „prostředníka“ slouží především k „vyleštění“ obrazu Pekingu jako potenciální mezinárodní mocnosti s vlivem na světový řád. A údajně je jakousi neutrální alternativou k Americe, která podporuje napadenou Ukrajinu.
Si Ťin-pching dělá z Putina vazala
Smlouvy podepsané Si Ťin-pchingem a Putinem hovoří jiným jazykem. Čína podporuje RUSKO. Peking chce také zabránit tomu, aby válka skončila porážkou Moskvy. Protože vojenské vítězství na Ukrajině by bylo globálně chápáno jako úspěch Západu při prosazování stávajícího světového řádu. Řádu, který chce Čína změnit ve svůj prospěch.
Si Ťin-pching však nepodporuje Putina jako rovnocenného partnera, ale dělá z něj závislého vazala. Ropa a plyn, kterých se Rusko na Západě nemůže zbavit, se nyní musí prodávat trvale energeticky hladové Číně za nižší ceny, než jaké byly dříve na Západě.
Kreml zásobuje Čínu surovinami za dumpingové ceny a naopak se stává závislým na Pekingu, pokud jde o spotřební a high-tech zboží. Ruské servery budou pocházet od Huawei. Jeho obchodní měnou bude renminbi (oficiální název čínské měny na burze).
Německu a Evropě by bylo dobré doporučit, aby se na sblížení dívaly realisticky a potlačovaly emoce: jak na toužebné naděje na brzké zprostředkování ze strany Pekingu, tak také na obavy z děsivého spojenectví mezi Čínou a Ruskem, s které je pro Západ protivníkem.
Toto je aliance dvou stálých členů Rady bezpečnosti OSN, kteří nevyužívají své pravomoci k prosazování Charty OSN, ale k trvalému porušování mezinárodního práva. Ochránci klimatu by si při pohledu na obsah a dobu trvání smluv měli také uvědomit, že Čína, již nyní největší zabiják klimatu, nemá v úmyslu upustit od fosilních paliv a po celá desetiletí bude pokračovat ve zvyšování emisí CO2.
Si a Putin nejsou zelení, nejsou „drazí přátelé“. Vytvářejí účelové spojenectví, které se podřizuje zájmům a závislostem okamžiku. A už tak nízké sympatie Rusů k Číňanům sotva vzrostou, pokud se ukáže, jak Putin zaprodal jejich zemi.
[wc_spacing size=”10px”] Úvodní foto: Putin's Russia by Flickr, zdroj: Der Tagesspiegel, autor: Christoph von Marschall, překlad: Bohumil Řeřicha [wc_spacing size=”40px”]
Nezávislý internetový magazín se zaměřením na geopolitiku, kulturu, sociální oblasti a technologie. Jsme ve virtuálním éteru od září 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zajímá nás vše nové.