Â
ProÄ jsou ukrajinská spojenectvà cennÄjšà než ruský průmysl
S tÃm, jak válka na UkrajinÄ vstupuje do druhého roku, hrozà ruským i ukrajinským silám, že jim dojdou zbranÄ a vybavenÃ. V bojÃch na UkrajinÄ byly zniÄeny tanky, dÄla a raketové systémy dlouhého doletu a obÄ armády zuÅivÄ spotÅebovávajà munici. Rusko pracuje na zvýšenà své obranné výroby a munici ze svých továren smÄruje pÅÃmo na frontu. Na ukrajinské stranÄ, navzdory množstvà zbranà a zásob, které proudà do jejÃch zbrojovek, pocházà z výrobnà linky relativnÄ málo tohoto váleÄného materiálu. MÃsto toho pÅicházà ze stávajÃcÃch zásob, pÅedevÅ¡Ãm od spojenců a podporovatelů Kyjeva. NejÅ¡tÄdÅejÅ¡Ãm dodavatelem Ukrajiny jsou Spojené státy a Bidenova administrativa zaÄala podnikat dalšà kroky, když v bÅeznu požádala Kongres, aby schválil financovánà vÃceletých nákupů munice, které by výrobcům poskytly pobÃdky a jistotu nezbytnou pro investice do zvýšenà kapacit. Tato zmÄna pÅedznamenává vÄtšà posun: poprvé od konce druhé svÄtové války se Spojené státy mohou opÄt stát – slovy amerického prezidenta Franklina Roosevelta z roku 1940 â âvelkým arzenálem demokracieâ.
Válka na UkrajinÄ zdůraznila význam spojenectvà a partnerstvÃ. Na zaÄátku války mÄlo Rusko drtivou pÅevahu. Ruská armáda v aktivnà službÄ mÄla vÃce než pÄtkrát vÃce stÃhaÄek než ukrajinská, navÃc disponovala vÄtÅ¡Ãm poÄtem zbraÅových systémů a vÄtÅ¡Ãmi zásobami obrnÄné techniky, dÄlostÅelectva a letadel. Pro ruského prezidenta Putina tyto poÄty spolu s pÅedpokladem, že ruské jednotky budou vÃtány jako osvoboditelé, pÅispÄly k jeho pÅesvÄdÄenÃ, že válku rychle vyhraje. Ukrajina vÅ¡ak bojovala mnohem urputnÄji, než Moskva pÅedpokládala, a mohla se pÅitom opÅÃt o vojensko-průmyslovou sÃlu Západu.
NavÃc ve stejné dobÄ, kdy Åada vyspÄlých průmyslových zemà poskytovala UkrajinÄ zpravodajské informace, materiál a výcvik, uvalily na Rusko sankce a izolovaly ho od svÄtového obchodu a globálnÃch dodavatelských ÅetÄzců. Bez této podpory ze strany Západu by kyjev nebyl schopen odolávat v boji nebo osvobodit Rusy okupované oblasti. PouÄenà je tedy jasné: v souÄasném váleÄném konfliktu nemusà být zemÄ, která má omezené výrobnà kapacity v oblasti obrany, ve vojenské nevýhodÄ, pokud může zÃskat to, co potÅebuje, ze zahraniÄnÃch zdrojů. A naopak, zemÄ s velmi rozsáhlými kapacitami může mÃt problémy, pokud je odÅÃznuta od globálnÃch dodavatelských ÅetÄzců. Jinými slovy, průmyslovà giganti, jako je Rusko, již nemohou poÄÃtat se svou schopnostà vyrábÄt to, co potÅebujÃ, zatÃmco zemÄ s menšà ekonomikou, jako je Ukrajina, nemusà potÅebovat vyrábÄt to, co potÅebujÃ. Válka na UkrajinÄ ukázala, že pro malé zemÄ jsou spojenci důležitÄjšà než továrny.Â
Tajemstvà zahraniÄnÃch dodávek
AÄkoli Ukrajina v poslednÃch letech pracovala na budovánà vlastnÃch vojensko-průmyslových kapacit, nenà to hlavnà hnacà silou jejÃho úspÄchu proti Rusku. Když se Ukrajina v roce 1991 po rozpadu SovÄtského svazu osamostatnila, zdÄdila znaÄnou obrannou průmyslovou základnu. JejÃch 140 vÄdeckých a technických institucà a vÃce než 700 továren bylo slouÄeno do státnÃho průmyslového konglomerátu Ukroboronprom, který byl sužován roztÅÃÅ¡tÄnou strukturou. Ruská invaze na Krym v roce 2014 Kyjevu pÅipomnÄla nedostateÄnost jeho ozbrojených sil a jejich neschopnost zajistit úÄinnou obranu. Poté zemÄ zahájila transformaci armády, vÄetnÄ organizaÄnÃch reforem a nových investic do obranných kapacit. Za tÃmto úÄelem zÅÃdila v roce 2020 ministerstvo strategického průmyslu, které má podporovat a racionalizovat obrannou průmyslovou základnu zemÄ. Tato modernizace zahrnovala restrukturalizaci spoleÄnosti Ukroboronprom, která se v ÅÃjnu 2021 stala akciovou spoleÄnostÃ, a provedenà nÄkolika reforem zamÄÅených na snÞenà korupce. Kyjev rovnÄž vypracoval novou národnà bezpeÄnostnà strategii, která klasifikuje Rusko jako dlouhodobou hrozbu a vyzývá k rozvoji âužšÃch vazeb s Evropskou uniÃ, NATO a Spojenými státyâ.
Ukrajinské bezpeÄnostnà vedenà ve skuteÄnosti již dávno uznalo, že spolupráce se Západem je strategickým imperativem. V záÅà 2014, po ruském záboru Krymu, hostila Ukrajina vojáky Spojených států a dalÅ¡Ãch 14 Älenských států NATO na sérii vojenských cviÄenà nazvaných Rapid Trident. Ta probÃhala každoroÄnÄ až do roku 2022 a sloužila k posÃlenà koordinace Ukrajiny s NATO na operaÄnà i taktické úrovni. Po ruské invazi v roce 2022 zahájil ukrajinský prezident volodymyr zelenskyj globálnà kampaÅ s cÃlem zÃskat mezinárodnà pomoc v boji Ukrajiny proti Rusku. Toto vysoce medializované úsilà v oblasti vztahů s veÅejnostà se ukázalo jako úÄinné, neboÅ¥ pÅimÄlo Západ k dodánà klÃÄových zbraÅových systémů a munice, které Ukrajina potÅebuje.
Od zaÄátku války se UkrajinÄ jejà pÅÃklon k Západu nesmÃrnÄ vyplatil. Podle lednové zprávy Kongresu se âvelká Äást americké pomoci zamÄÅila na poskytovánà systémů a schopnostÃ, které ukrajinský obranný průmysl nedokáže vyrobitâ. Spojené státy rovnÄž poskytly vybavenÃ, které lze okamžitÄ nasadit. BÄhem prvnÃho roku války poskytli spojenci a partneÅi Ukrajiny â vÄetnÄ Kanady, NÄmecka, Polska, Spojeného královstvà a Spojených států â bezpeÄnostnà pomoc v hodnotÄ desÃtek miliard dolarů, která Kyjevu umožnila nejen klást silný odpor, ale také zÃskat zpÄt Äást územÃ, jehož se Rusko zmocnilo v úvodnÃch fázÃch invaze.
Hranice průmyslové sÃly
Naproti tomu má Rusko rozsáhlý vojensko-průmyslový komplex, ale omezenÄjšà pÅÃstup k zahraniÄnÃm dodavatelským ÅetÄzcům. Jeho výrobnà kapacity jsou na papÃÅe ohromné: ruská obranná průmyslová základna zamÄstnává vÃce než dva miliony lidà a Rusko je po Spojených státech druhým nejvÄtÅ¡Ãm vývozcem obranného materiálu na svÄtÄ. ZamÄÅenà na tato ÄÃsla vÅ¡ak nepÅedstavuje úplný obraz. Ruská průmyslová základna trpà rozhodovánÃm shora dolů, které je Äasto tajné, endemickou korupcÃ, kamarádÃÄkovánÃm a nedostatkem transparentnosti, což vede ke znaÄnému plýtvánà zdroji a rozsáhlým krádežÃm. ÅÃzenà průmyslu v zemi je natolik centralizované, že je bÄžné, že ti, kteÅà působà v dozorÄà Vojensko-průmyslové komisi Ruska, zároveÅ zasedajà ve výkonných radách státnÃch konglomerátů, na které majà dohlÞet. V důsledku toho je dohled slabý a zadavatelé zakázek a dalšà úÅednÃci byrokratického aparátu obranného průmyslu se zdráhajà kontrolovat nedostatky institucà z obavy, že si tÃm pÅivolajà hnÄv Kremlu.
Průmyslová základna Ruska byla rovnÄž poÅ¡kozena západnÃmi sankcemi, z nichž nejvýznamnÄjšà byly uplatnÄny po invazi. V ÅÃjnu americké ministerstvo obchodu prohlásilo, že tyto sankce fungovaly tak, jak mÄly, a odÅÃzly Rusko od klÃÄových globálnÃch dodavatelských ÅetÄzců a omezily jeho schopnost nahradit zbranÄ ztracené ve válce. V té dobÄ vláda USA odhadovala tyto ztráty na vÃce než 6.000 kusů vojenské techniky, vÄetnÄ tanků, obrnÄných transportérů a bojových vozidel pÄchoty. Jeden z hlavnÃch ruských výrobců tanků, spoleÄnost Uralvagonzavod, se potýkal s problémy ve výrobÄ způsobenými nedostatkem zahraniÄnÃch komponentů a musel propustit své zamÄstnance. KromÄ toho se v Rusku témÄÅ zastavila výroba hypersonických balistických raket i protileteckých systémů vÄasné výstrahy nové generace kvůli nedostatku polovodiÄů ze zahraniÄÃ. ZemÄ se pokusila vyhnout dopadu souÄasných sankcà pomocà různých strategiÃ, od využÃvánà zprostÅedkovatelů z Åad tÅetÃch stran až po maskovánà identity koncových uživatelů, a v nÄkterých vývozech pokraÄovala.
Rusko se také s cÃlem posÃlenà svých vojenských schopnostà obrátilo na nové zdroje. Západnà zpravodajské služby původnÄ oznaÄily Ãrán a Severnà Koreu za dodavatele zbraÅových systémů Rusku, aÄkoli Teherán i Pchjongjang to popÅely. Je vÅ¡ak známo, že Ãrán dodává Rusku bezpilotnà letouny, neboÅ¥ na bojiÅ¡ti byly nalezeny jejich fragmenty. Severnà Korea údajnÄ dodávala rakety a dÄlostÅelecké granáty. V poslednà dobÄ se objevujà zprávy o tom, že kritické dodávky poskytujà i dalšà zemÄ. V únoru bylo zveÅejnÄno, že Turecko prodalo Rusku stroje, elektroniku a náhradnà dÃly, vÄetnÄ nÄkterých položek vyrobených v USA, ÄÃmž poruÅ¡ilo vývoznà kontroly. Tentýž mÄsÃc denÃk Wall Street Journal informoval, že ÄÃna dodávala Rusku mikroÄipy a dalšà zbožà dvojÃho užità a také suroviny vÄetnÄ oxidu hlinitého. V bÅeznu vláda Spojených států potvrdila, že na bojiÅ¡ti byla použita ÄÃnská munice.
SÃla zadávánà zakázek
Dramatický nesoulad v úrovni zahraniÄnà vojenské, zpravodajské a ekonomické podpory poskytované UkrajinÄ a Rusku sehrál v konfliktu zásadnà roli. JeÅ¡tÄ vÃce než relativnà sÃla obou armád tento nesoulad ovlivnil délku války a rostoucà důvÄru Ukrajiny, že může pÅežÃt jako nezávislá zemÄ a zÃskat zpÄt alespoÅ Äást svého územÃ. SouÄasná opotÅebovacà válka se stala soubojem mezi průmyslovými základnami obou stran a obÄ Äelà výzvám.
Pro Rusko sankce omezily jeho schopnost vyrábÄt zbranÄ a zásoby, které potÅebuje, i když tlaÄilo na rozÅ¡ÃÅenà své průmyslové výroby. Pro Ukrajinu byly jejà továrny a zaÅÃzenà tÄžce poÅ¡kozeny ruskými útoky, i když tamnà vÄdci a technici pokraÄovali v práci na nové technice vÄetnÄ bezpilotnÃch letounů kamikadze s potenciálem proniknout na ruské územÃ. Ztracené průmyslové kapacity Ukrajiny vynahradily dodávky od jejÃch mezinárodnÃch spojenců. Å kála zbranÃ, které poskytli Kyjevu, pocházela pÅedevÅ¡Ãm z jejich vlastnÃch zásob. Tyto systémy a munice nebyly vyrobeny pro Ukrajinu a velká Äást toho, co bylo dodáno, pÅedstavuje vÄerejšà průmyslovou základnu. Jejich kvalita a úÄinnost na bojiÅ¡ti vÅ¡ak prokázaly důležitost pÅÃstupu ke spolehlivé obranné výrobÄ. Pro ukrajinské spojence se konflikt zatÃm â z vÄtšà Äásti â nestal válkou vyžadujÃcà mobilizaci jejich vlastnÃch průmyslových základen, i když i to se mÄnÃ.
Aby mohli doplnit zásoby a pÅipravit se na možnou budoucà válku v Pacifiku, musà ukrajinÅ¡tà spojenci urÄit a ÅeÅ¡it vlastnà výzvy v oblasti obranné výroby. Aby mohl washington doplnit zásoby, bude muset zapojit plnou průmyslovou sÃlu své obranné ekonomiky. Vzhledem k poÄtu zbranà a munice, které byly na Ukrajinu odeslány, to může vyžadovat investice do dodateÄných kapacit, které nahradà to, co bylo odesláno, a pÅipravit se na pÅÃpadné budoucà angažmá. Kritici souÄasné washingtonské průmyslové základny, kteÅà se obávajÃ, že jejà kapacita je nedostateÄná, se Äasto soustÅedili pouze na jednu Äást ekosystému â na spoleÄnosti, které vyrábÄjà zbranÄ. Pokud vÅ¡ak existujà mezery, musà je ÅeÅ¡it vláda, a to jak výkonná složka â prostÅednictvÃm procesu požadavků ministerstva obrany, který urÄuje, co je potÅeba â, tak Kongres. Ten financuje a schvaluje vÃceleté kontrakty nezbytné pro investice potÅebné k vybudovánà kapacity. DÃky spolupráci mohou průmysl a vláda produkovat to, co žádná jednotlivá instituce nedokáže sama.
PosÃlenà průmyslových a dalÅ¡Ãch vazeb
mezi západnÃmi spojenci se může
v budoucà válce ukázat jako klÃÄové.
Zvýšenà kapacity amerického obranného průmyslu nenà jediným způsobem, jak ze Spojených států udÄlat úÄinný âvelký arzenál demokracieâ. Tzv. spojenecký shoring, který zahrnuje spolupráci s partnerskými zemÄmi na zÃskávánà zbožÃ, znamená, že nezbytné investice lze sdÃlet nebo se jim dokonce vyhnout, pokud v partnerských zemÃch existujà nevyužité průmyslové kapacity. Tento sdÃlený pÅÃstup umožÅuje americkým výrobcům soustÅedit se na výrobu pokroÄilejÅ¡Ãch systémů a spojencům soustÅedit se na výrobu starÅ¡Ãch systémů v zámoÅà v partnerstvÃ, které každému z nich umožnà využÃt své silné stránky. Výsledné posÃlenà průmyslových a dalÅ¡Ãch vazeb mezi západnÃmi spojenci se může ukázat jako klÃÄové v budoucà válce â nebo dokonce v pokraÄujÃcÃm úsilà na UkrajinÄ.
PonauÄenà z války na UkrajinÄ o důležitosti spojenců je jasné. Pro Ukrajinu by bylo mimoÅádnÄ obtÞné, možná nemožné, aby pokraÄovala v boji tak dlouho nebo tak úÄinnÄ jako dosud bez neustálého pÅÃlivu zbranà z cizÃch zemà â a bez sankcÃ, které omezily vlastnà pÅÃstup Ruska ke globálnÃm dodavatelským ÅetÄzcům. V souÄasném válÄenà může malá zemÄ vynahradit svou relativnÄ omezenou výrobnà kapacitu pevnými vazbami na globálnà dodavatele. NezodpovÄzené otázky se týkajà toho, jak ÄÃna a Tchaj-wan vezmou tato ponauÄenà na vÄdomà a zaÄlenà je do svých vlastnÃch plánů. Spojené státy musà udÄlat totéž, spolupracovat se svými spojenci a rozvÃjet své schopnosti s rostoucÃm napÄtÃm kolem Tchaj-wanu.
Cynthia Cooková je Åeditelkou Defense-Industrial Initiatives Group a vedoucà pracovnicà MezinárodnÃho bezpeÄnostnÃho programu v Centru strategických a mezinárodnÃch studiÃ.
Â
Â
Ãvodnà foto: Koi Tash Military Academy, Kyrgyzstan – Exercise Regional Cooperation 2012 by U.S. Air Force photo, Senior Airman Brett Clashman, zdroj: Foreign Affairs, autorka: Cynthia Cooková, pÅeklad: Robert Nerpas

Nezávislý internetový magazÃn se zamÄÅenÃm na geopolitiku, kulturu, sociálnà oblasti a technologie. Jsme ve virtuálnÃm éteru od záÅà 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z územà Evropy, Asie a Severnà Ameriky. ZajÃmá nás vÅ¡e nové.