O mírovém plánu, který není: Čína sleduje jen své vlastní zájmy

 

Wang Yi by VOA
Wang Yi by VOA

Vedení v Pekingu zahajuje iniciativu k ukončení války na Ukrajině. Tento dokument je poziční dokument, nic víc. Co je za tím?

Očekávání byla zklamána. Poté, co nejvyšší čínský diplomat minulý víkend na mnichovské bezpečnostní konferenci oznámil, že Peking 24. února představí „mírový plán“ pro Ukrajinu, mnozí doufali v konstruktivní příspěvek k ukončení konfliktu. Věci se ale vyvinuly jinak.

Samotné použití termínu „mírový plán“ ve zprávách o Wangově iniciativě bylo ve skutečnosti nedorozumění. Wang I a jeho okolí mluvili mnohem vágněji o „jednom“ papíru, který by objasnil čínskou pozici k politickému řešení „ukrajinské krize“.

Oficiální nadále popisuje eskalaci jako krizi, nikoli válku – a podle čínské logiky není k jejímu ukončení potřeba žádný „mírový plán“.

Papír, který je k dispozici od pátku 24. 2., je poziční dokument, nic víc. Skládá se z dvanácti bodů, které opakují známý čínský postoj k válce. Čína vyzývá k zastavení bojů, snížení jaderných rizik a obnovení mírových rozhovorů.

Návrhy na konkrétní kroky k uskutečnění těchto cílů chybí. Na několika místech se prolíná kritika USA, EU a NATO, jejich mentality „studené války“, a „jednostranných sankcí“, které by situaci jen vyhrotily.

Čína klade také požadavky na Ukrajinu

Čína nadále obviňuje USA a NATO z toho, že konflikt vyvolaly a chtějí mít prospěch z jeho pokračování. Požadavky na soulad s bezpečnostními zájmy, suverenitou a územní celistvostí „všech stran“ je třeba chápat především jako podporu ruského postoje.

V očích Číny musí být respektována nejen územní celistvost Ukrajiny, ale i Ruska – a nejen , ale i musí ukončit boje.

Nejdůležitější body „mírového plánu“ pro Ukrajinu:

  • Čína vyzývá ke komplexnímu příměří
  • Jednání jsou popisována jako „jediné schůdné řešení“
  • Peking odsuzuje použití jaderných zbraní a hrozbu jejich použití
  • Ve válce na Ukrajině by neměly být napadány civilní cíle
  • Čína požaduje dodržování zásad OSN

Naděje, že Čína sehraje konstruktivní roli, zejména v Evropě, se opět rozplynuly. A to se bohužel dalo čekat. Protože přístup k nasazení zprostředkování Pekingu je primárně motivován činěním významných diplomatických gest, která pak často zůstávají v režimu oznámení.

Peking se v konfliktu nadále přiklání na ruskou stranu

Peking se tak může prezentovat jako odpovědná světová velmoc, ale zároveň se vyvarovat své odpovědnosti, pokud kroky podniknuté bez jeho aktivního zapojení selžou. Podobný vzorec byl již v minulosti pozorován v jiných regionech: čínské „mírové plány“, například v konfliktu na Blízkém východě nebo v syrské občanské válce, zůstaly vágní a bez konkrétních důsledků.

Zpět k Ukrajině: Země může být prostředníkem v konfliktu pouze tehdy, je-li akceptována všemi zúčastněnými stranami jako čestný a neutrální prostředník. V tomto případě tomu tak zjevně není. Peking se v konfliktu stále jasně kloní na ruskou stranu: Wang I tento týden také odcestoval do Moskvy, právě na pochmurné výročí ruského útoku na Ukrajinu. Hlava státu a vůdce strany by se tam mohl setkat s Putinem na jaře.

Od začátku války proběhly schůzky a telefonáty vysokých čínských a ruských představitelů celkem 13krát – zatímco mezi Si Ťin-pchingem a ukrajinským prezidentem Zelenským nebyl od 24. února 2022 žádný přímý kontakt a uskutečnily se pouze tři schůzky mezi Wangem a ukrajinským ministrem zahraničí Kulebou.

Znepokojující jsou také náznaky, že čínské by mohly dodávat součástky a sankcionovaným ruským zbrojařským podnikům, čímž by podporovaly ruskou válečnou mašinérii.

Pokud tedy není cílem zprostředkovat mírový proces, jaký je smysl tohoto pozičního dokumentu? Jde o diplomatický nástroj, který čínské vedení využívá především k prosazování vlastních zájmů.

Peking chce vyvrátit kritiku za nečinné sledování sporu. A pokusí se o obtížnou rovnováhu: Na jedné straně nabízí Moskvě diplomatickou podporu, když přijímá a posiluje její postoje.  Na druhou stranu se Čína, když je konstruktivní, dvoří EU.

Jediným strategickým cílem je ale vrazit klín mezi Evropu a velkého rivala USA. Čína se chce zemím globálního Jihu prezentovat jako mírová velmoc, která může ukázat i jiné cesty než USA, na které je tam často pohlíženo s podezřením.

Celkově ani ve druhém roce války na Ukrajině nemůže Evropa počítat s tím, že Čína bude dělat něco jiného, ​​než prosazovat své vlastní zájmy. Peking stále není vhodný jako neutrální zprostředkovatel.

Helena Legarda je hlavní analytička v Mercator Institute for China Studies v Berlíně. Ve svém výzkumu se zaměřuje na čínskou obrannou a bezpečnostní politiku.

[wc_spacing size=”10px”] Úvodní foto: 中国新疆乌鲁木齐欢迎您来观光旅游,罗布泊, zdroj: Der Tagesspiegel, autorka: Helena Legarda, překlad: Bohumil Řeřicha [wc_spacing size=”40px”]