Proč není sexismus otázkou dobra a zla

Tvrdím, že každý muž je sexista. Jsem si velmi dobře vědoma toho, že toto prohlášení včetně článku mne nemusí nutně katapultovat mezi deset nejoblíbenějších lidí v Rakousku. Také vím, že název je odvážný a pravděpodobně se setká s obranným postojem většiny z vás. Ale: ego na chvíli stranou. Nejdřív si přečtěte text, pak si stejně můžete myslet, že je na nic.

Ano, i v Rakousku existuje sexismus

Začněme od základů. Žijeme v patriarchálně strukturovaném světě a Rakousko z něj není vyňato. To je fakt, o kterém nelze diskutovat. Patriarchální struktury se projevují ve všech oblastech lidského života. I dnes je například tradiční, že se žena v manželství vzdá svého jména a přijme jméno svého manžela. Děti narozené z tohoto manželství nesou samozřejmě také jméno otce. A jako by dospělé ženy byly závislé na svolení svých otců, muži nejprve běží za otcem ženy, aby ji požádali o ruku. V těchto manželstvích a vztazích je rozdělení rolí dodnes velmi jasné: žena se stará o domácnost, muž vydělává peníze.

Patriarchát je tedy zakořeněn v našich každodenních činnostech, a to velmi hluboce. Je tak hluboký, že je ve přijímán jako samozřejmost a téměř se o něm nepochybuje.

Právě proto, že je diskriminace tak rozšířená, je často neúmyslná a nevědomá. To znamená, že diskriminační výroky a činy mohou být učiněny i v dobrém úmyslu. Jsem přesvědčena, že lidé vlastně nemají na mysli nic špatného, když řeknou migrantovi, že mluví dobře německy, i když se třeba narodil a vyrostl v Rakousku. Stejně tak si myslím, že muži si často neuvědomují, jak nevhodné jsou jejich „dobře míněné“ poznámky o vzhledu žen. Dobře míněné neznamená vždy dobře provedené. A ti, kteří to myslí dobře a nevědomky škodí, kritiku neočekávají a pravděpodobně na ni nereagují dobře, když ji slyší.

Dobro a

To je jeden z důvodů, proč musíme přestat moralizovat o diskriminaci. Když říkám, že všichni muži jsou sexističtí, neříkám tím, že všichni muži jsou zlí. Ale právě to u velké části mužů rezonuje. Jak jsem řekla, nejde o to, zda je člověk dobrý nebo špatný, na jeho záměru vůbec nezáleží.

Je tedy naléhavě nutné změnit způsob, jakým se diskriminace řeší v umění, ve společnosti, v médiích a v politice. Protože se brzy dozvíme: rasista je někdo, kdo je zlý, kdo páchá zlo. Rasisty byli například nacisté nebo Ku-klux-klan. Sexista je ten, kdo bije svou ženu nebo vyskakuje z temných zadních uliček, aby ženu zavraždil nebo znásilnil. Toto vyprávění však zapomíná na jemnější projevy, které může diskriminace mít. Fyzické násilí, a vraždy jsou často jen špičkou ledovce hlubokého tisíce metrů. Pro mnohé však diskriminace není viditelná, protože ji zakrývá hluboký černý oceán. V tomto případě je feminismus potápěčskou výbavou, která má pomoci rozpoznat zbytek ledovce, ať už je jakkoli skrytý. Protože pouze ti, kteří diskriminaci rozpoznají jako takovou, a vnímají systém, který za ní stojí, proti ní mohou bojovat a zakročit.

Takže když píšu text a oslovuji muže, nechci vás obviňovat z toho, že jste špatní lidé. Chci vás jen povzbudit, abyste se ptali sami sebe a podívali se na své chování. Ačkoli vám feminismus může být protivný, život žen, můj život, závisí na tom, zda si tuto kritiku vezmete k srdci.

Podle AÖF (Rakouská síť útulků pro ženy) se tři ze čtyř žen stanou během svého života obětí sexuálního násilí. Přibližně 75 % všech žen tedy může vyprávět několik příběhů o násilí a obtěžování ze všech oblastí života. Je docela pravděpodobné, milí muži, že se sami stanete hlavní postavou jednoho z těchto příběhů.

Ptejte se sami sebe

Takže než se urazíte, protože jsem si dovolila vás nazvat sexisty, položte si otázku: proč jste si tak jistí, že NEJSTE sexisté?

Jste ochotni být jediní, kdo se sexistickému vtipu nesměje? Dokonce kritizovat vtip a být ve za nudného patrona, který zkazí každou zábavu? Káráte své přátele, když se chovají nevhodně? Jednáte se ženami čistě přátelsky, tj. aniž byste od nich něco chtěli? Když vám žena řekne, že ji obtěžoval nebo znásilnil někdo, kdo je vám velmi sympatický, věříte jí? Kdybyste byli kritizováni za své chování, byli byste ochotni odložit své ego a přijmout kritiku? Snažíte se uvědomit si svá mužská privilegia?

Sexismus je něco naučeného, něco, s čím jsme všichni vyrostli, protože jsme se všichni narodili do patriarchální společnosti. Ale co se naučíme, to se můžeme také odnaučit. Je to těžké, ale nezbytné. Zodpovědnost za to, aby se každý člověk snažil rozpoznat, reflektovat a odnaučit se sexistickému chování, leží na každém jednotlivci.

Mužům musí začít docházet, že mohou využívat neuvěřitelné množství výhod, které pro ostatní nejsou samozřejmostí. Močení u silnice a na každé akci, jako by ulice byla vaše soukromá toaleta. Bezpečný příchod domů z baru v noci beze strachu. Pózování nahoře bez, aniž by vám někdo zablokoval instagram, a další účty a obtěžoval vás.

Za všechny tyto svobody musíme stále bojovat. Muži je mezitím prožívají den za dnem, aniž by o tom přemýšleli.

To, že někdo kritizuje vaši nedostatečnou sebereflexi a zpochybňuje vaše úsilí, je tedy nejen oprávněné, ale i nesmírně důležité. Obranářství a zraněné ego nás v debatě nikam neposune. Koneckonců, nemáme času nazbyt. Každý den vidím, jak jsou ženy nedostatečně zastoupeny, jak jsou zneužívány, jak je považováno za samozřejmost, že za stejnou práci dostávají méně, jak nejsou brány vážně. Je to neúnosné a já se na tuto nespravedlnost nehodlám dále dívat. Nechci zemřít, aniž bych byla svědkem spravedlnosti, kterou si všichni zasloužíme. Odmítám – a nakonec nemám na výběr. Můj životní cíl závisí na tom, kolik mužů bude ochotno naslouchat mně a dalším feministkám a jednat.

Autorce Maryam Al-Mufti je 22 let a studuje politologii na magisterském stupni. Narodila se v Bagdádu a po válce přišla s rodinou do Vídně. Dnes se zabývá především formami diskriminace.


Úvodní foto: Der 100. Internationale Frauentag wurde in Wien mit einem Aktionstag, zu dem u.a. die Kunstaktion KnitHerStory und eine Demonstration mit Kundgebung gehörte, gefeiert, Haeferl, zdroj: Das Biber, autorka: Maryam Al-Mufti, překlad: Bohumil Řeřicha