Řekové se s největší pravděpodobností postaví na stranu Putina

Reprezentativní průzkum v šesti evropských zemích ukazuje velmi rozdílné postoje obyvatel jednotlivých zemí k válce na Ukrajině. Například čtvrtina dotázaných Italů považuje invazi za pochopitelnou či přijatelnou, v Řecku je to dokonce 39 procent. Francouzi se nejvíc bojí jaderného útoku. naopak chtějí co nejrychleji zrušit sankce.

I když je velká většina Evropanů zděšena ruskou invazí na Ukrajinu, jsou zde značné rozdíly. Vyplývá to z reprezentativního průzkumu, který pro Cicero provedl institut pro výzkum veřejného mínění Insa spolu s dalšími ústavy sítě Euroskopia v šesti evropských zemích. Řekové a Italové mají určité pochopení pro , zatímco Francouzi se obávají jaderné války – a Němci věří v ekonomické sankce, ale chtějí je rychle zrušit.

Francouzi se nejvíce bojí jaderného útoku, pravděpodobně proto, že země je silně závislá na jaderné energii a mnoho Francouzů žije v blízkosti jaderné elektrárny. Na druhou stranu žádná ze zkoumaných zemí nevyjadřuje větší nesouhlas s ruskou invazí než , vyplývá z průzkumu mezi 9. a 11. březnem mezi .000 občany. Pouze deset procent dotázaných Nizozemců považuje válku za pochopitelnou nebo přijatelnou. I v Německu a Španělsku mohou Rusové jen stěží počítat s pochopením. V Itálii a Řecku je situace poněkud odlišná. Například čtvrtina dotázaných Italů považuje invazi za pochopitelnou nebo přijatelnou. V Řecku je to dokonce 39 procent.

Řekové jsou spíše proruští

V Řecku je to částečně způsobeno tím, že obě země sdílejí pravoslavnou víru, což znamená, že v konzervativních kruzích jsou k Rusům poměrně velké sympatie. Navíc komunistická strana v Řecku byla vždy velká, což vyvolalo hlubokou skepsi vůči „Západu“, zejména v levicových kruzích. V řeckých novinách se také pravidelně objevují ruští trollové, jejichž úkolem je ovlivňovat veřejnou debatu o Rusku a kterým se to podle všeho daří.

tradičně sympatizuje s Ruskem více než jiné evropské země. Také v Římě byla komunistická strana po dlouhou dobu vážným politickým faktorem. Později byly sympatie zvláště velké díky přibližně 500 italským společnostem, které donedávna sídlily v Rusku. Politické vztahy byly občas úzce propojeny. V této souvislosti je třeba připomenout narozeninový dárek, který expremiér Silvio poslal ruskému prezidentovi k jeho 65. narozeninám: přehoz s tvářemi Berlusconiho a Putina.

Francouzi se bojí zejména jaderných zbraní

Ze všech zkoumaných zemí se jaderného útoku nejvíce obávají zejména Francouzi; 81 procent dotázaných považuje za velmi nebo docela pravděpodobné, že válka povede k použití jaderných zbraní. V Nizozemsku je tento podíl také poměrně vysoký, činí 51 procent, zatímco například v Německu (32 procent) a Řecku (30 procent) se narušení stávajícího světového řádu jadernou válkou věnuje mnohem méně pozornosti.

Francouzi jsou pravděpodobně více znepokojeni proto, že země je silně závislá na jaderné energii; 70 procent elektřiny ve Francii se vyrábí v jaderných elektrárnách. Po ropné krizi v roce 1973 Paříž mohutně investovala do jaderné energetiky, což mělo za následek, že žádná země na světě kromě nemá tolik aktivních reaktorů než , konkrétně 56, rozmístěných v celkem 19 různých lokalitách. Jaderná energetika je tudíž nejen vážným tématem téměř každých voleb, ale svou roli sehrává také fakt, že značná část francouzské populace žije v blízkosti jaderné elektrárny a je si tedy více vědoma jejích potenciálních nebezpečí. Ne nadarmo byla Francie jednou z prvních evropských zemí, kde tento měsíc lékárníci zaznamenali prudký nárůst poptávky po jódových tabletách.

Většina Evropanů je vůči sankcím skeptická

Jedním z témat, na kterém se Evropané zdají být vcelku jednomyslní, je omezená užitečnost sankcí proti Rusku. S výjimkou Německa, kde 55 procent obyvatel věří, že sankce pomohou ukončit válku nebo zabránit dalším ruským invazím v budoucnu, není v žádné ze zkoumaných zemí většina, která by věřila, že Kreml bude sankcemi zasažen.

Zajímavé je, že byť je německá víra v ekonomické sankce největší, Němci jsou stále pro zrušení většiny sankcí, jakmile skončí. Zatímco ekonomická opatření proti ruským společnostem a investorům napojeným na Putina by měla být zachována, většina Němců by byla raději, kdyby po válce zmizely všechny ostatní sankce, jako jsou třeba ekonomická omezení pro ruské , které nejsou přímo spojené s Putinem, anebo úplný zákaz letů pro ruské společnosti.

Respondenti ve Francii a Španělsku by rádi pokračovali v tlaku na Rusy i po skončení války. Ve Španělsku je velká většina obyvatel dokonce pro trvalé vyloučení ruských sportovců a klubů z evropských sportovních turnajů. 51 procent dotázaných Španělů je dokonce pro trvalý zákaz vystupování ruských umělců na evropských scénách a v divadlech.

Euroskopia je nová spolupráce mezi evropskými instituty pro výzkum trhu a veřejného mínění. Jejím cílem je udělat si obrázek o evropském veřejném mínění tím, že budou pravidelně provádět průzkumy a klást občanům v různých evropských zemích stejné otázky.

[wc_spacing size=”10px”] Úvodní foto: An anti-Russian satirical map produced by a Japanese student at Keio University during the Russo-Japanese War, Cornell University: Persuasive Cartography, The PJ Mode Collection, zdroj: Cicero, překlad: Bohumil Řeřicha [wc_spacing size=”40px”]