USA vidí čínský hypersonický test jako výstražný signál příští studené války

Peking to popírá, ale Washington si je zjevně jistý: Čína v létě testovala hypersonický zbraňový systém, který by ohrozil i Spojené státy

Čína má k dispozici nový zbraňový systém, který lze použít k přepravě atomových bomb, aniž by byl zachycen dosud rozmístěnými obrannými systémy. A USA nerozumí přesně tomu, jak může tento systém technicky fungovat. Je to velmi děsivá perspektiva, která vyplývá ze současných zpráv médií o pekingském výzkumu a testování nové technologie hypersonických raket. Dosud obavy přiživovaly „pouze“ články ve Financial Times. Nyní se k nim ale poprvé veřejně vyjádřil šéf sboru náčelníků štábů amerických ozbrojených sil Mark Milley.

Porovnal testy zbraní, které Čína zjevně provedla v červenci a srpnu, s „momentem Sputnik“ – a měl tím zřejmě na mysli, že šlo o překvapivé použití zbrusu nové, zatím nikdy nepoužité technologie, kterou nevlastní žádné další země.  

„Šok Sputnikem“ z roku 1957 byl výsledkem úspěšného použití satelitu Sputnik. V té době USA předpokládaly, že Moskva byla ještě roky vzdálená od uvedení umělé družice do provozu – a najednou byly postaveny před hotovou věc. Šok Sputnikem je považován za startovací signál pro kosmické závody – ale také za rozhodující moment ve studené válce, kdy USA zintenzivnily mnoho svých zbrojních snah.

Čína dementuje

Z Pekingu samozřejmě žádné potvrzení testu nepřišlo. Mluvčí ministerstva zahraničí Zhao Lijan tyto zprávy odmítl jako spekulace. Dle oficiálního prohlášení Čína žádné takové systémy netestovala, ale provedla pouze „rutinní test“ znovupoužitelných vesmírných technologií.

To je však v rozporu s tím, co se o testu domnívají USA. Podle nich se prý Číně podařilo zkombinovat dvě různé zbrojní technologie, z nichž obě vyvolaly v USA velké obavy.

Dva systémy

Na jedné straně jde o takzvaný „frakční orbitální bombardovací systém“, vyvinutý kdysi Sovětským svazem, pomocí kterého měly být jaderné hlavice vyneseny na oběžnou dráhu, aby je odtud později odpálily. To by mělo zabránit varování USA v případě války – například pozorováním ICBM odpálených ze země. Satelity včasného varování USA však později zaznamenaly překvapivý efekt tohoto systému. Po dohodě o odzbrojení SALT II byly systémy Sovětského svazu v 80. letech zničeny.

Na druhou stranu Čína prý vyvinula hypersonický kluzák. Takové systémy již existují, mimo jiné se vědělo, že na nich pracovalo a Čína, stejně jako několik dalších zemí včetně Severní Koreje. Takové systémy létají asi pětkrát rychleji než zvuk, a tedy poněkud pomaleji než ICBM. Ale protože zůstávají ovladatelné během celého letu, systémy protiraketové obrany je nemusí zachytit.

Proti pravidlům fyziky

Kombinace obou systémů by také mimo jiné umožnila přiblížit se k americkým cílům přes jižní pól. Dosavadní obranné systémy v USA jsou však orientovány na severní pól a nacházejí se tedy na Aljašce. Jak přesně měla kombinace obou systémů technicky fungovat, je otevřené – zdá se, že zde bylo použito alespoň něco, co USA vnímají jako alarmující. Nejmenovaný představitel americké armády pro Financial Times řekl, že se zdá, že systém „porušuje fyzikální pravidla“.

Stále tedy není jasné, zda údajný objev nebyl nakonec spektakulární chybou v amerických detekčních systémech a tajných službách. Chování Číny každopádně vyvolává nervozitu. Ve skutečnosti jsou testy zbraní a raket, jako např. „Dlouhý pochod“, oznamovány Čínou předem. V tomto případě byl ale bez vysvětlení uzavřen pouze vzdušný prostor, což přiživilo podezření již v červenci a srpnu.

Je tu i dobový kontext: Čína je už měsíce vojensky agresivnější a zprávy o stovkách nových raketových sil vyvolaly v létě rozruch. Letadla ČLR napadají zónu vzdušného dozoru Tchaj-wanu stále častěji a ve stále větším počtu a Peking také stále otevřeněji hrozí možným násilným dobytím ostrova.

Nápadný moment

Avšak zprávy o testu se objevují nápadně v citlivém okamžiku také v USA. Prezident Joe Biden se v současné době zdráhá souhlasit s modernizací amerického jaderného arzenálu, která by stála nejméně stovky miliard dolarů. Vyrostl však v době studené války, a tudíž je znepokojen novými závody ve zbrojení a jejich důsledky. Skutečnost, že čínské zbrojní pokroky v této technologické oblasti se nyní tak zjevně veřejně objevují, jeho pozici v této debatě neposílí. Na to by si měl dát pozor také šéf sboru náčelníků štábů Milley.


Úvodní foto: Čínská bojová střela vzduch-vzduch, fotografovaná ve Vojenském muzeu Čínské lidové revoluce. by Tyg728, zdroj: Der Standard, autor: Manuel Escher, překlad: Bohumil Řeřicha