Čína požaduje podřízenost demokracií. To je nepřijatelné.

Peking si vyprošuje kritiku. Kdo se postaví proti, bude potrestán, a to jak doma, tak nyní i v zahraničí. Proti tomu pomůže pouze solidarita všech demokracií.  

Proč EU spustila tento konflikt teprve nyní? Svět sténá pod koronavirovou krizí. Je momentálně vhodná ekonomická válka, boj o moc?

V centru uvažování však stojí tábory, politicky, ale i z hlediska lidských práv. Angela Merkelová ráda říká, že chce zabránit vytvoření táborů jako ve studené válce. Takto vysvětluje kancléřka své jednání s Čínou. Její strategií je dialog a spolupráce. Ale lze to udržet? Čínský prezident Si také rád varuje před novou studenou válkou. Diktuje však své podmínky pro mírové soužití: žádná kritika Číny. Jinak ukládá pokuty. požadovala vyšetření toho, zda utajování Pekingem zapříčinilo, že se vypuknutí koronaviru ve Wu-chanu proměnilo v pandemii. reagovala ekonomickými sankcemi.

Bitva táborů – o internační tábory

Nyní jsou tábory – konkrétně internační a převýchovné tábory pro muslimskou ujgurskou menšinu v západní Číně – katalyzátorem eskalace sankcí mezi EU a Čínou. Americká vláda označuje akce Pekingu za genocidu. EU hovoří mírněji o systematickém porušování lidských práv. Zakázala vstup čtyřem úředníkům, kteří se podílejí na výstavbě a provozu táborů.

Příjemná léta jsou pryč. Vztahy již nejsou tak harmonické, i když vlajky visí vedle sebe

Peking opět reaguje příliš tvrdě: sankcionuje zvolené členy Evropského parlamentu ze čtyř parlamentních skupin a čtyř zemí, jakož i diplomaty a úředníky EU. Je mezi nimi i kontaktní osoba Pekingu v Evropském parlamentu (člen německé strany Zelených Reinhard Bütikofer). Potíže přicházejí v době, kdy se v EP čeká na ratifikaci dohody EU o ochraně investic s Čínou – což z ní dělá problém.

Čína chce potlačit svobodu projevu v Evropě

Peking zjevně nemá respekt k demokratickým institucím a nevidí žádný rozdíl mezi svými aparátčíky, kteří prosazují nelidskou politiku asimilace na příkaz státostrany, a svobodně zvolenými zástupci. Čína chce vnutit potlačení svobody projevu, které praktikuje doma, i v jiných zemích. V předchozích letech se snažila o omlouvání rozdílných systémů s argumentem „musíte mít trpělivost, jsme rozvojovou zemí.“  Bylo řečeno, že s otevřením přijde sblížení a konvergence systémů. Tomu je konec.

Konflikt systémů je zde a je nevyhnutelný

Je to okamžik vyjasnění: konflikt systémů je zde. Čína se cítí silná. Vyžaduje podřízenost demokracií svému autoritářskému systému. A to je nepřijatelné.

Demokracie v Evropě, Americe a Asii se musí spojit proti tomuto nároku na hegemonii. Společně jsou silnější než Čína, a to ekonomicky, politicky i lidskoprávně. Silnější samozřejmě zůstanou, pouze pokud budou svou svobodu hájit solidárně. Příště již nelze nechat Austrálii, europoslance, nebo kohokoli, na koho Peking uvalí sankce osamocené!

[wc_spacing size=”10px”] Úvodní foto: Party for Freedom & Democracy in China, by Jim Henderson, zdroj: Der Tagesspiegel, autor: Christoph von Marschall, překlad: Bohumil Řeřicha [wc_spacing size=”40px”]