Začal soud ohledně násilné smrti George Floyda

V trestním řízení za násilnou smrt Afroameričana George Floyda informovala jeho přítelkyně Courtney Ross o jejich společné závislosti na silných lécích proti bolesti. Je to „klasický příběh lidí, kteří se stanou závislými, protože trpí chronickými bolestmi,“ řekla Ross u soudu v Minneapolisu. „Měla jsem bolesti krku, on zad.“

Ona a Floyd užívali léky na bolest na lékařský předpis, ale někdy si kupovali pilulky na ulici nebo na „černém trhu“, uvedla 45letá matka dvou dětí, běloška, která žila s Floydem téměř tři roky až do jeho smrti. Pokoušeli se se závislostí bojovat několikrát, ale pak znovu relapsovali.

Podle jejího svědectví byl Floyd několik dní hospitalizován kvůli předávkování v březnu 2020. Poté byl „čistý“, dokud dva týdny před smrtí zjevně nezačal znovu užívat prášky.

Floyd byl zabit při policejní akci loni v květnu kvůli podezření z falešného účtu ve výši 20 $. z mobilního telefonu zaznamenává jeho smrtelné křeče, které trvaly více než devět minut. Ukazuje, jak bílý policista Derek Chauvin několik minut tlačí kolenem 46letému muži na krk, i když si ten několikrát stěžoval, že nemůže dýchat.

Pitva ve skutečnosti našla ve Floydově těle stopy fentanylu, syntetického opioidu používaného k léčbě silné a chronické bolesti. Zpráva však pojmenovala příčinu smrti jako zástavu kardiovaskulárního systému v důsledku „tlaku na krk“.

Skok do minulosti

Spojené státy americké v roce 1850. Americký kongres schválil tzv. Bloodhoundův , zákon o uprchlících. Zákon dává majitelům otroků právo vyhledávat a vymáhat uprchlíky po celých Spojených státech. Zároveň zavazuje všechny obyvatele a úřady, aby jim pomáhali.

Stále více otroků se odvážilo uprchnout, protože otroctví bylo zakázáno v celé britské říši od roku 1834, a to včetně Kanady. Pro miliony se britské území stává vytouženou zaslíbenou zemí.

Na konci srpna 1619 přistála v místech, kde je dnes národní památník známý jako Fort Monroe, loď s lidským nákladem. Pro ty, kteří raději nazývají věci pravými jmény, šlo o první náklad černošských otroků přivezených na americké území. Otrokářství nebylo v Americe neznámé, běloši měli tendenci zotročovat si indiány a středo i jihoamerické indiánské kultury byli zdatnými otrokáři a krutovládci už dříve. První várka otroků nebyla nijak mohutná, „pouhých“ 20 lidí (některé literární zdroje píší o více než 30 lidech), kteří ztratili svobodu i svou africkou vlast. Jednalo se o muže a ženy ze subsaharské Afriky, z oblasti dnešní Angoly, kde v té době lovili (či spíše využili situace a nechávali si lovit) své otroky portugalští otrokáři.

Po konci americké občanské války mělo dojít (a následně došlo) ke zrovnoprávnění černochů, což se části jižanské populace hrubě nelíbilo. Jejich frustrace se mimo jiné projevila i v založení militantního spolku Ku-klux-klan. Členové sice nemohli zabránit zrušení otrokářství, ale snažili se zabránit občanskému zrovnoprávnění černochů. Rozhodli se pro zastrašování a násilí a neváhali sáhnout i k brutálním metodám včetně lynčování. Vraždy probíhaly například před volebními místnostmi, když se černoch snažil uplatnit své volební právo, jež mu coby svobodnému občanovi náleželo.

Je pravdou, že jih Spojených států byl vybudován otrockou prací lidí černošské pleti. Dědictví z minulosti Spojených států trvá dodnes. A jak píše francouzský aristokrat a diplomat Alexis de Tocqueville ve své dodnes aktuální knize Demokracie v Americe (1848), „černá rasa už neopustí břehy amerického kontinentu, kam ji přivedly vášně a neřesti Evropy, nezmizí z Nového světa, leda by přestala existovat. Obyvatelé Spojených států mohou oddálit katastrofu, jíž se obávají, ale nemohou dnes odstranit její příčinu.“

A de Tocqueville pokračuje: Američané z Jihu, kteří nemyslí, že by černoši mohli v jakémkoli období s nimi splynout, zakázali pod přísnými tresty učit je číst a psát. Protože je nechtějí pozvednout na svou úroveň, udržují je co možná blízko k dobytčatům.“

„Ať už bude ostatně snaha Američanů z Jihu zachovat otroctví jakákoli, nebude navždy úspěšná. Otroctví soustředěné na jediné místo zeměkoule, napadané křesťanstvím jako nespravedlivé a politickou ekonomií jako zhoubné, otroctví uprostřed demokratické svobody a osvíceností našeho věku není rozhodně institucí, která by mohla trvat nadále. Přestane existovat ať už činem otroka, nebo činem pána. V obou případech je třeba nadít se velkých pohrom.“ Tolik brilantní pozorovatel Ameriky Alexis de Tocqueville před více jak 170 !


Úvodní foto: George Floyd Mural, Mauerpark, Berlin, by Leonhard Lenz, zdroj: Wikimedia Commons