Praha (15. srpna 2017) – Zatímco miliony lidí prchají ze zemí, kde zuří válka, ve snaze najít bezpečné útočiště pro sebe a svou rodinu, daleko větší množství jich i přes neutuchající boje zůstává a jsou často oběťmi útoků. V roce 2016 bylo podle údajů UN ve válečných konfliktech zraněno nebo zabito výbušnými zbraněmi přes 32 000 civilistů, přičemž v 90 % k tomu došlo při útocích na obydlené civilní oblasti. Lidé, kteří měli štěstí a přežili, často museli opustit své domovy. V roce 2016 tak bylo kvůli ozbrojeným konfliktům ve světě nuceně vysídleno 65,6 milionů lidí, z toho celkem 40,3 milionu vnitřních uprchlíků, kteří zůstali ve své zemi. Toto číslo při tom stále stoupá.
Oběťmi konfliktů jsou přitom stále častěji i humanitární pracovníci. Každý rok je zabito, zraněno nebo uneseno okolo 300 humanitárních pracovníků. Z 85 – 90 % to bývají místní zaměstnanci, kteří pomáhají svým krajanům. Také Člověk v tísni (ČvT) dlouhodobě pomáhá přímo v místech konfliktu, aby snížil utrpení těch nejpotřebnějších. „V roce 2016 jsme ve 22 zemích měli 1136 zaměstnanců a zaměstnankyň, přičemž na každého 1 zahraničního pracovníka připadá 11 místních kolegů. I díky nim jsme mohli v Sýrii, Iráku a na Ukrajině v roce 2016 pomoct více než 1,5 milionu nejohroženějších obyvatel,“ říká Marek Štys, vedoucí humanitárních projektů Člověka v tísni a dodává, že jen v těchto třech zemích ČvT poskytl pomoc v hodnotě přes 889 milionů Kč.
Humanitární den 2017_pomoc ČvT
V sobotu 19. srpna si připomeneme Světový humanitární den a s ním i všechny humanitární pracovníky, kteří pracují v nebezpečných oblastech a mohou se ocitat v ohrožení života. Válčící strany stále častěji nerespektují Mezinárodní humanitární právo a útočí na civilní cíle, jako jsou školy, nemocnice nebo frekventovaná tržiště. Oběťmi těchto útoků se stávají také humanitární organizace a jejich zaměstnanci. Tragická ztráta se v posledním roce nevyhnula ani Člověku v tísni. „V prosinci 2016 náš kolega Hasan Sa'aid Al Soun zahynul při leteckém bombardování města Atareb nedaleko Aleppa. Hasan pracoval jako oblastní koordinátor naší syrské kanceláře a v čase náletu byl doma. Spolu s ním zahynula i jeho manželka, děti a další členové rodiny,“ říká koordinátor pomoci ČvT v Sýrii, Iráku a na Ukrajině Tomáš Kocian. Humanitární pracovníci působí v krizových oblastech a pomáhají nejohroženějším lidem, kteří jsou na jejich práci často zcela závislí.
SýRIE
V Sýrii se podle údajů EU nachází 13,5 milionu lidí, kteří potřebují humanitární pomoc, z toho je přibližně 6,3 milionu vnitřních uprchlíků a řada z nich žije v těžko přístupných a vojensky obléhaných oblastech. ČvT v Sýrii v roce 2016 rozdal potravinové poukázky a balíčky více než 710 000 lidem, přes 61 000 lidí dostalo finanční pomoc, 8 930 lidí se zapojilo do veřejných prací a na 1 500 zemědělců bylo finančně podpořeno. Díky opravě vodovodů a kanalizace má pitnou vodu více než 200 000 lidí. Navíc bylo podpořeno 7 835 žáků a 398 učitelů ve 20 školách.
„Každý den probíhalo několik leteckých útoků. Nemohli jsme si obstarat jídlo ani léky, ceny všeho byly velmi vysoké. Situace byla již několik měsíců otřesná, ale posledních pár týdnů při obléhání města bylo extrémně těžkých,“ vypráví Omar z východního Aleppa v Sýrii, který byl v prosinci 2016 po obsazení města a ukončení obléhání evakuován s poslední skupinou obyvatel. Jak popisuje: „Kdyby bylo po mém, nikdy bych Aleppo neopustil. Narodil jsem se v Aleppu a žil jsem tam celý život.“ Omar odešel více méně pouze s tím, co měl zrovna na sobě.
IRáK
V Iráku podle údajů EC potřebuje humanitární pomoc 11 milionů lidí. Přibližně 3,4 milionu lidí při tom tvoří vnitřní uprchlíci, přičemž více než milion jich byl vysídlen v souvislosti s vojenskou ofenzivou Mosulu. ČvT v Iráku v roce 2016 rozdal zimní oblečení pro 1 320 osob, dalších 18 048 lidí dostalo finanční pomoc a přes 1 080 lidí se zapojilo do veřejných prací. V rámci vzdělávání bylo podpořeno 8 322 žáků a 182 učitelů v 15 školách a 7 748 dětí prostřednictvím volnočasových aktivit. Díky spolupráci s partnery z Alliance2015 dostane pomoc v následujících měsících dalších 12 040 vnitřních uprchlíků, navrátilců a hostitelských rodin v západním Mosulu a okolí.
„Za celé dva roky pod nadvládou ISIL jsem nikdy neměl v kapse víc než 10 dolarů. Moje děti trpí a potřebují lékařkou péči. Lidé v celé komunitě potřebují práci a přístup k základnímu vybavení a jídlu – nemáme nic!“ popsal své zkušenosti Iráčan Imran, otec pěti dětí, který žil s rodinou ve východním Mosulu od roku 2014, kdy kontrolu nad městem převzal tzv. Islámský stát. Při osvobozování města lidé prchali jen s málem nejdůležitějších věcí, které stačili pobrat. Většina z nich se ocitla bez střechy nad hlavou a zcela bez prostředků. „Každá pomoc je pro nás v tuhle chvíli užitečná,“ dodává Imran.
UKRAJINA
Na Ukrajině je podle údajů EU aktuálně 3,8 milionu lidí, kteří potřebují humanitární pomoc. 70 % z toho jsou ženy, děti a staří lidé. Od začátku válečného konfliktu na východě Ukrajiny již bylo zabito více než 2 770 civilistů. ČvT na východě Ukrajiny v roce 2016 rozdal 323 000 potravinových poukázek a balíčků, 25 000 lidem poskytl pitnou vodu a 136 150 lidem hygienické balíčky. Dalších téměř 7 000 lidí dostalo finanční příspěvek na opravu bydlení a 21 500 lidí získalo materiál a pomoc při rekonstrukci domů.
„Bylo zhruba půl páté odpoledne a všichni byli doma. Ze začátku dopadaly střely do nedalekého pole. Pak jsem uslyšela hvízdnutí a celá vesnice se ocitla pod palbou. Utíkala jsem do ložnice. Schovala jsem se pod stolem. Byla jsem tak v šoku, že jsem ani neslyšela, jak kolem létají kusy skla,“ vzpomíná Lyubov Dmitrievna na den, kdy se její dům v obci Lastochkino, jen pár kilometrů od válečné fronty na východě Ukrajiny, stal terčem útoku. Po tomto incidentu se Lyubov se svým synem přestěhovala do nedaleké vesnice Rodinskoe. Báli se dalších útoků. „Myslela jsem si, že je to konec světa. Už jsem opravdu vyčerpaná z této války.“ Vzpomínky jsou stále čerstvé.
Lyubov Dmitrievna, Lastočkino
Od roku 2003 si pravidelně připomínáme 19. srpna, jakožto Světový humanitární den. Člověk v tísni by u této příležitosti rád vyjádřil respekt těm, kdo pomáhají potřebným a často tak riskují vlastní životy. A také všem, kdo v těchto oblastech a otřesných podmínkách žijí a čelí každodennímu nebezpečí. Podle posledních údajů je na světě celkem 128,6 milionu lidí v nouzi, kteří potřebují humanitární pomoc. „V současné době postižené lidi často počítáme ve statisících či milionech, nebo hovoříme o celé populaci. Je nutné si ale vždy připomínat, že za těmito čísly stojí konkrétní lidé s vlastní tváří a osobním příběhem, kteří se ocitli v kritické situaci a jsou odkázání na pomoc ostatních,“ říká Marek Štys.
Humanitární pomoc Člověka v tísni je možná pouze díky institucionálním dárcům a také podpoře české veřejnosti, která přispívá prostřednictvím Klubu přátel Člověka v tísni. Člověk v tísni upřímně děkuje všem dárcům za jejich podporu.
Pro více informací prosím kontaktujte:
Marek Štys, vedoucí humanitárních programů Člověka v tísni, +420 777 053 522
Tomáš Kocian, koordinátor humanitární pomoci Člověka v tísni, +420 777 787 970
Nezávislý internetový magazín se zaměřením na geopolitiku, kulturu, sociální oblasti a technologie. Jsme ve virtuálním éteru od září 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zajímá nás vše nové.