Noční rozjímání o Trumpovi a Americe

Autor: Robert Reich, zdroj: Instagram, překlad: Robert Nerpas, úvodní foto: George Washington presiding the Philadelphia Convention, photo The Indian Reporter

Donald je na dovolené v jednom z jeho golfových středisek a my ostatní máme možnost trochu se uvolnit. Ve skutečnosti je to však spíše krátká přestávka v pokračující noční můře. Stačí, abyste rozsvítili, pohlédli na hodiny a zamysleli se nad tím, kde jsme, a ta noční můra vás znova obklopí.

Robert Reich, photo Policy Network
Robert Reich, photo Policy Network

Na co myslet, aby to všechno vypadalo trochu méně děsivě? Za prvé, všechno by to mohlo být mnohem horší. Trump mohl splnit svůj slib z předvolební kampaně, že zruší Obamacare, uvězní Hillary, postaví zeď a vyhodí ze země všechny přistěhovalce bez dokladů.

Mohl třeba do dnešního dne zmást tolik Američanů o tom, co je to pravda, že by většina z nás věřila slovům, které proudí z jeho úst. Sakra, mohl už podnítit další občanskou válku.

Ve skutečnosti se toho událo jen velmi málo. Trump je pořád nadutý a odulý, plný vyhrůžek a zloby, ale téměř nic z toho nenalezlo cestu do konkrétních zákonů. A možná ani nenalezne: typické „líbánky”, které si užívá každý nový prezident, pro něj skončily. Jeho prvních sto dnů přišlo a odešlo téměř bez stopy.

Další věcí je, že Trumpova „oblíbenost“, jak ji nazývají ti, kdo provádí průzkumy veřejného mínění, se čím dál více dostává do hodnot, které ještě žádný prezident v této fázi funkčního období nezažil. Podporuje ho jen asi třetina země. Názory ostatních se pohybují od špatných až po hrozné. A jeho důvěryhodnost je v koncích.

Dokonce i republikáni v Kongresu jsou nyní více ochotni odstřelit ho (někteří dokonce mluví o potřebě upravit v Obamacare to, co je upravit nezbytné). Zvláštní poradce Roberta Muellera mezitím sestavil velkou porotu s pravomocí vyžádat si finanční výkazy společností Trumpa. Nenaznačil Trump, že vyhodí Muellera, pokud to udělá? Byl by vyhazov Muellera počátkem konce?

Trump také zažehl prériový oheň aktivismu na místní úrovni, téměř všechen však proti sobě. Lidé, kteří nikdy nebyli politicky aktivní, si dnes ohrnují rukávy a zapojují se –  účastní se městských setkání Kongresu, píší dopisy redaktorům svých místních novin, organizují se před volbami v roce 2018. Někteří dokonce sami kandidují.

Tento výbuch politického úsilí proti Trumpovi nemá paralelu v moderní historii. John F. Kennedy požádal Američany, aby zvážili, co mohou udělat pro Ameriku. Donald Trump je přiměl, aby to skutečně dělali.

Uprostřed noci se člověk zamyslí také nad tím, kde v životě vlastně jsme. Trump se narodil v roce 1946, v tomtéž roce se narodili Bill Clinton, George W. Bush, Robert Mueller a shodou okolností také zvláštní prokurátor Ken Starr, vyšetřující Clintona. A také já. Všichni jsme, tak říkajíc, za hranicí našich nejlepších let. A objem škody, kterou může sedmdesátník napáchat, je omezený.

Jinými slovy, za několik týdnů se vrátím do učebny a přivítám novou várku studentů. Narodili se v roce 1998 nebo chvíli před ním či po něm. K Trumpovi a nám ostatním mají z časového hlediska tak daleko, jak jsme měli při nástupu do školy my k Američanům, kteří se narodili v roce 1912. Chci tím říct, že je to fakt velice dlouhá doba.

Takže pokud Trump nerozpoutá jadernou válku, která by ukončila život, jak jej známe, na této planetě, je nepravděpodobné, že by měl velký vliv na život mých příštích studentů. Jeho první (a snad jediné) funkční období skončí, když jim bude pouze 22 let. Představte si, že vám je 22 let a před sebou máte celý život bez Trumpa.

Trump je však zároveň přínosem pro etiky, morální filozofy a pro všechny z nás, kteří se v noci zvyknou probudit a přemýšlet o velkých strašidelných věcech. Trump přivedl lid zpět k základním zásadám.

Většina prezidentů vyvolává debaty o tom, zda ekonomika potřebuje pobídkovou finanční politiku nebo zda má Amerika podporovat expanzi NATO do pobaltských států. Trump nás nutí debatovat o tom, může-li ekonomika Spojených států existovat odděleně od zbytku světa a dokonce patříme-li do NATO.

Někteří prezidenti nás přimějí k debatám o občanských právech a občanských svobodách. Díky Trumpovi dnes hovoříme o demokracii versus tyranie.

Nechci minimalizovat škodu, kterou napáchal. Nepamatuji si Ameriku tak rozzlobenou a rozdělenou – dokonce ani během bitev za občanská práva a války ve Vietnamu. Trump také ponížil a dehonestoval úřad prezidenta, uvolnil slepý fanatizmus a bigotnost, do svého kabinetu jmenoval absurdně nekompetentní lidi, porušil všechny zásady etiky a konfliktu zájmů, které si lze představit, snížil americký vliv a morální autoritu ve světě a možná se dokonce spolčil s cizí mocností s cílem vyhrát prezidentské volby.

Je toho fakt dost za sedm měsíců. Zaslouží si dovolenou.

Ale podíváme-li se na vše z poněkud dlouhodobější perspektivy, stát stále funguje. Naše demokratické instituce dosud obstály se ctí a zůstanou silné přesně tak, jak to měli v úmyslu otcové zakladatelé. Moc prezidenta je kontrolována a vyvažována, takže současný obyvatel Oválné pracovny má omezené pole působnosti. Kromě toho naši přátelé a spojenci po celém světě chápou, že náš stav je dočasný. Amerika se vrátí.

Prožíváme neuvěřitelně stresující dobu, ale většina z nás je v pohodě. Ve skutečnosti snad můžu říci, že většina Američanů je i nadále optimistická – zejména moji studenti, kteří mají před sebou celý život.

 

Robert Bernard Reich je americký politický komentátor, vysokoškolský profesor a novinář.

 

The following two tabs change content below.
FreeMagOne

FreeMagOne

Nezávislý internetový magazín se zaměřením na geopolitiku, kulturu, sociální oblasti a technologie. Jsme ve virtuálním éteru od září 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zajímá nás vše nové.