Ano, Donald Trump je zrůda. Ale jeho program není tak špatný

Autor: Simon Jenkins, zdroj: The Guardian, překlad: Robert Nerpas, úvodní foto: Manifestación contra la visita de Donald Trump a México en el Ángel de la Independencia, PetrohsW

Urážky ho nepoškodí, podpoří jeho obraz statečného outsidera, pokoušejícího se o novou formu vlády

Nezapomněl jsem vám to říct? Donald Trump je zrůda. Je to idiot, lhář, narcis, sexuální maniak, mučitel, xenofob. Když na to přijde, je to tyran, protekcionář, cizoložník, vztahovačný, zkorumpovaný a tlustý. Měl bych dodat, že taky má malé ruce, miluje Putina a že je nenávistný pravicový populista. A viděli jste jeho vlasy?

Je vám teď líp? Je to v pořádku? Jaké máte u vás počasí? Máte čas na oběd?

Vymýšlení urážek Donalda Trumpa je nejnovější společenskou hrou pro stejné lidi, jejichž pohled na ovlivnil miliony, aby pro něj v listopadu hlasovali. To urážky nedělá méně urážlivými. Posiluje to však názor jeho žhavějších fanoušky, že je statečný outsider, který se snaží rozbít tzv. liberální elitu, která se s ním nehádá a pouze se mu vysmívá. Závažnější ovšem je, že tyto urážky odvádějí pozornost od důležitějších otázek, totiž kam směřuje západního světa. Prezident může být prolhaný bastard, a často jím je, ale přesto může být efektivním vůdcem.

Efektivní ovšem není pro tuto chvíli ten pravý termín pro Trumpa. Po dalším chaotickém týdnu ve Washingtonu vypadá jako vratký vozík naplněný výbušninami, který se řítí z kopce směrem k oběma Amerikám a novému světovému pořádku. Je obsazen příbuznými, razantními mladíky, generály a magnáty, přičemž nikdo z nich nemá zkušenosti s řízením formou spolupráce. Dva přední poradci Trumpa, Steve Bannon a Reince Priebus, již vypadli. Je to jaksi armagedonsky okouzlující.

Zajímavé je to, jak washingtonský establišment instinktivně a urputně, jako kočka zahnaná do kouta, odvrací Trumpovy útoky. Chodby Washingtonu se plní vlajícími taláry ústavních právníků, ohánějícími se „brzdami a protiváhami.“ Soudci prohlašují prezidentovy dekrety za nezákonné. FBI zorganizuje únik informací a odstraní tak Mika Flynna, Trumpova poradce pro národní bezpečnost. Pentagon odmítne prezidentovu podporu mučení. žádá ujištění. Představitelé Kongresu vyšetřovat tajná jednání s Ruskem. Obamacare je pro tuto chvíli v bezpečí.

Trump je přirozený, neústupný revolucionář, byť razantnost nástupu jeho revoluce není každému po chuti. Do Bílého domu nastoupil na sté výročí Leninova příjezdu do Petrohradu. Oba se snažili „vysušit bažinu“ a narazili na starý režim činovníků, soudců, zahraničních finančníků a tisku. Oba rozzuřili své nepřátele a podporu si hledali ve vyděděných provinciích. Trump by se klidně mohl přihlásit k citátu, připisovanému Leninovi: „Stokrát opakovaná lež se stává pravdou.“

Téměř nic, co Trump napovídal během předvolební kampaně, není spolehlivé, třeba už jenom proto, že svou „politiku“ často prováděl formou výstřelu od boku. Ve svých pamětech napsal: „Den, kdy jsem si uvědomil, že být povrchním může být chytré, byl pro mě hlubokou zkušeností.“ Hodně z jeho platformy, a také z toho, o co se doposud v prezidentské funkci pokusil, bylo odpudivé nebo hloupé. Ale našlo se i něco rozumné, alespoň pokud jde o úmysl.

Trumpova touha po omezení funkčního období v Kongresu a jeho útok na washingtonské lobbisty přichází se zpožděním. Jeho poznámky o Wall Street občas vypadají jako prohlášení hnutí Occupy. Jeho znepokojení nad nedostatkem pracovních míst, „masakry ve městech“ a nad náklady na infrastrukturu je vítáno.

Trump se také odvážil požádat NATO o přehodnocení jeho základního účelu a rozpočtu. Byl velmi otevřený ohledně amerických vojenských zásahů a zbabělých vztahů USA se zeměmi Perského zálivu. Přání znovu nastavit vztahy mezi Západem a Ruskem byla mnohem citlivější vůči vyvíjející se rovnováze sil v Evropě vůči bojechtivým provokacím NATO. Po zamrzlém, neliberálním myšlení jeho washingtonských předchůdců je Trumpův antagonismus vůči eurozóně osvěžující.

Můžeme jenom hloubat nad tím, jak může být člověk, který je natolik nepřátelský vůči Mexičanům, muslimům a kontrole nad zbraněmi, stejně nepřátelský k , FBI, centrální bance a válce v Iráku. Je to nová politika, boření víry v kmeny a identity.

Trump má pocit, že se obrací na Ameriku jako zemi, která má pocit, že ji liberalismus ignoroval a zradil. Jak statečně přiznal po volbách levicový ekonom Paul Krugman, „Skutečně jsme nerozuměli zemi, ve kterém žijeme.“

Nová politika je také o nesmyslných slibech a pokryteckých skutečnostech. Jediná rozumná rada je zřejmě to, co údajně bylo řečeno ženským obětem Trumpa – věřte tomu, co člověk dělá, ne tomu, co říká. Trump začíná dělat teprve nyní, takže počkáme a uvidíme.

Žádný prezident není autokrat. Je pouze projevem sil kolem něj, sil, které nastaví, ale nemůže zcela ovládat. Na rozdíl od Británie je Amerika vyváženou demokracií, její výkonnou kontroluje Kongres, soudy a autonomie jednotlivých států. Poslední aspekt nelze v žádném případě podceňovat, například Kalifornie vzdoruje dekretům Trumpa, zejména pokud jde o migranty. Vypadá to, jako by se rýsovala nová občanská válka, přičemž konfederáti jsou tentokrát na straně andělů.

Trump dosud působí dojmem revolucionáře zmítajícího se na mělčině a válčícího s vlastní výkonnou mocí. Nepřekvapuje to. Trump nikdy nečekal, že se do prezidentského křesla dostane, a nemá žádné zkušenosti ani kvalifikaci pro tento post. Je katastrofálně neschopný, pokud jde o personál, jenom během předvolební kampaně vystřídal tři manažery. Bannon a Priebus nemohou vydržet.

Trump se snaží, ať už promyšleně nebo instinktivně, o novou formu vlády. Vyhrkne příkazy, brání je prostřednictvím sociálních sítí a poté je musí zmírnit. V jistém smyslu je vzrušující, že se absolutní outsider se sklonem k revoluci může dostat do Bílého domu bez jakékoli pevné podpory voličů. Jsem zvědav, jestli měl Vladimír Putin opravdu na mysli Lenina, když po Trumpově volebním vítězství otevřel šampaňské.

Svět nyní čeká na to, co Amerika. Některé špatné věci se již za Trumpovy vlády dějí, byť je opozice uvnitř systému výrazně zřetelně zřeďuje. Můžeme předpokládat, že dojde i k nějakým dobrým věcem a budeme doufat, že ty systém zřeďovat nebude. Trump je divný a alarmující. Ale možná i on dodrží zásadu, že každá revoluce je již druhý den konzervativní.