V Rusku můžete být kýmkoliv, a stejně nikdy nebudete chráněni před mučením


Zdroj: , úvodní foto: The sculpture Le prisonnier politique is by Lucien Wercollier, Cayambe

Lidskoprávní cenu za rok 2016 získá nevládní organizace působící v Rusku.

Praha, 16. února 2017 – Cenu Homo Homini za rok 2016 udělí Člověk v tísni ruské nevládní organizaci Výbor na obranu proti mučení za odvahu a výdrž, se kterou pomáhají lidem, kteří se stali obětí mučení, policejní šikany nebo beztrestného násilí, a hájí jejich práva nejen před ruskými úřady,  ale i na mezinárodní úrovni.

„Výbor na obranu proti mučení vykonává nesmírně složitou práci ve velmi těžkých podmínkách. Dokumentují případy mučení a obětem aktivně pomáhají, i když při tom riskují vlastní bezpečí,“ říká Šimon Pánek, ředitel společnosti Člověk v tísni. „V době, kdy se neustále zužuje prostor pro práci občanské společnosti a nevládních organizací v post sovětském regionu a hlavně Rusku, nám přišlo logické ocenit kolektivní úsilí a Homo Homini tentokrát udělit organizaci,“ dodává Pánek.

Cena bude již tradičně udělena během slavnostního zahájení Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět 6. března 2017 v Pražské křižovatce. Slavnostní večer začne v 19:00.

Osobně si ji do Prahy přijede převzít zakladatel Výboru na obranu proti mučení a jeho současný ředitel spolu se svou zástupkyní Olgou Sadovskou a Sergejem Romanovem, který vede vyšetřování jednotlivých případů mučení.

„V Rusku můžete být kýmkoliv a stejně nikdy nebudete chráněni před mučením,“ říká zakladatel organizace Igor Kaljapin, který se do boje za pustil poté, co se sám stal obětí policejního násilí. Jeho organizace má za sebou mnoho úspěchů, dosáhla například zrušení 793 nezákonných rozhodnutí, odsouzení 127 pachatelů a vysoudila 51 milionů rublů na kompenzace obětem. Organizace i její členové čelí častému tlaku ze strany státních úřadů, někdy i fyzickým výhrůžkám. Čečenská kancelář výboru byla již několikrát vyrabovaná a v roce 2016 došlo k násilnému napadení místních pracovníků a skupiny novinářů, kteří přijeli na pozvání organizace do regionu. Útoku se nevyhnul ani její ředitel Igor Kaljapin. I přesto dál dokumentují případy mučení a nenechají se zastrašit. „Potřebujeme jen dvě věci: aby se mučení stalo nepřijatelným pro ruskou společnost a aby vyšetřování porušování lidských práv bylo efektivní,“ říká Kaljapin. Pak by teprve mohl svou práci ukončit.

„Udělení Homo Homini nám dává naději, že otázka lidských práv v Rusku mezinárodní společnost zajímá. Představuje taky velkou podporu pro lidi, kteří se stali obětmi mučení,“ dodává Kaljapin.

Homo Homini
Společnost Člověk v tísni každoročně uděluje cenu Homo Homini osobnostem nebo skupinám, které se významně zasloužily o prosazování lidských práv, demokracie a nenásilného řešení politických konfliktů. Cena byla poprvé vyhlášena v roce 1994. Mezi jejími nositeli z předchozích let je syrská učitelka Souad Nawfal, ázerbájdžánský právník Intigam Alijev, kyrgyzský obránce nespravedlivě stíhaných Azimžan Askarov nebo například čínský disident Liou Siao-po (později oceněný Nobelovou cenou míru).  Řada nositelů tohoto ocenění bohužel zůstává z politických důvodů za mřížemi vězení ve svých zemích.

www.homohomini.net

Igor Kaljapin
Igor Kaljapin je ředitelem a zakladatelem organizace Výbor na obranu proti mučení. Ochranou lidských práv se začal zabývat poté, co se sám stal obětí nezákonného použití násilí ze strany ruské policie. Do té doby byl úspěšným podnikatelem a možná právě to mu pomohlo vytvořit natolik profesionální a výkonnou organizaci, jakou Výbor na obranu proti mučení v současnosti je. Výbor založil v roce 2000 poté, co se několik let v této oblasti pohyboval jako dobrovolník.  V průběhu své kariéry byl opakovaně vystaven tlaku státní moci. Situace se vyhrotila také na počátku března 2016, kdy byla nejdříve přepadena skupina novinářů, které Výbor na obranu proti mučení pozval do Čečenska a o několik dní později v centru Grozného také Igor Kaljapin samotný. Viníci těchto událostí nebyli nikdy vypátráni.


Olga Sadovská je zástupkyní ředitele Výboru na obranu proti mučení. V organizaci působí od roku 2001. Zároveň pracuje jako lektorka mezinárodního práva a evropského systému ochrany lidských práv. Je autorkou několika učebnic, podílela se také na vydání příručky na téma zapojení veřejnosti do případů vyšetřování mučení a porušování základních lidských práv, kterou využívá velká část ochránců lidských práv z celého postsovětského prostoru. Vyhrála několik desítek případů u Evropského soudu pro lidská práva. Opakovaně se ocitla pod tlakem ze strany státní moci.

Sergej Romanov
Sergej Romanov byl v minulosti jeden z vůdčích advokátů v Tádžikistánu. V souvislosti s nesčetnými výhrůžkami byl však vynucen Tádžikistán opustit a v roce 2014 začal pracovat ve Výboru na obranu proti mučení. V organizaci Sergej Romanov vede vyšetřování jednotlivých případů mučení. Několik desítek z nich se mu již podařilo  dovést do konce, kdy byli jednotliví viníci potrestáni a oběti mučení získaly odškodnění. Sergej Romanov se také aktivně angažuje v případech ochrany práv vězňů.
Výbor na obranu proti mučení
http://pytkam.net/eng

Nevládní organizace Výbor na obranu proti mučení působí od roku 2000. Zastupuje zájmy obětí mučení v Rusku u soudů a před vyšetřovacími orgány, poskytuje jim pomoc při získání odškodnění a zajišťuje  zdravotní rehabilitaci. Právníci výboru vedou vlastní nezávislé vyšetřování, které slouží k získání důkazů pro soudní líčení. Výbor rovněž zastupuje ruské občany u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Výbor se zaměřuje zejména na  případy mučení ve vazbě, policejního násilí, zmizelých osob i případy mimosoudních poprav, velký kus práce odvedl například v Čečensku, kde jsou lidská práva systematicky porušována. Neustále bojuje s nedostatečnou politickou vůlí věnovat se tématu mučení v Rusku.

Právníci Výboru na obranu proti mučení využívají platný ruský právní systém, jakož i další  mezinárodní mechanismy, jichž je ruský stát součástí, aby se dovolali spravedlnosti a přiměli úřady převzít odpovědnost, a to i za cenu ohrožení vlastní bezpečnosti. Od svého vzniku docílil zrušení 793 nezákonných rozhodnutí, odsouzení 127 pachatelů a vysoudila 51 milionů rublů na kompenzace obětem.

Pracovníci organizace jsou neustále obtěžováni, zadržováni a vyslýcháni, někdy i fyzicky napadáni.

https://www.youtube.com/watch?v=MHCF9r1ago4
https://www.youtube.com/watch?v=IUP7ZREQUfw

Zákon o zahraničních agentech v Rusku
V červenci 2012 přijal ruský parlament zákon označující nevládní organizace, které  jsou financované ze zahraničí a v rámci své činnosti provádějí politické aktivity za „zahraniční agenty“, přičemž nedefinuje, co jsou politické aktivity. Zařazení na seznam zahraničních agentů vedeného ministerstvem spravedlnosti dostává dotčené organizace pod psychický tlak a znamená zvýšenou pozornost, šikanu a diskriminaci ze strany státních úřadů.