Když mÄ mÄsÃÄnÃk WIRED požádal, abych se stal hostujÃcÃm redaktorem listopadového vydánÃ, neváhal jsem. VÃm, že právÄ kulminuje volebnà obdobà a dÃky každodennà práci jsem vÃc než vytÞený. Ale když mám Å¡anci ponoÅit se do problematiky meziplanetárnÃho cestovánà nebo se pÅipojit k do hloubky jdoucà debatÄ o umÄlé inteligenci, nemohu ÅÃci ne. Miluju tyhle vÄci. Vždy jsem je miloval. Proto byl mým oblÃbeným filmem loÅského roku snÃmek MarÅ¥an. Mám samozÅejmÄ tendenci k tomu, abych miloval jakýkoli film, kde AmeriÄané vzdorujà osudu a inspirujà zbytek svÄta. Ale na tomto filmu mne opravdu chytilo za srdce to, že ukazuje, jak lidé â prostÅednictvÃm své vynalézavosti, svého pÅesvÄdÄenà o sÃle fakt a rozumu a, koneckonců, své vÃry v jiné lidi â najdou vÄdecké ÅeÅ¡enà témÄÅ každého problému.
Jsem ÄlovÄk, který vyrůstal na filmu Star Trek, a lhal bych, kdybych Åekl, že nemÄl alespoÅ malý vliv na můj pohled na svÄt. LÃbil se mi jeho optimismus, základnà vÃra v jeho jádru, že lidé na této planetÄ se mohou spojit a budovat lepÅ¡Ã zÃtÅek bez ohledu na různý původ a vnÄjÅ¡Ã rozdÃly. PoÅád v to vÄÅÃm. VÄÅÃm, že můžeme spoleÄnÄ pracovat na velkých vÄcech, které zkvalitÅujà životy lidà tady i v celém svÄtÄ. A i když nás nÄjaká práce na cestovánà rychlostà svÄtla jeÅ¡tÄ Äeká, stále vÄÅÃm, že vÄda a technologie jsou tÃm správným Äinitelem, který urychluje tuto zmÄnu pro každého.
JeÅ¡tÄ je zde nÄco, Äemu vÄÅÃm: jsme daleko lépe vybaveni pro to, abychom Äelili problémům, než kdykoli pÅedtÃm. VÃm, že se to jevà v rozporu s tÃm, co v tÄchto dnech vidÃme a slyÅ¡Ãme v kakofonii kabelových zpravodajských kanálů a sociálnÃch médiÃ. Ale až budete pÅÃÅ¡tÄ bombardováni tÄmi nejzaruÄenÄjÅ¡Ãmi tvrzenÃmi o tom, jak je naÅ¡e zemÄ odsouzena k zániku Äi jak svÄt praská ve Å¡vech, ignorujte cyniky a Å¡iÅitele strachu. Protože pravdou je, že kdybyste si mohli k životu vybrat kteroukoli etapu lidských dÄjin, vybrali byste si tuto. PrávÄ tady v Americe, právÄ teÄ.
PodÃvejme se na to celkovÄ. Dle jakéhokoli mÄÅÃtka je tato zemÄ lepÅ¡Ã, tento svÄt lepÅ¡Ã, než tomu bylo pÅed 50 lety, pÅed 30 lety, nebo dokonce pÅed osmi lety. PomiÅme chmurné odstÃny padesátých let, kdy byly ženy, menÅ¡iny a osoby se zdravotnÃm postiženÃm vylouÄeny z vÄtÅ¡iny oblastà amerického života. Až od roku 1983, kdy jsem dokonÄil vysokou Å¡kolu, se zaÄala snižovat mÃra kriminality mladistvých, tÄhotenstvà teenagerů a chudoby. PrůmÄrná délka života vzrostla. Zvýšil se také poÄet AmeriÄanů s vysokoÅ¡kolským vzdÄlánÃm. DesÃtky milionů AmeriÄanů nedávno zÃskaly zdravotnà pojiÅ¡tÄnÃ. Do vedenà naÅ¡ich podniků a komunit se dostali ÄernoÅ¡i a latinoameriÄané. Zvýšilo se zamÄstnávánà žen, které zároveÅ vÃce vydÄlávajÃ. Kdysi ztichlé továrny opÄt žijà a jejich montážnà linky chrlà nové produkty, odpovÃdajÃcà dneÅ¡nà dobÄ Äisté energie.
A jak se zlepÅ¡ila Amerika, zlepÅ¡il se i celý svÄt. VÃce zemà poznalo demokracii. VÃce dÄtà chodà do Å¡koly. MénÄ lidà trpà chronickým hladem Äi žije v extrémnà chudobÄ. Ve vÃce než dvacÃtce zemà â vÄetnÄ té naÅ¡Ã â majà lidé možnost vzÃt si toho, koho milujÃ. A loni se národy svÄta spojily a podepsaly tu nejkomplexnÄjÅ¡Ã dohodu o boji s klimatickými zmÄnami v lidské historii.
K tomuto pokroku nedoÅ¡lo jen tak náhodou. DoÅ¡lo k nÄmu dÃky tomu, že lidé se spojili a vybrali si lepÅ¡Ã perspektivy, protože lÃdÅi prosazovali chytrou politiku, zamÄÅenou na budoucnost, protože se lidem otevÅely možnosti a výhledy do budoucna a s nimi se otevÅela také obÄanská spoleÄnost. AvÅ¡ak k tomuto pokroku doÅ¡lo také proto, že jsme k ÅeÅ¡enà problémů použili vÄdu. VÄdecky jsme byli schopni bojovat s kyselými deÅ¡ti a epidemià AIDS. Technologie nám umožnily komunikovat pÅes oceány a vcÃtit se jeden do druhého, když padla zeÄ v BerlÃnÄ nebo když se osobnost z obrazovky pÅiznala ke své sexuálnà orientaci. Bez pÅ¡enice Normana Borlauga bychom nemohli nakrmit hladové svÄta. Bez kódu Grace Hopperové bychom dodnes analyzovali data s tužkou na papÃÅe. A právÄ proto jsem natolik optimistický ohlednÄ budoucnosti: dÃky nikdy neutichajÃcÃmu vÄdeckému pokroku. PÅedstavte si jen ty vÄci, které jsme zažili v obdobà mého působenà v BÃlém domÄ. Když jsem sem pÅiÅ¡el, vytvoÅil jsem precedens a zaÄal použÃvat BlackBerry. Dnes si Ätu informace od jednotlivých složek na iPadu a prozkoumávám národnà parky prostÅednictvÃm brýlà pro virtuálnà realitu. Kdo vÃ, jakých zmÄn se doÄká náš pÅÃÅ¡tà prezident a ti po nÄm?
Proto jsem se v tomto ÄÃsle zamÄÅil na myÅ¡lenku hranic â na pÅÃbÄhy a ideje o tom, co je za dalÅ¡Ãm horizontem, co je na druhé stranÄ bariéry, kterou jsme dosud nezdolali. ChtÄl jsem zjistit, jak se dostaneme z mÃsta, kde jsme dnes, abychom budovali svÄt, který bude jeÅ¡tÄ lepÅ¡Ã pro nás vÅ¡echny, pro jednotlivce, komunity, zemÄ a planetu. Protože je pravdou, že pÅes vÅ¡echen pokrok, kterého jsme dosáhli, ÄelÃme také nemalým výzvám: ZmÄny klimatu. Ekonomická nerovnost. BezpeÄnost internetu. Terorismus a násilà se zbranà v ruce. Rakovina, Alzheimer, superviry odolné antibiotikům. A tak jako v minulosti, i dnes potÅebujeme k vyÅeÅ¡enà tÄchto problému každého â politiky a lÃdry komunit, uÄitele, dÄlnÃky a aktivisty, prezidenty a velice brzo minulé prezidenty. A abychom tyto zmÄny urychlili, potÅebujeme vÄdu. PotÅebujeme výzkumnÃky a techniky, programátory, chirurgy a botaniky. A co je nejdůležitÄjÅ¡Ã, nepotÅebuje pouze machry z MIT Äi Stanfordu nebo NIH, ale také maminku v Západnà Virginii, prozkoumávajÃcà možnosti 3-D tiskárny, holku z jižnÃho Chicaga, uÄÃcà se vytváÅet kódy, snÃlka v San Antoniu, který hledá investory pro svou novou aplikaci, tátu v Severnà DakotÄ, jenž se uÄà novým vÄcem, aby mohl napomoci zelené revoluci.
PrávÄ takto pÅekonáme problémy, kterým ÄelÃme: tÃm, každý z nás uvolnà to, co je v nÄm silné, pro vÅ¡echny z nás. Nejen pro ty z nás, kteÅà majà štÄstÃ, ale pro každého. Znamená to nejenom rychlejÅ¡Ã uplatnÄnà výsledků pokroku v centru, ale také vytvoÅenà systému, zajiÅ¡Å¥ujÃcÃho distribuci pÅebytků komunitám na periferii, kde jeÅ¡tÄ poÅád pÅÃliÅ¡ mnoho dÄtà veÄer do postele o hladu. Nenà to jenom o vynalezenà služby, která naplnà vaÅ¡e auto benzinem, ale také o vytvoÅenà aut, která nepotÅebujà fosilnà paliva vůbec. Nenà to jen o tom, aby byly naÅ¡e sociálnà sÃtÄ zábavnÄjÅ¡Ãm mÃstem pro sdÃlenà vzpomÃnek, ale také o využità jejich sÃly pro boj s teroristickými ideologiemi a projevům nenávisti online.
Jde o to, aby dnes velcà myslitelé mysleli ve velkém. Myslete tak, jak jsme to dÄlali, když jste sledovali Star Trek, Star Wars nebo Inspektora Gadgeta. Myslete jako dÄti, s kterými se každý rok vidÃm na Veletrhu vÄdy v BÃlém domÄ. ZaÄali jsme s nÃm v roce 2010 s jednoduchým cÃlem: musÃme dÄti nauÄit, že nejenom vÃtÄz Super Bowl si zasloužà být oslavován, že si to zasloužà také vÃtÄz Veletrhu vÄdy. Od té doby se setkávám s mladými lidmi, kteÅà se zabývajà vÅ¡Ãm od niÄenà rakovinových bunÄk pÅes využÃvánà Åas k výrobÄ Äisté energie až po distribuci vakcÃn v odlehlých Äástech svÄta â a to vÅ¡e jeÅ¡tÄ pÅedtÃm, než mohou jÃt k volbám.
A když se tak setkávám s tÄmito mladými lidmi, nemohu nemyslet na to, co pÅijde jako dalÅ¡Ã krok â co bude pÅedstaveno na Veletrhu vÄdy v BÃlém domÄ za pÄt, dvacet Äi padesát let? PÅedstavuji si studenta, který pÄstuje umÄlou slinivku pÅÃmo pÅed prezidentem â myÅ¡lenka, která koneÄnÄ zlikviduje Äekacà doby na orgány, zachraÅujÃcà život. PÅedstavuji si dÃvky, které objevujà nový druh pohonné hmoty, založené pouze na sluneÄnÃm svitu, vodÄ a kysliÄnÃku uhliÄitém, teenagera, pro nÄhož jsou volby a obÄanský aktivismus stejnÄ důležité jako Ätenà postů na bitteru, kluka z Idaha, pÄstujÃcÃho brambory v půdÄ z naÅ¡Ã kolonie na Marsu. A pÅedstavuji si také nÄkterého budoucÃho prezidenta na procházce na jižnÃm trávnÃku se studentkou, která vynalezla nový druh dalekohledu. A když se prezident podÃvá do objektivu, dÃvka otoÄà dalekohled na planetu, kterou právÄ objevila, na vzdálenou hvÄzdu nÄkde na samém okraji naÅ¡Ã galaxie. Pak Åekne, že tvrdÄ pracuje na dalÅ¡Ãm vynálezu, na takovém, který nás jednou na tu hvÄzdu dopravÃ.
Tyto momenty jsou blÞ, než si myslÃte. Doufám, že tyto dÄti, možná nÄkteré z vaÅ¡ich dÄtà nebo vnouÄat, budou jeÅ¡tÄ zvÃdavÄjÅ¡Ã, kreativnÄjÅ¡Ã a sebevÄdomÄjÅ¡Ã, než jsme dnes my. Ale to záležà na nás. MusÃme nadále rozvÃjet zvÃdavost naÅ¡ich dÄtÃ. MusÃme pokraÄovat ve financovánà vÄdeckého, technického a lékaÅského výzkumu. A pÅedevÅ¡Ãm musÃme uvÃtat to ryze americké nutkánà posouvat dál hranice možného. Pokud to budeme dÄlat, doufám, že se AmeriÄané zÃtÅka budou moci podÃvat zpÄt na to, Äeho jsme dosáhli my â nemoci byly pokoÅeny, sociálnà problémy vyÅeÅ¡eny, Zemi jsme uchránili pro nÄ. A když to vÅ¡echno uvidÃ, bude jim jasné, že žijà v nejlepÅ¡Ã možné dobÄ. A pak se podÃvajà na poslednà stránku z naÅ¡Ã knihy a napÃÅ¡Ã dalÅ¡Ã velkou kapitolu naÅ¡eho amerického pÅÃbÄhu, který nás povzbuzuje, aby se posouvali dál tam, kam se dosud jeÅ¡tÄ nikdo nevydal.
Nezávislý internetový magazÃn se zamÄÅenÃm na geopolitiku, kulturu, sociálnà oblasti a technologie. Jsme ve virtuálnÃm éteru od záÅà 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z územà Evropy, Asie a Severnà Ameriky. ZajÃmá nás vÅ¡e nové.