Polská Konfederace svoboda a nezávislost dosahuje v průzkumech 13 procent. Není nepravděpodobné, že se po říjnových volbách stane součástí vládní koalice. Jak moc má ale doopravdy společného s německou AfD?
V Evropě se pravicově populistické strany nachází evidentně na vzestupu. V Německu AfD nedávno zaznamenala rekordní celostátní vzestup. V sousedním Polsku rostou i strany pravicového politického spektra. Letos v říjnu čekají Polsko desáté parlamentní volby od historického zlomu v roce 1989. Politická situace v zemi je napjatá a výsledek voleb zůstává nejistý. Národní konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) formuje koaliční vládu od roku 2015.
Současné průzkumy však jednoznačně naznačují, že ani PiS, ani opoziční liberálně-konzervativní strana Občanská platforma (PO) pravděpodobně nedosáhnou jasné většiny v Sejmu, polském parlamentu. Možným koaličním partnerem pro udržení PiS u moci by mohla být Konfederacja Wolność i Niepodległość (Konfederace svoboda a nezávislost), aliance konzervativně-libertariánských stran od pravicového po pravicově extremistické politické prostředí. Čísla Konfederace v průzkumech jsou aktuálně na pozoruhodných 13 procentních bodech. Strana by tedy mohla dosáhnout v parlamentu spolu s PiS, která má v průzkumech 36 procentních bodů, absolutní většinu. Pro pozorovatele ve Varšavě není takový scénář nepravděpodobný, a proto stojí za to podívat se na stranu blíže. O důsledcích takové konstelace pro Evropu, ale i pro Polsko, se dosud téměř nediskutuje.
Podobnosti mezi Konfederací v Polsku a dalšími pravicově-populistickými stranami v Evropě, jako je Alternativa pro Německo (AfD), jsou nezaměnitelné. Obě strany sdílejí pravicově populistické až pravicově extremistické názory, jsou krajně skeptické až negativní vůči Evropské unii a odmítají zelený přechod v evropských ekonomikách a liberální migrační a uprchlickou politiku. Bližší pohled na Konfederaci vyvolává otázku, do jaké míry lze s AfD vyvodit další paralely a zda by mohla hrát roli „kingmakera“ pro PiS v nadcházejících volbách.
Podpora u mladých voličů
Konfederace, založená teprve v roce 2019, dosáhla úspěchu ve velmi krátké době. Ve stejném roce se jí podařilo vstoupit do Sejmu se ziskem 6,8 procenta hlasů a s 11 mandáty. Od té doby strana v průzkumech stoupá. Po vnitřních sporech a výměně vedení na začátku roku 2023 pod vedením mladého ekonoma Slawomira Mentzena a Krzysztofa Bosaka se straně podařilo najít jednotnější hlas. To výrazně zlepšilo její vnější image.
Za úspěchem Konfederace stojí zčásti její mladý řídící tým s Mentzenem (36) a Bosakem (41), kterým se podařilo zvýšit popularitu strany. Ve srovnání se staršími předsedy ostatních stran, jako je Donald Tusk (66) z OP a Jarosław Kaczyński (74) z PiS tvoří vedení Konfederace kontrast. To se odráží i v demografii jejich voličů. Konfederace se těší široké podpoře, zejména mezi mladými muži žijícími v malých městech a venkovských oblastech. Podle průzkumu provedeného v březnu 2023 (společnost Ipsos pro portál OKO.press) podporuje Konfederaci 27 % lidí do 40 let. Tento výsledek tvoří až 37 % mladí muži a až 11 % mladé ženy.
Tato popularita má jistě také něco společného se šikovnou prezentací strany na sociálních sítích. Vzhledem k tomu, že úřadující vládnoucí strana stále více kontroluje veřejná média, opoziční strany v Polsku potřebují najít alternativní způsoby, jak šířit své poselství. Konfederace je zde úspěšná a dokáže zabodovat kritikou establishmentu a krátkými ironickými videi na sociálních sítích. Spolupředseda strany Slawomir Mentzen má 780.000 sledujících na TikToku, 480.000 na Facebooku a oba předsedové mají přes 330.000 sledujících na Twitteru a Instagramu. Jeho kampaň „Pivo s Mentzenem“, v níž cestuje po zemi, popíjí pivo a konverzuje, také napomohla ke sblížení s voliči.
Během předvolebních shromáždění v roce 2019 Mentzen představil pět hlavních cílů Konfederace, které v té době shrnul jako „Polsko bez Židů, homosexuálů, potratů, daní a Evropské unie“. V poslední době projevuje distancování se od radikalismu těchto výroků a vyhýbá se podobným formulacím na veřejnosti. Dnes však ve svých videích vtipkuje, že jeho plánem do budoucna je „nastavit pivo, daně, sociální pojištění, inflaci a levici na nulu“.
Libertariánský postoj
Když se podíváme na volební program Konfederace a její postoje, objeví se paralely s AfD. Ve své zahraničněpolitické orientaci přikládá Konfederace zvláštní hodnotu zachování své nezávislosti na ostatních zemích a EU. Tento libertariánský postoj se odráží i v jejich pohledu na Evropskou unii. Strana podporuje „Polexit“ a zdůrazňuje prioritu národních zájmů před nadnárodními institucemi. Odmítá především zvyšující se centralizaci rozhodovacích pravomocí v Bruselu a zasazuje se o větší autonomii Polska v rámci EU.
Konfederace vyjádřila rovněž kritiku na velkorysou podporu, kterou Polsko poskytuje ukrajinské vládě od vypuknutí konfliktu. Přestože zásadně odmítá ruskou útočnou válku, zastává názor, že zájmy Polska nejsou nutně v souladu se zájmy Ukrajiny a že Polsko se války účastní nevhodným způsobem. Protestovala také proti rozsáhlé pomoci četným ukrajinským uprchlíkům, kteří překročili hranici do Polska, a považovala to za zátěž pro polskou společnost. Tento postoj se však setkal s malým pochopením u polské veřejnosti, která většinou uprchlíky z Ukrajiny podporuje. Díky tomu je Konfederace jedinou velkou politickou skupinou v Polsku, která zpochybňuje podporu Ukrajině.
Konfederace se stále vyznačuje výraznou libertariánskou orientací v názorech na hospodářskou politiku, která se částečně liší od AfD. Polští pravicoví populisté ve své snaze o ekonomickou svobodu usilují o snížení daňové sazby na 12 % pro všechny. Vedou také kampaň za zrušení povinného důchodového a nemocenského pojištění. Dalším cílem je razantní omezení státních regulací a byrokratických překážek s cílem posílit svobodu podnikání a zjednodušit administrativu pro firmy. Kromě toho Konfederace důrazně prosazuje privatizaci státních podniků a finanční aktiva s cílem zvýšit efektivitu a konkurenceschopnost ekonomiky. Zvláštní pozornost věnuje zachování národní měnové suverenity a velmi kriticky se dívá na možné zavedení eura v Polsku.
Mírová strana?
Pokud porovnáme postoje Konfederace s postoji německé AfD, podobnosti jsou patrné v mnoha bodech. AfD zdůrazňuje německou suverenitu a prosazuje posílení národní identity a nezávislosti. Pro možný odchod Německa z EU (Dexit) jsou i někteří vlivní členové AfD, i když na nedávné evropské stranické konferenci byla tato pozice oslabena. Strana je také skeptická k dalším krokům k integraci do EU a na společnou měnu euro pohlíží opatrně.
Podobně jako Konfederace v Polsku je AfD kritická k německé podpoře Ukrajině a v poslední době vystupuje více jako „mírová strana“. Šéf AfD Chrupalla v rozhovoru pro pořad Kontrasty varuje před eskalací vztahů s Ruskem a vyjadřuje obavy z možného zapojení Bundeswehru do konfliktu. Stejně tak se ozývají kritické hlasy ohledně dodávky tanků Leopard na Ukrajinu a objevují se historické paralely s dobou druhé světové války.
AfD zastupuje protizápadní a proruský postoj, který vykazuje paralely s názory Konfederace. Rozdíly mezi AfD a Konfederací lze najít v pozicích v hospodářské politice, ale především ve věku jejich voličů. Je pravda, že většinu voličů AfD, konkrétně dvě třetiny, tvoří muži. AfD je ale nejúspěšnější ve volbách mezi 35 až 59letými, kde v roce 2017 dosáhla 15 procentních bodů a v roce 2021 13 procentních bodů. Méně úspěšná je mezi lidmi ve věku 18 až 24 let a staršími 70 let, kde dosáhla pouze devíti a šesti procent.
Aktuálně PiS i Konfederace popírají, že by po říjnových volbách chtěli sestavit koalici. Otázkou však zůstává, zda se oba aktéři tohoto postoje budou držet, pokud dosáhnou společné většiny. Nelze vyloučit ani možnost, že Konfederace podrží PiS ve vládě po volbách. Političtí pozorovatelé stále častěji poukazují na to, že vytvoření koalice mezi oběma silami je ve skutečnosti velmi pravděpodobná, a to i přes rozeznatelné rozdíly. Teoreticky by byla myslitelná i varianta menšinové vlády PiS s tolerancí ze strany Konfederace. Pro výsledek parlamentních voleb v Polsku bude důležité nezaměřovat se pouze na duopol PiS-PO. Stranický terén našeho východního souseda je v pohybu.
David Gregosz je vedoucím kanceláře Nadace Konrada Adenauera v Polsku.
Charlotte Hübner je projektovou spolupracovnicí Nadace Konrada Adenauera ve Varšavě.
[wc_spacing size=”10px”] Úvodní foto: Poslanci a politici Konfederace v Sejmu, Adrian Grycuk, (c) Vikimedia Commons, zdroj: Cicero, autoři: David Gregosz, Charlotte Hübner, překlad: Bohumil Řeřicha [wc_spacing size=”40px”]
Nezávislý internetový magazín se zaměřením na geopolitiku, kulturu, sociální oblasti a technologie. Jsme ve virtuálním éteru od září 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zajímá nás vše nové.