Velké technologické firmy investují do Afriky velké prostředky. Aby si však získaly politiky a obyvatele, musí brát vážně místní zájmy.
V loňském roce začal podmořský kabel EQUIANO společnosti GOOGLE přenášet terabajty dat za sekundu na africké pobřeží a zpět. Kabel Equiano, jehož hodnota se odhaduje na 1 miliardu dolarů, se táhne ze západní Evropy do Jihoafrické republiky a má dvacetkrát větší kapacitu než předchozí kabely, které spojovaly tento kontinent. Podle prognóz společnosti Google má nový kabel potenciál změnit africkou ekonomiku tím, že vytvoří miliony pracovních míst, sníží náklady na přenos dat o téměř 20 % a umožní pětinásobné zvýšení rychlosti internetu.
V Africe masivně investují i další významné americké technologické společnosti. Amazon Společnost Amazon právě buduje své africké ústředí v Jihoafrické republice, zatímco MICROSOFT nedávno zahájil iniciativu, jejímž cílem je do roku 2025 zajistit přístup k internetu pro 100 milionů Afričanů. Společnost META (dříve Facebook) mezitím buduje „2Afriku“, podmořský kabel, který bude po svém dokončení v roce 2024 nejdelší na světě.
Podnětem k těmto investicím je rostoucí uvědomění si, že budoucnost amerického technologického průmyslu závisí na rozšíření africké zákaznické základny. V současné době používá internet jen něco málo přes třetinu z 1,4 miliardy obyvatel Afriky, což je jen malý zlomek celosvětového počtu uživatelů internetu. Očekává se však, že do roku 2050 vzroste počet obyvatel tohoto kontinentu na 2,5 miliardy, což je čtvrtina světové populace. Dle prognóz bude do té doby internet používat naprostá většina Afričanů, což vytvoří příležitosti pro technologické společnosti, kterým se nevyrovná žádný jiný region.
Přesto neexistuje žádná záruka, že se investice Googlu a dalších amerických technologických společností vyplatí. V posledních letech si obrovského potenciálu Afriky v technologickém odvětví všimli i další konkurenti, zejména čínské společnosti, což vede k intenzivnímu soupeření o podíl na trhu.
Největším problémem velkých technologických společností v Africe je jejich neznalost a přehlížení preferencí a potřeb Afričanů.
V současné době na afrických trzích nedominuje žádný hráč. Zatímco v některých odvětvích, například v oblasti telekomunikačního hardwaru, vedou čínské společnosti, v oblasti softwarových platforem, operačních systémů a vyhledávačů dominují americké firmy. Mezitím rychle rostou fintechové společnosti a start-upy vlastněné Afrikou a podmořské kabely a datová centra na kontinentu spravuje řada místních i externích společností.
Největším problémem velkých technologických společností v Africe je jejich neznalost a přehlížení preferencí a potřeb Afričanů. Někteří američtí analytici například vyjádřili znepokojení nad vzestupem čínských společností, jako je Transsion, která vyrábí téměř polovinu afrických chytrých telefonů. Hlavním důvodem, proč společnosti jako APPLE a Google nemohou konkurovat, je však to, že jejich výrobky mají cenu luxusního zboží a nejsou vhodné pro spotřebitele v zemích s nízkými příjmy. Základní cena iPhonu 14, nejprodávanějšího telefonu ve Spojených státech, je 799 USD, což je téměř polovina HDP na obyvatele subsaharské Afriky. Naproti tomu telefony Transsion se prodávají za pouhých 20 USD.
Lokalizace dat na domácí půdě je navíc široce podporována africkými vládami, výzkumnými pracovníky a občany. Velké technologické společnosti však ostře vystupují proti snahám ukládat údaje o afrických občanech v zemích jejich původu.
Lokalizace dat není vždy nákladově efektivní a vlády by ji mohly využít k podkopání práv svých občanů. Studie zadané organizací Internet Society však ukazují, že snahy o lokalizaci internetového provozu v Nigérii a Keni vedly ke snížení cen i latence a podpořily růst místního technologického ekosystému. Naopak, jak poznamenává Nima Elmi, přístup velkých technologických společností v podstatě upevňuje postavení afrických zemí jako spotřebitelů „zahraničních technologických inovací vyvinutých s využitím jejich vlastních dat a následně jim prodaných zpět“.
Facebook dlouhá léta ignoroval skutečnost,
že organizované zločinecké gangy využívají
jeho platformu k lákání Afričanů do domácího otroctví.
Pracovní a náborové praktiky velkých technologických hráčů jsou dalším příkladem toho, že neberou ohled na potřeby Afriky. Afričtí politici se například obávají, že trend, kdy technologičtí giganti přetahují vysoce placené špičkové talenty, by mohl ohrozit růst jejich domácího průmyslu. Těmto společnostem nyní hrozí žaloby za to, že vystavují moderátory obsahu, z nichž mnozí žijí v Nairobi, traumatizujícím zážitkům a nedostatečně je odměňují.
Kromě toho velmi utrpěla pověst sociálních médií, jako je Facebook, protože dezinformace a podněcování šířené prostřednictvím těchto platforem podnítily násilné konflikty v Etiopii a poskytly živnou půdu extremistickým skupinám, jako je Al-Káidou podporovaný Al-Šabáb. Facebook po léta ignoroval skutečnost, že organizované zločinecké gangy využívají jeho platformu k lákání Afričanů do domácího otroctví. Teprve když společnost Apple pohrozila, že Facebook a Instagram odstraní ze svého App Store, začala společnost jednat.
Vzhledem k tomu, že velké technologické společnosti ignorují a zanedbávají potřeby a zájmy Afričanů, není divu, že africké vlády začaly hledat alternativy. Například Nigérie v roce 2021 uvalila na Twitter sedmiměsíční zákaz a zrušila ho až poté, co společnost souhlasila s otevřením místní pobočky, placením daní a spoluprací s národními bezpečnostními agenturami. Podobnými zákazy pohrozily i další země, například Keňa.
Díky svým jedinečným odborným znalostem a špičkovým technologiím mají americké společnosti dobré předpoklady těžit z růstu afrického technologického trhu. Aby však tuto příležitost maximálně využily, musí reagovat na potřeby afrických uživatelů. Navázání užšího partnerství s rozvíjejícím se africkým technologickým průmyslem by mohlo těmto společnostem výrazně prospět, protože by jim umožnilo přizpůsobit své technologie preferencím uživatelů, kterým se nedostává dostatečných služeb, a zmírnit dopad dezinformací. Posilováním vztahů s africkými výzkumnými pracovníky a skupinami občanské společnosti by americké technologické společnosti mohly podpořit vytvoření zdravého digitálního ekosystému, který podporuje prosperitu, bezpečnost a odpovědnost všech uživatelů.
Selhání velkých technologických společností v oblasti ochrany soukromí a boje proti dezinformacím vyvolalo v posledních letech rostoucí debatu o zjevném rozporu mezi jejich deklarovanými hodnotami a zisky. Aby však americké technologické společnosti v Africe uspěly, musí si uvědomit, že tato dichotomie je špatná. Zatímco investice do afrických společností mohou přinést finanční výhody, investice do afrických občanů jsou klíčem k uvolnění obrovského hospodářského potenciálu kontinentu.
Nate D.F. Allen je docentem bezpečnostních studií v Africkém centru pro strategická studia. Specializuje se na kybernetickou problematiku, nové technologie, civilně-vojenské vztahy a regionální bezpečnostní partnerství, zejména v severní a západní Africe.
Nanjira Sambuli je keňská výzkumnice, spisovatelka a politická analytička. Jako odbornice na digitální rovnost radí institucím, jako je OSN a Světové ekonomické fórum v oblasti internetových zákonů a digitální spolupráce.
[wc_spacing size=”10px”] Úvodní foto: An Internet cafe in Zambia, Central Africa by Mashekwa Wakung'uma, zdroj: IPG-Journal, autoři: Nate Allen, Nanjira Sambuli, překlad: Bohumil Řeřicha [wc_spacing size=”40px”]
Nezávislý internetový magazín se zaměřením na geopolitiku, kulturu, sociální oblasti a technologie. Jsme ve virtuálním éteru od září 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zajímá nás vše nové.