Protesty proti přímým letům do Ruska: Gruzie touží po druhé růžové revoluci

Ve stínu ukrajinské války drtivá většina Gruzínců usiluje o vstup do eu. Nedůvěřují spojení vlády s Moskvou – a obávají se nové invaze.

Návštěvníci Gruzie si lámou hlavu. To, co vidíte, a to, co slyšíte, do sebe nezapadá. Shrnutí po několika dnech podle slavného názvu filmu režisérky Rosy von Praunheim: zvrácení nejsou Gruzínci, ale situace, ve které žijí.

Hlavní město Tbilisi je plné graffiti s jednoznačnými nápisy: „Nikdy zpět do SSSR“ a „Putin = vrah“ jsou napsány červenou barvou na zdech domů, které lemují modrožluté barvy Ukrajiny a vlajky EU se zlatým věncem hvězd. Ať už nastříkané, nebo jako látkové vlajky vlající ve větru: jsou v panoramatu města stejně všudypřítomné jako státní vlajka s pěti červenými kříži na stříbřitě bílém pozadí.

Průzkumy potvrzují proevropskou orientaci této malé republiky na jižním Kavkaze, která sousedí s Ruskem. EU je zde ceněna více než ve většině států EU. Chce do ní vstoupit více než 80 % občanů

Zákon o agentech podle ruského vzoru

Jak to ale zapadá do kurzu vládnoucí strany Gruzínský sen? 19. května strana znovu povolila přímé lety mezi Ruskem a Gruzií. To vedlo o víkendu k protestům v Tbilisi. Na sídla leteckých společností nabízejících spojení létala vejce a rajčata.

V březnu se Gruzínský sen pokusil přijmout „zákon o agentech“ podle vzoru z Moskvy. Zahraniční nevládní organizace (NGO) se měly registrovat jako zahraniční agenti, zatímco ty domácí měly hlásit své dary ze zahraničí státu. Po několika dnech masových protestů vláda návrh stáhla.

Vláda nemůže otevřeně pracovat proti kurzu EU.
Činí tak skrytě a koordinuje své kroky s Ruskem.

Giorghi Vašadze, poslanec opoziční strany Spojené národní hnutí

Skutečnost, že strana, která je u moci od roku 2012, doufá v příštím roce ve znovuzvolení se svým proruským kurzem, přestože si naprostá většina voličů přeje vstup do EU a NATO, se zdá být zarážející. A rozhodně to nezní jako recept na úspěch.

Giorghi Vašadze, opoziční poslanec a bývalý náměstek ministra spravedlnosti v letech 2010 až 2012 za bývalého prezidenta Michaila Saakašviliho vysvětluje tento rozpor takto: „Vláda nemůže otevřeně pracovat proti kurzu EU. Dělá to skrytě a koordinuje se s Ruskem, aby podkopala prozápadní cítění obyvatelstva.“  Vytváří také záminky, které by vyvolávaly pochybnosti o právním státě, demokracii a svobodě médií. „To nutí EU, aby odkládala vyhlídky na přistoupení,“ říká Vašadze.

Bývalý prezident Saakašvili je ve vězení v Tbilisi. Opozice tvrdí, že má vážné zdravotní problémy, ale nesmí se léčit na Západě. To také poškozuje obraz Gruzie v EU. Za touto politikou stojí miliardářský oligarcha, zakladatel vládnoucí strany Gruzínský sen Bidsina Ivanišvili, tvrdí Vašadze. Své jmění vydělal v Rusku, je tím silným mužem v pozadí a pravidelně létá do Moskvy domlouvat další kroky. Ekonomická závislost Gruzie na Rusku se opět zvyšuje.

Novináři z opoziční televizní stanice Formula TV si stěžovali na zastrašování a pronásledování médií kritizujících vládu. Salome Ugulava, šéfredaktorka webu televizního vysílání, informuje o svévolných rozsudcích, soudci jsou loutkami vlády. Jeden novinář byl odsouzen k ročnímu vězení za údajné používání služebního vozu k soukromým účelům. Vládnoucí strana zasahuje do práce opozičních médií a odmítá akreditaci v parlamentu a na ministerstvech.

Mrtvý kameraman po demonstraci LGTBQ

Od 5. července 2021 si mnozí nejsou jisti svým životem. Na demonstraci za práva LGBTQ komunity napadli pravicoví rváči novináře. Zraněný kameraman Formule TV o pár dní později zemřel. Pachatelé nebyli stíháni, přestože existovala videa s důkazy.

Pro Nikoloze Samcharadzeho, poslance za vládnoucí stranu Gruzínský sen a předsedu zahraničního výboru v parlamentu, jsou to všechno pomluvy a konspirační teorie, které mají odvést pozornost od slabosti opozice. Byl stipendistou Nadace Konrada Adenauera, vystudoval inženýrství v Hannoveru a stojí v čele německo-gruzínské parlamentní skupiny. A co říká k proruskému kurzu vlády? „Euroatlantickou integraci jsme zakotvili v ústavě.“

Vzpomínky na pětidenní válku z roku 2008 jsou velmi živé. To se nesmí opakovat.

Nikoloz Samcharadze, poslanec vládnoucí strany Gruzínský sen

Tvrdí, že obnovení přímých letů do Ruska je rozhodnutím soukromých leteckých společností, na které se nevztahují sankce vůči Rusku. „Podporujeme všechny mezinárodní sankce, ale nezavádíme žádné bilaterální.“ A pokud jde o zákon o agentech, je to dle Samcharadzeho „o transparentnosti“. Odvolává se na to, že své financování musely nevládní organizace zveřejnit také v Německu. V Gruzii dle něj problém spočívá v tom, že se nepodařilo vysvětlit potřebu zákona občanům.

27 rozhlasových stanic při 3,7 milionů obyvatel

Samcharadze také „nic neví“ o zastrašování opozičních médií. Mrtvý kameraman byl dle něj „tragickým ojedinělým případem, zatčeno bylo 45 podezřelých“. Vůbec netuší ani o dalších případech násilí na novinářích. Žádné médium nebylo v posledních letech uzavřeno. Rozmanitost médií v Gruzii – 27 vysílacích stanic na 3,7 milionu obyvatel – je dle něj příkladná.

Odepřené akreditace? To není pravda. Pravdou je, že „nevystupujeme v diskusních pořadech, kde jsme osobně uráženi a hanobeni například jako ‘Putinovy loutky'. Tady v parlamentu rozhovory opozičním médiím poskytujeme.“

Samcharadze s radostí doporučuje pořad BBC o zakladateli opozičního kanálu Formula TV Davitu Kezerašvilim. Bývalý ministr obrany podle něj vydělal peníze na globálním podvodu.

Ruské tanky mohou být v Tbilisi do 20 minut

Podle Samcharadzeho lze kroky vlády vysvětlit nutností být opatrný vůči mocnému sousedovi. Ruské tanky mohou být v Tbilisi za 20 minut. A v ještě kratším čase narušit provoz na východozápadní dálnici a rozdělit zemi. „Každá eskalace může vyvolat válku.“

Vzpomínky na pětidenní válku z roku 2008 jsou dle něj „velmi živé“. Od té doby jsou ruské jednotky v Abcházii a Jižní Osetii. „250 000 Gruzínců bylo vyhnáno ze svých domovů. To se nesmí opakovat.“

Gruzínská vláda není proruská, zdůrazňuje Samcharadze. A také ne neutrální ve válce na Ukrajině. „Stovky našich občanů tam bojují na vlastní pěst. 35 padlo. Pohřbili jsme je se všemi poctami. Ale nemůžeme Ukrajině poskytnout vojenskou podporu. Sami nemáme dost zbraní.“

Občané nevěří ani vládě ani opozici

Naprostá většina občanů nevěří ani vládě, ani opozici. S podrážděním reagují na polarizující karikatury, jimiž se oba tábory propagují a diskreditují své oponenty. Pouze 19 % by volilo Gruzínský sen, 34 % říká, že v žádném případě. Opoziční Sjednocené národní hnutí je na tom ještě hůře: volilo by ho 14 procent, 39 procent za žádných okolností. V politice by 78 procent respondentů rádo vidělo mladší lidi. Nebo hned „druhou růžovou revoluci“, která převrátí politickou situaci naruby, nadšeně tvrdí studenti na univerzitě v Tbilisi. Jako v roce 2003, kdy demonstranti s růžemi v rukou několik týdnů protestovali proti údajným volebním podvodům, nakonec vtrhli do parlamentu a donutili tehdejšího prezidenta Eduarda Ševardnadzeho odstoupit.

A co si přejí studenti od EU, která má na konci roku rozhodnout, zda se Gruzie oficiálně stane kandidátem na přistoupení? „Mám pocit, že Gruzie zatím podmínky nesplňuje,“ říká Maria. „Ale doufám, že nám EU i tak dá status kandidátské země. Pokud ne, Rusko to bude brát jako signál, že si s námi může dělat, co chce.“ V Gruzii existují rozpory mezi přáním a realitou.

 

 

---

Úvodní foto: Protesters with Georgian flags in downtown Tbilisi during the mass demonstrations against Russia's intervention in Georgia by Kober, zdroj: Der Tagesspiegel, autor: Christoph von Marschall, překlad: Bohumil Řeřicha

---