Â
PÅežità Západu a požadavky zbytku svÄta
âUkrajina sjednotila svÄt,â prohlásil ukrajinský prezident volodymyr zelenskyj v projevu k prvnÃmu výroÄà zahájenà války s Ruskem. Kéž by to byla pravda. Válka jistÄ sjednotila Západ, ale svÄt zanechala rozdÄlený. A tento rozkol se bude jen prohlubovat, pokud západnà zemÄ nebudou ÅeÅ¡it jeho základnà pÅÃÄiny.
TradiÄnà transatlantické spojenectvà evropských a severoamerických zemà se bezprecedentnÄ mobilizovalo pro vleklý konflikt na UkrajinÄ. NabÃdlo rozsáhlou humanitárnà podporu lidem v zemi i ukrajinským uprchlÃkům. A pÅipravuje se na to, rozsáhlou obnovu po válce. Ale mimo Evropu a Severnà Ameriku nenà obrana Ukrajiny v popÅedà zájmu. Jen málokterá vláda podporuje nestoudnou ruskou invazi, avÅ¡ak mnohé z nich stále odolává naléhánà Západu, že boj za svobodu a demokracii na UkrajinÄ je i jejich vÄcÃ. Jak Åekl francouzský prezident Emmanuel Macron na únorové Mnichovské bezpeÄnostnà konferenci: âZarážà mÄ, jak jsme ztratili důvÄru globálnÃho Jihuâ. Má pravdu. PÅesvÄdÄenà Západu o válce a jejÃm významu se jinde setkává v lepÅ¡Ãm pÅÃpadÄ se skepsÃ, v horÅ¡Ãm s pÅÃmým opovrženÃm.
RozdÃl mezi Západem a ostatnÃmi zemÄmi pÅesahuje rámec práv a kÅivd války. Je spÃÅ¡e výsledkem hluboké frustrace â vlastnÄ hnÄvu â ze Å¡patného ÅÃzenà globalizace pod vedenÃm Západu od konce studené války. Z tohoto pohledu spoleÄná reakce Západu na ruskou invazi na Ukrajinu vyostÅila pÅÃležitosti, kdy Západ poruÅ¡il svá vlastnà pravidla nebo kdy nápadnÄ chybÄl v akci pÅi ÅeÅ¡enà globálnÃch problémů. Takové argumenty se mohou zdát ve svÄtle každodennà brutality, kterou ruské sÃly na UkrajinÄ uplatÅujÃ, bezpÅedmÄtné. Západnà pÅedstavitelé by se jimi vÅ¡ak mÄli zabývat, nikoli je odmÃtat. RozdÃl v perspektivách je pro svÄt, který Äelà obrovským globálnÃm rizikům, nebezpeÄný. A ohrožuje obnovu Åádu založeného na pravidlech, který odrážà novou, multipolárnà rovnováhu sil ve svÄtÄ.
Západ oddÄlený od ostatnÃch
Ruská invaze vyvolala pozoruhodnou jednotu a aktivitu liberálnÄ demokratického svÄta. Západnà zemÄ zkoordinovaly rozsáhlý soubor hospodáÅských sankcà namÃÅených proti Rusku. Evropské státy stále vÃce slaÄujà své klimatické politiky v oblasti dekarbonizace se závazky souvisejÃcÃmi s národnà bezpeÄnostÃ, aby ukonÄily svou závislost na ruské ropÄ a plynu. Západnà vlády se spojily na podporu Ukrajiny obrovskými dodávkami vojenské pomoci. Finsko se stalo Älenem NATO a Å védsko usiluje o brzké pÅijetÃ. A Evropa pÅijala vstÅÃcnou politiku vůÄi osmi milionům ukrajinských uprchlÃků na svých hranicÃch. VÅ¡echny tyto snahy prosazuje americká administrativa, která si je jistá partnerstvÃm s evropskými a dalÅ¡Ãmi spojenci. Hádky ohlednÄ Afghánistánu a bezpeÄnostnÃho partnerstvà AUKUS (dohoda z roku 2021 uzavÅená AustráliÃ, Spojeným královstvÃm a Spojenými státy, která podráždila Francii) se zdajà být dávnou minulostÃ.
Mnozà na ZápadÄ byli tÃmto vývojem událostà pÅekvapeni. ZÅejmÄ i Kreml, který si nepÅedstavoval, že jeho invaze vyvolá natolik silnou a rozhodnou reakci Západu. Jednota a odhodlánà Západu se vÅ¡ak neprojevuje jinde. Na zaÄátku války Valné shromáždÄnà osn odsoudilo ruskou invazi pomÄrem hlasů 141 ku 5, pÅiÄemž 47 Älenů se zdrželo hlasovánà nebo chybÄlo. Tento výsledek vÅ¡ak lichotil a klamal. Jak poznamenal tým analytiků Mezinárodnà krizové skupiny: âVÄtÅ¡ina mimoevropských zemÃ, které loni v bÅeznu hlasovaly pro odsouzenà ruské agrese, nenásledovaly sankce. UdÄlat správnou vÄc v OSN může být alibi pro to, aby se v reálném svÄtÄ proti válce moc neudÄlalo.â
V ÅadÄ hlasovánà OSN od zaÄátku války se pÅibližnÄ 40 zemÃ, které pÅedstavujà témÄÅ 50 % svÄtové populace, pravidelnÄ zdrželo hlasovánà nebo hlasovalo proti návrhům odsuzujÃcÃm ruskou invazi. V dubnu 2022 se 58 zemà zdrželo hlasovánà o vylouÄenà Ruska z Rady OSN pro lidská práva. Podle Economist Intelligence Unit žijà dvÄ tÅetiny svÄtové populace v zemÃch, které jsou oficiálnÄ neutrálnà nebo podporujà Rusko. Tyto zemÄ netvoÅà jakousi osu autokracie; patÅà mezi nÄ nÄkolik významných demokraciÃ, jako je BrazÃlie, Indie, Indonésie a Jihoafrická republika.
Velká Äást tohoto vyÄkávánà nenà způsobena neshodami ohlednÄ konfliktu na UkrajinÄ, ale je spÃÅ¡e pÅÃznakem Å¡irÅ¡Ãho syndromu: hnÄvu na vnÃmánà dvojÃch standardů Západu a frustrace ze zastavenà reformnÃch snah v mezinárodnÃm systému. Významný indický diplomat Å ivÅ¡ankar Menon to v Äasopise Foreign Affairs na zaÄátku letoÅ¡nÃho roku vyjádÅil velmi ostÅe: âMnohé odcizené a rozhoÅÄené rozvojové zemÄ vnÃmajà válku na UkrajinÄ a soupeÅenà Západu s ÄÃnou jako odvádÄnà pozornosti od naléhavých problémů, jako je zadluženÃ, zmÄna klimatu a dopady pandemie.â
VyÄkávánÃ
Svou roli pÅi urÄovánà postojů nÄkterých zemà k ukrajinskému konfliktu sehrála i reálná politika. Indie je tradiÄnÄ závislá na vojenských dodávkách z Ruska. Polovojenská spoleÄnost Wagner â ruská žoldnéÅská organizace, která nynà působà na UkrajinÄ â spolupracovala s vládami v západnà a stÅednà Africe na podpoÅe jejich bezpeÄnosti a pÅežitÃ. A ÄÃna, která je jednÃm z hlavnÃch zdrojů ruské podpory, je nejvÄtÅ¡Ãm obchodnÃm partnerem vÃce než 120 zemà svÄta a ukázala se jako neúprosná vůÄi diplomatickým postupům.
Jsou tady vÅ¡ak i dalšà faktory. NÄkteré zemÄ zpochybÅujà západnà narativ o pÅÃÄinách války. NapÅÃklad brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva sice oznaÄil invazi za âchybuâ, ale zároveÅ dal za pravdu argumentu, že Rusko bylo poÅ¡kozeno. âZelenskyj je za válku odpovÄdný stejnÄ jako Putin,â prohlásil loni v létÄ v prohlášenÃ, které zdůraznilo globálnà rozpolcenost ohlednÄ konfliktu.
Válka sjednotila Západ, ale rozdÄlila svÄt.
Mnoho pozorovatelů mimo Západ také vnÃmá, že beztrestnost je obecnÄ doménou vÅ¡ech silných zemÃ, nejen Ruska. Spojené státy jsou v obzvláštÄ slabé pozici po prezidentstvà Donalda Trumpa, který vyzýval k pohrdánà globálnÃmi pravidly a postupy v tak různých oblastech, jako je životnà prostÅedÃ, lidská práva a neÅ¡ÃÅenà jaderných zbranÃ. Kritici poukazujà na války vedené Spojenými státy v Afghánistánu a Iráku a tvrdÃ, že Západ pohánà pokrytectvÃ, nikoli zásady. A americká podpora válce koalice vedené Saúdskou Arábià v Jemenu, která v této zemi vyvolala humanitárnà krizi, je uvádÄna jako důkaz dvojznaÄnosti, pokud jde o péÄi o civilisty. Tvrdà se také, že Západ projevil mnohem vÄtšà soucit s obÄÅ¥mi války na UkrajinÄ než s obÄÅ¥mi válek jinde. Výzva OSN k poskytnutà humanitárnà pomoci UkrajinÄ byla financována z 80 až 90 procent, zatÃmco výzvy OSN z roku 2022 k pomoci pro lidi, kteÅà se ocitli v krizÃch v Etiopii, Sýrii a Jemenu, byly financovány sotva z poloviny.
Ukrajincům bojujÃcÃm na frontÄ mohou nÄkteré z tÄchto důvodů pro setrvánà na vedlejšà koleji pÅipadat malicherné. Bojovnost pÅi podpoÅe Ukrajiny vÅ¡ak nesmà zastÅÃt vÄtšà problém. Západu se od finanÄnà krize v roce 2008 nepodaÅilo prokázat, že je ochoten nebo schopen prosadit rovnÄjšà a udržitelnÄjšà globálnà ekonomickou dohodu nebo vytvoÅit politické instituce vhodné pro ÅÃzenà multipolárnÃho svÄta. Toto selhánà se nám nynà vracÃ. JeÅ¡tÄ pÅed pandemià covid-19 napÅÃklad svÄt masivnÄ zaostával v plnÄnà cÃlů udržitelného rozvoje OSN, které si Älenské státy s velkou pompou stanovily v roce 2015. V roce 2018 ÄtyÅi z pÄti nestabilnÃch a konfliktnÃch států v plnÄnà cÃlů udržitelného rozvoje selhávaly. Ãdaje SvÄtové banky za rok 2020 ukazujÃ, že lidé narozenà v tÄchto mÃstech mÄli desetkrát vyššà pravdÄpodobnost, že skonÄà v chudobÄ, než lidé narozenà ve stabilnÃch zemÃch, a tento rozdÃl se zvÄtÅ¡oval.
Od té doby se v důsledku vleklých konfliktů, klimatické krize a pandemie zábrany zcela rozpadly. VÃce než 100 milionů lidà v souÄasné dobÄ prchá pÅed válkou nebo katastrofou, aby si zachránilo život. OSN uvádÃ, že 350 milionů lidà se dnes nacházà v humanitárnà nouzi, zatÃmco pÅed deseti lety to bylo 81 milionů lidÃ. VÃce než 600 milionů AfriÄanů nemá pÅÃstup k elektÅinÄ. Rozvojový program OSN uvádÃ, že 25 rozvojových zemà vydává vÃce než 20 % vládnÃch pÅÃjmů na obsluhu dluhů, pÅiÄemž 54 zemà má s dluhy vážné problémy. A nerovný pÅÃstup k vakcÃnám pro boj s pandemià â propast zvláštÄ zÅetelná v poÄáteÄnÃch fázÃch zavádÄnà vakcÃny v roce 2021 â se stal ukázkou prázdných slibů.
Západnà vlády neplnà své závazky ani v jiných oblastech. Fond OSN pro pÅizpůsobenà se zmÄnÄ klimatu, který byl založen v roce 2001 s cÃlem chránit chudé zemÄ pÅed důsledky emisà uhlÃku z bohatých zemÃ, dosud nesplnil svůj úvodnà finanÄnà závazek zÃskat 100 miliard dolarů roÄnÄ a je považován za symbol Å¡patné vůle Západu: spousta ÅeÄÃ, žádná práce. Dlouhé průtahy pÅi jeho sestavovánà podnÃtily požadavek na vytvoÅenà nového fondu, který by pokryl âztráty a Å¡kodyâ způsobené klimatickou krizÃ. Tento nový fond byl otevÅen v loÅském roce, ale dosud nenà financován. Dalšà nedostateÄnÄ financovaná globálnà iniciativa jen prohloubà deficit důvÄry mezi bohatými a chudými zemÄmi.
Prázdná solidarita
Pokud budou pÅÃÅ¡tà dvÄ desetiletà stejná jako ta pÅedchozÃ, poznamenaná zmatenými prioritami a nesplnÄnými sliby Západu, bude multipolarita v globálnÃm systému znamenat vÃce než jen vÄtšà hospodáÅskou soutÄž. Bude znamenat posÃlenà ideologických výzev vůÄi zásadám západnÃch zemà a oslabenà pobÃdek pro nezápadnà zemÄ, aby se se Západem spojily nebo s nÃm spolupracovaly. LiberálnÄ demokratické zemÄ, které podporujà globálnà systém založený na pravidlech, musejà mÃsto toho uvažovat a jednat s dlouhodobým strategickým zámÄrem, když se zapojujà do vztahů se zbytkem svÄta. ÄÃna tak Äinà již od roku 1990.
RozhodujÃcà význam pro vztahy Západu se zbytkem svÄta bude mÃt tvrdá sÃla v podobÄ vojenských partnerstvà a obchodnà spolupráce. Vlády západnÃch zemà se vÅ¡ak musà vÄnovat také ÅadÄ otázek týkajÃcÃch se mÄkké sÃly, zejména ve tÅech oblastech: nabÃdnout závazky solidarity a spravedlnosti pÅi ÅÃzenà globálnÃch rizik, pÅijmout reformy, které rozÅ¡ÃÅà spektrum hlasů u jednacÃho stolu v mezinárodnÃch záležitostech, a vytvoÅit vÃtÄzný narativ v dobÄ, kdy je demokracie na ústupu. Tyto kroky by nejen pomohly udržet globálnà pozici Západu, ale jsou také správné.
Výzva k vÄtšà solidaritÄ a spravedlnosti pÅi ÅÃzenà globálnÃch rizik je v souÄasné dobÄ zásadnÃ. SoupeÅenà velmocà zhorÅ¡uje globálnà problémy na úkor nejchudÅ¡Ãch zemÃ. Potravinová krize, která vznikla v důsledku války na UkrajinÄ, a nedostateÄná globálnà reakce na ni jsou jen jednÃm z pÅÃkladů. DÃky tomuto trendu je úsilà Centra pro globálnà rozvoj o uplatnÄnà optiky âglobálnÃch veÅejných statkůâ na mezinárodnà rozvoj obzvláštÄ důležité. Mezi takové statky patÅà programy na snÞenà rizika pandemiÃ, zmÃrnÄnà zmÄny klimatu, ÅeÅ¡enà antimikrobiálnà rezistence a boj proti nestátnÃmu terorismu a kyberkriminalitÄ. Investice do odvrácenà tÄchto hrozÃcÃch hrozeb vÅ¡ak trpà tržnÃm selhánÃm: protože z nich majà prospÄch vÅ¡ichni lidé, nejen ti, kteÅà platÃ, nikdo neplatÃ. Podle CGD Å¡lo v uplynulém desetiletà na globálnà veÅejné statky relevantnà pro rozvoj pÅibližnÄ Å¡est procent celkového rozpoÄtu ministerstva zahraniÄà USA a nezdá se, že by se tento podÃl v průbÄhu Äasu zvyÅ¡oval.
Dobrým pÅÃkladem jsou pandemie. V roce 2022 zveÅejnil Nezávislý panel pro pÅipravenost na pandemie a reakci na nÄ, o jehož zÅÃzenà SvÄtové zdravotnické shromáždÄnà požádalo SvÄtovou zdravotnickou organizaci (WHO) a v nÄmž jsem působil, komplexnà pÅehled globálnÃch opatÅenÃ, která by byla nutná k prevenci a zmÃrnÄnà budoucÃch pandemiÃ. Zpráva odhaduje, že finanÄnà náklady na prevenci pandemià budou Äinit 15 miliard dolarů roÄnÄ, což je ménÄ než polovina toho, co AmeriÄané každoroÄnÄ utratà za pizzu.
NejvÃce Å¡okujÃcÃm zjiÅ¡tÄnÃm bylo, že 11 panelů a komisà na vysoké úrovni v 16 zprávách za pÅedchozÃch 20 let vydalo rozumná doporuÄenÃ, jak se pÅipravit na pandemie, odhalit je a zvládnout, ale vÄtÅ¡ina z nich nebyla realizována. ZávÄr nezávislého panelu znÄl, že tento problém lze pÅekonat pouze povzbuzenÃm vedoucÃch pÅedstavitelů k mobilizaci trvalého celovládnÃho závazku k pÅipravenosti na pandemie. Navrhli jsme vytvoÅenà Rady pro globálnà zdravotnà hrozby, která by byla oddÄlena od WHO (protože pandemie nejsou jen zdravotnickou záležitostÃ) a jejÃmž úkolem by bylo zajistit, aby se vlády na pandemie dostateÄnÄ pÅipravily, aÅ¥ už prostÅednictvÃm úÄinných systémů dozoru nebo vÄasného vyhlášenà poplachu v pÅÃpadÄ výskytu pandemie. Na tento návrh by se nemÄlo jen tak prášit.
Podpora uprchlÃků je dalÅ¡Ãm pÅÃkladem nerovného rozdÄlenà globálnÃch nákladů. AÄkoli mnohé západnà zemÄ naÅÃkajà nad pÅÃlivem uprchlÃků, vÃce než 80 % z nich pobývá v chudých zemÃch a zemÃch s nižšÃmi stÅednÃmi pÅÃjmy. Bangladéš, Etiopie, Jordánsko, KeÅa, Libanon, Pákistán, Turecko a Uganda pÅijÃmajà velké množstvà uprchlÃků. Polsko, které v souÄasné dobÄ hostà vÃce než 1,6 milionu Ukrajinců, a NÄmecko s 1,5 milionem SyÅanů jsou mezi bohatými zemÄmi výjimkami. Chudé zemÄ a zemÄ s nižšÃmi stÅednÃmi pÅÃjmy dostávajà od bohatÅ¡Ãch zemà jen omezenou kompenzaci za odpovÄdnost, kterou nesou, a proto majà omezenou motivaci pÅijÃmat politiku, která podporuje zaÄlenÄnà uprchlÃků do pracovnÃch, vzdÄlávacÃch a zdravotnÃch systémů.
Chudé zemÄ a zemÄ s nižšÃmi stÅednÃmi pÅÃjmy
pÅijÃmajà vÃce než 80 % uprchlÃků.
DvÄ iniciativy SvÄtové banky odrážejà ochotu ÅeÅ¡it problémy rozvojových zemÃ, které pÅijÃmajà velké množstvà uprchlÃků, je vÅ¡ak tÅeba je výraznÄ rozÅ¡ÃÅit. Program Okno pro hostitelské komunity a uprchlÃky (WHR) slibuje podporu smysluplných stÅednÄdobých až dlouhodobých intervencÃ, které podpoÅà zemÄ s nÃzkými pÅÃjmy pÅijÃmajÃcà uprchlÃky. Sedmdesát sedm procent prostÅedků z WHR bylo pÅidÄleno africkým zemÃm. Program vÅ¡ak potÅebuje lepšà zdroje, musà být rozÅ¡ÃÅen o dalšà multilaterálnà rozvojové banky, jako je Africká rozvojová banka a Islámská rozvojová banka, a musà být úÄinnÄjšà dÃky koordinaci s bilaterálnÃmi zdroji pomoci. Dalšà iniciativa SvÄtové banky, Globálnà nástroj zvýhodnÄného financovánÃ, sice zahrnuje dalšà rozvojové banky a podporuje zemÄ se stÅednÃmi pÅÃjmy, které pÅijÃmajà uprchlÃky (SvÄtová banka napÅÃklad pÅidÄlila Kolumbii 1,6 miliardy dolarů na pomoc jejÃmu úsilà s venezuelskými uprchlÃky). PÅÃspÄvky do tohoto fondu jsou vÅ¡ak ad hoc a nemohou pokrýt potÅeby hostitelských zemÃ.
Klimatická krize je celosvÄtovým rizikem, které hrozà nejvÃce a pÅedstavuje nejvÄtšà zkouÅ¡ku upÅÃmnosti solidarity západnÃch zemà se zbytkem svÄta. Bohaté zemÄ musà vynaložit biliony dolarů na dekarbonizaci svých ekonomik, ale musà také podpoÅit nÃzkouhlÃkový rozvoj v chudých zemÃch a zaplatit nevyhnutelné náklady na pÅizpůsobenà se zmÄnÄ klimatu, které již pÅedznamenává souÄasná úroveÅ globálnÃho oteplovánÃ.
Jmenovánà nového výkonného Åeditele SvÄtové banky na jarnÃm zasedánà v roce 2023 má proto nejvyššà důležitost. Jak napsal bývalý americký ministr financà Larry Summers: âJe naléhavÄ nutné, aby Spojené státy a jejich spojenci znovu zÃskali důvÄru rozvojového svÄta. Neexistuje lepšà způsob, jak důvÄru znovu zÃskat, než prostÅednictvÃm kolektivnÃho poskytovánà rozsáhlé podpory nejvyššÃm prioritám zemÃ. A neexistuje rychlejšà a úÄinnÄjšà způsob mobilizace podpory než prostÅednictvÃm SvÄtové banky.â
Nové vedenà SvÄtové banky bude muset dohnat ztracený Äas. Podle analytika Charlese Kennyho klesl podÃl pÅÃspÄvků banky na hrubém národnÃm důchodu dlužnických zemà ze 4,0 % v roce 1987 na 0,7 % v roce 2020. SvÄtová banka může a mÄla by dÄlat vÃce. Jejà pÅÃliÅ¡ konzervativnà pÅÃstup k riziku, pÅÃliÅ¡ omezený okruh partnerů (nevládnÃch i vládnÃch) a jejà kultura a způsob fungovánà se musà stát pÅedmÄtem reformy spolu s návrhy na nové financovánà v Bridgetownské agendÄ barbadoské premiérky Mii Mottleyové, která vyzývá k nové rozsáhlé mobilizaci finanÄnÃch prostÅedků prostÅednictvÃm mezinárodnÃch finanÄnÃch institucà pro zemÄ potýkajÃcà se se zmÄnou klimatu a chudobou. Nový výkonný Åeditel musà nejen zÃskat vÃce finanÄnÃch prostÅedků, ale také vytvoÅit systémy poskytovánÃ, které uznávajÃ, že ke kÅehkým a konfliktnÃm státům je tÅeba pÅistupovat jinak než k jejich stabilnÄjÅ¡Ãm protÄjÅ¡kům.
KÅeslo u jednacÃho stolu
Západnà zemÄ by mÄly nejen vytvoÅit spravedlivÄjšà způsob ÅeÅ¡enà globálnÃch rizik, ale také pÅijmout požadavky rozvojových zemà na vÄtšà vliv na mezinárodnà scénÄ. Mnohým zemÃm vadà nevyváženost globálnà moci v dneÅ¡nÃch mezinárodnÃch institucÃch. Jeden z nedávných pÅÃkladů se objevil bÄhem pandemie. Akcelerátor pÅÃstupu k nástrojům covid-19 SvÄtové zdravotnické organizace byl důležitou iniciativou, jejÃmž cÃlem bylo podpoÅit globálnà pÅÃstup k vakcÃnám, léÄbÄ a diagnostice. Do ÅÃzenà programu vÅ¡ak nebyli významnÄ zapojeni zástupci zemà s nÃzkými a stÅednÃmi pÅÃjmy. Tento nedostatek zastoupenà bránil úsilà o spravedlivou distribuci vakcÃn a efektivnà poskytovánà dalÅ¡Ãch zdravotnických služeb.
PÅÃpad veta Rady bezpeÄnosti OSN, která je vrcholem mezinárodnÃho systému, poskytuje užiteÄnou optiku pro pÅemýšlenà o tom, jak vÅ¡echny mezinárodnà instituce musà zmÄnit způsob svého fungovánÃ, aby si uvÄdomily realitu modernà moci. V souÄasné dobÄ má pÄt stálých Älenů Rady bezpeÄnosti â ÄÃna, Francie, Rusko, Spojené královstvà a Spojené státy â právo vetovat jakoukoli rezoluci, ÄÃmž v podstatÄ odsouvá na vedlejšà kolej ostatnÃch deset Älenů, z nichž mnohé jsou zemÄ s nÃzkými a stÅednÃmi pÅÃjmy.
Zásadnà reforma, která by zmÄnila poÄet států s právem veta v RadÄ, se zdá být nepravdÄpodobná. ProbÃhajÃcà konflikty v Etiopii, Sýrii, na UkrajinÄ a v Jemenu vÅ¡ak poskytujà výmluvné pÅÃklady toho, jak vládne beztrestnost, když je Rada bezpeÄnosti ochromena právem veta nebo hrozbou jeho použitÃ. Známkou frustrace týkajÃcà se této problematiky je âiniciativa vetaâ, kterou Valné shromáždÄnà OSN pÅijalo v roce 2022 a která vyžaduje, aby v pÅÃpadÄ, že nÄkterá zemÄ použije veto v RadÄ bezpeÄnosti, bylo automaticky svoláno Valné shromáždÄnà k projednánà dané záležitosti. KromÄ toho se vÃce než 100 zemà podepsalo pod francouzský a mexický návrh, který vyzývá stálé Äleny Rady bezpeÄnosti, aby se dohodli, že v pÅÃpadech masových zvÄrstev nepoužijà právo veta. NÄkteÅà stálà Älenové se již zdrženlivÄ chovajÃ. Spojené královstvà nepoužilo své právo veta v žádné záležitosti od roku 1989.
Návrh pÅedpokládá, že generálnà tajemnÃk OSN by na základÄ jasné definice âmasových zvÄrstevâ urÄil pÅÃpady, které si zasloužà pozastavenà práva veta. Taková reforma by okamžitÄ otevÅela rozhodovacà proces v radÄ, aby spravedlivÄji zahrnoval kromÄ pÄti stálých Älenů i názory deseti volených Älenů. Spojené státy uvedly, že se obávajà možné politizace procesu identifikace zvÄrstev. AÄkoli se ameriÄtà pÅedstavitelé pochopitelnÄ obávajà důsledků vzdánà se práva veta (byÅ¥ za omezených okolnostÃ), opakované vetovánà rezolucà o UkrajinÄ Moskvou v minulém roce by mÄlo Washington pÅimÄt k zamyÅ¡lenÃ, zda odmÃtnutÃm uvažovat o omezenà práva veta může vÃce zÃskat, nebo ztratit.
Pohled do zrcadla
V boji o globálnà mÃnÄnà je důležitý narativ. Západem preferované pojetà války na UkrajinÄ â jako souboj mezi demokracià a autokracià â nemá mimo Evropu a Severnà Ameriku dobrý ohlas. AÄkoli je pravda, že Ukrajinci bojujà za svou demokracii i suverenitu, pro zbytek svÄta pÅedstavuje invaze pÅedevÅ¡Ãm zásadnà pÅekroÄenà mezinárodnÃho práva. StejnÄ tak i ruské vojenské útoky, jejichž cÃlem jsou ukrajinÅ¡tà civilisté a civilnà infrastruktura.
Existuje lepšà alternativa. Západnà vlády by mÄly konflikt formulovat jako konflikt mezi vládou práva a beztrestnostà nebo mezi právem a anarchiÃ, a ne jako konflikt mezi demokracià a autokraciÃ. Takový pÅÃstup má mnoho výhod. SprávnÄ zaÅazuje demokracii mezi Åadu metod na podporu odpovÄdnosti a omezenà zneužÃvánà moci. RozÅ¡iÅuje potenciálnà koaliÄnà podporu. Testuje ÄÃnu v jejÃm nejslabÅ¡Ãm mÃstÄ, protože ÄÃna tvrdÃ, že podporuje mezinárodnà systém založený na pravidlech. Znà to také ménÄ sebestÅednÄ, což je důležité vzhledem ke zjevným problémům, které trápà mnoho liberálnÃch demokraciÃ. Koalice postavená na potÅebÄ mezinárodnÃch pravidel bude pravdÄpodobnÄ Å¡iršà než koalice založená na volánà po demokracii.
Aby vÅ¡ak západnà zemÄ mohly hájit právnà stát, musà jej dodržovat a hlásit se k nÄmu. Americké odsouzenà ÄÃnského poruÅ¡ovánà Ãmluvy OSN o moÅském právu â napÅÃklad v souvislosti s ÄÃnskými vojenskými zaÅÃzenÃmi na ostrovech v JihoÄÃnském moÅi â by bylo mnohem pÅesvÄdÄivÄjÅ¡Ã, kdyby Spojené státy tuto úmluvu ratifikovaly. A pÅestože viceprezidentka Kamala Harrisová na nedávné Mnichovské bezpeÄnostnà konferenci důraznÄ vyzvala ke stÃhánà váleÄných zloÄinů na UkrajinÄ, bylo by mnohem úÄinnÄjÅ¡Ã, kdyby Spojené státy ratifikovaly ÅÃmský statut, kterým byl v roce 1998 zÅÃzen Mezinárodnà trestnà soud. Kritici a odpůrci západnÃch mocnostà se na tyto dvojà standardy neúnavnÄ odvolávajÃ. A nenà tÄžké pochopit proÄ.
Stojà za to se ptát, zda skuteÄnÄ záležà na tom, jak se zbytek svÄta stavà k UkrajinÄ. NapÅÃklad ruský prezident Vladimir Putin v projevu v Äervnu 2022 Åekl, že podle nÄj ano, a argumentoval tÃm, že v důsledku války se na planetÄ âvytvoÅila nová mocenská centraâ, ÄÃmž narážel na vzestup mocnostÃ, jako jsou BrazÃlie, ÄÃna a Jihoafrická republika. Tyto zmÄny jsou podle Putina âzásadnà a klÃÄovéâ. ÄÃna mezitÃm zahájila Åadu globálnÃch projektů pod hlaviÄkou âSpoleÄenstvà spoleÄného osudu budoucnosti lidstvaâ, vÄetnÄ rozsáhlého programu investic do infrastruktury známého jako iniciativa Belt and Road, které odrážejà mÄnÃcà se globálnà uspoÅádánÃ.
PÅesto americký prezident Joe Biden ve svém únorovém projevu o stavu Unie, který trval vÃce než hodinu, vÄnoval Å¡irÅ¡Ãmu svÄtu mimo Ukrajinu ménÄ než tÅi minuty. Vzhledem k úctyhodným výsledkům jeho administrativy to byla zarážejÃcà mezera: napÅÃklad vÃce než 90 procent humanitárnà pomoci smÄÅujÃcà do Somálska v souÄasnosti pocházà ze Spojených států. Agenda zamÄÅená na dvoÅenà se zbytku svÄta má samozÅejmÄ jen malou domácà pÅitažlivost; to voliÄe nepÅitáhne. Ale ostatnà zemÄ majà také hlasy â ne ve volbách v USA, ale v tom, jak jsou americké zájmy vnÃmány a prosazovány ve svÄtÄ. V pÅÃpadÄ Ukrajiny se ruská ekonomika navzdory západnÃm sankcÃm udržela dÃky rozÅ¡ÃÅenému obchodu s nezápadnÃm svÄtem, novým energetickým aliancÃm a novým zdrojům dodávek zbranÃ. Na tÄchto vazbách záležÃ.
Západ jako geopolitická entita zůstává mocným a vlivným aktérem, což se s jeho novÄ nabytou jednotou jeÅ¡tÄ prohloubilo. Jisté je, že relativnà podÃly západnÃch zemà na svÄtových pÅÃjmech budou v jednadvacátém stoletà nižšà než ve stoletà dvacátém. Ale pÅÃjem na obyvatele v západnÃch zemÃch zůstává v celosvÄtovém mÄÅÃtku vysoký. Vojenská a diplomatická sÃla Západu je skuteÄná. K demokracii alternativnà systémy jsou represivnà a neatraktivnÃ.
Požadavky Åady zemà na novou dohodu na mezinárodnà úrovni jsou pÅitom v mnoha pÅÃpadech rozumné. Jejich naléhavé a poctivé ÅeÅ¡enà je nezbytné pro vybudovánà globálnÃho Åádu, který by vyhovoval liberálnÄ demokratickým státům a jejich obÄanům. Válka na UkrajinÄ umožnila Západu znovu objevit svou sÃlu a smysl pro cÃl. Konflikt by vÅ¡ak mÄl také pomoci západnÃm vládám Äelit svým slabostem a chybným krokům.
Â
David Miliband je prezidentem a výkonným Åeditelem MezinárodnÃho záchranného výboru. V letech 2007-2010 působil jako ministr zahraniÄà a záležitostà Britského spoleÄenstvà národů Spojeného královstvÃ.
Â
Â
Ãvodnà foto: Hope through the Burnt Soils by AzyShine, zdroj: Foreign Affairs, autor: David Miliband, pÅeklad: Robert Nerpas

Nezávislý internetový magazÃn se zamÄÅenÃm na geopolitiku, kulturu, sociálnà oblasti a technologie. Jsme ve virtuálnÃm éteru od záÅà 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z územà Evropy, Asie a Severnà Ameriky. ZajÃmá nás vÅ¡e nové.