JURIJ BOJKO, do 22. února 2022 vůdce největší proruské opoziční frakce v ukrajinském parlamentu, mluví v rozhovoru o svých pokusech změnit Putinův názor- a možných způsobech, jak ukončit válku na Ukrajině.
Pane Bojko, UKRAJINA se nachází ve válce s Ruskem více než rok. Během svého politického života jste pracoval pro normalizaci vztahů s Ruskem. Jak ovlivnil 24. únor Vaše přesvědčení?
Do 24. února loňského roku jsem pracoval na normalizaci vztahů s Ruskem a vyřešení konfliktu na východě země prostřednictvím plnění minských dohod. Ale 24. únor rozdělil zemi a nás. Někteří poslanci utekli do Ruska, jiní do Evropy, ale my jsme zůstali tady, protože tohle je naše země. Věříme, že Rusové jsou agresoři. Osobně jsem nevěřil a naše vláda také nevěřila, že Rusové zaútočí. Myslel jsem, že blafují.
Vaše strana je nyní zakázaná, váš poslanecký klub byl rozpuštěn, hrajete vůbec ještě nějakou roli v politice?
Ze 44 lidí stále funguje skupina 22 poslanců. Existuje také další skupina 17 poslanců, ke které se připojilo 11 našich bývalých poslanců, zatímco zbytek přišel z jiných parlamentních skupin. Takto udržujeme naši skupinu „Platforma pro život a mír“, slovo „opozice“ jsme z našeho názvu vypustili. Od začátku nám bylo jasné, že musíme podpořit vládu, protože situace byla obtížná, zejména zpočátku. A neměli jsme jinou možnost.
Zkusil jste se proti zákazu vaší strany odvolat?
V létě jsme podali žalobu, ale marně. Pak už jsme to nezkoušeli.
Vidíte nějakou budoucnost pro vaši stranu?
Během války nemyslíme na politické záležitosti. Zabýváme se humanitární pomocí, vojenskou podporou a ochranou poslanců. Jeden z našich poslanců z regionálního parlamentu byl jedenáct měsíců v Berďansku pod ruskou okupací. Nedávno se vrátil. O politice jsme nepřemýšleli. Teď se nám nechce. Přemýšlet budeme, až skončí válka.
Ale až do 24. února jste byli hlavní opoziční silou v parlamentu a druhou největší frakcí.
Nyní v naší zemi již neexistuje žádná opozice v pravém slova smyslu. Petro Porošenko říká, že je opozice, ale spíš se snaží najít sám sebe. Není to dáno politickými rozpory, ale jeho osobními. Obává se, že bude stíhán za své obchodní aktivity s Viktorem Medvedčukem (vůdčí postava Bojkovy strany a Putinův důvěrník, který byl zatčen a deportován do Ruska v rámci výměny zajatců). Byli partnery pět let. A proto chce simulovat politický konflikt: pokud je napaden, může říci, že jde o útok na opozici. To je jeho motivace. A takhle by se opozice za války chovat neměla. Vyhrajeme, pak se můžeme bavit i o koalicích a opozici.
Došlo někdy k tomu, kdy jste pro vládní návrh nehlasoval?
Na svém posledním zasedání odebral poslanecký klub Služebníci lidu (strana Volodymyra Zelenského) mandát svému vlastnímu poslanci Truchinovi. Byl přistižen při řízení opilý a nabídl policistovi peníze, aby ho nechal jet. Byl odsouzen. Byl mu však také odebrán mandát. Hlasoval jsem proti, protože když byl Svjatohirsk ve válce, Truchin poskytoval humanitární pomoc s rizikem svého života. Myslím, že bylo špatné uplácet policistu, ale byl potrestán, proč by mu tedy měl být odebrán mandát?
Vaši poslanci jinak hlasují prakticky pro všechny vládou předložené zákony. Existuje mezi prezidentskou stranou a vámi nevyslovená dohoda? Vy budete hlasovat pro naše zákony a my vás necháme v klidu?
Co tím myslíte, že jsme zůstali sami? Měli jsme tři lidi, kteří se vzdali mandátu, předtím byli ještě dva. Proti některým poslancům bylo zahájeno trestní řízení. Myslím, že je velkou zásluhou Arachamiji (Davyd Arachamija, předseda poslaneckého klubu Služebníci lidu), že zůstáváme v parlamentu. Ne proto, že nám něco slíbil, ale proto, že se všemi komunikuje a není arogantní. S nikým jsem se nedomluvil. Podporujeme také předsedu parlamentu Stefančuka. Máme na něj štěstí, protože v době války se vyhýbá zbytečným konfliktům. Toto je důležité. Neexistuje žádná shoda, ale chápeme, že provokace by se neměly vyvolávat.
Zůstal jste celou dobu na Ukrajině?
Ano. Dvakrát jsem opustil zemi z humanitárních důvodů, vždy na pět dní.
V prvních dnech války se objevilo video, jak Vás zastavila armáda, přinutila Vás vystoupit z auta a řekněme, chovala se k Vám hodně neuctivě. Opakovaly se tyto situace?
Zejména na začátku docházelo k různým situacím. Pochopitelně. Ale aspoň mě nezastřelili (smích). Jednou mne zastavili vojáci, jeden z nich otevřel dveře, podíval se na zadní sedadlo a zeptal se: „Doufám, že jsi nepřivedl Janukovyče?“
Zaznamenal jste nějaké osobní výhružky?
Ano. Ale to je důsledek války v zemi, to musíte pochopit.
Mnoho Ukrajinců Vás označuje za proruského politika.
Před 24. únorem jsem skutečně věřil, že se s Ruskem dohodneme, a udělal jsem vše pro to, abychom toho dosáhli. 24. února, kdy byly bombardovány Černihiv a Charkov, to skončilo. Teď si myslím, že jsme nepřátelé.
Kdo nese za tuto válku vinu?
Viníkem je ruský prezident, protože zaútočil. Jak k tomu došlo, co tomu předcházelo, je jiná otázka. Když ale ve 4 hodiny ráno zaútočil na zemi a bombardoval města, bylo vše jasné. Všimli jsme si, jak Putin nyní vysvětluje své důvody. Faktem ale zůstává, že pokud jste zaútočili, nesete vinu.
Dalo se válce zabránit?
Dalo se jí zabránit, ale vše dospělo k této situaci. Kdyby se Putin nenechal vyprovokovat těmito – podle jeho názoru – výhrůžkami, nic by se nestalo. Poslouchal své jestřáby ve svém nejužším kruhu. Osobně jsem mu v roce 2017 řekl, že 70 procent naší populace už věří, že jsme ve válce s Ruskem. Eskalaci války proto nesmí dovolit. Ale poslouchal ty, kteří mu říkali, že ruská armáda bude přivítána květinami. V roce 2020 jsme měli zajímavý sociologický průzkum: v Charkově jsme se ptali lidí, co si myslí o normalizaci vztahů s Ruskem a zda chtějí k Rusku patřit. 70 % bylo pro normalizaci, pouze 7 % bylo proto, aby se stali součástí Ruska. Tím je řečeno vše.
Jaký je dnes postoj k Rusům?
Je negativní. Jaký postoj můžete mít, když vaši „osvoboditelé“ vybombardovali váš domov? Právě zničili východ země, který byl v zásadě pro normalizaci vztahů s Ruskem.
Jak vypadá možný konec války?
Dojde k jednání mezi Američany a Rusy. Protože situace ve světě jako celku spěje k vrcholu. Číňané vypracovali mírový plán, aby v případě jeho zamítnutí měli právo na dodávky zbraní Rusům. Později situace dosáhne nové úrovně a vyvolá otázku, jak blízko jsme globální jaderné konfrontaci. Bude se jednat s Rusy o tom, jak to ukončit.
A kde zůstávají Evropané?
Němci udělali pro pomoc Ukrajině hodně. Řeči o tom, že udělali málo, jsou nesmysl. Angela Merkelová tehdy udělala vše pro to, aby podepsala minské dohody a ukončila masovou tragédii. Němci přijali milion lidí, včetně mého nezletilého syna, který je na stáži v Kolíně nad Rýnem. Dodávají zbraně a jsou po Američanech druhým největším poskytovatelem finanční pomoci. A někteří naši vládní představitelé vysvětlují, že Němci stále dluží to a to. To není správně. Evropané nám hodně pomáhají, ale nechtějí, aby konflikt dále eskaloval. Evropané mají zájem na ukončení války, Američané zatím ne.
Prezident Zelenskyj uvedl ve svém projevu k výročí ruské invaze, že 95 % Ukrajinců věří ve vítězství. Jak by mohl vypadat kompromis?
Představte si toto: Jste prostý muž a někdo se vás zeptá: Věříte ve vítězství? Samozřejmě odpovíte ano. Jak jinak by to mělo být?
Pak tedy jinými slovy: Jak by měl vypadat kompromis, který může Zelenskyj „prodat“ svým občanům, abych tak řekl, jako vítězství?
Měla by to být finanční kompenzace, měl by to být vstup do Evropské unie. Mělo by to být také přijetí do NATO, protože to znamená záruku bezpečnosti. Pak by měla být smlouva s Ruskem. Ohledně okupovaných území: nikdo není připraven postoupit Rusům území, která RUSKO dobylo po 24. únoru. Bavme se o oblastech ovládaných Rusy před 24. únorem – Ukrajinci by možná souhlasili. Ale čas na kompromisy ještě nenastal. Velmi mě znepokojuje pozice Číny. Země už učinila rozhodnutí, které ovlivní celkovou situaci ve světě.
Vaše strana zastávala dříve zásadový postoj k NATO. Hlasoval byste nyní pro vstup do NATO?
Dnes ano. Bývali jsme pro neangažovanost Ukrajiny. Ale teď je to pro nás záruka bezpečnosti.
Jurij Bojko je od roku 2007 členem ukrajinského parlamentu. Za prezidenta Viktora Janukovyče byl do roku 2014 ministrem energetiky a místopředsedou vlády. V roce 2019 kandidoval na předsedu strany Opoziční platforma pro život a mír (nástupnická strana Janukovyčovy Strany regionů), do února 2022 stranu vedl a byl předsedou parlamentní skupiny. Strana byla na jaře zakázána a poslanecký klub rozpuštěn.
[wc_spacing size=”10px”] Úvodní foto: President of Ukraine met with the Ukrainian military in Bakhmut and presented state awards, President of Ukraine, zdroj: Cicero, autor: Moritz Gathmann, překlad: Bohumil Řeřicha [wc_spacing size=”40px”]
Nezávislý internetový magazín se zaměřením na geopolitiku, kulturu, sociální oblasti a technologie. Jsme ve virtuálním éteru od září 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zajímá nás vše nové.