Sbohem, neutralito

Válka proti Ukrajině dostává pod tlak, aby přehodnotilo svůj zahraničně polický kurz. Nejvyšší čas sundat klapky.

v 21. století: ostrov blažených nebo popíračů reality?

Ve Švýcarsku nastal zlom. A je těžké vyrovnat se s tím. Protože reorganizace Evropy v důsledku ukrajinské války se stává výzvou pro jeho „posvátnou krávu“: neutralitu. Švýcarské konfederaci ji víceméně vnutily evropské mocnosti na vídeňském kongresu v roce 1815, nyní je však pro konfederaci drahá.

V průzkumech získává mezi Švýcary pravidelně 90 % a více příznivých hodnocení. To jsou téměř severokorejské rozměry. Dá se to pochopit. zemi – údajně – dobře posloužila. Již více než 200 let nebylo Švýcarsko napadeno cizími vojsky. Bylo ušetřeno válek a katastrof, které pustošily Evropu v první polovině 20. století, přestože se nacházelo přímo uprostřed nich. V části obyvatelstva přetrvává přesvědčení, že se tak stalo výhradně díky neutralitě. Skutečnost byla méně povznášející, protože Švýcarsko se pilně domlouvalo s nacistickým Německem, aby odvrátilo možnou invazi. V očích Spojenců to z něj však činilo pochybného válečného prospěcháře. A ve studené válce bylo Švýcarsko oficiálně neutrální, zatímco ve skutečnosti zakotvilo v západním táboře.

Ve složitém světě 21. století funguje
tento druh zahraničněpolitického tunelového vidění stále méně.

Tyto rozpory narušovaly sebevědomí Švýcarska. Byly raději potlačeny a zamlčeny. Švýcarsko si vypěstovalo skutečnou zaslepenou neutralitu. Dlouho se s ní dokázalo vyrovnávat, ale ve složitém světě 21. století tento druh zahraničněpolitického tunelového vidění funguje stále méně. Oficiální Švýcarsko příliš dlouho věřilo, že může pomáhat zahraničním daňovým únikářům ukrývat peníze pod rouškou bankovního tajemství. Věřilo tomu i v době, kdy tlak ze strany Německa a zejména USA stále sílil. Nakonec muselo kapitulovat a převzít výměnu informací v daňových záležitostech.

A nyní ruská válka proti Ukrajině. Varovné signály nebylo možné přehlédnout, přesto se zdálo, že Spolková rada, sedmičlenná švýcarská vláda složená ze čtyř stran, byla zcela zaskočena, když Vladimir vydal 24. února 2022 rozkaz k útoku. Ještě nečekanější pro něj bylo odhodlání Západu uvalit na Rusko . Bezprostředně po zahájení války se Spolková rada snažila vyhnout sankcím uvaleným Evropskou unií velmi rozpačitým kličkováním. Když si uvědomila dynamiku a tlak, obrátila a k nelibosti pravicově nacionalistické Švýcarské lidové strany (SVP) všechny sankční balíčky převzala.

To problémy nevyřešilo. Naopak. Nyní šlo o zbrojení. Německo chtělo předat Ukrajině munici nakoupenou ve Švýcarsku pro tank Gepard. Švýcarsko to zakázalo. Stejně dopadlo Dánsko s plánovanou dodávkou kolových bojových vozidel pěchoty a Španělsko s dodávkou protiletadlových děl. Pro zamítnutí vývozního povolení byly uvedeny dva důvody: mezinárodní právo, které zakazuje neutrálním státům dodávat zbraně do válečných oblastí, a švýcarským parlamentem nedávno zpřísněný zákon o válečném materiálu, který prakticky zcela zakazuje dodávky zbraní do konfliktních zón.

V případě války se na Švýcarsko nelze spolehnout.

Předtím se Spolková rada pod vlivem zbrojařské lobby pokusila předchozí pravidla zmírnit a sklidila bouři nevole. Nyní však hrozí, že se zpřísnění stane vlastním gólem a trvale poškodí zbrojní průmysl. Protože Německo a další si uvědomily, že v případě války se na Švýcarsko nelze spolehnout.

Odmítnutí dodávek zbraní Ukrajině se stává zátěží i pro Švýcarsko. Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu bylo porozumění omezené. Svou nelibost vyjádřili zahraniční hosté jako německý vicekancléř Robert Habeck, generální tajemník Jens Stoltenberg nebo kyjevský starosta Vitalij Kličko. Nyní se objevují snahy poslanců o opětovné uvolnění zákona o válečném materiálu, aby země s demokratickými vládami mohly předávat zbraně pořízené ve Švýcarsku, aniž by musely nejprve poslat dopis se žádostí do Bernu. Problém zákona o neutralitě lze tímto způsobem obejít, ale odstraněn není.

Švýcarsko se dostává na hranici svého popírání reality.

Švýcarsko se dostává na hranici svého popírání reality. Svým způsobem se to týká i dalšího významného aspektu, vztahu k Evropské unii. Švýcarsko do ní nechce vstoupit kvůli své neutralitě a ještě více kvůli své přímé demokracii. Přesto však chce využívat výhod společného trhu. Uzavřelo proto různé bilaterální smlouvy – kritici hovoří o výběru rozinek. Protože smlouvy jsou statické a právo se neustále vyvíjí, chce je Brusel „dynamizovat“ v institucionálním rámci. Spolková rada však návrh smlouvy v tomto smyslu před rokem a půl zamítla. Nový začátek se ukazuje jako obtížný. Přitom švýcarský model prosperity je v důsledku války na Ukrajině i trendu deglobalizace více než kdy jindy závislý na dobrých hospodářských vztazích s EU. Švýcarsko má však s tímto uvědoměním stejné potíže jako s rozloučením se svou zaslepenou neutralitou.

Je však pravděpodobné, že tlak se brzy opět zvýší. Jde o 7,5 miliardy švýcarských franků od ruských oligarchů, které Švýcarsko „zmrazilo“. Objevují se požadavky na zabavení těchto prostředků na obnovu Ukrajiny. Švýcarsko se brání odkazem na právní stát, ale je otázkou, zda mu to projde. Švýcarsko zřejmě jen těžko pochopí, že už nemůže být izolovaným „ostrovem blažených“.

Zdá se, že mezi obyvatelstvem nastal zlom.

Vláda učinila alespoň první krok. Od začátku roku je Švýcarsko poprvé zastoupeno v Radě bezpečnosti OSN, ačkoli to SVP odsoudila jako hrubé porušení neutrality.

A zdá se, že zlom nastal i mezi obyvatelstvem. Podle průzkumu, který po začátku války na Ukrajině provedla Vojenská akademie Švýcarského federálního technologického institutu v Curychu, je pouze 58 % respondentů stále přesvědčeno, že neutralita chrání Švýcarsko před mezinárodními konflikty. Neutralita je také stále více vnímána jako překážka mezinárodní integrace Švýcarska. Země profituje na ekonomické globalizaci. To je další důvod, proč je pro politiky obtížné rozloučit se se zaslepenou neutralitou. Přehodnocení je však nevyhnutelné. Je načase, aby si to Švýcarsko uvědomilo.

Peter Blunschi je redaktorem Watson News v Curychu. Jeho obory jsou švýcarská a mezinárodní politika, ekonomika a společnost.

[wc_spacing size=”10px”] Úvodní foto: Swiss medal commemorating the defence of Swiss neutrality during the Franco-Prussian War 1870 – 1871, by Berlin-George, zdroj: IPG-Journal, autor: Peter Blunschi, překlad: Bohumil Řeřicha