Všemocnost prezidenta Si jako globální problém: Číně hrozí smrtelný chaos

 

Neomezená kontrola Si-Ťin-pchinga nad státem, ekonomikou a zdravotní politikou, spojená s jeho zahraniční politikou „vlčího válečníka“ a sympatiemi k Putinovi, přijdou Číňany draho.

Po 20. sjezdu strany v říjnu 2022 má Si Ťin-pching větší kontrolu nad vládnoucí komunistickou stranou, a tím i nad Čínou, než kterýkoli z jeho předchůdců od dob Mao Ce-tunga.

Bez většího vnitřního odporu může pokračovat ve svém státocentrickém přístupu k podnikání a nacionalistické zahraniční politice. Dosáhl vrcholu své síly a nyní je z něj „Maximum Si“.

Prezidentova schopnost činit svévolná rozhodnutí, která ovlivňují životy miliard lidí, je bezkonkurenční. A protože je dnes mnohonásobně důležitější pro ekonomickou stabilitu a geopolitickou rovnováhu sil, než tomu bylo v době Maa, stává se Si Ťin-pching globálním problémem.

Jen si vzpomeňme na některá jeho nedávná rozhodnutí. Jeho odmítnutí dovážet zahraniční mRNA vakcíny vedlo k tomu, že 1,4 miliardy lidí v Číně jsou náchylnější vůči covidu-19.

Zatím je oficiálně mnohem méně mrtvých než ve Spojených státech a v Evropě. Je však třeba se obávat, že tento pozoruhodný (byť ekonomicky a společensky draze vykoupený) úspěch nebude trvat. Čína nedokázala dostatečně očkovat své občany, a to ani vakcínami vyrobenými v Číně. Miliony lidí jsou vystaveni nebezpečí těžkého onemocnění nebo smrti.

Problematická rozhodnutí směrem dovnitř země a navenek
Úsilí Siho o kontrolu také způsobila značné škody v jiných oblastech. Jeho skryté jednání proti soukromým technologickým společnostem, pravděpodobně založené na obavách, že tyto firmy budou mít příliš velký vliv na informační toky, snížil schopnost Číny vyvíjet průlomové digitální technologie. A také podkopalo důvěru mezinárodních investorů, že Čína zůstává bezpečným místem pro investice. Si tím odčerpal 1 bilion dolarů tržního kapitálu z jedné z nejefektivnějších částí čínského soukromého sektoru.

Siho schopnost činit svévolná rozhodnutí, která ovlivňují životy miliard lidí, je bezkonkurenční
Pokud jde o zahraniční politiku, Si tři týdny před invazí na Ukrajinu vyhlásil „neomezené“ přátelství s Ruskem a vyostřil tak rostoucí obavy v Americe a Evropě, že sdílí Putinův hlad po přestavění mezinárodního systému.

Ve všech třech případech Siho autoritativní osobnost, snaha o přísnou kontrolu a jeho agresivní zahraniční politika vytlačily veškeré moudré rady, které mohl od státní byrokracie dostat. Stalo se tak předtím, než se Si Ťin-pching v listopadu korunoval císařem, obsadil Stálý výbor politbyra důvěryhodnými a loajálními a hodil přes palubu post-Maův-konsensus vládnutí prostřednictvím výborů.

Jediný, všemohoucí vůdce
Nyní je čínská politika přímo řízena jediným, všemocným vůdcem. V politickém procesu je ještě méně transparentnosti, méně spolehlivé informace se dostávají na vrchol a ovlivňují rozhodnutí a prostor pro přiznání chyb, změnu kurzu nebo kompromis se zužuje.

Problémy budou v roce 2023 jen narůstat. Za prvé, překvapivé rozhodnutí ukončit strategii nulového covidu jedním tahem a bez pečlivé přípravy by mohlo zabít milion nebo více Číňanů. O krátkodobé změně kurzu, připuštění, aby se virus mohl nekontrolovaně šířit navzdory nebezpečně nízké proočkovanosti mezi staršími lidmi, bylo rozhodnuto bez varování občanů a místních samospráv. Nyní hrozí smrtící chaos. Si se to pokusí před vnějším světem i před svými vlastními lidmi skrýt. Pokud se tedy objeví nebezpečná nová varianta covidu, pravděpodobně se rychle rozšíří po celé Číně a přes hranice.

Schopnost Číny identifikovat novou variantu je omezována Siho příkazem drasticky a náhle omezit testování. Čínské nemocnice navíc nejsou připraveny na vlny vážně nemocných lidí. Stejně jako v případě epidemie covidu na konci roku 2019 nemůže zbytek světa důvěřovat Číně, že bude sdílet informace potřebné k ochraně životů mimo Čínu.

Těžké důsledky také pro čínskou ekonomiku
Pokud jde o ekonomiku, povede Siho honba za státní kontrolou k irelevantním, ale zároveň nezpochybnitelným rozhodnutím a ke zvýšení politické nejistoty. Je to špatná zpráva pro ekonomiku již oslabenou dvouletým covidovým omezením, klesající důvěrou ve velmi důležitý čínský realitní sektor a nesplácení úvěrů, které podlamují finanční sektor země.

Siho skrytý zásah proti soukromým technologickým společnostem snížil schopnost Číny vyvíjet průlomové digitální technologie
Dalším problémem bude zacházení Pekingu s ekonomickými statistikami. Náhlé rozhodnutí během stranického sjezdu odložit zveřejnění dlouho plánovaných ekonomických údajů bylo zlověstným znamením pro globální trhy.

V zahraniční politice ovlivňují nacionalistické názory a asertivita Si Ťin-pchinga vztahy s rivaly, spojenci a četnými neutrálními vládami, které se nechtějí přiklonit ani na jednu stranu. Si ví, že vzhledem k rozsahu a naléhavosti ekonomických výzev si Čína nemůže dovolit krátkodobou krizi. Konfrontační „diplomacii vlčího válečníka“ – pojmenovanou podle čínského akčního filmu – však bude zintenzivňovat. Jeho osobní sympatie k Vladimiru Putinovi a jeho světonázor omezí spolupráci Číny s vládami, které podporují Ukrajinu. Čím dál ničivější chování Ruska tak bude v roce 2023 formovat postoje USA a Evropy vůči Si Ťin-pchingovi a Číně.

Naposledy, když měl čínský vůdce tolik neomezené moci, to mělo za následek hladovění, ekonomický krach a smrt milionů. „Kulturní revoluce“ nebo „velký skok vpřed“ dnes nejsou v dohledu.

Jedním z mála způsobů, jak omezit Siho schopnost přijímat drastická opatření posilování rostoucího významu vzdělané městské střední třídy. „Maximum Si“ už stál Čínu a čínský lid hodně. V roce 2023 se náklady pravděpodobně zvýší.

Ian Bremmer je odborník na zahraniční politiku, zakladatel a prezident poradenské firmy Eurasia Group a iniciátor Global Political Risk Index na Wall Street. Jeho kniha The Power of Crisis vyšla krátce před vypuknutím ruské války na Ukrajině.

 

 

 

[wc_spacing size=”10px”] Úvodní foto: 中文:中共中央总书记习近平在二十届中共中央政治局常委同中外记者见面会上讲话, China News Service, zdroj: Tagesspiegel, autor: Ian Bremmer, překlad: Bohumil Řeřicha [wc_spacing size=”40px”]