Šance v Indo-Pacifiku

 

Rok 2022 přinesl pro NATO drastické změny. Úzké partnerství s Jižní Koreou a Japonskem nabízí alianci strategické výhody.

Rok 2022 byl pro Západ a vojenskou alianci NATO drastický. Ruská invaze na Ukrajinu a rostoucí čínské vojenské hrozby proti Tchaj-wanu donutily NATO upravit svou analýzu rizik.

Summit NATO v Madridu v červnu loňského roku byl proto výjimečný: byly pozvány dvě země Dálného východu, Jižní Korea a Japonsko. Zatímco Japonsko již vystupuje jako západní hráč v rámci G7, pozvání Korejské republiky na summit bylo obzvláště překvapivé. Přestože je Soul globálním partnerem NATO od roku 2006, předchozí spolupráce měla spíše diplomatický význam. Jižní Korea byla v minulosti několikrát pozvána na zasedání ministrů zahraničí NATO, aniž by se země k NATO nebo Evropě geopoliticky zavázala. Podmínky se však změnily. Pozvání na summit prosadil zdaleka nejdůležitější hráč NATO a spojenec Jižní Koreje – USA. Budou mít nyní Japonsko a Jižní Korea nový význam bezpečnostní politiky pro Evropu a Dálný východ?

28. prosince zveřejnila jihokorejská vláda pod vedením nového prezidenta Jun Sok-jola svou první indo-pacifickou strategii. Země by se v budoucnu měla zaměřit na prosazování svobody, míru a prosperity prostřednictvím vytvoření řádu založeného na pravidlech a spolupráce v oblasti právního státu a lidských práv. 43stránkový dokument obsahuje pouze jeden odstavec o Číně, největším obchodním partnerovi Soulu a rivalovi jeho klíčového spojence, USA. Když Jun v květnu nastoupil do úřadu, oznámil tvrdý postoj vůči Číně a od té doby zintenzivnil bezpečnostní spolupráci se Spojenými státy.

Indo-pacifická strategie nepřímo řeší obavy z čínské vojenské akce proti Tchaj-wanu a vyzývá k obnovení summitu mezi Jižní Koreou, Japonskem a Čínou, který se naposledy konal v roce 2019. Uvedla, že spolupráce s Japonskem je nezbytná pro podporu spolupráce a solidarity mezi stejně smýšlejícími národy v indo-pacifickém regionu – což je jasný signál, že Jun Sok-jol chce zlepšit vztahy mezi sousedy. Soul chce také rozšířit spolupráci s Quad – Quadrilateral Security Dialogue – mezi Austrálií, Indií, Japonskem a USA, což je považováno za protiváhu k regionálním nárokům Číny. Washington indicko-pacifickou strategii okamžitě ocenil.

Bezpečnostní partnerství s Jižní Koreou a Japonskem by mělo pro NATO strategické výhody
Sblížení mezi Jižní Koreou a Japonskem a partnerství v oblasti bezpečnostní politiky s oběma východoasijskými státy by mělo pro NATO strategické výhody. Pokud jde o Jižní Koreu, za prvé, může těžit ze síly jihokorejské armády, v neposlední řadě s ohledem na čínský nárůst v Indo-Pacifiku. Jihokorejská armáda je vyzbrojená a operativní kvůli neustálým severokorejským vojenským provokacím. Jižní Korea každoročně pořádá velká vojenská cvičení s USA. Za druhé, Jižní Korea může přispět NATO v rámci spolupráce ve vyzbrojování a dodávat vysoce kvalitní zbraně. Polská objednávka na jihokorejské tanky a samohybné houfnice v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu ukazuje, jak konkurenceschopný zbrojní průmysl je. Za třetí, jako přední digitální velmoc může Jižní Korea posílit kybernetickou bezpečnost NATO vůči Rusku a Číně (nebo Severní Koreji). Za čtvrté, Jižní Koreu jako hlavního globálního výrobce čipů považují USA s Japonskem a Tchaj-wanem za součást čipové aliance, jejímž úkolem je zcela izolovat Čínu od dodavatelských řetězců čipů. Naopak Jižní Korea slouží jako spolehlivý partner v dodavatelském řetězci čipů zemí NATO.

Současná japonská vláda Fumio Kishidy chce do roku 2027 zvýšit vojenské výdaje země na dvě procenta HDP a pořídit 500 řízených střel Tomahawk. Posílené vojenské schopnosti Japonska by NATO poskytly více strategických možností s ohledem na budování armády Číny v Indo-Pacifiku.

Z pohledu Dálného východu by strategické partnerství s NATO pomohlo lépe se vypořádat s čínskou vojenskou hrozbou. Jako první krok by se mohla uskutečnit společná vojenská cvičení mezi NATO a východoasijskými zeměmi v Indo-Pacifiku (kde již mají vojenskou přítomnost USA, Francie, Velká Británie a Německo) nebo v Evropě, například k zajištění obrany volného a otevřeného provozu v Jihočínském moři. Jako druhý krok by mohlo následovat, že by státy Dálného východu a NATO vytvořily zpravodajskou alianci srovnatelnou s „Pěti očima“ (Five Eyes) anglosaských mocností. To by oběma stranám umožnilo vyměňovat si vojenské informace a snadněji navrhovat společné strategie proti Číně a Rusku. Jako třetí krok by NATO a země Dálného východu mohly vytvořit neformální vojenskou alianci podobnou Quad, čímž by obě strany posílily kolektivní bezpečnost.

Japonsko a Jižní Korea musí jednoznačně zlepšit své vztahy
Pro úspěšný rozvoj strategického partnerství mezi NATO a Dálným východem je důležité výrazně zlepšit vztahy mezi Jižní Koreou a Japonskem. Úzké spolupráci stojí v cestě doutnající konflikt o vyrovnání se s japonskou koloniální historií. Korejské nucené prostitutky v koloniálních dobách, návštěvy japonských politiků ve svatyni Jasukuni, kde jsou pohřbeni japonští váleční zločinci, nebo hraniční spor o skály Liancourt (korejsky Dokdo/japonsky Takeshima) jsou příklady nevyřešených historicky citlivých problémů. Kromě toho existují japonské obchodní sankce uvalené na Jižní Koreu v roce 2019, jejichž cílem je bránit dalšímu růstu jihokorejského průmyslu. Naštěstí současná jihokorejská vláda Jun Sok-jola chce se sousedním státem výrazně zlepšit vztahy, aby pokročila v bezpečnostní spolupráci mezi oběma stranami vůči Číně a Severní Koreji. Japonská vláda nyní bude muset reagovat na signály ze Soulu, případně i pomocí zprostředkování z USA.

Srpnové rozhodnutí NATO přijmout žádost Jižní Koreje o jmenování velvyslanectví, které by zemi zastupovalo ve vojenské alianci, je dobrým znamením pro rozvoj úzkého strategického partnerství. Vzhledem k rostoucímu vojenskému napětí v Indo-Pacifiku a vojenským hrozbám Číny vůči Tchaj-wanu je spolupráce Jižní Koreje a NATO nejen jasným signálem odstrašení (a tím i předcházení válce), ale také závazkem ke globální obraně liberálních hodnot, sdílené oběma stranami.

Dr. Taehun Lim působí v Institutu pro euroasijský výzkum a humanitní vědy na jihokorejské Chonnam National University. Vystudoval mezinárodní politiku na univerzitě ve Štrasburku a doktorát ve stejném oboru získal na univerzitě v Kolíně nad Rýnem. Od roku 2011 do roku 2013 působil jako dělostřelecký poručík v jihokorejské armádě.

 

 


Úvodní foto: 14년 2월 27일 실시된 육군사관학교 졸업식, 대한민국 국군 Republic of Korea Armed Forces, zdroj: IPG-Journal, autor: Taehun Lim, překlad: Bohumil Řeřicha