Odstup od Ameriky

 

Uprostřed energetické krize Saúdská Arábie omezuje svou produkci ropy a postupuje společně s Ruskem. Ve Spojených státech jsou lidé pobouřeni a vyhrožují státu Perského zálivu, že jejich postup bude mít negativní důsledky. Saúdskoarabský korunní princ si ale myslí, že má větší vliv. Případ je dalším důkazem eroze západní globální hegemonie.

Vladimir Putin met with Crown Prince and Defence Minister of Saudi Arabia Mohammad bin Salman Al Saud by Russian Presidential Executive Office
Vladimir Putin met with Crown Prince and Defence Minister of Saudi Arabia Mohammad bin Salman Al Saud by Russian Presidential Executive Office

Americký prezident Joe Biden loni v červenci navštívil Saúdskou Arábii v naději, že přesvědčí saúdského krále Salmána a korunního prince Mohammada bin Salmána (MBS), aby udělali vše pro uklidnění energetických trhů a stabilizaci cen paliv. Vyzval je také, aby omezily spolupráci s Čínou, dominantním ekonomickým partnerem v regionu. U Saúdů očividně narazil na hluché uši. Navzdory Bidenově výzvě nesnižovat produkci ropy ministři energetiky OPEC+ po setkání ve Vídni začátkem října oznámili, že sníží produkci o dva miliony barelů denně.

Toto nečekané rozhodnutí vyvolalo výzvy amerického Kongresu k potrestání Saúdské Arábie. Také zmátly Bidenovu vládu, protože všechny předchozí saúdské administrativy se vyhýbaly tomu, aby Washington uváděly do rozpaků, a to i během turbulentních časů jejich vztahu. Americký ministr zahraničí Antony Blinken uvedl, že jeho země prověří možnosti, jak reagovat na tento krok, který označil jako za krátkozraký a vzbuzující údiv. Řekl také, že USA nebudou jednat proti svým vlastním zájmům – v narážce na výzvy členů Kongresu ke stažení klíčových amerických vojenských zařízení umístěných v Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech. Washington tak dnes stojí před těžkými rozhodnutími.

Již stále proměnlivý vztah

Vztahy mezi USA a Saúdskou Arábií zažily několik období třenic kvůli ropě. Během arabsko-izraelské války v říjnu 1973 uvalila Saúdská Arábie na USA ropné embargo za podporu Izraele. Než bylo embargo v březnu 1974 zrušeno, ceny ropy se zčtyřnásobily, což přispělo k tehdejší ekonomické krizi ve Spojených státech. Tato krize zahrnovala recesi, inflaci a skandál Watergate. Nedávno odtajněné britské dokumenty ukazují, že prezident uvažoval o invazi do Saúdské Arábie, aby získal kontrolu nad cenami ropy, ale místo toho se rozhodl spoléhat na íránského šáha, aby zabránil státům Perského zálivu podílet se na destabilizaci globální ekonomiky.

Íránská revoluce v roce 1979 a nepřátelství země vůči USA vedly v roce 1980 k přijetí Carterovy doktríny, která měla zajistit, že v oblasti Perského zálivu nebudou žádná další ropná embarga nebo sovětská intervence. Doktrína považovala jakýkoli pokus cizí mocnosti získat kontrolu nad oblastí Perského zálivu za útok na životně důležité zájmy USA. Vznikly síly rychlého nasazení, které byly v roce 1983 začleněny do ústředního velení USA a organizovaly pravidelná vojenská cvičení s kódovým označením Bright Star, jichž se účastnilo několik zemí. Tato cvičení se zaměřují na bojové dovednosti v poušti, výcvik vojáků pro udržení jejich vybavení v drsných bojových podmínkách a komunikaci mezi jednotkami.

OPEC+ a NOPEC

Dnes se ve vztahu mezi USA a producenty v Perském zálivu znovu objevují trhliny. Poté, co se OPEC rozhodl omezit produkci, někteří Američané vyzvali vládu ve Washingtonu, aby ukončila zvláštní status Saúdské Arábie a dokonce proti zemi zahájila vojenský úder. Jiní odsoudili neupřímnou náklonnost Washingtonu k Rijádu. Americký Kongres v současné době zvažuje zákon NOPEC (No Oil Producing and Cartels), který by umožnil ministerstvu spravedlnosti žalovat země OPEC a jejich spojence pod záminkou, že organizace je monopolem kontrolujícím růst cen ropy. Mluvčí národní bezpečnosti USA John Kirby uvedl, že Biden není spokojen se saúdským postojem a podobu budoucích vztahů s Rijádem bude koordinovat s Kongresem.

Jedním z důvodů Bidenovy nedůvěry vůči státům Perského zálivu obecně a Saúdské Arábii zvláště je nedostatek demokracie v arabském regionu. Loni uspořádal Summit pro demokracii, aby znovu potvrdil závazek Spojených států k demokratickým hodnotám v jejich zahraniční politice. Jedinou arabskou zemí pozvanou na summit byl Irák, u kterého USA doufají, že se nakonec promění v pluralitní demokracii. I na arabské poměry by Saúdská Arábie byla na spodním konci demokratického spektra v regionu.

Před ruskou invazí na Ukrajinu Biden zřejmě věřil, že důsledný tlak na Saúdy pomůže ukončit konflikt v Jemenu a dosadit korunního prince Mohammada bin Salmána (MBS) na jeho místo, aniž by to poškodilo vztahy Washingtonu s Rijádem. Biden ukončil americkou vojenskou podporu koalici vedené Saúdskou Arábií v Jemenu a odstranil Hútie z amerického seznamu teroristických organizací. Zdá se však, že MBS věří, že role Hútiú v poválečném Jemenu by měla být jejich rozhodovací pravomocí.

Případ Chášúkdžího

Biden se také pohoršuje nad vraždou saúdského novináře Džamála Chášúkdžího, za kterou je podle něj osobně odpovědný MBS. Dokonce povolil částečné zveřejnění zprávy amerických tajných služeb o případu Chášúkdží. Americký prezident považuje saúdskoarabského korunního prince za autoritářského a bezohledného vůdce, což potvrzují i různá svědectví o osobních setkáních s ním. Bývalý saúdskoarabský zpravodajský důstojník, který byl léta pravou rukou MBS, řekl, že korunní princ se srovnává s Alexandrem Velikým a chce se stát nejmocnějším mužem na světě.

Biden si během červencové návštěvy Saúdské Arábie nechtěl s MBS potřást rukou a místo toho ho pozdravil pěstí. Před cestou se vyhýbal komunikaci s MBS, což je v příkrém rozporu s tím, jak se saúdskou královskou rodinou jednali předchozí američtí prezidenti. Někteří vysocí američtí představitelé se také zdrželi návštěvy Saúdské Arábie, když cestovali po Blízkém východě.

Není však pochyb o tom, že saúdský korunní princ využil ropných zdrojů své země k tomu, aby ho Bidenova uznala za skutečného vládce království. Král Salmán ho nedávno jmenoval novým premiérem, což je bezprecedentní krok pro úřadujícího saúdského monarchu. Nadále odolává tlaku USA, aby těžil více ropy, a ve spolupráci s Ruskem vedl rozhodnutí OPEC+ o snížení těžby o dva miliony barelů denně, což se nelíbí Washingtonu. MBS v soukromých rozhovorech říká, že Biden má jeho telefonní číslo a může mu zavolat přímo a záležitost projednat.

Saúdská Arábie odmítla obvinění Bidenovy administrativy, že udržováním vysokých cen zvýhodňuje Rusko, které má nedostatek peněz. Trvá na tom, že těžba ropy byla omezena z technických důvodů, aby se stabilizovaly ceny a zajistila energetická bezpečnost, zejména vzhledem ke stavu světové ekonomiky a poklesu poptávky po ropě. Ropa je hlavním zdrojem příjmů saúdskoarabského rozpočtu, a představuje tak důležitý politický nástroj v zemi se značně zaostalým fiskálním systémem. Za poslední čtyři měsíce klesly ceny ropy z více než 120 dolarů za barel na 80 dolarů, a protože se obávají, že klesající trend bude kvůli hrozbě recese pokračovat, chtějí zřejmě stabilizovat ceny snížením produkce.

Saúdsko-ruské sblížení

Nicméně sbližování Saúdské Arábie a Ruska dosáhlo pro Washington nových rozměrů. Na summitu G-20 v Buenos Aires v roce 2018 ruský prezident Vladimir Putin vřele pozdravil saúdského korunního prince a potřásl mu rukou, zatímco většina ostatních lídrů ho ignorovala kvůli případu Chášúkdží. Putin chtěl MBS pomoci k diplomatickému vítězství. Teprve nedávno prokázali svou vstřícnost při zprostředkování propuštění zahraničních bojovníků zajatých Rusy ve válce na Ukrajině.

Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty se k sankcím uvaleným na Rusko nepřipojily. Zpochybňovali motivy USA trestat Moskvu nástroji, jako je omezení ceny jejího vývozu ropy, a obávali se, že v dlouhodobém horizontu by se tak moc nad cenou ropy přesunula od producentů ke spotřebitelům. Pravidlo „ropa za bezpečnost“, kterým se řídilo partnerství mezi Spojenými státy a státy Perského zálivu, již neplatí, jak ukazuje boj o stanovení pravidel pro globální ceny ropy. Z pohledu Saúdské Arábie ztratily USA možnost určovat priority svého partnerství. Demokraté se snažili najít se Saúdy rovnováhu tím, že odmítli pokrývat domácí politiku MBS na americké straně a zároveň s ním spolupracovali na naléhavých otázkách, jako je ropa a normalizace vztahů s Izraelem.

„Nepřijímejte žádné hrozby“

reagovali na americkou kritiku svého rozhodnutí omezit těžbu a na výzvy k potrestání Rijádu rozzlobeně. Saúdští aktivisté rozšířili prohlášení zesnulého saúdského ministra zahraničí Saúda al-Fajsala, v němž řekl: „My v Království Saúdské Arábie neporušujeme slib, stejně jako nepřijímáme hrozbu.“ V Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech má Biden co do činění s novou generací vůdců, kteří méně věří v partnerství s USA a po letech nedůvěry jsou odhodláni zaujmout nezávislý přístup k zahraniční politice. Mají pocit, že se je demokraté snaží oslabit, i když se vztahy v poslední době zlepšily kvůli potřebě ropy.

S prohlubující se roztržkou mezi Washingtonem a Rijádem však budou i nadále udržovat úzké hospodářské a politické vazby s Čínou a Ruskem, které na rozdíl od USA nevyvolávají obavy z dodržování lidských práv. MBS určuje směr zahraniční politiky Saúdské Arábie již řadu let. Budoucnost jeho země je podle něj v Číně, Rusku a rozvíjejících se trzích. A ne v USA.


Úvodní foto: Southwestern Saudi Arabia at Night by NASA Goddard Space Flight Center, zdroj: Cicero, autor: Hilal Khasan, překlad: Bohumil Řeřicha