Nedůvěra předem: z triumfálních prohlášení kabinetu Giorgie Meloniové mrazí

Nutkání věřit, že všechno nebude tak špatné, je pochopitelné. Může nás však zaslepit vůči realitě – jako nyní v Itálii.

Obvyklý demokratický povzdech po více či méně dlouhých tahanicích o zastoupení a osoby v koaliční vládě zní: teď ať zatím vládnou, žádná nedůvěra předem. to nyní předložením svého vládního seznamu zcela znemožnila.

Dobrá konzervativkyně se zpočátku jevila jako ta pravá umírněná, zatímco a Salvini, muži po jejím boku, přeskakovali stůl a lavice: jakmile Meloniová získala jmenovací listinu, nezbylo z toho nic.

Vezměme si například změny klimatu: pravicová vláda chce potlačit i nesmělé pokusy o ekologický obrat v Itálii. Ne že by si Draghiho vláda, která zaměstnala prvního „ministra pro ekologickou restrukturalizaci“, vedla v tomto ohledu nějak zvlášť dobře. Nové ministerstvo, nyní „pro životní prostředí a energetickou bezpečnost“, však chce rozptýlit i pouhé zdání zelené angažovanosti.

Premiérka a její partneři považují za bezpečnou jadernou energii, ropu a plyn, které se samozřejmě těží na vlastním území. Domácí zdroje energie – slunce, vítr a voda –, kterých má dostatek, mohou být i nadále využívány nanejvýš k nouzovému nabíjení mobilních telefonů na pláži. Otázkou je, kdy si Brusel všimne, že převedl Římu 200 miliard speciálně za účelem „udržitelné obnovy“.

Místo boje s chudobou se ruší pomoc

Na druhém hořícím poli, boji s chudobou, se Meloniová už dávno rozhodla nehasit, ale zapalovat. Nedostatečný, ale průkopnický pokus Conteho vlády Pěti hvězd bude přerušen. Zrušen má být občanský příjem, „reddito di cittadinanza“, ze kterého jsou stejně vyloučeni ti nejchudší, tedy neobčané. Italská Caritas ve své nejnovější zprávě označila téměř desetinu populace za absolutně chudou. A to není vše: současná šéfka vlády v předvolební kampani slíbila, že se nedotkne práv žen a LGBTIQ* – alespoň ne těch, která už mají, jako je právo na potrat a manželství pro všechny. Nyní přivedla ministryni, která neuznává ani stávající práva: Eugenia Roccellová, ministryně „pro rodinu, porodnost a rovnost“, je dokonce proti partnerství osob stejného pohlaví.

Meloniová se musí rozhodnout: přísaha nebo její program?

„Homopropaganda“ nebo „sexualizace“ jsou bojovým pokřikem extrémní pravice v Itálii i jinde. Každý, kdo pod Meloniovou obsadí důležité pozice a mikrofony, bude nyní moci dělat každodenní propagandu proti lidem jiné než heterosexuální orientace.

jen stěží upustí od protiimigrantské agitace, kterou si před lety kupoval hlasy voličů. Bude to také na úkor milionů lidí v zemi, kteří v Itálii vyrostli, cítí se být plně Italy, ale je jim v tom bráněno.

Meloniová a všichni její ministři v sobotu 22. října před prezidentem přísahali, že budou „věrně dodržovat ústavu a zákony“. Pak ale musí zradit program, který nyní dosti nejednoznačně zveřejnili. Rovnost a sociální práva jsou v italské ústavě ukotveny ještě pevněji než například v německé.

Triumf 100 let po Mussoliniho pochodu na Řím

Nutkání věřit, že všechno nebude tak špatné, je pochopitelné. Někdy nás však zaslepuje před realitou. Skutečnost, že tato vláda chce realizovat přesně to, co proklamuje, znovu zdůraznil ráno v den přísahy – i zde je zajímavé načasování – muž, který je považován za hlavního ideologa Meloniové. „Ekologická restrukturalizace“ je pro něj „ohavnost, strašně ošklivé slovo“, stejně jako myšlenka vnímat pohlaví nikoli jako dar přírody, ale jako proměnlivé. Ano, nebude to vláda jako každá jiná, říká Giovanbattista Fazzolari, programový pracovník Bratrů Itálie: „Toto je rozhodně identitární vláda.“

Politika pravicové identity u moci, nacionalismus, který musí homogenizovat a popírat rozmanitost, což se neobejde bez násilí. Příští týden uplyne sto let od Mussoliniho pochodu na Řím, který zahájil éru fašismu v celé Evropě. Triumfální prohlášení vítězů z 25. září lze slyšet jen se zděšením, zvláště nyní a zvláště německýma ušima.

Epilog Bohumila Řeřichy:
Dějiny se nepřerušují, jdou kontinuálně dál. Také po 1. světové válce a po světové hospodářské krizi, přišel fašismus.

[wc_spacing size=”10px”] Úvodní foto: Benito Mussolini in una Seduta del Parlamento by gettyomages.it, zdroj: Tagesspiegel, autorka: Andrea Dernbach, překlad: Bohumil Řeřicha [wc_spacing size=”40px”]