Obavy o demokracii v USA – bezprostřední nebezpečí

Bez nadsázky lze říci, že Spojené státy a jejich demokratický systém stály 6. ledna 2021, v den útoku na Kapitol, na pokraji politické katastrofy. Jak k tomu mohlo dojít?

Kolem poledne 6. ledna 2021 se příznivci tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa shromáždili na protestní manifestaci poblíž Bílého domu ve Washingtonu. Trump na tomto shromáždění prohlásil, že jeho porážka byla způsobena manipulací s hlasováním ze strany Demokratické strany. Vyzval své příznivce, aby šli do Kapitolu a přiměli Kongres, aby zvrátil hlasování sboru voličů. Krátce po 14:00 četní násilní demonstranti vtrhli do budovy parlamentu, zatímco Trump jel zpět do Bílého domu.

V této kritické situaci byli viceprezident Mike Pence a zákonodárci evakuováni do bezpečí uvnitř budovy Kapitolu. Policejní jednotka a ochranka Kapitolu i starostka hlavního města Muriel Browser, požádali o pomoc Národní gardu. Její nasazení schválil viceprezident Pence poté, co jej Trump odmítl. Kolem 17:40 policie znovu prohlásila budovu parlamentu za zabezpečenou. Při těchto střetech přišlo o život pět lidí. Kongres pokračoval ve svém zasedání ten samý večer a brzy ráno 7. ledna potvrdil zvolení Joe Bidena 46. prezidentem Spojených států.

Drama tohoto odpoledne vlastně neumožňuje žádnou eskalaci. A přesto, co by se stalo, kdyby viceprezident Mike Pence, na kterém v této situaci záleželo nejvíce, akceptoval obvinění vznesená Trumpem a dalšími republikány a neuznal výsledek voleb volebního elektorátu?

Následně použitý postup (12. dodatek americké ústavy) by s pravděpodobností hraničící s jistotou vedl k potvrzení Donalda Trumpa Sněmovnou reprezentantů. Bez nadsázky lze říci, že USA a jejich demokratický systém byly odpoledne 6. ledna 2021 na pokraji politické katastrofy – s následky, které se daly jen stěží předvídat. Jak k tomu mohlo dojít?

Hnacími faktory byly a jsou nepochybně rostoucí polarizace a odloučení ve společnosti. Technologické vedení, podnikatelská dokonalost, netušená prosperita – ti vše očividně lidi nesbližuje, nýbrž vede právě k tomu, že se od sebe vzdalují.

Problémy jako potraty a kontrola zbraní staví lidi proti sobě. Je těžké pochopit, že konzumace alkoholu na veřejnosti je povolena až od 21 let, ale nákup poloautomatických zbraní od 18 let – navzdory četným úmrtím, mnohokráte dětí, při téměř pravidelně se opakujících útocích střelnými zbraněmi.

Proces odcizení

Přibývající rozdílné žebříčky hodnot a životní styly toto „odcizení“ posilují. Vzdělaní a úspěšní lidé z high-tech firem a vědeckých ústavů inklinují k liberálním postojům. Pro ně je důležité, že menšiny a imigranti dostanou lepší příležitosti; že lidé mohou žít otevřeně, a to bez ohledu na jejich sexuální orientaci; že sociálně potřební a znevýhodnění dostanou podporu; že životní prostředí a klima hrají důležitou roli a že stát tyto cíle aktivně podporuje.

Zároveň existují i ​​jiné regiony a skupiny, kde lidé s dosti nízkým příjmem často nevědí, jak vystačí s penězi do konce měsíce. Pro ně je důležité, aby si své místo udržely církev, rodina, místní komunita a tvrdá práce – ústřední základní body pro jejich sebepochopení a identitu – a aby tyto základní body nepodceňovaly nebo nezpochybňovaly jiné části společnosti nebo vláda.

Takové protichůdné představy hodnot a životní styly nejsou náhodné: nové technologie a globální sbližování trhů v posledních desetiletích zásadně proměnily americkou ekonomiku.

Zjednodušeně řečeno z toho profitovaly především pobřežní regiony na východě a západě se svými vznikajícími centry vědeckých společnosti, zatímco střed USA, zejména venkovské, řídce osídlené oblasti se zemědělstvím a dalšími tradičními průmyslovými podniky jednoznačně prohrály.

Daňová reforma Ronalda Reagana v 80. letech tyto rozpory ještě více prohloubila. Snížení daní skutečně zvýhodnilo investice a pracovní místa, ale v žádném případě ne v takovém rozsahu a s trvalým účinkem, jaký slibovali jejich iniciátoři. Výsledné rozpočtové deficity vedly ke škrtům v četných sociálních programech – s důsledkem větší ekonomické nerovnosti a dále rostoucí prosperity na vrcholu příjmové pyramidy.

Kde je Americký sen?

Takové strukturální škrty nejsou bez následků: Když příjem typických amerických domácností po desetiletí stagnuje, vyvstávají otázky o vlastních perspektivách, o vlastním spravedlivém podílu na tom, co se celkově vytváří.

Mohu si udržet svůj životní standard? Jak velké je riziko ekonomického poklesu? Existuje pozitivní perspektiva pro děti, pro další generaci? Tyto pochybnosti vedou k nejistotě, která je následně vhodná ke zpochybnění zastaralých politických tradic a přesvědčení.

Tyto pochybnosti a nejistota nacházejí své místo v radikálně změněném mediálním prostředí: několik velkých televizních společností a hrstku celostátních novin nahradil internet s téměř nekonečnou škálou poskytovatelů informací, kteří odrážejí celé sociální a politické spektrum včetně extrémů. Z této rozmanitosti si mnozí občané vědomě či nevědomě vybírají ty, které jsou nejblíže jejich vlastním preferencím a postojům. Někteří sledují Fox News, jiní CNN. Rychle se ocitnete v bublině podobně smýšlejících lidí – přicházíte stále méně do kontaktu s jinými zkušenostmi, názory či pohledy.

V říjnu je již předvolební kampaň v plném proudu. Pro obě strany je v sázce hodně – pro demokraty pokračující podpora Joe Bidena prostřednictvím demokratické většiny ve Sněmovně reprezentantů, pro republikány naopak dobytí Sněmovny se signálním efektem pro prezidentské volby v roce 2024. Nedávná rozhodnutí Nejvyššího soudu poskytla další výbušninu, zejména v horlivě diskutované otázce potratů.

Dalším politickým souputníkem je zde vyšetřovací výbor Sněmovny reprezentantů k prošetření událostí 6. ledna 2021. Červnové rozhovory s nejbližšími spolupracovníky prezidenta Trumpa ukázaly, že byl plně informován o tom, že 3. listopadu 2020 prohrál prezidentské volby, ale přesto veřejně pořád opakoval slogan o „ukradených volbách“. Jasně se potvrdily i Trumpovy pokusy ovlivnit viceprezidenta Mikea Pence a další politické aktéry s cílem zpochybnit výsledek voleb nebo jej změnit ve svůj prospěch.

New York Times konstatuje: „Republikáni zavírají oči před důkazy z 6. ledna“. Znamená to, že Republikánská strana by si nejprve musela vyjasnit svůj vztah k Trumpovi, protože slyšení ohledně 6. ledna 2021 jasně ukázala, že DEMOKRACIE a americká ústava nejsou pro tohoto bývalého amerického prezidenta závazné.

Stavitelů je nedostatek

Demokraté však nemohou jen obviňovat republikány. Zastánci základních liberálních postojů nemusí sdílet konzervativní hodnoty a životní styl velké části amerického obyvatelstva, ale musí je respektovat. Jak jinak se má rozervaná společnost znovu sejít, když se politická konfrontace stane samoúčelnou a vzájemný respekt se stane cizím slovem?

Stavitelů mostů mezi těmito odlišnými kulturami je dnes ve Spojených státech nedostatek. V zemi, kde jsou poloautomatické zbraně téměř volně dostupné a drsné mediální prostředí živí nenávist, kde elity hromadí bohatství a zemědělský venkov produkuje beznaděj nade vše, kde má průměrný Američan pocit, že mu „kultura zrušení“ zakazuje mluvit, a pro liberály a konzervativce je extrémně vzácné, aby spolu mluvili – v zemi, jako je tato, je demokracie v ohrožení!

Neboť, co drží zemi a společnost pohromadě, když výzvy století, jako je globální změna klimatu a usmíření mezi soupeřícími velmocemi, vyžadují společné odpovědi? Co je to nakonec, co drží tuto zemi v jejím jádru pohromadě? Obavy o demokracii ve Spojených státech, vedoucí velmoci na Západě, jsou přítomné více než kdy jindy – obavy, o nichž se někteří domnívali, že byly vyřešeny zvolením Joe Bidena.

Johannes Ludewig byl státním tajemníkem pro hospodářské záležitosti, poradcem kancléře Helmuta Kohla pro ekonomiku, finance a rozvoj na východě, šéfem Deutsche Bahn a šéfem Regulatory Control Council ve spolkovém kancléřství.

[wc_spacing size=”10px”] Úvodní foto: NC Rally to Protect Our Votes with Team Democracy by Anthony Crider, zdroj: Die Welt, autor: Johannes Ludewig, překlad: Bohumil Řeřicha [wc_spacing size=”40px”]