Nepředepisujeme lidem, co mají číst

Německá asociace knihoven s velkým znepokojením sleduje celostátně rostoucí tlak na knihovny, aby odstranily ze svých fondů některá díla. Tyto snahy existují jak na levé, tak na pravé straně politického spektra. A nejde už pouze o výzvy. Například v ústřední knihovně berlínské čtvrti Tempelhof-Schöneberg byly knihy již několikrát tajně zničeny.

Kuchařka konspiračního teoretika Attily Hildmanna, dětská kniha obsahující slovo Indián, a antroposofická kniha na téma očkování: tato díla jsou tak odlišná, avšak přitom je jim společné to, že mohou souviset se společenskými debatami a vzbuzují velmi rozdílné emoce – někteří jdou tak daleko, že rozšiřování těchto knih sledují s nedůvěrou a nejraději by jej znemožnili. Tak, že by je nebylo možné vypůjčit si je ve veřejné knihovně.

Německá asociace knihoven, která zastupuje kolem 9.000 knihoven, pozoruje rostoucí tlak na knihovny v celé zemi, aby ze svých fondů odstranily určitá díla. „Jsme tímto vývojem velmi znepokojeni,“ říká federální manažerka asociace Barbara Schleihagenová. Tyto snahy vycházejí především z pravicových, ale i levicových skupin. Odstranění určitých knih stále více požadují také čtenáři. Jde většinou o politickou literaturu, ale i o náboženská či esoterická díla. „Stále častěji je požadováno odstranění dětských knih,“ pokračuje  Schleihagenová. „Ve společnosti panuje silné povědomí o tom, které knihy by se měly dětem dát ke čtení a které ne.”

Matka protestuje proti knize ze Saudské Arábie

Podobné zkušenosti s interkulturními knihami má i knihovnice Janina Prässlerová. Matka vehementně protestovala proti existenci knihy ze Saúdské Arábie, ve které se malá holčička těšila na nošení šátku, vypráví o své práci vedoucí oddělení městské knihovny Treptow-Köpenick. Opakovaně jsou předmětem debat také knihy levicové političky Sahry Wagenknechtové nebo publikace o imigraci bývalého berlínského senátora Thila Sarrazina.

Pro Prässlerovou je naopak nepřípustná. „Knihovny jsou demokratické instituce. Zaručují každému volný přístup k médiím,“ zdůrazňuje. „Kdo jsme, abychom lidem předepisovali, co mají číst? Je to také o odpovědném občanovi,“ říká.

Několikrát tajně zničené knihy

V loňském roce protesty proti některým knihám dokonce zašly až k jejich zničení. V ústřední knihovně berlínské čtvrti Tempelhof-Schöneberg byly několikrát tajně zničeny knihy, které se kriticky zabývaly pravicovými tendencemi nebo prezentovaly levicové teorie. Ve většině případů jsou však žádosti o odstranění vymáhány prostřednictvím e-mailů a někdy jsou letáky umístěny v konkrétních knihách. Částečně je oslovován i personál knihovny, jak uvádí Barbara Schleihagenová.

Jako jeden z důvodů zvýšeného tlaku, který knihovny v celém Německu vnímají, vidí sklon k nenávisti a nenávistným projevům na internetu. „Samozřejmě se musí diskutovat o některých knihách – je to známka pulzující demokracie,“ říká knihovnice. Specializovaný personál, který se o knihovny stará, však musí zůstat při výběru svých fondů nezávislý. Do knihoven by neměly být zařazeny pouze knihy, které mají protizákonný obsah – jako jsou antisemitské nebo nenávist vyvolávající spisy.

„Knihovny jsou založeny na svobodě projevu a informací. Máme například knihy odpůrců očkování i díla zastánců očkování, aby si každý udělal názor,“ zdůrazňuje Schleihagenová. Každá knihovna se v podstatě sama rozhoduje o tom, jak vybudovat svůj fond. Při nákupu knih hraje roli kromě finančních požadavků také lokalita a poptávka. „To se musí vždy brát v úvahu.“

[wc_spacing size=”10px”] Úvodní foto: The Gutenberg Bible by NYC Wanderer, zdroj: Cicero, autorka: Nina Schmedding, překlad: Bohumil Řeřicha [wc_spacing size=”40px”]