Proč je Čína pro Spojené státy důležitější než Rusko

Cílem Ameriky na Ukrajině je odepřít Rusku strategickou hloubku, po které touží. Pokud jde o Čínu, cílem Washingtonu je naopak zabránit vzniku mocnosti s globálním akčním rádiem. Číňané jsou však v případě hospodářské krize zranitelnější než Rusko, a proto nejsou ochotni riskovat válku se Spojenými státy.

Válka na Ukrajině, která nyní trvá zhruba šest měsíců, má strategický význam z řady důvodů. Pokud Rusko porazí Ukrajinu a převezme kontrolu nad ní, jeho síly budou stát na východní hranici s Evropskou unií. Ruská přítomnost by také změnila transatlantickou rovnováhu sil, což by nevyhnutelně vedlo Spojené státy ke zvýšení jejich sil v Evropě.

Nezáleží na tom, jaké byly záměry Ruska na začátku invaze. Změny záměrů a nesmí být založeny na optimismu. Ve válce na Ukrajině je tedy v sázce možné znovuoživení studené války se všemi riziky, která s sebou nese. Z amerického pohledu je konfrontace ukrajinských jednotek s Ruskem na Ukrajině mnohem méně riskantní než nová studená válka.

Nová studená válka?

Studená válka nevedla k plné válce, pouze ke strachu z ní. Západní obavy z možných sovětských záměrů byly větší, než tomu odpovídaly skutečné sovětské vojenské možnosti. Tento strach zase držel NATO pohromadě, což moskevským vůdcům hodně vadilo. Žádná z jejich nejhorších obav se nenaplnila, a tak měl rozpad Sovětského svazu více společného s vnitřním rozkladem než s vnějšími hrozbami.

Není jasné, zda by budoucí studená válka proběhla jako ta poslední, ale jedna věc je pravděpodobná: vzhledem k existenci jaderných zbraní by frontová linie nové studené války zůstala statická a, pokud by se žádná ze stran nerozpadla, status quo na obou stranách by zůstal nedotčen. Byl by to nákladný a nebezpečný výsledek, protože historie se opakovat nemusí. Ale kolaps Ukrajiny by představoval hrozbu, kterou by bylo možné zvládnout, byť by to bylo drahé a nebezpečné. Globální vzorec by zůstal nedotčen.

Zranitelnost Číny a její pokusy překonat ji jsou potenciálně nebezpečnější. Stejně jako v případě Ruska je hlavním problémem geografie. Problém pro Rusko je v tom, že ukrajinská hranice je od Moskvy necelých 500 kilometrů a Rusko přežilo několik invazí pouze díky fyzické vzdálenosti Moskvy od útočníků – vzdálenosti eliminované rozpadem Sovětského svazu. Ruská posedlost Ukrajinou odráží tento problém.

Zeměpisným problémem Číny je, že se vyvinula na úroveň exportní velmoci a jako taková je odkázaná na přístup k Tichému oceánu a přilehlým vodám. Spojené státy považují volný přístup Číny do Tichomoří za potenciální hrozbu pro vlastní strategickou hloubku, která je pro USA zásadní od konce druhé světové války.

Čínský přístup do Pacifiku

Čínský přístup do Pacifiku blokuje řada ostrovních států – Japonsko, Tchaj-wan, a Indonésie – nepřímo podporovaných sousedními mocnostmi, jako je Austrálie, Indie a Vietnam. Ne všichni jsou americkými spojenci, ale všichni mají společné zájmy proti čínské námořní expanzi. Čína chce svou strategickou hloubku bránit tím, že ji bude ovládat. Spojené státy zase chtějí bránit svou strategickou hloubku tím, že budou stát za těmito zeměmi.

Kromě geografického rozměru je tu i rozměr ekonomický. Čínská ekonomika závisí na exportu a Spojené státy jsou jejím největším odběratelem. Peking také spoléhá na pokračující americké investice, protože jeho finanční systém je pod velkým tlakem.

Rusko se znovu snaží získat strategickou hloubku a pustilo se do války, dobře si vědomo finančních důsledků, které z ní vyplývají. Jinými slovy, přijalo finanční škody, aby získalo strategickou bezpečnost. Dosud jí však nedosáhlo a utrpělo velké finanční škody, zatímco zbytek Evropy utrpěl značné škody vedlejší.

Čína hledá strategické řešení a zároveň se vyhýbá ekonomickým škodám, které by pravděpodobně přinesla další expanze. Jejím hlavním protivníkem na obou frontách by byly Spojené státy. Čína tedy zkoumá Spojené státy a snaží se pochopit jejich možné reakce. Reakce na návštěvu předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové otestovala meze invaze na Tchaj-wan. Co se Čína dozvěděla o americké armádě, není jasné – ale pochopila, že spouštěč amerických ekonomických sankcí leží mimo schopnost Číny ovlivnit je.

Strategická hloubka

Cílem Ameriky na Ukrajině je tedy upřít Rusku strategickou hloubku, po níž Rusko touží, aby omezila ruskou hrozbu pro Evropu. Pokud jde o Čínu, cílem je zachovat strategickou hloubku Ameriky, aby Čína neohrozila USA nebo nezískala globální akční rádius.

Témata jsou v zásadě podobná, ale pro Spojené státy jsou ve hře jiné věci. Pro Washington je otázka Číny mnohem důležitější než otázka Ruska. Ruské vítězství na Ukrajině by překreslilo neoficiální hranice a zvýšilo rizika. Čínský úspěch by na druhé straně vytvořil globálnější moc, která by napadla USA a jejich spojence po celém světě.

Důsledky války jsou vždy značné. Zapojení USA přináší dodatečné ekonomické náklady. Ty zatím absorbovalo Rusko. Čína se do této situace nesmí dostat, protože její ekonomika je v současnosti zranitelná. Ale národy žijí z ekonomiky a přežívají z bezpečí. V tomto smyslu se zdá, že Rusko má o jednání menší zájem než Čína.

Setkání Si Ťin-pchinga a Bidena v listopadu

Čínský prezident Si Ťin-pching a americký prezident Joe Biden by se měli setkat v polovině listopadu na konferenci v Indonésii. Pokud se toto setkání uskuteční, bude první od jejich telefonické konference v květnu. Mezi USA a Ruskem probíhají pouze neformální rozhovory prostřednictvím zákulisních kanálů. Čína je odkázána více na stabilní ekonomiku než na ovládnutí moře. Zdá se, že Rusko je schopno přečkat ekonomický dopad války, ale nepodařilo se mu zlomit záda ukrajinským silám. Čína, která je vůči hospodářské krizi zranitelnější než Rusko, není ochotna riskovat válku se Spojenými státy. Omezí se na vydávání prohlášení, byť často ne zrovna uhlazených.

Dlouhodobá ekonomická a vojenská situace Ruska je již delší dobu nejasná. Spojené státy vyjednávají s Čínou a Ruskem za relativně nízkou cenu a obojí v tuto chvíli zvládnou. Rusko a Čína se musí pokusit zvýšit náklady USA, ale nemohou si dovolit zvýšit své vlastní náklady.

Je to závratné srovnání, ale ne neobvyklé. Čína se musí dohodnout se Spojenými státy. Rusko tuto potřebu nemá. Spojené státy americké jsou flexibilní.

George Friedman, 73, je jedním z nejznámějších geopolitických analytiků Spojených států. Vede think-tank Geopolitical Futures, který založil, a je autorem mnoha knih.

 


Úvodní foto: U.S. Secretary of State Visits Beijing, China, 2018, by PAS China, zdroj: Cicero, autor: George Friedman, překlad: Bohumil Řeřicha