Argentinské feministky ukazují, jak funguje mobilizace. Legalizací potratů jejich boj za lepší svět teprve začal.
Války, pandemie, lesní požáry, sucha, povodně, vlny veder, vlny chladu, zemětřesení, tsunami, teroristické útoky, hrůza. Svět už není jen bezútěšný, ale především beznadějný obrázek. Když to nemůžete změnit.
Co to má společného s argentinskou „Zelenou vlnou“ (a ola verde), latinskoamerickým ženským hnutím, které propaguje mimo jiné práva na potrat? FEMINISMUS není řešením všech problémů. Ale je příkladem pro druh organizování a odporu – a naděje, že společenská a politická účast není nikdy marná. Jejich slogan – Boj za to stojí! – lze aplikovat na různé země a scénáře.
Hnutí Ni Una Menos (Ani o jednu ženu méně) lze považovat za epicentrum latinskoamerického feminismu. V roce 2015 se umělkyně, novinářky a vědkyně postavily proti genderově specifickému násilí na ženách. Jejich aktivismus vedl k četným demonstracím. #MeToo následovalo o dva roky později. Se Zelenou vlnou v roce 2018 vyvrcholilo hnutí v kolektivním požadavku po právu na legální, bezpečné a bezplatné potraty.
ZELENá VLNA a spor o legalizaci potratů v Argentině se v roce 2018 proměnily v tsunami, ve které je zelený šátek symbolem autonomie, sexuálních a reprodukčních práv, spojenectví mezi ženami a sexuální rozmanitosti. Zelený šátek už není jen předmětem identity, společného boje a solidarity. Je to vlajka a znak mnohonárodnostní myšlenky latinskoamerických feminismů uprostřed územní fragmentace.
Zelený šátek je vlajkou a znakem mnohonárodnostní myšlenky latinskoamerických
feminismů uprostřed územní fragmentace
Zelený šátek se zrodil v Argentině jako dědictví závazku matek a babiček z Plaza de Mayo. Od roku 1977 tam každý týden protestují tichým pochodem za objasnění násilného zmizení jejich synů, dcer a vnuků tehdejší vojenskou vládou. Všechny měly na hlavě bílý šátek, aby se chránily před pronásledováním režimu.
Kampaň za legální, bezpečné a bezplatné potraty zvolila zelenou barvu jako znamení naděje na setkání žen ve městě Rosario v roce 2003, čímž si vytvořila nezaměnitelný symbol. Rozdíl mezi legálním potratem a nelegálním, který musí proběhnout utajeně, je život a smrt. Je rozdíl mezi plnohodnotným životem na jedné straně a smrtí kvůli sexu, nebo nátlakem k němu. Tento rozdíl mezi potěšením a utrpením, mezi omezeností a svobodou je nesmírný.
Ale to není to jediné. Největší rozdíl je ve způsobu, jakým Zelená vlna dělá politiku. Nejde jen o to získat právo, prosazení agendy nebo dosáhnout rozsudku nebo zákona. Je to způsob boje za politická práva v naději, aby se svět stal místem pro plnohodnotný život, za který stojí bojovat. Feministický boj podporuje aktivní občanskou angažovanost nad rámec hlasování. Aktivním feminismem se demokracie zdokonaluje. Formy participace, budování společenského konsensu a legislativní spory jsou paprskem naděje ve světě, který volá po odrazování, autoritářství a represi.
Rozdíl mezi legálním potratem a nelegálním, který musí proběhnout utajeně,
je rozdíl mezi životem a smrtí
Ayelén Mazzina je státní tajemnicí pro ženy, rozmanitost a rovnost v provincii San Luis. Je jí pouhých 31 let, je otevřeně lesbická a nosí po stranách vyholené vlasy. Na formálních schůzích kabinetu stále působí trochu „nemístně“. „Musíme zvládnout demokratizovat a polidštit politiku, když sedíme na místech, kde se přijímají důležitá rozhodnutí,“ požaduje.
Účast žen může působit jako sociální brzda různých forem autoritářství a sociálního násilí. Genderová spravedlnost signalizuje „Ano, zapojte se“, na rozdíl od „Ne, nezapojujte se“ – motto, které argentinská vojenská diktatura používala k prosazení toho, aby se občané jednoduše vyhýbali veřejným věcem ze strachu z mučení a zmizení.
„Vměšování“ nestojí na individuálních gestech, nýbrž ve vytvoření sítí mezi občankami a občany: když sousedé zachraňují mladou dívku, která je znásilňována v autě; když učitel zavolá domů, protože se dívka objeví ve škole viditelně zbitá; když cizinec pomáhá dospívající dívce, která je ve vlaku obtěžována; když žena přivede domů mladou dívku, která toho příůoš mnoho vypila v baru.
Účast žen může působit jako sociální brzda různých forem
autoritářství a sociálního násilí
Ve světě se závažnými problémy není feministická agenda okrajovou záležitostí. S ohledem na války, pandemie a ekologické katastrofy to není zanedbatelné. Není to něco, co může čekat nebo sklouznout dolů z dlouhého seznamu naléhavých případů. Globální výzvy vyžadují účast silných, nezávislých žen.
Už nemůžeme vrátit čas. Od začátku pandemie jsme již zaznamenali kroky zpět. Podle Hospodářské komise pro Latinskou Ameriku a Karibik (ECLAC) zaostala Latinská Amerika o deset let v integraci žen na trh práce. To je prostě nepřijatelné. Ale jde o víc.
Jde o politickou péči a zastřešující strategie. A to nejen pro rovnost pohlaví, ale jako motor pro další oblasti. Vraťme se k Zelené vlně. Hnutí se nezaměřuje pouze na dosažení legálního potratu. Cílem je starat se o zeleň – svět, který nás obklopuje.
Rozhodnout o sexuální výchově. Antikoncepce, aby se zabránilo potratu.
Legální potrat, aby nedocházelo k úmrtím
Na zelených šátcích v Argentině stálo: „Rozhodnout o sexuální výchově. Antikoncepce, aby se zabránilo potratu. Legální potrat, aby nedocházelo k úmrtím.“ Dnes šátky představují kus oděvu, který propaguje aktivní mír. Jejich barva není bílá, není neutrální, kapitulující – ale aktivní. Neumírání je boj za svět, kde žije zeleň naděje. Bojový duch se vyplatí.
Luciana Peker je argentinská novinářka, spisovatelka a feministka.
[wc_spacing size=”10px”] Úvodní foto: Capuchas rojas feministas, en esta foto durante la marcha del 08 de marzo del 2020 en La Serena, Valeria Rojas Bruna, zdroj: IPG Journal, autorka: Luciana Pecker, překlad: Bohumil Řeřicha [wc_spacing size=”40px”]
Nezávislý internetový magazín se zaměřením na geopolitiku, kulturu, sociální oblasti a technologie. Jsme ve virtuálním éteru od září 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zajímá nás vše nové.