Jak Rusko zachránilo rubl

RUSKO minulý týden prohlásilo, že chce, aby evropské země, které nakupují jeho zemní PLYN, platily v rublech, nikoli v dolarech nebo eurech. Před měsícem by se to mohlo zdát jako docela dobrý obchod: RUBL se po ruské invazi na Ukrajinu propadl o 40 % na 139 rublů za dolar.

Od 7. března, kdy se kurz ruského rublu ocitl na nejnižší úrovni, však došlo k jeho dramatickému oživení. V době psaní tohoto článku se obchodoval na úrovni 84 rublů za dolar, tedy přesně jako v době invaze. A přitom nejde o žádné krátkodobé navýšení. Je to prudké a trvalé oživení, které v březnu učinilo z rublu nejvýkonnější měnu světa.

Přesto všechny SANKCE uvalené na začátku války stále platí, a v některých případech jsou ještě silnější. Jak se tedy Rusům podařilo oživit svou měnu?

Díry v sankční zdi

Toto oživení se skládá z několika složek. První spočívá v obrovské díře v sankcích, které byly uvaleny koalicí zemí – spojenců USA. Tou je zemní plyn. Sankce mají omezit schopnost Ruska získávat cizí měnu – zejména dolary a eura. Několik evropských zemí však ruský plyn nadále nakupuje, protože se na něm staly natolik závislými a protože neexistuje dostatek alternativních dodavatelů, kteří by dokázali uspokojit poptávku.

Když k tomu připočteme růst cen ropy a zemního plynu a pevnost obchodních vztahů Ruska s dalšími velkými ekonomikami, jako je Čína a Indie, výsledkem je, že do Ruska stále proudí cizí měna. To zmírnilo obavy, že by se Rusko mohlo dostat do platební neschopnosti, a zastavilo jeho pád.

Za zmínku stojí ještě jedna díra v sankcích: výjimka týkající se státního dluhu. Jednou z největších a nejcitelnějších sankcí vůči Rusku bylo zmrazení jeho zahraničních účtů. Rusko drží v bankách po celém světě eura, dolary, jeny a další cizí měny v hodnotě přibližně 640 miliard dolarů. Přibližně polovina této částky se nachází v USA a Evropě. Sankce zablokovaly Rusku přístup k těmto penězům, avšak s výjimkou plateb úroků z jeho státního dluhu. Ministerstvo financí USA nechalo otevřené okno, které umožňuje finančním zprostředkovatelům zpracovávat platby pro Rusko. Toto okno se sice tento měsíc uzavřelo, ale Rusku velmi pomohlo. Bez něj by možná muselo získat dolary prodejem rublů, což by vyvolalo tlak na pokles měny. A kdyby nebylo schopno tyto dolary získat, dostalo by se do platební neschopnosti.

Finanční alchymie

To jsou hmatatelné vnější faktory, které vedou k oživení rublu. Vnitřní faktory jsou poněkud méně hmotné. Ruská centrální banka zvýšila 28. února úrokové sazby na 20 %. Každý Rus, který by byl v pokušení prodat své rubly a koupit dolary nebo eura, má nyní velkou motivaci tyto peníze místo toho ušetřit. Čím méně rublů je na prodej, tím menší je tlak na pokles měny.

Dále vláda požaduje po ruských podnicích, aby bylo 80 % všech peněz, které vydělají v zahraničí, vyměněno za rubly. Znamená to, že ruský ocelář, který vydělá 100 milionů eur prodejem oceli své společnosti ve Francii, musí bez ohledu na směnný kurz změnit 80 milionů eur na rubly. Mnoho ruských společností hodně obchoduje se zahraničními společnostmi a vydělává hodně eur, dolarů a jenů. Příkaz změnit 80 % těchto příjmů na rubly vytváří značnou poptávku po ruské měně, a tím ji podporuje.

Kreml také vydal nařízení, kterým zakazuje ruským makléřům prodávat cenné papíry vlastněné cizinci. Mnoho zahraničních investorů vlastní ruské korporátní akcie a státní dluhopisy a mohli by pochopitelně chtít tyto cenné papíry prodat. Zákazem těchto prodejů vláda posiluje akciový i dluhopisový trh a drží peníze v zemi, což zabraňuje pádu rublu.

Terčem útoku vlády se stali také samotní ruští občané, když jim omezila převody peněz do zahraničí. Původní zákaz říkal, že mají být pozastaveny všechny devizové půjčky a převody. To sloužilo k udržení zahraniční měny v zemi a odrazovalo Rusy od prodeje rublů za dolary nebo eura, což by vytvářelo tlak na měnu. Tato omezení byla nedávno poněkud zmírněna, aby se Rusové, kteří pravidelně posílají peníze do zahraničí, mohli nadechnout, ale převody tvrdé měny jsou pro jednotlivce do konce letošního roku omezeny na pouhých 10.000 USD.

Pravděpodobně největším faktorem, který posiluje rubl, je riskantní trik prezidenta Putina, o němž jsme se zmínili v úvodu tohoto článku: některým odběratelům ruského zemního plynu sdělil, že od nynějška musí platit účty za plyn v rublech. Smlouvy o dodávkách zemního plynu jsou obvykle uzavírány s požadavkem na platbu v eurech nebo dolarech a země, které zemní plyn nakupují – země EU, USA, Kanada, Austrálie, Nový Zéland, Japonsko a Jižní Korea – obvykle velké zásoby rublů po ruce nemají. Pokud se tedy Putinovi podaří donutit tyto země k placení v rublech, budou je muset koupit. Hodně z nich. Poptávka po měně prudce vzroste a cena rublu se přirozeně zvýší. Právě očekávání tohoto růstu pomohlo zvýšit tržní hodnotu rublu.

Potěmkinovská měna

Dalo by se říci, že tyto kroky ruské vlády jsou běžnou praxí. Koneckonců, Federální rezervní systém mění úrokové sazby neustále. Ministerstvo financí USA také omezuje převody peněz do některých zemí. A proč by země nemohla stanovit, v jaké měně jí bude placeno? A nemají vlády stejně povinnost bránit své měny? To jsou všechno férové připomínky. To, o co ruské vládě jde, je však víc než jen obrana měny: manipuluje s trhem rublů a vytváří poptávku, která by jinak neexistovala.

Někteří pozorovatelé tvrdí, že Rusko v podstatě vytvořilo Potěmkinovu měnu. To je odkaz na Grigorije Potěmkina, který byl jmenován guvernérem Krymu poté, co jej Kateřina Veliká v roce 1784 anektovala. Potěmkin, který chtěl Kateřině ukázat, jak úspěšný byl při znovuosídlování Krymu ruskými vesničany, údajně postavil a osídlil pojízdnou vesnici, kterou sestavil, rozebral a poté znovu sestavil podél trasy inspekční cesty carevny v regionu. Šéfka ruské centrální banky ELVíRA NABIULLINOVá je v podstatě Potěmkinem na dvoře kateřinského Putina a používá řadu nástrojů, aby rubl vypadal jako měna, která má hodnotu, přestože ve skutečnosti si jen velmi málo lidí mimo Rusko chce koupit jediný rubl, pokud to není nezbytně nutné, a mnoho lidí uvnitř Ruska rubly ve skutečnosti také nechce.

Všechny tyto vládní zásahy s sebou nesou velká rizika. Protekcionistická opatření přijatá ruskou centrální bankou jsou vlastně jakýmsi mostem pro rubl. Pokud se Rusku podaří dospět k nějakému řešení ohledně Ukrajiny, které bude zahrnovat stažení sankcí a obnovení obchodních vztahů se Západem, pak by si rubl mohl po zrušení vládních omezení udržet svou současnou hodnotu. Pokud však budou vládní opatření zrušena bez toho, že by byla ukončena válka na Ukrajině, rubl by se mohl zhroutit, což by zasáhlo ekonomiku, zvýšilo inflaci a způsobilo obrovské problémy ruskému lidu. A vládní opatření – přinejmenším některá z nich – zrušena nakonec budou muset být. Ruští dlužníci nemohou dlouho platit úroky vyšší než 20 %, a už vůbec ne si za takovou sazbu půjčovat. Růst bude utlumen – již nyní se očekává, že výkon ruské ekonomiky letos poklesne o více než 8 % – a propadne se i průmysl.

Asi největší rizika jsou spojena s Putinovým fíglem s plynem. Jak již bylo zmíněno, ve všech smlouvách o dodávkách zemního plynu, které kupující s Ruskem podepsali, se uvádí, že platba bude provedena v eurech, dolarech nebo jiných cizích měnách. Putin nemůže jen tak přeškrtnout „dolary“ nebo „eura“ a napsat „rubly“ tam, kde tyto smlouvy stanovují způsob platby. Musí znovu vyjednat podmínky těchto smluv. A pokud tak učiní, je pravděpodobné, že tyto země drasticky sníží množství zemního plynu, které od Ruska nakupují.

Rusko je největším světovým producentem a vývozcem zemního plynu, ale není zdrojem jediným a odběratelé ruského plynu by se mohli přeorientovat na nové dodavatele. Spojené státy již posílají do Evropy dodávky. Hovoří se o dodávkách ze Spojeného království, Norska, Kataru a Ázerbájdžánu. Izrael uvažuje o výstavbě plynovodu. Země, které odebírají velké množství ruského plynu, se od něj pravděpodobně nemohou všechny oprostit ze dne na den, ale pokud Rusko na tomto kroku trvá, riskuje, že se jeden z největších zdrojů jeho příjmů změní v pramínek. Problém s vytvářením fasády, jak to Rusko udělalo se svou měnou, zkrátka nespočívá jen v tom, že se může zhroutit – může se zhroutit i na vás.

[wc_spacing size=”10px”] Úvodní foto: 200 лет использования газа в России, ИТЦ «Марка», zdroj: NPR, autor: Paddy Jirsch, překlad: Robert Nerpas [wc_spacing size=”40px”]