Evropské pravicové strany chystají velkou akci

Ve Varšavě se evropské pravicové nacionalistické strany chtěly sjednotit a vytvořit hnutí – ale protagonisté tak jednotní nejsou.

Varšava byla počátkem prosince přehlídkovým molem evropských nacionalistů. Představitelé několika pravicových stran se tam chtějí v sobotu spojit a vytvořit společné hnutí. Seznam účastníků setkání, které začalo v pátek 3. prosince, je jako seznam „kdo je kdo“ v evropském pravicovém populismu: kromě hostitele Jaroslawa Kaczynského jsou na něm Marine Le Penová, Matteo Salvini a Viktor Orbán.

Nejedná se o první pokus o spojení sil. Drážďanský politolog Hans Vorländer však připomíná: „Všechny předchozí pokusy velmi pravicových a krajně pravicových stran o vytvoření parlamentní frakce v Evropském parlamentu ztroskotaly.“ Jeho vysvětlení: „Důvodem je to, že mezi jednotlivými uskupeními je prostě příliš mnoho obsahových a osobních problémů.“

Tentokrát však bylo hřiště důkladně připraveno. Již před několika měsíci podepsalo celkem 1 pravicových stran v Evropském parlamentu společné prohlášení. Plánované spojenectví je „prvním kamenem“ pro vytvoření aliance, která by „reformovala Evropu“, píše se v dokumentu. Toto spojenectví je „základem společné kulturní a politické práce“, prohlásila francouzská pravicová populistka Le Penová. Ital Salvini z xenofobní strany Lega dokonce označil dohodu za „chartu hodnot“, na jejímž základě by měla být vybudována Evropa „založená na svobodě a identitě namísto byrokracie a standardizace“.

Přesto je i v samotných řadách malá naděje, že by se tentokrát mohl velký skok podařit. „Nemyslím si, že v krátké době vznikne jediná velká pravicová parlamentní frakce,“ říká Jörg Meuthen, který zasedá v Evropském parlamentu za AfD. „Ani Marine Le Penová a další protagonisté zatím nevidí toto spojení v krátkodobém horizontu jako reálné.“ Zdá se však, že v jeho hodnocení probleskuje jistý smutek. Když se totiž Meuthen v roce 2017 přesunul do Evropského parlamentu, chtěl pravicovou parlamentní frakci vytvořit sám, ale neuspěl. Důvodem může být i to, že AfD je mezi evropskou pravicí spíše outsiderem. Mnozí ji považují za příliš nepředvídatelnou a neprofesionální. AfD například nepodepsala společné prohlášení evropské pravice a nebyla pozvána na setkání ve Varšavě.

Meuthen také připouští určité problémy. „Vzájemné působení pravicových stran v Evropském parlamentu je velmi složité,“ říká stále ještě spolkový vůdce AfD. „Poláci mají vůči AfD určité výhrady, protože v našich řadách v minulosti zaznělo příliš mnoho věcí, například o druhé světové válce, které Varšava právem nerada slyšela. Blízkost některých protagonistů AfD k Rusku je v Polsku také vnímána kriticky.“ Nechce se však zcela vzdát naděje. „Pokud by přes všechny problémy a potíže měla existovat v Evropském parlamentu velká pravicová frakce, AfD tam určitě bude,“ vysvětluje Meuthen.

Ve velký úspěch nevěří ani jeho bývalý politický souputník a současný europoslanec Lars Patrick Berg. Samozřejmě je důležité spojit síly, říká muž, který AfD opustil kvůli jejímu politickému směřování ke krajní pravici. Mezitím se angažuje v mikrostraně LKR Bernda Luckeho, kdysi sesazeného zakladatele AfD. Berg považuje „pravicovou superfrakci“ v Evropském parlamentu za nepravděpodobnou, protože „z hlediska obsahu jsou jednotlivé delegace někdy na hony vzdálené“.

Projektu příliš nevěří ani vedení jednotlivých stran

Politolog Vorländer nevidí rozdíly pouze v obsahu. „Jedním z důvodů, proč taková frakce nevzniká, jsou jistě i velmi velká ega jednotlivých protagonistů. Každý z nich se cítí oprávněn a povolán stát se vůdcem sjednocené v Evropě.“ Nevěří, že by člověk jako například maďarský Orbán ustoupil ve prospěch Le Penové.

Pokud projektu jednotné evropské příliš nevěří ani vedení, nabízí se otázka, proč k pokusům v tomto směru dochází opakovaně. „V zamýšleném spojení jde především o symboliku,“ říká Vorländer. „Jde o to ukázat, že v EU existuje silná a jednotná pravicová síla. Současně si ovšem chce nárokovat politické vedení v Evropě.“

Ostatní strany v Evropském parlamentu však nad pravicově nacionalistickou konkurencí jen kroutí hlavou. „Tyto snahy trvají již mnoho let,“ říká Daniel Caspary, poslanec Evropského parlamentu za CDU. „Jediné, co zmíněné strany spojuje, je jejich velmi negativní postoj k EU a jejich pravicově populistické až pravicově extremistické nálady.“ To však rozhodně není pevný základ pro spolupráci.


Úvodní foto: AfD-Wagen in Mödlareuth. Im Hintergrund ist ein Panzer zu sehen, PantheraLeo1359531, zdroj: Tagesspiegel, autor: Knut Krohn, překlad: Bohumil Řeřicha