Evropské pravicové strany chystají velkou akci

Ve Varšavě se evropské pravicové nacionalistické strany chtěly sjednotit a vytvořit hnutí – ale protagonisté tak jednotní nejsou.

Varšava byla počátkem prosince přehlídkovým molem evropských nacionalistů. Představitelé několika pravicových stran se tam chtějí v sobotu spojit a vytvořit společné hnutí. Seznam účastníků setkání, které začalo v pátek 3. prosince, je jako seznam „kdo je kdo“ v evropském pravicovém populismu: kromě hostitele Jaroslawa Kaczynského jsou na něm Marine Le Penová, Matteo Salvini a Viktor Orbán.

Nejedná se o první pokus o spojení sil. Drážďanský politolog Hans Vorländer však připomíná: „Všechny předchozí pokusy velmi pravicových a krajně pravicových stran o vytvoření parlamentní frakce v Evropském parlamentu ztroskotaly.” Jeho vysvětlení: „Důvodem je to, že mezi jednotlivými uskupeními je prostě příliš mnoho obsahových a osobních problémů.“

Tentokrát však bylo hřiště důkladně připraveno. Již před několika měsíci podepsalo celkem 16 pravicových stran v Evropském parlamentu společné prohlášení. Plánované spojenectví je „prvním kamenem“ pro vytvoření aliance, která by „reformovala Evropu“, píše se v dokumentu. Toto spojenectví je „základem společné kulturní a politické práce“, prohlásila francouzská pravicová populistka Le Penová. Ital Salvini z xenofobní strany Lega dokonce označil dohodu za „chartu hodnot“, na jejímž základě by měla být vybudována „založená na svobodě a identitě namísto byrokracie a standardizace“.

Přesto je i v samotných řadách pravice malá naděje, že by se tentokrát mohl velký skok podařit. „Nemyslím si, že v krátké době vznikne jediná velká pravicová parlamentní frakce,“ říká Jörg Meuthen, který zasedá v Evropském parlamentu za AfD. „Ani Marine Le Penová a další protagonisté zatím nevidí toto spojení v krátkodobém horizontu jako reálné.“ Zdá se však, že v jeho hodnocení probleskuje jistý smutek. Když se totiž Meuthen v roce 2017 přesunul do Evropského parlamentu, chtěl pravicovou parlamentní frakci vytvořit sám, ale neuspěl. Důvodem může být i to, že AfD je mezi evropskou pravicí spíše outsiderem. Mnozí ji považují za příliš nepředvídatelnou a neprofesionální. AfD například nepodepsala společné prohlášení evropské pravice a nebyla pozvána na setkání ve Varšavě.

Meuthen také připouští určité problémy. „Vzájemné působení pravicových stran v Evropském parlamentu je velmi složité,“ říká ále ještě spolkový vůdce AfD. „Poláci mají vůči AfD určité výhrady, protože v našich řadách v minulosti zaznělo příliš mnoho věcí, například o druhé světové válce, které Varšava právem nerada slyšela. Blízkost některých protagonistů AfD k Rusku je v Polsku také vnímána kriticky.“ Nechce se však zcela vzdát naděje. „Pokud by přes všechny problémy a potíže měla existovat v Evropském parlamentu velká pravicová frakce, AfD tam určitě bude,“ vysvětluje Meuthen.

Ve velký úspěch nevěří ani jeho bývalý politický souputník a současný europoslanec Lars Patrick Berg. Samozřejmě je důležité spojit síly, říká muž, který AfD opustil kvůli jejímu politickému směřování ke krajní pravici. Mezitím se angažuje v mikrostraně LKR Bernda Luckeho, kdysi sesazeného zakladatele AfD. Berg považuje „pravicovou superfrakci“ v Evropském parlamentu za nepravděpodobnou, protože „z hlediska obsahu jsou jednotlivé delegace někdy na hony vzdálené“.

Projektu příliš nevěří ani vedení jednotlivých stran

Politolog Vorländer nevidí rozdíly pouze v obsahu. „Jedním z důvodů, proč taková frakce nevzniká, jsou jistě i velmi velká ega jednotlivých protagonistů. Každý z nich se cítí oprávněn a povolán stát se vůdcem sjednocené pravice v Evropě.“ Nevěří, že by člověk jako například maďarský Orbán ustoupil ve prospěch Le Penové.

Pokud projektu jednotné evropské pravice příliš nevěří ani vedení, nabízí se otázka, proč k pokusům v tomto směru dochází opakovaně. „V zamýšleném spojení jde především o symboliku,“ říká Vorländer. „Jde o to ukázat, že v EU existuje silná a jednotná pravicová síla. Současně si ovšem chce nárokovat politické vedení v Evropě.“

Ostatní strany v Evropském parlamentu však nad pravicově nacionalistickou konkurencí jen kroutí hlavou. „Tyto snahy trvají již mnoho let,“ říká Daniel Caspary, poslanec Evropského parlamentu za . „Jediné, co zmíněné strany spojuje, je jejich velmi negativní postoj k EU a jejich pravicově populistické až pravicově extremistické nálady.“ To však rozhodně není pevný základ pro spolupráci.


Úvodní foto: AfD-Wagen in Mödlareuth. Im Hintergrund ist ein Panzer zu sehen, PantheraLeo1359531, zdroj: Tagesspiegel, autor: Knut Krohn, překlad: Bohumil Řeřicha