Zima se blÞà a nÄmecké sklady plynu nejsou zrovna plné. Jeho podstatná Äást patÅà ruské státnà spoleÄnosti. PotÅebujeme zákon, který umožnà státu vynutit si plnÄnÃ. MÄli bychom také pÅehodnotit jadernou energii.
Ceny plynu rostou. NÄmeÄtà spotÅebitelé by si normálnÄ Å¾Ã¡dné starosti nedÄlali. Majà dlouhodobé smlouvy se svými dodavateli, kteÅà využÃvajà obrovské sklady plynu. VÄtÅ¡inou se jedná o podzemnà jeskynÄ. V tuto chvÃli vÅ¡ak nemajà plné ani tÅi Ätvrtiny. A to tÄsnÄ pÅed zimou. Museli bychom být vÃc než naivnÃ, kdybychom vÄÅili, že to je náhoda. Protože znaÄná Äást nÄmeckého skladovacÃho zaÅÃzenà patÅà ruskému státnÃmu podniku Gazprom.
Po Rusku a UkrajinÄ má NÄmecko nejvÄtšà zásobnÃky plynu v EvropÄ. Jejich objem je 232,4 terawatthodin (TWH). Pro srovnánÃ: Velká Británie má skladovacà kapacitu 8,9 TWH. BÄhem celoevropských mrazů v letech 2012 a 2017 pokrývala vÃce než 50 procent dennà špiÄkové poptávky u nás a naÅ¡ich sousedů nÄmecká skladovacà zaÅÃzenÃ. Jinak by Evropa zmrzla.
PÅed Å¡esti lety zÃskal chemický gigant BASF od Gazpromu akcie v oblasti zemnÃho plynu na SibiÅi a výmÄnou za to dal ruské státnà spoleÄnosti zhruba Ätvrtinu nÄmeckých zásobnÃků plynu. PatÅà sem také nejvÄtšà evropské úložiÅ¡tÄ zemnÃho plynu v Rehdenu v DolnÃm Sasku, které je podle provozujÃcà spoleÄnosti âpáteÅà bezpeÄných dodávek energie v NÄmecku a v EvropÄ. Kreml tÃm kontroluje nejen produkci plynu, ale také plynovody a klÃÄovou Äást skladovacÃch kapacit. To odporuje tržnÄ-hospodáÅskému rozumu a evropskému právu.
Celé léto rusko pÅivádà plyn na trh z nÄmeckých skladovacÃch zaÅÃzenÃ, zatÃmco Kreml souÄasnÄ naléhá na NÄmce a Evropany, aby koneÄnÄ schválili plynovod nord stream 2, a sice bez tÄch Evropskou unià uzavÅených antimonopolnÃch podmÃnek, které by mÄly Gazprom pÅinutit umožnit konkurentům využÃt potrubÃ. âÅ ibal, který myslà na zloâ.
V NÄmecku na rozdÃl od mnoha sousednÃch zemà neexistuje odpovÄdnost státu za bezpeÄnost dodávek energie. Znamená to, že vláda nemůže nutit provozovatele úložišť, aby doplÅovali své rezervy. Energetický expert poslaneckého klubu SPD johann saathoff nicménÄ ÅÃká: âV budoucnu se nemusÃme starat o problémová mÃsta v dodávkách. Evropská unie je napojena na velká dovoznà potrubÃ, která zaruÄujà dodávky.â Problémem jsou ale právÄ tato potrubà â nebo jejich provozovatelé â a závislost na dováženém plynu. Äást SPD to nechce pÅiznat.
PravdÄpodobnÄ nenà náhoda, že Saathoffova âsoudružkaâ Manuela Schwesig chce vytvoÅit koalici s Putinovými levicovými pÅáteli Die Linke v Meklenbursku-PÅednÃm PomoÅansku, kde ústà Nord Stream 2.
Nová federálnà vláda by mÄla rychle zavést zákon, který by státu umožnil vynutit naplnÄnà zásobnÃků plynu. KromÄ toho je tÅeba podporovat rozÅ¡iÅovánà domácÃch zdrojů energie â zejména vÄtru, slunce a vodÃku. A vzhledem k rostoucÃm cenám fosilnÃch paliv, pÅÃsnÄjÅ¡Ãm klimatickým cÃlům a ruským energetickým hrám se zdá absurdnà uzavÅÃt plnÄ funkÄnÃ, bezpeÄné a CO2 neutrálnà nÄmecké jaderné elektrárny pÅed koncem jejich životnÃho cyklu.
Ãvodnà foto: Brána do pekla, kráter na územà Turkmenistánu uprostÅed pouÅ¡tÄ Karakum nedaleko oázy Darvaza, ve kterém od roku 1971 hoÅà unikajÃcà zemnà plyn, Torvod Sandtorv, zdroj: Jüdische Allgemeine, autor: Alan Posener, pÅeklad: Bohumil ÅeÅicha

Nezávislý internetový magazÃn se zamÄÅenÃm na geopolitiku, kulturu, sociálnà oblasti a technologie. Jsme ve virtuálnÃm éteru od záÅà 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z územà Evropy, Asie a Severnà Ameriky. ZajÃmá nás vÅ¡e nové.