Publicista Hamed Abdel-Samad: Volání muezzina nelze srovnávat s vyzváněním kostelních zvonů.
Mnohonásobně oceněný novinář a politolog Hamed Abdel-Samad považuje povolení volání muezzina v Kolíně nad Rýnem za neústavní preferenci menšiny a další krok na cestě k většímu vlivu politického islámu. „Každý muslim se smí modlit, postit a uskutečnit pouť do Mekky, jak si přeje. Proč by ale někteří lidé měli mít právo používat reproduktory k ozvučení svých čtvrtí?“ říká Hamed Abdel-Samad v rozhovoru pro Die Welt.
Podle politologa to nemá nic společného s rozmanitostí nebo svobodou víry. „Ateisté, hinduisté a vegani to nesmí. Pouze menšina muslimů nyní smí každý pátek pět minut vytrubovat svou ideologii na 35 místech v Kolíně nad Rýnem.“ Toto protežování, které mu vadí, je z jeho pohledu protiústavní, protože nikdo by neměl mít privilegia kvůli svému náboženství.
Volání muezzina není srovnatelné s vyzváněním kostelních zvonů. „Zvony jsou někdy také otravné, ale nedělají propagandu jako volání muezzina. Přes zvony se nehlásá žádná ideologie. Když ale muezzin vykřikne bojový pokřik Alláhu Akbar, tj. Alláh je větší než všechna náboženství, všichni nepřátelé, všichni lidé a Mohamed je jeho prorok, je to jasné oznámení pro zbytek společnosti,“ říká Abdel-Samad.
Přesto z jeho pohledu nejsou kostelní zvony „v osvíceném státě již aktuální“, zdůrazňuje. „Ve stínu církví roste a roztahuje se politický islám, který nyní chce mít stejná privilegia jako církve. Proto jsem pro větší sekularizaci, ne pro islámská privilegia.“
Politolog sice zdůrazňuje potřebu integrace s ohledem na vzdělávání, odbornou přípravu a pracovní příležitosti. Povolení volání muezzina „v islamistické baště, jako je Kolín nad Rýnem, kde integrace selhala, kde má turecký prezident Erdogan největší fanouškovskou základnu na světě, kde došlo k masivním sexuálním útokům ze strany imigrantů“, však považuje za kontraproduktivní.
Stát musí být neutrální. „Jeho úkolem je garantovat, aby každý mohl věřit a modlit se, k čemu chce, a zajistit, aby mu v tom nikdo nebránil. Nemusí podporovat, aby mohli někteří muslimové své myšlenky předvádět všude v institucích a na veřejných prostranstvích.“
Kolínský modelový projekt volání muezzina kritizuje také islámská vědkyně, vedoucí globálního centra pro výzkum islámu ve Frankfurtu nad Mohanem Susanne Schröterová. Výzva k modlitbě, na rozdíl od křesťanských zvonů beze slov, obsahuje výslovné poselství, že Alláh je největší, řekla v pátek 15. října 2021 v rádiu Deutschlandfunk.
Susane Schröterová uvedla, že povolení volání k páteční modlitbě znamená privilegium zejména pro představitele politického islámu, jako je Ditib, zahraniční organizace tureckého ministerstva náboženství. Je přesvědčena, že většina muslimů v Německu muezzínské volání vůbec nechce. Zvláště uprchlíci s ním měli dokonce traumatické zkušenosti. Také většina německých mešit nechce veřejně volat k modlitbě.
Kolínská primátorka Henriette Rekerová hájí modelový projekt ve svém městě. Povolit páteční volání muezzina je pro ni projevem respektu, napsala nestranická politička na twitteru. Dosud však žádná kolínská mešita žádost o povolení nepodala.
Úvodní foto: The DITIB Central Mosque in Köln-Ehrenfeld, by Uwe Aranas, zdroj: Jüdische Allgemeine, překlad: Bohumil Řeřicha
