Volání muezzina v Kolíně nad Rýnem je protiústavní

Publicista Hamed Abdel-Samad: Volání muezzina nelze srovnávat s vyzváněním kostelních zvonů.

Mnohonásobně oceněný novinář a politolog Hamed Abdel-Samad považuje povolení volání muezzina v Kolíně nad Rýnem za neústavní preferenci menšiny a další krok na cestě k většímu vlivu politického islámu. „Každý se smí modlit, postit a uskutečnit pouť do Mekky, jak si přeje. Proč by ale někteří lidé měli mít právo používat reproduktory k ozvučení svých čtvrtí?“ říká Hamed Abdel-Samad v rozhovoru pro Die Welt.

Podle politologa to nemá nic společného s rozmanitostí nebo svobodou víry. „Ateisté, hinduisté a vegani to nesmí. Pouze menšina muslimů nyní smí každý pátek pět minut vytrubovat svou ideologii na 35 místech v Kolíně nad Rýnem.“ Toto protežování, které mu vadí, je z jeho pohledu protiústavní, protože nikdo by neměl mít privilegia kvůli svému .

Volání muezzina není srovnatelné s vyzváněním kostelních zvonů. „Zvony jsou někdy také otravné, ale nedělají propagandu jako volání muezzina. Přes zvony se nehlásá žádná . Když ale muezzin vykřikne bojový pokřik Alláhu Akbar, tj. Alláh je větší než všechna náboženství, všichni nepřátelé, všichni lidé a Mohamed je jeho prorok, je to jasné oznámení pro zbytek společnosti,“ říká Abdel-Samad.

Přesto z jeho pohledu nejsou kostelní zvony „v osvíceném státě již aktuální“, zdůrazňuje. „Ve stínu církví roste a roztahuje se politický , který nyní chce mít stejná privilegia jako církve. Proto jsem pro větší sekularizaci, ne pro islámská privilegia.“

Politolog sice zdůrazňuje potřebu integrace s ohledem na vzdělávání, odbornou přípravu a pracovní příležitosti. Povolení volání muezzina „v islamistické baště, jako je Kolín nad Rýnem, kde integrace selhala, kde má turecký prezident Erdogan největší fanouškovskou základnu na světě, kde došlo k masivním sexuálním útokům ze strany imigrantů“, však považuje za kontraproduktivní.

Stát musí být neutrální. „Jeho úkolem je garantovat, aby každý mohl věřit a modlit se, k čemu chce, a zajistit, aby mu v tom nikdo nebránil. Nemusí podporovat, aby mohli někteří muslimové své myšlenky předvádět všude v institucích a na veřejných prostranstvích.“

Kolínský modelový projekt volání muezzina kritizuje také islámská vědkyně, vedoucí globálního centra pro výzkum islámu ve Frankfurtu nad Mohanem Susanne Schröterová. Výzva k modlitbě, na rozdíl od křesťanských zvonů beze slov, obsahuje výslovné poselství, že Alláh je největší, řekla v pátek 15. října 2021 v rádiu Deutschlandfunk.  

Susane Schröterová uvedla, že povolení volání k páteční modlitbě znamená privilegium zejména pro představitele politického islámu, jako je Ditib, zahraniční organizace tureckého ministerstva náboženství. Je přesvědčena, že většina muslimů v Německu muezzínské volání vůbec nechce. Zvláště uprchlíci s ním měli dokonce traumatické zkušenosti. Také většina německých mešit nechce veřejně volat k modlitbě.

Kolínská primátorka Henriette Rekerová hájí modelový projekt ve svém městě. Povolit páteční volání muezzina je pro ni projevem respektu, napsala nestranická politička na twitteru. Dosud však žádná kolínská mešita žádost o povolení nepodala.


Úvodní foto: The DITIB Central Mosque in Köln-Ehrenfeld, by Uwe Aranas, zdroj: Jüdische Allgemeine, překlad: Bohumil Řeřicha