Generační konflikty formují tuto volební kampaň – a to je dobře.
Černá a zelená, Jamajka, semafory – cokoli přijde po volbách, je dobré. Neboť generační konflikty jsou produktivní.
Volební kampaň je jako zápas v boxu – mezi starými a mladými.
Staří a mladí, věčné téma. Generační konflikty vždy převládají. Zvláště ve volební kampani. A tentokrát je to obzvlášť špatné. Stačí se podívat na čísla. Staří mají obrovskou početní výhodu, mládež je vyloženě zdrcena. Sedmině voliček a voličů je 30 let anebo jsou mladší. Voličů přes 70 let je čtvrtina.
Pokud se počítají všichni nad 50 let ke starším (silný rozpor, ale prosím, buďme upřímní), pak bude 26. září 2021 ve spolkových volbách téměř 60 % oprávněných voličů více či méně mimo střední věk.
Obecně je přijato, že to pomáhá stranám těch starých. CDU a CSU jsou tradičně považovány za takové, protože jsou konzervativní. SPD má také pověst, že je blíže k seniorům. Není to úplně špatně. ARMIN LASCHET a OLAF SCHOLZ mají lepší skóre mezi staršími lidmi než mezi mladšími.
Na druhou stranu je dobře vrátit se k Willymu Brandtovi, abyste našli kandidáta na kancléře, který by mladé skutečně uchvátil. Ani ANNALENA BAERBOCKOVá nenadchne všechny ve věku 40.
Velká koalice
Skutečnost, že CDU- CSU a SPD získávají přirozené výhody takříkajíc z demografického vývoje, je starší hodnocení, které lze uznat. Koneckonců, jejich velká koalice bude již brzy přes bouři s největší pravděpodobností zvolena – navzdory rostoucímu počtu starších voličů. Důvodů je několik, ale pokud jde o GENERAčNí KONFLIKT, dva sehrávají výraznější roli.
První: sociální demokraté v minulosti připustili masivní migraci mladších voličů k Zeleným a levici, a to jim nyní chybí.
Druhý: CDU není pod Angelou Merkelovou tak zkostnatělá, jak si někteří myslí (nebo doufali); přenechala část „včerejších“ voličů AfD. Na jedné straně ztráta, na druhé straně zisk.
Možná uvolnit místo tomu druhému
V důsledku toho se totiž nová koalice, černo-zelená, stala reálnou možností. Eventuálně vzkvétá i další koalice, v níž budou vedle Zelených sedět Svobodní demokraté (FDP), byť nemají tak mladého špičkového kandidáta.
ZELENí ani FDP nejsou žádné mládežnické strany. Nastolují však otázky klimatu a digitalizace, které jsou pro mladší generaci důležité. Ať už přijde cokoli, černozelená, Jamajka či semafor, bude mít to, co je potřeba k dobrému zdolávání generačních konfliktů. Jen německá koalice (CDU-CSU, SPD, FDP) už vypadá jaksi stará.
A ti mladší se usadili na politické scéně. Pomáhá jim neomezená povaha propojeného světa. Generace baby boomu byla kdysi zdrženlivější. Možná se spoléhalo na přirozenou změnu demografických skutečností a inscenovalo příliš málo generačních konfliktů. Nebyly potřebné, budoucnost patřila jí (i když se někdy řídila heslem „žádná budoucnost“).
Nepromarnila ani tuto budoucnost, jak ji lidé nyní rádi obviňují. Pokud se historici podívají na počátek 21. století, ukáže se to jako revoluční doba, zejména z ekologického hlediska.
Klima předstihuje důchod
Ale to je v současné době kontroverzní. Nezneužívají „baby boomers“ kolektivně egoisticky důchodový systém na úkor budoucích generací? Není to tak úplně pravda, protože druhou stranou mince je, že generace, která nyní pomalu odchází do důchodu, také předá značné bohatství mladší generaci, byť stále není spravedlivě rozděleno.
Kdo zdědí málo nebo nic, má problém. Ale toto je druh vnitrogeneračního konfliktu, který může být vyřešen právě proto, že se hodně zdědí. Každopádně pro mladší generaci jejich věku již nebude příspěvkový důchod tak důležitý, jako pro současnou generaci důchodců. Hovoří pro to fakt, že generační konflikt o důchody v současné době není v popředí. Byl ovšem pouze odložen.
Skutečnost, že po dalekosáhlém energetickém obratu má klimatická politika takové slovo ve volební kampani, však ukazuje schopnost mladších lidí prosadit se. „How dare you“, legendární výkřik Grety Thunbergové na klimatickém summitu OSN 2019, neustále rezonuje.
Tedy volební kampaň, která je o hlasech „nasycených starých“ na úkor zájmů mladších? „Nechte nás na pokoji“ místo „jak si to vůbec dovolujete“? Vždy existuje riziko, že se strany budou zabývat rozložením věkových skupin. V tuto chvíli to ale nevypadá, že by to mělo úspěch. Generační konflikty formují tuto volební kampaň velmi produktivním způsobem. Tak do toho, lidi.
Epilog Bohumila Řeřichy:
Tak jako v Německu to vypadá i u nás. Naši mladí ale žijí teprve v demokracii a ve svobodě 30 let. Německo, alespoň ta největší a nejlidnatější část, bývalá západní, žije v demokracii již od roku 1945 a mladým se dodnes vysvětluje, co znamenal nacizmus. U nás to tak nebylo. Značná část rodičů a prarodičů vzpomíná na výhody totalitního režimu. A mladí nejsou systematicky vedeni k politické a občanské angažovanosti. Na rozdíl od nás si mladí Němci mohou vybrat mezi 6 stranami, z nichž čtyři jsou demokratické: CDU-CSU, Zelení, Svobodní demokraté a Sociální demokraté. U nás jsou pouze dvě systémově demokratické, koalice SPOLU a Piráti/STAN, s výhradou lze považovat za demokratickou ČSSD. Hnutí ANO je populistické a v osobě předsedy A. Babiše velice manipulativní, KSČM se stala extrémně levicovou, SPD extrémně pravicovou, nově se tvořící Přísaha je jen odnoží Babišova ANO. Proto jsou mladí v České republice v horší situaci než mladí v Německu.
Nezávislý internetový magazín se zaměřením na geopolitiku, kulturu, sociální oblasti a technologie. Jsme ve virtuálním éteru od září 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zajímá nás vše nové.