Pod pláštíkem covidu dusí Polsko svobodná média – a obavy by měla mít celá Evropa

Plánovaná „koronavirová daň“ z příjmu a útoky na média v rukou zahraničních vydavatelství ohrožuje likvidaci polské demokracie salámovou metodou.

Demokracie umírá v temnotě. Jedna z nejkřehčích demokracií Evropské unie, Polsko, nyní čelí přízraku noci, která nastane, když se veřejnoprávní média promění v propagandistické orgány vládnoucí strany, zatímco soukromá, nezávislá média se dusí. Světlo už nakonec nemíří na selhání a zneužívání těch, kdo jsou u moci, protože už neexistují žádné pochodně, které by toto světlo rozzářily. Maďarsko – které už není demokracií – téměř dosáhlo onoho soumračného okamžiku, kdy zanikla jeho poslední významná nezávislá rozhlasová stanice.

Do soumraku má Polsko ještě daleko, ale hrozba je reálná. V indexu World Press Freedom klesla země z 18. místa v roce , kdy na tom byla lépe než Británie a Francie, na 62. místo v loňském roce. Maďarsko je na 89. místě.

Kdybyste v posledních čtrnácti dnech sledovali pouze zprávy polské státní televize, neměli byste tušení, že Polsko je v současnosti mezi zeměmi, které jsou na tom, pokud jde o pandemii, nejhůř. Podle hodnocení agentury Bloomberg se Polsko propadlo na 50. místo mezi 53 největšími ekonomikami, přičemž hůře si vedou pouze Brazílie, a Mexiko. Pusťte si však oficiální zprávy a po krátké zmínce o nejnovějších počtech onemocnění covidem se objevují dlouhé reportáže o tom, jak vláda s pomocí báječné armády urychluje vakcinační kampaň a jak strašlivá byla bilance opozice v oblasti veřejného zdraví, když byla u moci. V dalších „zprávách“ se dozvíte, jak brilantní jsou vztahy Polska s USA, zejména v oblasti obrany, kolik peněz vláda pumpuje do železnic a místních samospráv, jak jsou v celém světě pronásledováni křesťané a jak byl nedávno odkryt hrob s dalšími oběťmi z doby okupace Polska Německem. Propaganda je extrémnější, ale také obratnější než v posledních deseti letech komunistické vlády.

Teprve když si pustíte nezávislé zprávy TVN24, uvidíte záběry dlouhých front sanitek čekajících před nemocnicemi kvůli nedostatku lůžek intenzivní péče a uslyšíte doktory, jak vysvětlují, jak strašná situace ve veřejném zdravotnictví ve skutečnosti je. TVN24 není nestranná jako BBC, ale dělá seriózní žurnalistiku a poskytuje vám druhou stranu příběhu. Stejnou zkušenost „dvou realit“ zažíváte s přechodem ze státního na soukromý rozhlas nebo z vládních listů na nezávislé a opoziční.

Natolik hyperpolarizovaná veřejná sféra je už tak dost špatná sama o sobě, jak to vidíme v USA, ale nyní vládnoucí strana Právo a spravedlnost zahájila systematický útok na nezávislá média. Metody jsou přímo z maďarské příručky Viktora Orbána. Nezávislým médiím je odebírána reklama a předplatné ze strany veřejného sektoru. Používají se proti nim nejrůznější regulační kličky. Veřejné prostředky se pumpují do státní televize a rozhlasu. Navrhuje se „pandemická daň z příjmů z reklamy. Připravovaný zákon o „znovupopolštění“ médií se má zaměřit na zahraniční vlastníky největších nezávislých médií. Státem vlastněná ropní společnost PKN Orlen, jejíž šéf je kumpánem strany Právo a spravedlnost, kupuje jak významného distributora tisku Ruch, tak největší síť regionálních novin Polska Press. Nejkritičtější noviny jsou bombardovány žalobami. Gazeta Wyborcza čelí více než 60 žalobám včetně jedné od ministra spravedlnosti osobně. A jak opakovaně rozhodly evropské právní orgány, nezávislost polských soudů byla natolik narušena, že se již nelze spoléhat na spravedlivý proces.

Polská média a se silně brání, ale potřebují trochu pomoci od svých přátel. Nesmírně zde záleží na USA. Vláda strany Právo a spravedlnost a prezident Andrzej Duda se často chlubí zvláštním vztahem s Washingtonem. Byli však silnými stoupenci Donalda Trumpa, který na oplátku loni v létě poskytl Dudovi během předvolební kampaně. Administrativa Joea Bidena Polsku nic nedluží a především je její prioritou demokracie a ochrana lidských práv. Kromě podpory a ochrany televize TVN, kterou vlastní americká společnost Discovery, by Washington měl nyní vyzdvihnout nezávislá média jako frontovou linii obrany demokracie v Polsku.

Británie má nyní kvůli brexitu ve Varšavě menší váhu než kdysi, ale spolu s dalšími liberálními demokraciemi, jako je Kanada a , může pomoci soustředit pozornost na tento problém.  Prvořadý význam má Německo a německo-švýcarská skupina Ringier Axel Springer vlastní jednu z nejdůležitějších polských on-line platforem Onet.pl, bulvární Fakt a přední týdeník Newsweek Polska. Polská vláda se snaží umlčet Berlín neustálým připomínáním 2. světové války, ale ponaučením z této historie není, že Německo musí být v těchto otázkách obzvláště zdrženlivé. Právě kvůli této strašlivé minulosti by Německo mělo být první, kdo se vysloví za svobodu a lidská práva.

Nejdůležitější a nejproblematičtější je Evropská unie. Jedním z nejdepresivnějších objevů posledních několika let je to, že EU, která tráví tolik času mluvením o demokracii, je směšně neefektivní, pokud jde o obranu demokracie ve svých vlastních členských státech. Nyní bude těmto státům rozdávat mnohem více miliard eur, a to jak z celounijního fondu pro obnovu po covidu, tak z nového sedmiletého rozpočtu. Obrovské částky půjdou přímo populistickým nacionalistickým vládám ve Varšavě a Budapešti, přičemž budou spojeny jen s minimálními podmínkami. Většina těch velkých investic, o nichž se mluví ve zprávách polské státní televize, se uskutečňuje s pomocí peněz z EU. Přinejmenším by EU měla dát jasně najevo, že podle pravidel jednotného trhu nesmí být zahraniční vlastníci médií v žádném případě diskriminováni. Významnou část nových peněz by měla rozdělit přímo prostřednictvím místních samospráv – jak navrhli starostové Varšavy a Budapešti. A EU by také měla vytvořit významný fond na obranu svobody médií na celém kontinentu.

Vedení strany Právo a spravedlnost minulý týden zahájilo rozhovory s Orbánem a Matteem Salvinim z Itálie o vytvoření nového populistického nacionalistického uskupení v EU. Nejde zde jen o demokracii v Polsku, ale o demokracii v Evropě jako celku.


Úvodní foto: A demonstration organised by the Committee for the Defence of Democracy (KOD) in front of the Sejm in Warsaw, by Adrian Grycuk, zdroj: The Guardian, autor: Timothy Garton Ash, překlad: Robert Nerpas