Pokračující protesty proti § 219 v Německu, historický zlom pro argentinské ženy
Pandemie koronaviru ztěžuje bezpečný přístup k potratům kdekoli na světě. Na omezení práva na bezpečné potraty se však v mnoha zemích podílí také politika. Pro ženy byl loňský rok rokem mnoha kroků zpět – a malého pokroku.
Faktický zákaz potratů v Polsku vyhnal podle pozorovatelů do ulic tolik lidí, jako tomu nebylo od protestů proti komunistickému vedení v 80. letech. Koncem ledna zaplnily veřejný prostor ve velkých městech katolické země zejména ženy. Ale nejen ony, přidali se také solidární muži. Po nálezu Ústavního soudu v říjnu 2020 je potrat zakázán dokonce i v takovém případě, kdy je u plodu zjištěna závažná deformace. Přistoupit k němu lze pouze tehdy, pokud žena otěhotněla po znásilnění nebo incestu nebo pokud je těhotenství ohrožuje její život.
Před zpřísněním došlo v Polsku k přibližně 1.000 legálním potratům ročně. Podle oficiálních statistik jich bylo v roce 2019 přesně 1110, z nichž 1074 kvůli závažným deformacím plodu.
V zahraničí existuje několik iniciativ, na které se mohou ultrakonzervativním zákonem postižené osoby obrátit, aby jim pomohly získat právo na vlastní tělo a umožnily jim potrat. Odhaduje se, že každý rok absolvuje nelegálně potrat 200.000 polských žen, nebo jedou do jiné země. Například pomocí iniciativy Ciocia Basia do Německa, přesněji do Berlína.
Panika po nařízení
„S novým nařízením došlo v Polsku k velké panice,“ říká Zuzanna Dziuban z této iniciativy. Telefony aktivistek se rozžhavily. V úvodním rozhovoru se členky berlínské iniciativy snaží poskytnout volajícím z Polska informace o bezpečných metodách potratů.
Pokud těhotenství není příliš pokročilé, mohou postižené získat adresy online lékáren, které prodávají potratové pilulky. Po dvanáctém týdnu těhotenství však musí ženy kvůli potratu překročit hranici. Od předchozího roku mají také možnost kontaktovat rakouskou pobočku berlínské iniciativy Ciociu Wienia. Zákony o potratech jsou v obou zemích velmi podobné. Přerušení těhotenství během prvních tří měsíců je osvobozeno od trestu.
Překročení hranic je během pandemie obtížnější, říká Zuzanna Dziuban v Berlíně. Naštěstí kliniky nyní vydávají dokumenty potvrzující lékařský zákrok, který dotyčné ženy osvobozuje od karanténní povinnosti.
Ale ani pomoc ženských organizací v jiných zemích nemůže zmírnit zoufalství mnoha žen v Polsku, říká Dziuban. „Mnoho osob nám po telefonu říká, že se nyní bojí otěhotnění. Ze strachu, že později nebudou moci podstoupit interupci ani v případě, že plod je postižený, dávají přednost preventivnímu ukončení těhotenství v rané fázi užíváním tablet.
Dziuban pochybuje, že by se potratové právo mohlo za současné vlády národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) stát liberálnějším. „Ale odpor je obrovský, zejména mezi mladými lidmi. Ženy se nevzdaly naděje na lepší budoucnost.“
I v tomto roce musí Kristina Hänelová bojovat za právo žen na informace. Německá lékařka poskytla na svých webových stránkách informaci o své praxi, která zahrnuje také potraty. V roce 2017 jí proto byla uložena pokuta. Její odvolání bylo zamítnuto v lednu tohoto roku.
Hänelová byla odsouzena na základě odstavce 219 německého trestního zákoníku. Toto nařízení je lépe známé jako „zákaz reklamy na interrupci.“ Lékaři jsou vystaveni trestnímu stíhání, pokud „veřejně“ informují, že provádějí potraty.
Odsouzení praktické lékařky Hänelové vyvolalo velkou kritiku. V roce 2019 byl zákon mírně změněn. Například webová stránka může poskytovat informace o tom, že lékař provádí interrupce, ale nikoli o tom, jaké metody nabízí, tj. zda provádí lékařskou a/nebo chirurgickou interrupci. To už je považováno za reklamu.
Kromě toho existují v Německu ještě dvě další nařízení: povinné poradenství a předepsaná doba na rozmyšlení. Tři dny před termínem potratu musí se ženy dostavit do Poradny konfliktu těhotenství. Potvrzení, že konzultace proběhla, musí být předloženo před zákrokem ukončení těhotenství. Dle statistik bylo v Německu v roce 2019 provedeno necelých 100.900 interrupcí.
Argentinský krok vpřed
„Stále tomu nemůžeme uvěřit,“ říká novinářka Ana Correa. Její úžas nepřekvapuje: nový argentinský zákon představuje pro argentinské ženy historický zlom: 30. prosince 2020 hlasovala většina v Senátu za dekriminalizaci potratů. Od 24. ledna mohou ženy bezplatně absolvovat interrupci až do 14. týdne těhotenství.
Jak došlo v arci-katolické Argentině k tomuto zlomu?
„Byla to dlouhá cesta,“ říká Correa, která již roky bojuje za liberalizaci potratů a proti vraždám žen. Toto téma bylo na dlouhou dobu tabu, ať už v rodině nebo v médiích, a to i přes odhadovaných 370.000 až 520 000 tajných potratů ročně v „zadních dvorech“ nebo na soukromých klinikách. Argentina to mohla změnit již v roce 2018, kdy parlament poprvé hlasoval o legalizaci potratů. Oba tábory rozdělil jeden argument. Odpůrci nového zákona tvrdili, že v zemi není za potrat ve vězení ani jedna žena. „To byla velká lež,“ říká Correa. Když zvítězili odpůrci potratů, novinářka vyhledala Belén, mladou ženu. Její příběh zamíchal karty v debatě o legalizaci o dva roky později.
Belén, jejíž skutečná identita není známa, se stala obětí argentinského soudnictví. V březnu 2014 tehdy 25letá žena o svém těhotenství nevěděla. Když šla do veřejné nemocnice v severní provincii Tucuman kvůli silným bolestem břicha a potratila, byla odsouzena za vraždu na osm let vězení. Její případ mohl být znovu otevřen až poté, co na rozsudek narazila feministická právnička. V roce 2017, po třech letech vězení, dosáhla právnička jejího propuštění.
„Somos Belén!“
Příběh Belén otřásl celou zemí a vyjevil traumatizující zážitek mnoha žen: podle studie bylo za interrupci stíháno 1.532 argentinských žen. „Ženy vyšší třídy taky chodily na potraty,“ říká Correa. „Ty však nekončily ve vězení ani neumíraly. To se týkalo jen žen z chudých poměrů,“
Politici dlouho odmítali tuto realitu přijmout, pravděpodobně také proto, že se do debaty ve své domovské zemi zapojil také papež František a potraty, dokonce i ty v důsledku znásilnění, označil za zabití se slovy: „Má se eliminovat život jen proto, aby se vyřešil problém?“ V každém případě odpůrci potratů nebyli schopni plnit své sliby chránit život dítěte a matky: jen po roce 2018 zemřelo po operaci 16 žen.
Correa vysvětluje přijetí nového zákona částečně tím, že návrh zákona představil levicový prezident Alberto Fernández. Podstatně zásadnější roli dle ní sehrálo to, že „nakonec to byly tisíce žen, které roky bojovaly na ulici. Ale nejsme na konci. I teď jsou ženy stále ve vězení. Právničky bojují za jejich propuštění.“
Doslov Bohumila Řeřichy
Polský zákon o interrupcích, který je vložen do ústavy, je diskriminací žen a odmítnutí svobody rozhodovat o jejich těle. Jako kritický katolík jsem solidární s polskými ženami. S pomocí ultrakonzervativních sil katolické církve se vrátila vládnoucí strana Právo a spravedlnost pod heslem svých příznivců „Vlast, čest, víra“ do dob, které připomínají inkvizici. Mám radost, že argentinské ženy díky své odvaze a úsilí zvítězily nad tmářstvím!
Nezávislý internetový magazín se zaměřením na geopolitiku, kulturu, sociální oblasti a technologie. Jsme ve virtuálním éteru od září 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zajímá nás vše nové.