Správný způsob bojkotu olympiády v Pekingu

Spojené státy mohou odsoudit čínskou politiku, aniž by nespravedlivě potrestaly naše sportovce.

S blížícími se olympijskými hrami v Pekingu je stále jasnější, že si Čína pod kontrolou Komunistické strany nezaslouží olympijské výsluní. Protože na přesun zimních her, plánovaných na únor příštího roku v Pekingu, je příliš pozdě, někteří pochopitelně navrhují, aby Spojené státy olympiádu bojkotovaly.

Čína si naše odsouzení zaslouží. Komunistická strana Číny nedodržela dohodu o umožnění autonomní vlády Hongkongu, brutálně potlačuje pokojné demonstranty a vězní respektované novináře. Provádí krutou genocidu Ujgurů a dalších etnických menšin, ujgurské ženy jsou násilně sterilizovány nebo oplodňovány čínskými Chany. Dospělí, vyrvaní z rodin, jsou odsuzováni k nuceným pracím a do koncentračních táborů. Etnickým Číňanům je zakázán přístup k necenzurovaným zprávám a sociálním médiím. Občané jsou sledováni, špehováni a perzekuováni za účast na bohoslužbách nebo za vyjadřování nesouhlasu.

Zakázat našim sportovcům závodit v Číně je snadná, ale špatná odpověď. Naši sportovci trénovali na tyto závody celý život a své schopnosti nasměrovali na to, aby dosáhly vrcholu v roce 2022. Když jsem v roce 2002 pomáhal organizovat v Salt Lake City, pochopil jsem obrovskou oběť, kterou přinesly naše olympijské naděje a jejich rodiny. Bylo by nefér žádat pár stovek mladých amerických sportovců, aby nesly břímě našeho nesouhlasu.

Mohlo by to být také kontraproduktivní. nejsou jen výkladní skříní hostitelského státu, ale také platformou pro , jak americké, tak univerzální. Pokud naši sportovci vynechají hry, miliony mladých Američanů doma by mohly ignorovat televizní přenosy z nich. A olympijské hry jsou jednou z nejtrvalejších ukázek velkých kvalit lidského ducha na světové scéně: jsme svědky odhodlání, obětavosti, vlastenectví, vytrvalosti, sportovního ducha. Ztratili bychom také globální symboliku našich mladých amerických hrdinů, stojících na medailovém stupínku s rukou na srdce a poslouchajících americkou hymnu na čínské půdě.

Kromě toho, bojkot ze strany sportovců pravděpodobně nijak neovlivní chování domovské země nebo nedelegitimizuje její vládu. Když Jimmy Carter v roce 1980 vyhlásil bojkot olympiády v Moskvě, výsledkem bylo více medailí pro Rusy a zmařené sny pro americké sportovce. Nikdo nevěří, že to nějakým způsobem zlepšilo chování Sovětského svazu.

Pokud tedy nezakážeme americkým sportovcům soutěžit, jak můžeme smysluplně zavrhnout čínská zvěrstva? Správnou odpovědí je ekonomický a diplomatický bojkot olympiády v Pekingu. Američtí diváci – kromě rodin našich sportovců a trenérů – by měli zůstat doma, abychom nepřispívali k obrovským příjmům, které Komunistická strana Číny získá z hotelů, jídel a vstupenek. Americké korporace, které běžně posílají na olympiády velké skupiny svých zákazníků a spolupracovníků, by je raději měly posílat do zajímavých míst v .

Namísto vyslání tradiční delegace diplomatů a úředníků Bílého domu do Pekingu by měl prezident svěřit naše zastupování čínským disidentům, náboženským vůdcům a etnickým menšinám a pozvat do naší delegace je.

Ekonomický a diplomatický bojkot by měl zahrnovat spolupráci s National Broadcasting Company, která už odvedla významnou práci při odhalování represí a brutality Komunistické strany Číny. NBC se může zdržet vysílání jingoistických prvků zahajovacího a závěrečného ceremoniálu a místo toho vysílat zdokumentované zprávy o hrubém porušování lidských práv Čínou.

Měli bychom přizvat naše přátele po celém světě, aby se připojili k našemu ekonomickému bojkotu. Omezování diváků, selektivní formování jednotlivých delegací a zdržení se vysílání čínské propagandy by Číně zabránilo sklízet mnohé z odměn, které od olympiády očekává.

A konečně, Amerika a národy svobodného světa si musí od srdce promluvit s Mezinárodním olympijským výborem. Ten doufá, že když umožní pořádání her represivním režimům, může to zmírnit potlačování lidských práv. Tato naděje se však až příliš často setkávala s odlišnou realitou – v Hitlerově Německu, Putinově Rusku a Siově Číně. V autoritářských státech je olympiáda častěji nástrojem propagandy než pákou na reformy.

Pojďme demonstrovat své zavržení čínského porušování lidských práv způsobem, který poškodí spíše čínskou komunistickou stranu než naše americké sportovce: snížíme čínské příjmy, vypneme jejich propagandu a odhalíme represe. Ekonomický a diplomatický bojkot olympiády v Pekingu je správnou odpovědí.

Mitt Romney je americký senátor z Utahu a bývalý guvernér Massachusetts. Byl prezidentem a výkonným ředitelem organizačního výboru Salt Lake pro zimní olympijské a paralympijské hry v roce 2002.


Úvodní foto: Uyghur demonstration for Human Rights, by Elvert Barnes, autor: Mitt Romney, zdroj: New York Times, překlad: Robert Nerpas