Přehlížená riziková skupina

Nejen v Rakousku, ale i u nás jsou studenti včetně žáků základních a středních škol přehlíženi

Nový semestr začíná distanční výukou. Mnoho studentů pandemií silně trpí. Jejich krize se odehrává bez povšimnutí. Musíme přijmout opatření, abychom jim poskytli pozitivní vyhlídky a budoucí příležitosti.

Moji studenti trpí koronavirovou krizí. Mluví o apatii, frustraci a dokonce těžké depresi. Několik typických výroků: „Odpusťte mi, že jsem ještě nedokončil svou bakalářskou práci. Mne také nyní ovládla , kterou vidím u všech kolem.“ „Možná proto se v diplomové práci nic neděje, protože s ní podvědomě nechci být hotový. Mám strach před prázdnotou, že si potom nenajdu žádnou práci.“ „Od začátku semestru bojuji s těžkými depresemi. Mám za sebou psychiatrickou pomoc a pobyt v nemocnici. Nyní se krok za krokem vracím do každodenního života.“

Nejedná se o ojedinělé případy, reprezentativní studie ukazuje, že polovina všech 18-24 letých v současné době trpí depresivními příznaky.

Na tuto skupinu politici a veřejnost zapomíná. Nemá žádnou lobby a způsobuje jen málo problémů. Jejich krize probíhá bez povšimnutí. Studenti (zatím?) nezapříčiňují žádné výdaje na zdravotní péči jako senioři, žádné výdaje na péči o děti, žádné výdaje jako krátkodobí pracovníci nebo nezaměstnaní kvůli krizi. I když vypadají fit a silní, jsou zranitelní. Jsou přehlíženou rizikovou skupinou.

Pandemie zasáhla mnohé v bodě životních rozhodnutí: promoce a hledání zaměstnání jsou v době vysoké nezaměstnanosti obtížné.

Studium vyžaduje hodně sebeorganizace. Musíte se jí naučit a je to jednodušší, pokud nejste izolováni doma, ale v pravidelném kontaktu s ostatními. V průběhu studia dochází k navazování nových a utváření identity. To je v současné době možné pouze  velmi omezeně.

Budoucí ekonomická krize zasáhne mladé, kteří ještě nejsou v pracovním procesu. Začátek jejich kariéry čelí obrovským překážkám. Mnoho z nich již trpí finančními problémy, většina jich přišla o zaměstnání, například v pohostinství. Obávají se také budoucnosti. Postihuje je také klimatická krize. Nastává nebezpečí, že opatření v této oblasti budou kvůli covidu a hospodářské krizi odsunuta nebo oslabena s vysvětlením, že „to si nyní nemůžeme dovolit.“

Jejich problémy jsou bagatelizovány s námitkami, že studenti nepatří mezi nejchudší, spíše patří k privilegované vrstvě. Že není nutné stavět sociální problémy proti sobě a potom pouze selektivně pomáhat jedné skupině. Proto je důležité, aby se rychle a výrazně rozšiřovala psychologická péče o mladé lidi – od poradenství a terapie po osobní rozvoj. Náklady na ni nejsou ve srovnání s vysokými výdaji v jiných oblastech celkem zanedbatelné. Je také zapotřebí citlivější diskuse o strategiích očkování. Poskytnout základní práva a možnosti rozvolnění pouze pro očkované vyššího věku a neumožnit očkování a individuální svobodu mladých lidem by bylo nespravedlivé a nezodpovědné.

Důležité impulsy

Vytváření budoucích příležitostí a pozitivních vyhlídek investováním do kreativních projektů mladých lidí může také vytvářet důležité impulsy pro společnost. Proč nevytvářet aktivnější politiku trhu také pro mladé lidi? Například veřejné zaměstnávání a nezisková pracovní místa v oblastech, kde se řeší sociální problémy, financování dočasných pracovních míst pro studenty a další. Proč nezaložit nouzový fond pro další jednoduchou podporu pro začínající podniky? V Rakousku je obzvláště nedostatečná, zejména v rané fázi projektů a start-upů.

Proč ne speciální fond pro vzdělávací výlety, další školení nebo výměnné programy po koronavirové krizi? Takové programy jsou jinak často zaměřeny na studenty, ale nyní by mohly být vytvořeny také pro absolventy nebo pro všechny mladé bez zaměstnání. Proč nezřídit a nefinancovat studentský think-tank na vypracování konkrétních opatření?

Více investic do nových projektů ekologické a sociální transformace místo zjednodušené krátkozraké ekonomické podpory může přinést něco každému. Před covidem skandovaly tisíce na protestech proti klimatu: „Jsme mladí, jsme hlasití, protože nám kradete budoucnost!“ Nyní již křičí málo, také ze solidarity. Ztichli. Právě z tohoto důvodu bychom nyní měli investovat do jejich budoucnosti.

Ruth Simsa je profesokou sociologie na vídeňské univerzitě ekonomiky a podnikání a je ředitelkou „Diskurs. Das Wissenschaftnetz“.


Úvodní foto: Michaelerplatz und Michaelertrakt am Sonntag morgen während des -19 lockdowns, by Herzi Pinki, autorka: Ruth Simsa, zdroj: Der Standard, překlad: Bohumil Řeřicha