Budoucnost neznamená pokračovat v přítomnosti

Koronavirová ukazuje, jak kolísá a despotismus slaví. Evropa má jen jednu šanci zvítězit v boji o hodnoty, pokud znovu objeví jejich výhody a odváží se jít cestou větší občanské demokracie.

je hluboká krize, jakou svět nezažil od druhé světové války. Virus na neurčitou dobu otřásl základy a hodnotami našeho sociálního a ekonomického soužití. Pandemie také zrychluje změny, které začaly dříve a blíží se k bodu obratu. Jak tento virus změní vztah mezi ekonomikou, společností a politikou? Jaké geopolitické důsledky lze předvídat a je západní model liberální demokracie stále udržitelný?

Krátkodobý vítěz

Ekonomické důsledky pandemie, jako je nezaměstnanost, nejistota a státní dluh, naznačují novou vlnu populismu. Čína je přinejmenším krátkodobým vítězem krize. Její model autoritářské a „kontrolokratické“ diktatury bude v budoucnu Západ ještě více ohrožovat. Poprvé po dlouhé době je demokracie na celém světě na ústupu. Dnes se dokonce i v Evropě většina domnívá, že autoritářské státy jako Čína mohou lépe zvládnout krize jako koronavirovou nebo změnu klimatu.

Tato pandemie urychluje formu vlády despotismu – formu vlády, která se spoléhá na svévoli, antiliberalismus a strach, v globálním spojení (Čína, Rusko, Írán) a pomocí digitálních sítí. Mantra „konce historie“ s příběhem, že budoucnost je pouze pokračováním a rozvojem současnosti, se ukázala být chybou.

Jen málo Evropanek a Evropanů a ještě méně Američanek a Američanů dnes věří, že budoucnost je lepší verzí současnosti. I proto, že ve skutečnosti existující demokracie již neplní svůj příslib největšího možného štěstí pro co největší počet lidí.

Koronavirová krize může dále podporovat evropskou integraci nebo znamenat její dočasný konec. Ať už jde o ekonomiku, , obranu nebo energii, Evropa se musí stát novou globální supervelmocí – jinak prohraje „bitvu hodnot“. Předpokladem je, aby se EU nejen naučila „jazyku moci“ (Ursula von der Leyen), ale aby znovu objevila výhody, které odlišují evropský model od autoritářských systémů: schopnost sebekritiky a nápravy. Jde o novou evropskou identitu pro budoucnost.

Radikální politika

Boj proti koronaviru může posílit sociální soudržnost a vést k novým vztahům a lepšímu porozumění generací. Mladá generace „Fridays-for-Future“ se spojí se staršími. Objevuje se široké hnutí za neo-ekologii: zelená ochrana planety před jejím ničením a „bílá“ ochrana lidí před pandemiemi jdou ruku v ruce. Z radikálního protestu se stává radikální politika.

Konkrétní odpovědí na dezinformace z Číny, Ruska a dalších diktatur je nové systémové propojení mezi í a digitalizací, například prostřednictvím evropské mediální a datové platformy. Veřejné služby obecného zájmu jsou rozšířeny o poskytování údajů: demokratická inteligence a digitální suverenita patří k sobě.

Evropa musí rozvíjet své technologické standardy a normy a udržovat je globálně, také prostřednictvím digitální . Totéž platí pro ekologické standardy. Do Evropy lze dovážet pouze ekologicky vyrobené zboží.

Interně lze autoritářský despotismus a překonat pouze obnovou demokracie, jejích institucí a hodnot. Jde o posílení strany politické nabídky i strany poptávky: politiků, kteří mají zkušenosti s místní politikou, a občanů, kteří mají slovo i po volbách. Východiskem z bídy západního modelu demokracie je více občanské demokracie místo strachu z lidí a voličů.  

Pro francouzského ideového historika Pierra Rosanvallona jsou konspirační teorie výrazem „hledání pravdy“. Příčinu vidí v nedostatcích „nedokončené demokracie“. Obnova liberální demokracie vyžaduje nejen institucionální , ale také budoucí historii nového osvícenství, které nahradí despotickou zkázu. Namísto kulturních bitev, jako jsou „lidé proti elitě“, „ proti globalizaci“ a „vlastenectví proti rozmanitosti“, je bitva o hodnoty bitvou o budoucnost.

Osvícenství

Další epocha osvícenství potřebuje odvážné občany a hrdiny. Lidé, kteří berou vítr z plachet despotů a konspiračních teoretiků, na sítích, na ulicích, ve školách, v parlamentech. Hrdiny naší doby jsou novináři, učitelé, pedagogové, lidé, kteří se zajímají a zaslouží si úctu. Demokracie je jako zdraví: vážíme si ji pouze tehdy, když jsme ji ztratili. Nejlepší cestou do budoucnosti je zůstat zdravý, aniž byste šli cestou otroctví.

D. Dettling stojí v čele berlínského Institutu pro budoucí politiku.

[wc_spacing size=”10px”] Úvodní foto: Demonstration von Fridays For Future anlässlich des „Global Climate Strike“ am 25. September 2020, Bluecloud9, autor: Daniel Dettling, zdroj: Der Standard, překlad: Bohumil Řeřicha [wc_spacing size=”40px”]