Budoucnost neznamená pokračovat v přítomnosti

Koronavirová pandemie ukazuje, jak demokracie kolísá a despotismus slaví. má jen jednu šanci zvítězit v boji o , pokud znovu objeví jejich výhody a odváží se jít cestou větší občanské demokracie.

Koronavirus je hluboká , jakou svět nezažil od druhé světové války. Virus na neurčitou dobu otřásl základy a hodnotami našeho sociálního a ekonomického soužití. Pandemie také zrychluje změny, které začaly dříve a blíží se k bodu obratu. Jak tento virus změní vztah mezi ekonomikou, společností a politikou? Jaké geopolitické důsledky lze předvídat a je západní model stále udržitelný?

Krátkodobý vítěz

Ekonomické důsledky pandemie, jako je nezaměstnanost, nejistota a státní dluh, naznačují novou vlnu populismu. Čína je přinejmenším krátkodobým vítězem krize. Její model autoritářské a „kontrolokratické“ diktatury bude v budoucnu ještě více ohrožovat. Poprvé po dlouhé době je demokracie na celém světě na ústupu. Dnes se dokonce i v Evropě většina domnívá, že autoritářské státy jako Čína mohou lépe zvládnout krize jako koronavirovou nebo změnu klimatu.

Tato pandemie urychluje formu vlády despotismu – formu vlády, která se spoléhá na svévoli, antiliberalismus a strach, v globálním spojení (Čína, Rusko, Írán) a pomocí digitálních sítí. Mantra „konce historie“ s příběhem, že budoucnost je pouze pokračováním a rozvojem současnosti, se ukázala být chybou.

Jen málo Evropanek a Evropanů a ještě méně Američanek a Američanů dnes věří, že budoucnost je lepší verzí současnosti. I proto, že ve skutečnosti existující demokracie již neplní svůj příslib největšího možného štěstí pro co největší počet lidí.

Koronavirová krize může dále podporovat evropskou integraci nebo znamenat její dočasný konec. Ať už jde o ekonomiku, zdraví, obranu nebo energii, Evropa se musí stát novou globální supervelmocí – jinak prohraje „bitvu hodnot“. Předpokladem je, aby se EU nejen naučila „jazyku moci“ (Ursula von der Leyen), ale aby znovu objevila výhody, které odlišují evropský model od autoritářských systémů: schopnost sebekritiky a nápravy. Jde o novou evropskou identitu pro budoucnost.

Radikální

Boj proti koronaviru může posílit sociální soudržnost a vést k novým vztahům a lepšímu porozumění generací. Mladá generace „Fridays-for-Future“ se spojí se staršími. Objevuje se široké hnutí za neo-ekologii: zelená ochrana planety před jejím ničením a „bílá“ ochrana lidí před pandemiemi jdou ruku v ruce. Z radikálního protestu se stává radikální politika.

Konkrétní odpovědí na z Číny, Ruska a dalších diktatur je nové systémové propojení mezi demokracií a digitalizací, například prostřednictvím evropské mediální a datové platformy. Veřejné služby obecného zájmu jsou rozšířeny o poskytování údajů: demokratická inteligence a digitální suverenita patří k sobě.

Evropa musí rozvíjet své technologické standardy a normy a udržovat je globálně, také prostřednictvím digitální daně. Totéž platí pro ekologické standardy. Do Evropy lze dovážet pouze ekologicky vyrobené zboží.

Interně lze autoritářský despotismus a populismus překonat pouze obnovou demokracie, jejích institucí a hodnot. Jde o posílení strany politické nabídky i strany poptávky: politiků, kteří mají zkušenosti s místní politikou, a občanů, kteří mají slovo i po volbách. Východiskem z bídy západního modelu demokracie je více občanské demokracie místo strachu z lidí a voličů.  

Pro francouzského ideového historika Pierra Rosanvallona jsou konspirační teorie výrazem „hledání pravdy“. Příčinu vidí v nedostatcích „nedokončené demokracie“. Obnova liberální demokracie vyžaduje nejen institucionální reformy, ale také budoucí historii nového osvícenství, které nahradí despotickou zkázu. Namísto kulturních bitev, jako jsou „lidé proti elitě“, „nacionalismus proti globalizaci“ a „vlastenectví proti rozmanitosti“, je bitva o hodnoty bitvou o budoucnost.

Osvícenství

Další epocha osvícenství potřebuje odvážné občany a hrdiny. Lidé, kteří berou vítr z plachet despotů a konspiračních teoretiků, na sítích, na ulicích, ve školách, v parlamentech. Hrdiny naší doby jsou novináři, učitelé, pedagogové, lidé, kteří se zajímají a zaslouží si úctu. Demokracie je jako zdraví: vážíme si ji pouze tehdy, když jsme ji ztratili. Nejlepší cestou do budoucnosti je zůstat zdravý, aniž byste šli cestou otroctví.

D. Dettling stojí v čele berlínského Institutu pro budoucí politiku.


Úvodní foto: Demonstration von Fridays For Future anlässlich des „Global Climate Strike“ am 25. September 2020, Bluecloud9, autor: Daniel Dettling, zdroj: Der Standard, překlad: Bohumil Řeřicha