V zimÄ a na zaÄátku podzimu a jara oslabuje výroba elektÅiny z âdobrýchâ zdrojů, jako je voda a slunce. Kompenzujeme to dovozem uhlà a jaderné energie. Ale o tom nemluvÃme. Koneckonců, máme zelenou elektÅinu.
V technickém žargonu se v Äase, kdy nesvÃtà slunce, nebo svÃtà jen v omezené mÃÅe a vÃtr fouká nanejvýš jako slabý ventilátor, zelené elektÅinÄ ÅÃká ânejistota ochablostiâ. Tohoto útlumu má Rakousko již delšà dobu vÃc než dost. A nejen to: nedostateÄná je také výroba energie z vodnÃch toků.
Realisticky vzato, výroba âsluneÄnÃâ energie je v zimnÃch mÄsÃcÃch a na poÄátku podzimu a jara zanedbatelná. Solárnà panely, schopné dodávat pÅibližnÄ 1,3 gigawattů, majà v Rakousku prakticky zimnà prázdniny. Ale to se và pÅedem. VÃc ovÅ¡em bolÃ, když vynechá také vÃtr. NapÅÃklad domácà vÄtrné turbÃny s celkovým výkonem vÃce než 3,1 gigawattů pÅinesly koncem loÅského roku elektÅinu do zásuvek pouze ve dnech kolem 10. prosince. A leden nebyl o nic lepÅ¡Ã. Výroba energie byla buÄ nÃzká, nebo vypadla úplnÄ.
Žádný vÃtr, žádná sÃla. A je dobÅe známo, že slunce v naÅ¡ich zemÄpisných Å¡ÃÅkách v zimÄ oslabuje. VÃtr také hrál roli v evropském výpadku proudu (totálnà výpadek elektÅiny) 8. ledna: v pÅÃpadÄ nÄmeckého Å¡ampiona vÄtrné energie byla výrobnà kapacita obnovitelné energie bÄhem ÄtyÅ hodin pÅed masivnÃm poklesem frekvence sÃtÄ o celých 7,8 gigawattů. To odpovÃdá průmÄrné celkové poptávce v Rakousku.
NejbolestivÄjšà je vÅ¡ak nÃzká vÄtrnost a srážky od listopadu. A ani v prosinci a lednu to nebylo o moc lepÅ¡Ã. VÄtrné elektrárny v Rakousku â s možnými osmi gigawatty Å¡piÄkového výkonu, na nichž stojà nebo padá domácà bilance ekoelektÅiny â dodávaly pomÄrnÄ málo elektÅiny. TurbÃny v pÅehradách dokázaly generovat minimálnÄ sotva Ätvrtinu a maximálnÄ ani ne polovinu maximálnÃho výkonu.
Až tÅetina dovozu, vÄtÅ¡inou ze âÅ¡patnýchâ zdrojů
Co tedy zbývá k naplnÄnà elektrické sÃtÄ a následnému provozu vÅ¡ech poÄÃtaÄů, smartphonů, osvÄtlenÃ, průmyslových strojů, železnic, âzelenýchâ elektronických automobilů a domácÃch elektrospotÅebiÄů? Dovoz. Až na nÄkolik dnà bylo Rakousko od listopadu dovozcem elektÅiny. Až tÅetina poptávky po elektÅinÄ byla pokryta ze zahraniÄnÃch zdrojů, zejména z NÄmecka, Äeské republiky, MaÄarska a Slovinska. CelkovÄ do Rakouska pÅes hranice proudily až tÅi gigawatty energie. A to hlavnÄ z uhlà a jaderných elektráren.
Na naÅ¡ich úÄtech za elektÅinu samozÅejmÄ nic z toho nenajdeme. Protože Rakousko již neprovozuje uhelnou elektrárnu. Ta v Mellachu, jižnÄ od Å týrského Hradce, byla uzavÅena v dubnu 2020 a podle sdruženà elektráren ukonÄila âéru dodávek uhlà v Rakouskuâ. A jak je známo, Rakousko je také ústavnÃm zákonem bez jaderné energie.
A aby svÄdomà netrpÄlo, je âÅ¡patnáâ dovážená âÅ¡edá elektÅinaâ, než skonÄà maskovaná na naÅ¡em úÄtu za elektÅinu, pokryta nákupem certifikátů zelené elektÅiny. Fyzickému toku elektÅiny v sÃtà je to ovÅ¡em jedno. Rakousko nakonec žije také s jadernou energiÃ.
Martin Rosenkranz je specialista na letecká, vojenská a technologická témata.
Ãvodnà foto: Aerial view of the unit I, III, and IV, of Abengoa Solar's Solnova Solar Power Station, by Abengoa Solar, autor: Martin Rosenkranz, zdroj: Die Presse, pÅeklad: Bohumil ÅeÅicha

Nezávislý internetový magazÃn se zamÄÅenÃm na geopolitiku, kulturu, sociálnà oblasti a technologie. Jsme ve virtuálnÃm éteru od záÅà 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z územà Evropy, Asie a Severnà Ameriky. ZajÃmá nás vÅ¡e nové.