Jak covid zhatil velkou naději nizozemské krajní pravice

V roce 2019 vypadal Thierry Baudet jako věrohodný uchazeč o . Teď, když Nizozemsko míří k volebním urnám, se snížil k napodobování Trumpa.

Dne 20. března 2019 připravil Thierry Baudet nizozemským televizním divákům dvě překvapení. První byla zpráva o jeho drtivém vítězství v senátních volbách, které v ten den proběhly. Baudetovo krajně pravicové pro demokracii (FvD) bylo v parlamentu nováčkem a v dolní komoře obsadilo jen dvě křesla ze 150. Toho dne však získalo 12 ze 75 křesel v senátu, čímž se dostalo na úroveň vládní liberální strany (VVD) vedené premiérem Markem Ruttem.

Druhým překvapením byla Baudetův vítězný projev. „Když se stmívá, aténská sova roztahuje křídla,“ začal a divákům v celé zemi spadly čelisti a vybryndaly se drinky. Nizozemsko není zemí proslulou řečnickým uměním. raději zlehčují svou intelektuální zdatnost, než aby si půjčovali z řecké mytologie.

Tehdy musela budoucnost vypadat pro dynamického mladého slibně: mohl by po výhře v senátních volbách vyhrát všeobecné volby v březnu 2021?

Většina komentátorů si myslela, že šanci má. Krajní pravici nizozemské politiky po mnoho let sloužila Strana svobody PVV Geerta Wilderse. Ten se neproslavil tím, že by citoval politické myslitele, jeho projevy mají spíše sklon k hrubosti, když například hovoří o zavedení „ z hadrů na hlavu“ pro ženy nosící hidžáb. Pro vzdělanějšího, sociálně konzervativního, malého a vládě nakloněného voliče, který není příznivcem imigrace, nepřipadá volba Wilderse v úvahu. „Civilizovaná pravice“, jak se jí v Nizozemsku často říká, by buď nadále volila VVD, nebo některou z konzervativních křesťanských stran.

Ale Baudet se zdál přijatelnou alternativou. Sloužil stejnému smörgåsbordu nostalgie, nacionalismu a antiimigrantské xenofobie jako Wilders, ale prezentoval se jako čistší, slušnější a přemýšlivější postava. Přes mládežnické hnutí své strany měl mezinárodní vazby na populistické či krajně pravicové evropské osobnosti od Orbána po Le Penovou. Jeho projev ve stylu Jordana Petersona oslovil mladé muže na univerzitách. Nizozemská média ho okamžitě milovala (nebo milovala nenávidět ho); po Wildersově mrazivých výlevech se zde konečně objevily některé politické teorie, které mohli politologové rozpitvávat.

Z toho vítězného projevu však vyčnívalo jedno slovo, které vadilo dokonce i příznivcům Baudeta. „Stejně jako všechny ty další v boreálním světě,“ řekl, „i nás ničí lidé, kteří by nás měli chránit.“

Bylo těžké nevykládat si slovo „boreální“ jinak než jako výzvu pro krajní pravici, pro niž toto slovo znamená „bílý.“ Baudet vždy popíral, že je rasista, a trval na tom, že „boreální“ je jen jiný termín pro „severní“. Zdálo se, že mu lidé dali výhodu pochybnosti. Nebo alespoň jeho volební preference rostly, stejně jako členství ve FvD a jejím mládežnickém křídle. Sestavil volební seznam zahrnující ostřílené politiky establishmentu a mladé nastupující konzervativce. Strana se jevila jako vážný soupeř.

A pak se to všechno rozpadlo – nejdřív postupně, pak náhle. Pomalý pokles byl přímým důsledkem pandemie. Voliči, které si Baudet mohl ukrást z liberální strany, se postavili za Rutteho, který se na počátku krize začal těšit 75 % oblibě.

Baudet zpochybňoval Rutteho stále přísnější politiku lockdownu jako „diktaturu corony“, pak začal zpochybňovat samotný virus. Není to jen chřipečka? Nesnaží se Světová zdravotnická organizace kontrolovat politický řád?

Ostřílenější politici v jeho straně začali nervóznět. Přijímání konspiračních teorií by je připravilo o podporu ze strany „civilizované pravice“.

A pak to všechno vybuchlo jako Hvězda smrti. V listopadu unikly do tisku antisemitské zmínky z aplikace WhatsApp mládežnického křídla Fóra. Místo aby Baudet prošetřil tvrzení o antisemitismu, vyloučil ze strany ty, kteří na zmínky upozornili. To se nelíbilo ostatním kandidátům na jeho volebním seznamu a o pár dní později se v médiích objevilo Baudetovo prohlášení, že George Soros „vyvinul“ covid a že „prakticky každý“, koho zná, je antisemita. 

Ve sporu, který následoval, Baudet všechny ohromil tím, že odstoupil z čela strany, ale pak obrátil a požadoval stranické referendum o své funkci. Ohromená většina zbývajících kandidátů strany ho teď chtěla úplně vyšachovat. Nastal chaos. V jednom z mediálně široce pokrytých okamžiků nechali vyměnit zámky na ústředí strany, aby se do něj Baudet nedostal.

Když stranické vedení ustoupilo a souhlasilo s referendem, zkušenější členové jednoduše odešli. Stejný přístup zvolilo mnoho politiků Fóra v místních zastupitelstvech a v Senátu. Z 12 senátorů, kteří získali křesla ve volbách v roce 2019, zůstali členy jeho strany pouze dva.

Následovaly další uniklé konverzace v aplikaci WhatsApp, tentokrát o rasistických výrocích samotného Baudeta. V přímém přenosu Baudet prozradil, že se romanticky zapletl s Evou Vlaardingerbroekovou, mladou ženou z jeho volebního seznamu, která byla zasnoubená s francouzským spolupracovníkem Marine Le Penové. Televize pak přehrála zvukový záznam, v němž Vlaardingerbroeková hovoří o svém zklamání z Baudetových šaškáren a z toho, co označila za „bezcitný rasismus“. Baudet se na okamžik zatvářil otřeseně a tichým hlasem řekl, že se musí „této zprávě přizpůsobit“.

Baudetova introspekce netrvala dlouho. Místo aby necelých čtrnáct dní před volbami couvl, plně přešel do Trumpova režimu. Jeho rétorika namířená proti lockdownu a očkování je extrémnější, konspirativnější, více namířená proti médiím, a dokonce naznačuje, že jeho stoupenci používají „kreativní“ řešení k optimalizaci hlasování ve prospěch strany. Od minulého týdne dokonce začal nosit bejzbolku.

O covidu se v loňském roce neustále opakovalo, že dokáže mnohé odkrýt; odhalil propast mezi bohatými a chudými, zaměstnanými a nezaměstnanými, starými a mladými. Covid také nyní odhalil, co je Baudet ve skutečnosti zač; nejen okázalý a přímočarý intelektuál, jak se chtěl dostat do povědomí lidí, ale také šiřitel konspirací a antisemitický populista, ochotný podkopávat fakta, zdravotní péči, svobodný tisk a dokonce i demokracii, jen aby zůstal ústředním bodem nizozemské politiky.

Baudetův problém spočívá v tom, že už nezbývá příliš mnoho voličů Fóra. V průzkumech je na okraji zájmu a média se posunula dál. Nenechte se zmást přehnanými zprávami o nedávných nepokojích proti lockdownu a zákazu vycházení, které ve volbách nehrají roli. Baudetův radikální obrat ho připravil o podporu většinových voličů, protože covid odhalil i to, že Nizozemsko není zemí pro baseballové čepice a paranoidní styl politiky. V době krize se rádi držíme toho, co známe. Mainstreamový Rutte, vládnoucí již 11 let, má v průzkumech náskok, který se zdá být pro jakoukoliv stranu nepřekonatelný.

Baudetův ústup pomohl vzkříšení Wilderse. Jeho strana pravděpodobně obsadí 20 křesel, což je víceméně stejná míra podpory, jakou má už deset let. Jsou to však křesla, která jsou téměř zbytečná, neboť žádná mainstreamová strana není ochotna s ním spolupracovat, stejně jako on není ochoten spolupracovat s nimi. Wilders se zdá nejšťastnější, když je daleko od vládní zodpovědnosti. Baudet si zřejmě udrží současná dvě křesla v parlamentu, pokud bude mít štěstí, pár jich získá. Ale soupeřem už není.


Úvodní foto: Cornelis Julius van Wickevoort Crommelin, A Dutch Windmill, autor: Joost de Vries, zdroj: Guardian, překlad: Robert Nerpas