Trumpovo monumentální trucování: prezident ustupuje z očí veřejnosti v době, kdy covid pustoší USA

Dva týdny po porážce se Trump změnil z vždy přítomného na skutečně neviditelného a jde o chování, o kterém mnozí říkají, že je bezprecedentní a nebezpečné.

Jedinou věcí, kterou nemohli Donaldu Trumpovi vytknout ani jeho nejtvrdší kritici, bylo to, že by nebyl vidět.  Odcházející americký prezident uspořádal v rámci kampaně nekonečné množství shromáždění, verbálně zápasil s novináři na cestě ke svému vrtulníku a strávil dlouhou dobu telefonováním do pořadů Fox News, že i tradičně poslušní moderátoři museli jemně, ale přesto rezolutně zavěsit.

Byl mistrem zaplnění každého zpravodajského pořadu svým hlasem a obrazem. A přesto všechno hned poté, co utrpěl ve volbách porážku, téměř zmizel. Již více než dva týdny se téměř neobjevuje na veřejnosti. Neorganizuje tiskové konference. Dokonce přestal telefonovat konzervativním médiím.

Pro jeho kritiky je to důkaz monumentálního trucování, protože jediné, nad čím dnes Trump uvažuje, je jeho ztráta moci a odchod z Bílého domu. Jde podle nich také o ohromující nezodpovědnost, protože pandemie koronaviru stoupá na nová maxima. Denně se infikuje více než 158.000 Američanů a zemře více než 1.100.

Uprostřed ohlušujícího ticha je od Bidenova vítězství jediným „důkazem života“ Trumpa hrstka veřejných akcí v Bílém domě a na vojenském hřbitově, víkendové výlety na jeho golfové hřiště ve Virginii a příval tweetů, plných stížností a nepodložených teorií o spiknutí, které mu ukradlo volby.

Psychologická izolace

„Nemyslím si, že bychom od doby Richarda Nixona měli prezidenta, který by byl tak hluboce zašitý v bunkru a natolik odtržen od své země, jak je právě teď ,“ říká Larry Jacobs, ředitel Centra pro studium politiky a správy věcí veřejných na University of Minnesota. „Donald Trump utrpěl katastrofickou politickou porážku, ale nejen to, také zjevně trpí hlubokým emocionálním zhroucením. Toto chování je ještě nevyzpytatelnější než obvykle předvádí a Trump si našel nějaké vnitřní útočiště. Umístil se do psychologické izolace. Jeho emoční stav je zjevně propastný. Zjednodušeně řečeno, nezvládl to.“

Trumpovu poustevnickému úniku nemohou odolat komici, historikové i zahraniční komentátoři. Přirovnávají ho k tyranovi v křehké demokracii, který se ukryl v prezidentském paláci a plánuje buď vnitropolitický puč, nebo náhlý útěk do zahraničí. Moderátor noční televizní show Stephen Colbert poznamenal: „No, historie zná slavné šťastné konce autokratů, kteří prohrají a poté se ukryjí ve svém bunkru.“

Michael Beschloss, prezidentský historik, na twitteru zveřejnil snímky miliardáře Howarda Hughese, který strávil poslední roky života v zatemněných hotelových pokojích, a Normy Desmondové, stárnoucí hollywoodské hvězdy z filmu Sunset Boulevard, která „strávila celé hodiny ve tmě, dívala se na své filmy z období její slávy, před jejím úpadkem a finálním pádem.“

Podvod

Beschloss také zveřejnil celou řadu tweetů s citacemi z filmu Citizen Kane, klasického snímku Orsona Wellese o mediálním magnátovi, jehož politické ambice se zhroutily v důsledku skandálu. Na jednom obrázku se na titulní stránce Kaneova deníku skví titulek: „Podvod s hlasováním!“ V jiném Kane demoluje pokoj v Xanadu, jeho luxusním sídle na jižní Floridě, kde se nachází také Trumpovo letovisko Mar-a-Lago. Beschloss, autor knih jako Prezidenti války a Prezidentská odvaha, však mluví o současné situaci i vážně a ptá se: „Kdy jsme předtím v historii zaznamenali, že by prezident Spojených států zmizel před veřejností, jak to dělá ten současný?“

Trump údajně tráví dopoledne v rezidenci Bílého domu fňukáním u televize. Odpoledne se pak přesune do Oválné pracovny a pohybuje se mezi ní a sousední jídelnou s velkou televizí. Do noci tam přemýšlí a ve stále zoufalejším úsilí o zvrácení voleb, v nichž se Biden přiblížil k rekordním 80 milionům hlasů, se radí s právníky.

Samotářský prezident přesto není zcela nečinný. Vyhodil svého ministra obrany a šéfa nejvyššího úřadu pro kybernetickou bezpečnost, oznámil stahování vojsk z Afghánistánu a Iráku a dokonce údajně hovořil o možném vojenském zásahu proti Íránu.

A co virus?

Kayleigh McEnanyová, tisková mluvčí Bílého domu, řekla bez zjevné ironie kanálu Fox News: „Prezident tvrdě pracuje – tvrdě pracuje na covidu, mimo jiné na snižování počtu vojáků v Afghánistánu a Iráku a návratu našich mužů a žen domů.“

Koronavirus se v posledních týdnech prohání zemí. Počty infikovaných a hospitalizovaných rostou a rekordním počtem čtvrt milionu úmrtí, nejvyšším na světě. Trump přesto v rámci předvolební kampaně pořádal masová shromáždění. Vysmíval se odborníkovi na infekční nemoci Anthonymu Faucimu a povýšil poradce Scotta Atlase, otevřeného kritika vědecky podložených opatření v oblasti veřejného zdraví. Jacobs k tomu uvádí: „Je tady kapitán lodi, který však zmizel, a loď se opravdu silně naklání na bok, nabírá vodu. Máme stále více nemocných a umírajících. Prezident nejen chybí na můstku, ale navíc také podporuje vzpouru. V amerických dějinách neexistuje precedens pro tento typ nepříčetného chování. “

Ronald Brownstein, hlavní politický analytik CNN, ve čtvrtek tweetoval: „Blíží se Den díkuvzdání a my máme 1.869 úmrtí za den. A prezident, aniž bychom zaznamenali aspoň nějakou kritiku Republikánské strany, dezertoval, vzdal se své odpovědnosti za ochranu země a nechal ty, které má na starosti, aby se starali o sebe. Co by se stalo s takovýmto vojenským velitelem?“

Pro mnoho pozorovatelů je Trumpův ústup prvotním instinktem losera. Utrápeného a poraženého. Autoři životopisů popsali, jak ho otec vychoval jako „zabijáka“, pro kterého je prohra známkou neodpustitelné slabosti. Rodina navštěvovala kostel, jehož pastor Norman Vincent Peale napsal bestseller Síla pozitivního myšlení s radou, aby „se vám nesmazatelně vtiskl do mysli mentální obraz sebe sama, jak úspěšní jste“.

Chuť porážky

Trump nemůže snést porážku, takže se neustále, 24/7, zaměřuje na to, aby byl před možným comebackem v roce 2024 vnímán jako oběť, říká Gwenda Blairová, autorka knihy The Trumps. „Jde u něj o jakýsi druh posílení síly pozitivního myšlení Normana Vincenta Peala: držte se obrazu sebe sama jako úspěšného, nikdy se ho nevzdejte. Nejenže si toto doporučení vzal za své, ale vyzbrojil se jím pro celý život. Má za to, že nikdy v životě neselhal, tak proč by s tím měl začít teď?“

„Vždycky měl tátu, který ho chránil, a jeho schopnost ohýbat realitu pořád sílila. Přežil šest bankrotů svých firem, dva rozvody, a pokaždé ohýbal realitu, aby mohl tvrdit, že mnoho lidí uznává, že je úspěšný. Nejúspěšnější neúspěšný člověk vůbec.“

Tentokrát je pro Ameriku výsledkem pocit bičování. Od vždy a všude přítomného Trumpa k prezidentovi, který je nápadný svou nepřítomností, popírá realitu. Přestože před Bílým domem již stojí pódium na Bidenovu inauguraci. Jeho obstrukce řádnému předání moci může komplikovat boj s pandemií, ohrozit národní bezpečnost a způsobit trvalé poškození demokracie.

Michael Steele, hlavní poradce protitrumpovské skupiny Lincoln Project a bývalý předseda Republikánského národního výboru, říká: „Trump je jako malý neomalený kluk, který nedostal a nedostane, co chtěl, takže nechce vyjít ven a nechce si už hrát. Chce si vzít své hračky a jít se někam schovat nebo jiným způsobem dělat spoušť.“

Trumpovy nedávné otřesy v Pentagonu byly pokusem odvrátit pozornost od chladné pravdy jeho porážky, dodal Steele. „Nechce, aby mu ji připomínali. Bude se chovat a vyjadřovat, jako kdyby byl pořád ve funkci. No, není. Je jen nejneschopnější mezi neschopnými a my jako země se v tomto bodě musíme vzchopit, přiznat to a jít dál.“

[wc_spacing size=”10px”] Úvodní foto: A spontaneous celebration on November 7 2020 at Frederick Douglass Circle in Manhattan when Donald Trump lost the US presidential election, by Jay Dobkin, zdroj: Guardian, překlad: Robert Nerpas [wc_spacing size=”40px”]