Pane Krasteve, stále probÃhá boj o to, kdo bude pÅÃÅ¡tÃm americkým prezidentem. Jak je důležité pro svÄt, kdo sedà v BÃlém domÄ?
donald trump neobrátil svÄt vzhůru nohama, jeho vliv je omezený. Nenà to kreativnà postava, ale spÃÅ¡e pÅechod. Jako takový nevytvoÅil nic nového, ale zrychlil stávajÃcà trendy â v tomto je podobný koronaviru. Který vývoj zesÃlil? Ãpadek americké nadvlády, ekonomická a politická roztÅÃÅ¡tÄnost, vznik multipolárnÃho svÄta. Trump nemá pro svou zemi žádnou vizi, ale nakonec zniÄil iluzi, že svÄt může zůstat, jako kdyby byla Amerika jedinou supervelmocÃ.
Trump pÅedevÅ¡Ãm zmÄnil vlastnà americký sebeobraz
Trump demontoval vÃru v americkou jedineÄnost, výjimeÄnost. ZniÄil pÅedstavu vyvolené zemÄ s globálnà misÃ. Když byl napaden pro jeho shovÃvavou politiku vůÄi Rusku a kritik ho obvinil, že Putin byl vrah, odpovÄdÄl: I my zabÃjÃme.
Trumpovým radikálnÃm Äinem je, že považuje americkou vÃru v jedineÄnost za slabost. Amerika, jak tvrdà Trump, by nemÄla být lepÅ¡Ã než ostatnÃ, ale mÄla by být mocnÄjÅ¡Ã â a mÄla by pÅestat pÅedstÃrat, že jà záležà na celém svÄtÄ. Trump vÄÅÃ, že vztahy v politice a podnikánà by mohly vést k tomu, že oboustrannÄ výhodná situace bude velkou lžà liberálů. Pro nÄj je politika hra s nulovým souÄtem: vždy vyhrajete tolik, kolik váš soupeÅ ztratÃ.
Ale hraje pak Trump po tom všem jako osoba důležitou roli?
ÄlovÄk by jej nemÄl pÅeceÅovat. Mnoho AmeriÄanů vnÃmá jeho instinkty. V nÄkterých ohledech je to také produkt z roku 1968: s touhou po autentiÄnosti, promiskuitÄ a jeho znechucenà válkou. Jeho izolacionismus má také mnoho pÅÃznivců na levém kÅÃdle demokratů. Otázkou zůstává, zda Trump odejde nebo ne.
Co to znamená pro samotnou zemi?
Konec vÃry v jedineÄnost je Trumpovo trvalé dÄdictvÃ. V Å¡edesátých a sedmdesátých letech protestovala progresivnà Amerika ve jménu amerického snu: ÄernoÅ¡i a ženy požadovali rovnost a obvinili Ameriku, že neplnà své sliby. Byl to v jistém smyslu vlastenecký protest. Zdá se, že to nenà pÅÃpad hnutà Black Lives Matter. Nenà jasné, zda tento protest jeÅ¡tÄ zapadá do tradiÄnÃho hodnotového kánonu.
Extrémnà polarizace americké spoleÄnosti vedla ke krizi identity. Již neexistuje shoda ohlednÄ toho, za ÄÃm by zemÄ mÄla stát. Pro nÄkteré je skuteÄným datem založenà USA rok 1619, pÅÃchodem prvnà otrokáÅské lodi â a nikoli rok 1774 s pÅijetÃm Deklaracà nezávislosti. Z toho vyplývajà dvÄ velmi odliÅ¡ná podánÃ.
Proti této rozpolcené a znejistÄlé Americe se stavà sebevÄdomá ÄÃnou. ZaÄne nová studená válka?
Jak to bylo ve staré studené válce? ObÄ velmoci, SovÄtský svaz a USA, ovládly své sféry vlivu a obÄas za nÄ bojovaly. Ale kromÄ toho žily v paralelnÃch svÄtech, zejména ekonomicky témÄÅ neexistovala vzájemná závislost.
Ideologické rozdÃly byly také obrovské, protože v komunistické Äásti svÄta neexistovalo žádné soukromé vlastnictvÃ. Byly to opravdu dvÄ velmi odliÅ¡né formy spoleÄnosti. ÄÃna, náš dneÅ¡nà soupeÅ, je kapitalistická jako my. S ÄÃÅany sdÃlÃme mnoho pÅedstav, jak lze dosáhnout ekonomického úspÄchu.
Existujà vÅ¡ak velké ideologické rozdÃly, pokud jde o demokracii a právnà stát
V souÄasné konkurenci systému je role technologie ústÅednÃ. Je to důležitÄjÅ¡Ã než ideologie. ÄÃnský model kombinuje autokratické vedenà s hi-tec a vymÄÅuje vÄrnost obÄanů za zisky v prosperitÄ. Toto je ÄÃnská sociálnà smlouva.
Je ÄÃnský spoleÄenský model urÄen také pro export?
Je to složitÄjÅ¡Ã. SovÄtský svaz chtÄl v té dobÄ vyrobit z ovládaných zemà repliky sebe sama. Ale ÄÃna napÅÃklad nechce pÅivést komunistickou stranu k moci v Rakousku. SpÃÅ¡e se snažà vybudovat asymetrický vztah, vztah moci založený na ekonomických a technologických závislostech. ÅÃká se, že je jednoduÅ¡e pÅÃliÅ¡ nákladné, aby se závislé zemÄ oddÄlily od ÄÃny a jejÃho vlivu. Nová studená válka se vede podle hesla: ÅeknÄte mi, kdo je váš poskytovatel 5G, a já vám Åeknu, na které stranÄ jste.
ÄÃÅané hodnÄ tolerujÃ, ale kritiku vůbec ne. Každý, kdo se odvážÃ, bude pÅÃsnÄ potrestán, dokonce i mÄstské samosprávy v NÄmecku nebo v Äeské republice jsou okamžitÄ sankcionovány za sympatie ke svobodÄ Tibetu. ÄÃÅané ÅÃkajÃ: âNechceme vás mÄnit.â ChtÄjà vÅ¡ak umlÄet naÅ¡Ã kritiku â a tÃm nás zmÄnit.
Polarizace mezi USA a ÄÃnou znepokojila Evropskou unii. Ta nynà musà pÅemýšlet o svých vlastnÃch pozicÃch.
Od konce studené války ponechala EU západnà geopolitickou moc plnÄ na Washingtonu. Starala se o ekonomiku, nové trhy a jejich růst. Joschka Fischer kdysi Åekl: Amerika je mocnost, EU zkuÅ¡enost. Ale nedostatek energie může způsobit, že tato zkuÅ¡enost je frustrujÃcÃ. To je patrné nynà v dobÄ, kdy se USA odvracejà od Evropy. covid-19 také úÄinnÄ ukázal Evropanům, že jsou na svÄtÄ sami. Mnoho obÄanů si toho vÅ¡imlo. A aÄkoli EU nebyla schopna v pandemii dosáhnout mnoho, 70 % jejÃch obÄanů prosazuje silnÄjÅ¡Ã roli EU a vÄtÅ¡Ã spolupráci v rámci Unie.
Kontinent vÅ¡ak zároveÅ kÅižujà hluboké pÅÃkopy. Ze severu na jih a z východu na západ.
To souhlasÃ, EU sice nenà žádné spoleÄenstvà hodnot, ale je spoleÄenstvÃm osudu. Jsou to vnÄjÅ¡Ã hrozby, které jà držà pohromadÄ. Nelze pÅeceÅovat vnitÅnà rozpory mezi východnà a západnà Evropou. SkuteÄné rozdÃly na východÄ spoÄÃvajà v rozdÃlu mezi mÄstskými, liberálnÃmi a venkovskými konzervativnÃmi regiony. Ukazujà to také volby ve mÄstech jako VarÅ¡ava, BudapeÅ¡Å¥ a Praha. A kromÄ MaÄarska majà liberálové velkou Å¡anci na návrat ve vÅ¡ech zemÃch.
Orbánův projekt zmÄnit Evropu pomocà neliberálnà a populistické vlny selhal
NÄmecká kancléÅka je Äasto zmiÅována jako protipól a protihráÄka Orbána.
Koronavirus jà politicky pÅivedl zpÄt k životu. A jak! Dokázala dokonce zmÄnit konsenzus nÄmecké finanÄnà politiky: Äerná nula již nenà tabu. NÄmecku se po pádu zdi daÅilo. Tak dobÅe, že dlouho ignorovalo, že svÄt kolem se zásadnÄ zmÄnil. Merkelová si dlouho myslela, že Trump je jen pracovnà úraz. Hájila status quo, když už neexistoval. Krize koronaviru to zmÄnila. Nynà BerlÃn dokonce podporuje sdÃlenà dluhů.
Merkelová vÅ¡ak z pódia brzy odstoupÃ.
NÄmecko může uplatnit celoevropský vliv jen jako stÅednÄ velká mocnost. Tuto moc využilo vytvoÅenÃm kompromisu pro evropský fond pro rekonstrukci mezi jižany a âhospodárnou ÄtyÅkouâ. Merkelová tak vytvoÅila politické dÄdictvÃ, které jejà nástupce nebude moci ignorovat. Dosáhla toho, co zvládne jen nÄkolik státnÃků: âmerkelismusâ bude existovat i bez Merkelové.
Ãpadek USA a vzestup ÄÃny pÅinášà na mnoha mÃstech pohyb ve státnÃch strukturách. Najednou zÃskávajà vliv a váhu lokálnà mocnosti jako Indie, Jižnà Korea, Rusko nebo Turecko. Co to znamená pro válku a mÃr?
ZůstaÅme v EvropÄ. Na okraji EU jsou aktivnà dvÄ mocnosti, které si obÄas navzájem pÅekážejÃ: Rusko a Turecko. Rusko se snažà upevnit svou moc v postsovÄtském prostoru, ale v tuto chvÃli se mu nedaÅÃ. V BÄlorusku chce zajistit, aby byl LukaÅ¡enko nahrazen nÄkým z opozice, kterou kontroluje.  ObtÞnÄjÅ¡Ã je pÅedpovÃdat vývoj na UkrajinÄ, kde vládne patová situace. Ve StÅednà Asii se starajà Rusové a ÄÃÅané o to, aby Západ zůstal mimo nÃ. A na jižnÃm Kavkaze Moskva Äelà skuteÄnosti, že Turecko jako spojenec Ãzerbájdžánu spoluurÄuje budoucnost regionu jako rovný s rovným. VÅ¡echny tyto konflikty zatÄžujà Putina. Vnitropoliticky mu sotva pÅinesou nÄjaké body. Naopak, mnoho Rusů požaduje, aby se staral o vnitÅnà vývoj.
V Turecku je to jiné, Erdoganova riziková politika se mu doma vyplácÃ.
Ano, Erdoganova zahraniÄnà politická dobrodružstvà zakrývá vnitÅnà rozdÃly a napÄtÃ. Od Arabského jara se dÃvá na své okolà podle staré mapy Osmanské ÅÃÅ¡e. Zdá se, že prvnà svÄtová válka jeÅ¡tÄ neskonÄila. ZemÄ je ale ekonomicky kÅehká. Turecko stále vyvážà nestabilitu do okolnÃch zemÃ. Mohlo by se ale stát, že najednou bude epicentrem nestability samo Turecko.
Co to znamená pro Evropu?
EU má tÃm dvojà problém. Rusko i Turecko se etablovaly jako ústÅednà mocnosti a konkurenti; Turci ofenzivnÄ, Rusové defenzivnÄ. Na EvropÄ je, aby zajistila stabilitu na svých problémových vnÄjÅ¡Ãch hranicÃch. Jedná se o nový a neznámý úkol. Evropa se již nemůže držet transatlantické osy. Amerika je daleko. Nynà se musà postavit na vlastnà nohy â a nauÄit se chodit.
Bulharský politolog Ivan Krastev se narodil v roce 1965 a je pÅedsedou Centra pro liberálnà strategie v Sofii a stálým spolupracovnÃkem Ãstavu pro humanitnà vÄdy ve VÃdni. Vydal Åadu vysoce uznávaných knih, mimo jiné spoleÄnÄ se Stephenem Holmesem pojednánà o konci americké éry SvÄtlo, které zhaslo. ZúÄtovánÃ.
Ãvodnà foto: President Trump Holds a News Conference on the Coronavirus, by The White House, zdroj: Neuer Zürcher Zeitung, pÅeklad: Bohumil ÅeÅicha
Nezávislý internetový magazÃn se zamÄÅenÃm na geopolitiku, kulturu, sociálnà oblasti a technologie. Jsme ve virtuálnÃm éteru od záÅà 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z územà Evropy, Asie a Severnà Ameriky. ZajÃmá nás vÅ¡e nové.