Může se zdát, že Putin ovládá ruský stát osobně. Realita je mnohem nebezpečnější.

Alexej NAVALNYJ, známý kritik Kremlu, se v současné době léčí v Německu poté, co vážně onemocněl během letu ze sibiřského města Tomsk do Moskvy. Jeho spolupracovníci, kteří cestovali s ním, tvrdí, že byl otráven. Pravděpodobně čajem v letištním salonku před odletem. Přestože Navalnyj není jediným ruským prodemokratickým aktivistou, je jednoznačně důležitou opoziční silou. Podezření na otravu, které ohromilo pozorovatele a zároveň splnilo dlouhodobé obavy, osvětluje systém, který je příliš často zobrazovaný jako centralizovaný monolit pod osobní kontrolou Vladimíra Putina. Realita je složitější – a mnohem nebezpečnější.

Aktivista s přesahem

Navalnyj je stejnou mírou aktivista, investigativní novinář a politik. Jeho Protikorupční nadace vypracovala desítky zpráv podrobně popisujících majetkové poměry ruské politické elity, které byly mnohokrát shlédnuty na YouTube a přivedly do ulic celé země desítky tisíc protestujících lidí. Dohlížel také na řadu projektů, které pomáhají obyčejným Rusům čelit politickému systému. Nejnovějším je systém „inteligentního hlasování“, který strategicky koordinuje hlasy opozičně naladěných jednotlivců ve specifických volebních obvodech, aby porazili režimem podporované kandidáty. První hodnocení platformy naznačuje, že v regionálních volbách v roce 2019 fungovala dobře. Kromě těchto projektů vede Navalnyj volební kampaně v západním stylu, založené na crowdfundingu a armádě nadšených dobrovolníků. V roce 2013 obsadil druhé místo v prvních volbách do moskevské radnice po deseti letech. V roce 2018 byl z pochybných důvodů vyloučen z prezidentských voleb, přestože otevřel plně funkční kanceláře volebních štábů ve všech regionech Ruska.

Navalného dlouhá a velmi veřejná kariéra coby kritika Kremlu přiměla některé k zamyšlení: jak může dělat to, co dělá, a přesto je naživu? Aktivisté na Sibiři se ho na to očividně zeptali předtím, než onemocněl.

Otravy nejen Navalného

K obavám o bezpečnost Navalného existují legitimní důvody. Loni v létě se u něj objevily příznaky podobné otravě a v roce 2017 mu do obličeje nalili chemické barvivo, které mu způsobilo trvalé poškození jednoho oka. Aktivista Vladimir Kara-Murza, který loboval za sankce proti Rusku, přežil zjevné pokusy o otrávení v letech 2015 a 2017. Známá investigativní novinářka Anna Politkovskaja přežila pokus o vraždu jedem v roce 2004 (také onemocněla během vnitrostátního letu) a o dva roky později ji zastřelili v domě, kde bydlela. A dalších příkladů je spousta.

Široce prezentované příběhy o Rusku jsou založeny na myšlence, že PUTIN sedí na vrcholu vysoce centralizovaného systému, který osobně ovládá. Avšak byť je Putin jednoznačně nejdůležitějším aktérem rozhodovacího procesu v zemi, politický systém není jeho osobním dobře naolejovaným strojem. Systém má místo toho řadu provozních principů – tím hlavním mezi nimi je nedostatečná úroveň právního státu – a jakousi zvrácenou odpovědnost, které někdy vedou k výsledkům, jež nejsou zrovna optimální pro Kreml.

Důkazy toho často vidíme během voleb, kdy některé regiony v Rusku hlásí oficiální výsledky, které jsou víc než nedůvěryhodné, protože se členové místních volebních komisí snaží potěšit své nadřízené zajištěním dobrých volebních výsledků prorežimních kandidátů. Problém vězí samozřejmě v tom, že i když tyto výsledky splní svou úlohu, zpochybňují legitimitu voleb a poskytují munici kritikům.

Někdy také vidíme, jak se herci na periferii systému snaží nezávisle jednat jménem Kremlu. Boris Němcov, místopředseda vlády v době vlády Borise Jelcina a dlouholetý kritik Putina, byl v roce 2015 zavražděn kousek od Kremlu. Vraždu, která hluboce šokovala RUSKO, nakonec přisoudili skupině najatých zabijáků. Jeho rodina i mnozí jiní jsou však přesvědčeni, že vraždu nařídil Ramzan Kadyrov, prezident autonomní Čečenské republiky, který má úzký vztah s Putinem.

Případ Golunov

Novináři a kritici se mohou také dostat do problémů, které mají málo společného s Kremlem, ale ukazují, jak lze zkorumpovanou mašinérii státu použít proti téměř každému. Minulé léto byl moskevský novinář Ivan Golunov zatčen za držení drog. Zinscenovaná obvinění s pochybnými důkazy nejsou v Rusku, kde dosahuje míra zproštění obžaloby v trestních případech pouhých 0,25%, nijak neobvyklá. Golunovův případ, který vyvolal velké protesty a nakonec byl zamítnut, byl pravděpodobně výsledkem sporu mezi místními politiky, ale vzbudil pro systém nežádoucí negativní pozornost v době, kdy se úřady v hlavním městě snažily vést tvrdou volební kampaň.

Tyto příklady a mnoho dalších komplikují široce pojaté představy o tom, jak je Rusko ovládáno, a také naznačují, že země je pro oponenty nebezpečnější, než bychom mohli předpokládat.

Mají vše pod kontrolou?

Téhož dne, kdy byl Navalnyj letecky převezen do Německa, vyšel v ruských novinách článek, který podrobně popisuje, jak důkladně byl sledován během své cesty na Sibiř. Vypadá to tak, že zdrojem článku jsou bezpečnostní služby. Popisuje, jak obtížné by bylo aktivistu otrávit: Navalnyj neplatí svými vlastními kreditními kartami, nezveřejňuje svůj program a jeho zaměstnanci rezervují různé hotelové pokoje. Společně s nepodloženými zvěstmi o Navalného alkoholismu, užívání drog a nerovnováze cukru v krvi, které začaly koncem minulého týdne cirkulovat z prorežimních zdrojů, zpráva o sledování naznačuje, že Kreml tvrdě pracuje na tom, aby ukázal, že nemá nic společného s jeho nemocí.

Navalnyj je sice trnem v patě Kremlu, ale jeho smrt by jistě pozvedla opozici. Toto je pravděpodobně poslední věc, kterou by režim chtěl v době, kdy je Bělorusko, nejbližší soused Ruska, zapleteno do protirežimních protestů a v dálněvýchodním regionu Chabarovsku také již dva měsíce probíhají masové protesty. A navzdory tomu, co by Kreml pravděpodobně chtěl, Navalnyj je vážně nemocný.

[wc_spacing size=”10px”] Zdroj: The Guardian: https://bit.ly/2YFN9s9, Úvodní foto: Alexey_Navalny_(2007)_Alexey Yushenkov, Překlad: Robert Nerpas [wc_spacing size=”40px”]