Vliv Číny na Evropu bude i nadále růst


Úvodní foto: Hong-Kong protest 16 June 2019, by VOA, (c)Wikimedia Commons

Hongkongská vláda zavádí nouzové zákonodárství. Po zákazu zahalování obličeje by mohla následovat blokáda internetu, obává se aktivistka Glacier Kwong. V rozhovoru pro časopis Cicero varuje německou vládu před tím, že Hongkong by mohl být pouze začátkem čínské expanze.

Paní Kwong, jste v neustálém kontaktu s mnoha lidmi v Hongkongu. Jaká je současná situace ve městě?

Glacier Kwong, by 湯惠芸
Glacier Kwong, by 湯惠芸

Před krátkým časem vydala hongkongská vláda v rámci stavu nouze zákon, že se nesmí nosit žádné masky. Ale jde to ještě dále. Vláda by nyní mohla s odkazem na stav nouze schválit jakýkoli parlamentní zákon. Mohla by vypnout internet nebo začít zabavovat osobní věci.

Proč se soustřeďuje vláda nejprve na tento zákon o zákazu zahalování obličeje?
Myslím si, že vláda chce testovat, jak bude obyvatelstvo na tento zákon reagovat, aby pak mohla rozhodnout, jaké by mohly být příští kroky. Stále se bojí, že by přijala opatření, která by mohla poškodit ekonomiku. Proto nebude nejprve blokovat internet. Globálně orientovaní obyvatelé a podnikatelé Hongkongu by to sotva tolerovali.

Ale co chce vládat zákazem zahalování dosáhnout?
Chce lidem zabránit, aby nadále vycházeli do ulic. Vláda tímto opatřením necílí na menšinu, která prosazuje násilí a hází Molotovovy koktejly, neboť tito lidé budou tak jako tak chodit do ulic v maskách. Jednoduše proto, že jsou připraveni riskovat. Ale právě ti, kteří mírně a pokojně demonstrují – a to je ta převládající většina – se chrání maskou. Protože mají strach.

Před čím mají strach?
Konkrétně se obávají, že budou identifikováni a poté v každém ohledu znevýhodněni. Mají také strach před represemi, které by se mohly dotknout i jejich rodinných příslušníků. Strach z čínského sledovacího aparátu je reálný. Nemáme již žádný důvod věřit hongkongské policii. A kromě toho, proti slznému plynu nepomáhá nic jiného než maska, i když jen ve formě plaveckých brýlí. Záměrem je úmyslně snížit počet demonstrantů, aby se snadněji zatýkalo.

Objevuje se čím dál více zpráv o lidech, kteří z Hongkongu utíkají. Neohrožuje to existenci vašeho hnutí?
Někteří Hongkong skutečně opustili a odjeli například na Tchaj-wan. A pravděpodobně se navzdory veškerému hněvu na vládu nevrátí. V mém okruhu známých není mnoho těch, kteří by se cítili nuceni opustit Hongkong. To, že byl nyní zaveden zákon o nouzovém stavu, znamená pravý opak: už není cesty zpět. Máme jen možnost za naši demokracii bojovat.

Někdy to znamená dostat se do nebezpečí života. 18letý demonstrant byl před několika dny postřelen policistou. Víte, jak se mu vede?
Střela byla vypálena zblízka a jen těsně minula srdce mladíka. Přežil, ale stále ještě leží v kritickém stavu v nemocnici. Hongkongská polici nasadila 1. října více jak 1.400 krát slzný plyn a vypálila více jak 1 000 gumových střel. Šestkrát použila dokonce ostré náboje. Možná si dokážete představit, jak jsou lidé nyní rozhněvaní, když vidí tolik zraněných a těžce zraněných. Vláda čím dál více tlačí lidi do bodu, z něhož už není cesty zpět.

Jak by tedy mohla vláda snížit napětí?
V žádném případě ne tím, že se Carrie Lamová opakovaně dopouští stále stejných chyb.  Poté, co před 4 měsíci plánovala zákon o vydávání a viděla, jaké tím spustila milionové protesty, je zcela nepochopitelné, že i nadále dělá totéž a jde ještě dále. Ona nenaslouchá lidem a také k nim nemluví. Nevíme, co plánuje na příště. Ale v tomto momentě jsou zase stovky tisíc lidí na ulici, krátce po oznámení zákona o nouzovém stavu. Nikdo jim nepřikázal, aby vyšli do ulic. Prostě to dělají.

Čínský prezident Si Ťin-pching ve svém projevu k 70. výročí vzniku lidové republiky zdůraznil, že se chce držet zásady „jedna země, dva systémy“. Věříte mu?
Ne. „Jedna země, dva systémy“ již nyní neexistuje. Je jasné, že hongkongská vláda je loutkou pekingské vlády.

Jak optimistická jste, pokud jde o možnost výhry demokracie nad čínskou mocností?
V této době nemám žádnou naději. Ale věřím tomu, že vše děláme absolutně správně. Podíváme-li se na světovou historii, diktatury po určité době vždy padly. Na to sázím. V to věřím. Neboť to, co děláme my, je správné. A budeme úspěšní. I když to vypadá, že momentálně už není žádná naděje.

Věříte, že se Vám podaří dosáhnout toho, aby vaše protesty i nadále zůstaly pokojné?
To skutečně závisí na tom, jak bude vláda nyní jednat. Když se Čína rozhodne nechat vpochodovat do Hongkongu armádu, pak nevěřím, že ještě bude nějaká možnost pro mír. Pokud se Čína rozhodne nechat zaútočit v Hongkongu armádu, pak nevěřím, že existuje možnost pro mír. Většina občanů Hongkongu chce mír, nic jiného než to. Za to nese zodpovědnost policie a vláda. Když budou lidi dále tlačit do kouta, nebudou již vidět žádnou možnost, než se bouřit. Ale velmi doufám, že protesty budou i nadále pokojné, protože už nechci vidět jediného zraněného občana Hongkongu.

Jakou máte vy a vaše hnutí mezinárodní podporu?
Jsou to jen neupřímná slova chvály. Německý spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier blahopřál 1. října čínské vládě v dopise k 70. výročí vzniku lidové republiky. Zdůraznil, jaké máte skvělé vztahy. Takové chování posiluje u čínské vlády dojem, že si může dělat, cokoli chce, že je jedno, jaká lidská práva bude ignorovat. Že také skutečně nebude nikoho zajímat, když bude zaveden výjimečný stav. Když jsem se o tom dozvěděla ze zpráv, byla jsem hodně zklamaná.

Co požadujete?
Svět musí konečně začít vystupovat proti čínské politice. Neboť zítra již nepůjde o Hongkong, ale o celé části světa. Čína se nepřestane roztahovat. Jak hospodářsky, tak politicky se pořád bude snažit získávat vliv. Přes koncerny jako Huawei, nebo přes investice v Evropě. Čínský vliv na Evropu bude stále větší. Náš boj není jen bojem za Hongkong. Je to boj za lidská práva a demokratické hodnoty. Svět, a právě konkrétně Německo, by měl jednoznačně dělat víc. Čína se nachází uprostřed obchodní války a nemůže si dovolit ztratit všechny spojence. Čas je tedy více než výhodný.

Evropa by měla čínské aktivistce Glacier Kwong naslouchat. Mladí lidé v Honkongu bojují i za mladé lidi v České republice, kde chce současné vedení také vládnout neomezeně. Čína se díky nepředvídavosti Západu stala imperialistickou říší, která chce expandovat a prakticky zahltit svými výrobky především Evropu, nejprve ji hospodářsky ovládnout, a poté politicky ovlivnit. K tomu potřebuje „hedvábnou stezku“, aby zpět především vozila vyspělé technologie a suroviny, které rabuje po celém světě. Čínští rudí draci prohlásili, že chtějí současný systém udržet minimálně dalších sto let. Jeden z vůdců z povstání na Náměstí nebeského klidu v Pekingu v červnu 1989, Čou Feng-suo, to řekl lapidárně: „Čínská komunistická strana se roztahuje jako zhoubný nádor.“ Před časem tehdejší vlivný předák Čínského střediska pro výzkum mládeže a dospívajících Wang Siao-tung světu sdělil: „Dnešní vůdci Číny jsou v podstatě správci země, ale po nich nastoupí dnešní studenti. Čína povýší své národní zájmy na globální úroveň, což bude mít vliv nejen na naše bezprostřední sousedy, ale na celý svět. Čína musí nabýt schopnost hájit tyto zájmy,“

The following two tabs change content below.
Bohumil Řeřicha

Bohumil Řeřicha

Jeden z prvních redaktorů FreeMagOne, Evropan, humanista. Angažuje se v akcích Kruhu přátel česko-německého porozumění, přítel Lidic.