Rusko útočí na americký systém zevnitř

[wc_spacing size=”40px”] Zdroj: Natasha Bertrand, The Atlantic, Úvodní fotografie: U.S. Court of Claims, Library of Congress Překlad: Robert Nerpas [wc_spacing size=”10px”]

Nové důkazy zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera ukazují, jak využívá federální soudy proti svým protivníkům.

Nová soudní podání, předložená nedávno zvláštním vyšetřovatelem Robertem Muellerem, ukázala, že ruská trollí farma, která je v současné době předmětem právní bitvy kvůli jejímu údajnému zasahování do voleb v roce 2016, pravděpodobně koncem loňského roku rozjela další dezinformační kampaň, zaměřenou tentokrát proti samotnému Millerovi.

Z podání vyplývá, že kancelář zvláštního vyšetřovatele předložila advokátům, zastupujícím firmu Concord Management and Consulting, více než milion stránek dokumentů, získaných během vyšetřování. Firma je obviněna z financování trollí farmy, známé jako Internet Research Agency. Někdo propojen s Concordem však údajně manipuloval s dokumenty a poskytl je ům v naději, že si na jejich základě budou lidé myslet, že Muellerovy důkazy proti trollí farmě a jejich majitelům jsou nedostatečné. Tato taktika zjevně nepřesvědčila nikoho, spíše se ukázala jako ještě další příklad toho, jak Rusko využívá americký právní systém k podkopávání svých zahraničních rivalů.

Loni jsem podrobně popsala, jak si Rusko uvědomilo, jak využívat americké imigrační soudy a mezinárodní zatykače Interpolu k obtěžování, a dokonce i zadržování svých nepřátel. Ale tím to nekončí. Odborníci tvrdí, že kremelská generalita se zaměřila na své protivníky a další osoby, proti kterým mají vý, a to tak, že využívá americké soudy k předkládání neopodstatněných nároků a neoprávněných žalob cestou „navenek legitimních soudních sporů,“ uvedl Anders Aslund, stálý spolupracovník Atlantic Council. V letech 1991 – 1994 pracoval jako ekonomický poradce ruské vlády. Aslund zdůrazňuje, že představitelé Kremlu to dělají nejenom proto, aby neustále udržovali při životě globální obtěžující kampaně proti těm, koho vnímají jako své nepřátele, ale také proto, aby „výrazně snížili váhu obvinění na adresu ruského státu kvůli porušování práv osob a podniků, které jsou Kremlu nepohodlné.“

Když Mueller v únoru 2018 obvinil Concord a další dvě právnické osoby a 13 ruských občanů, údajně napojených na Internet Research Agency, vypadalo velmi nepravděpodobně, že obžaloba by vedla k soudu, protože Rusové nemohou být vydaní do Spojených států. Avšak Concord pro boj s Muellerem neočekávaně najal americkou právnickou firmu Reed Smith s vynikajícími konexemi a tvrdil, že obvinění by mělo být zrušeno, protože zvláštní vyšetřovatel byl jmenován nezákonně. Soudce Dabney Friedrich dvakrát odmítl zamítnout projednávání případu a nedávno ostře kritizoval americké právníky Concordu za to, že předložili „neprofesionální, nevhodné a neschopně připravené“ soudní podání; a právní bitva zuří dál.

Dle Muellerova nedávného podání to dnes vypadá, že se neidentifikovaní aktéři působící z Ruska snažili ovlivňovat proces vyšetřování v  ve prospěch Concordu. Více než 1.000 souborů na webových stránkách, na kterých byly umístěny uniklé dokumenty, „odpovídaly těm, které byly výsledkem vyšetřování,“ uvedl zvláštní vyšetřovatel. Podle Muellera byly dokumenty publikovány z počítače s ruskou IP adresou a kdokoli je zveřejnil, měl evidentně „přístup k přinejmenším některým výsledkům vládního vyšetřování, neoznačených nálepkou přísně tajných“. Zamíchané mezi nimi však byly také padělané dokumenty, zřejmě ve snaze obvinit Muellera z toho, že označil některé americké webové stránky a facebookové profily, jako např. Occupy Democrats, za ruské dezinformační operace. Autoři webových stránek také vložili falešné dokumenty do složek s jedinečnými názvy, které znají pouze ti, kdo má přístup k vyšetřování, a označili je jako souhrn důkazů Muellera „ v zřejmé snaze diskreditovat vyšetřování,“ uvedl zvláštní vyšetřovatel.

V následném prohlášení kancelář Reed Smith odmítla odpovědnost za tuto manipulaci a uvedla, že dotčená data vložila na stránky třetí strana, která pracovala pro společnost Concord,  a tato data nikdy nebyla uložena ve vnitřních počítačových systémech společnosti Reed Smith. „Společnost Reed Smith a její právníci v tomto případě vždy dodržovali ochranný řád,“ uvedla firma. Advokát Reed Smith, který zastupuje Concord, se k případu odmítl vyjádřit.

Již v říjnu loňského roku odborníci v oblasti práva a národní bezpečnosti vyjádřili ve zpravodajství ABC News obavy, že ruská vláda se konkrétně v případu Concord pokouší využít Muellerovo vyšetřování ve „spamovací“ strategii, která má přimět Muellera k zastavení vyšetřování, aby tak zabránil zveřejnění citlivých informací o národní bezpečnosti USA. Washingtonský advokát Mark Zaid, specializující se na zákony o národní bezpečnosti, uvedl, že vnímá poslední události spojené s Concordem a podvodnými webovými stránkami „jako součást konzistentní strategie Rusů, která hatí, zdržuje a staví překážky do cesty Muellerovu vyšetřování.“ „Jeden si říká, zdali soudní obvinění Rusů stojí za tyto obtíže a za tyto současné problémy,“, říká Zaid, „a to zejména vzhledem k tomu, že uvěznění kteréhokoli pachatele je nepravděpodobné.“

Ale případ Concord je jen dalším příkladem tohoto jevu – a „pomáhá odhalit záměrné úsilí Rusů neustále napadat naše demokratické systémy,” dodává.

V roce podala ruská státní Pojišťovna pro pojištění vkladů (DIA) dvě žádosti o soudní pomoc od federálních soudů v New Yorku a Massachusetts ve snaze získat výsledky vyšetřování dvou bývalých akcionářů soukromé společnosti Probusinessbank, Sergeje Leontieva a Alexandra Železniaka. Oba v té době již žili v USA, což však nebránilo DIA, aby je pronásledovala přes americké soudy. Leontiev se dostal do sporu s Vladimirem Putinem, když se jedna z dceřiných společností banky pokusila vydat „Navalného kartu“ – debetní kartu, která by věnovala jisté procento z transakcí protikorupční organizaci vedené ruským disidentem Alexejem Navalným. Centrální banka Ruska zrušila krátce poté společnosti Probusinessbank provozní licenci a přinutila ji k podání žádosti o bankrot, byť ještě před dvěma měsíci banku označila za finančně zdravou. DIA byla v roce jmenována dočasným správcem a likvidátorem Probusinessbank a okamžitě začala rozdělovat její majetky do institucí spřátelených s Kremlem, jako je např. B & N Bank.

Když Leontiev v roce 2017 požádal o zrušení předvolání k federálnímu soudu a případu proti němu – s argumentem, že celá byla zorganizována Andrejem Pavlovem a Viktorem Grinem, dvěma ruskými agenty spadajícími pod na základě Magnického zákona, soud jeho žádost zamítl. V jeho stanovisku se uvádělo, že „soude nebyl slepý k tvrzením Leontieva, že požadované vyšetřování je určeno pro jiné řízení nebo nepřípustné účely,“ a vyjádřil obavy „nad legitimitou těchto žádostí“, které ještě „zvyšuje zapojení dvou sankcionovaných osob.“ Navzdory všem těmto výhradám soud rozhodl proti Leontievovi z toho směšného důvodu, že pouze chce pomoci vyšetřování v „základním sporu“… „před cizím tribunálem“. Když Leontievovi právníci žádali, aby dokumenty z vyšetřování nebyly poskytnuty žádnému subjektu, s nímž je spojen Pavlov, právníci DIA to odmítli. „Stejná parta ruských operativců, kterých se kvůli jejich podílu na aféře Magnického týkají sankce americké vlády, se nyní pokouší využít západních institucí včetně amerického soudního systému a Interpolu, aby pomohli jejich zkorumpované pronásledování pana Leontieva a dalších, a to pod krytím legitimních soudů a institucí,“ uvedl Bob Weigel, vedoucí právní poradce Leontieva v tomto případu.

Michelle Estlundová, trestní obhájkyně, která se specializuje na mezinárodní trestní stíhání a politicky motivované stíhání, mi loni řekla, že problém je v tom, že zatímco americké soudy pracují v dobré víře, aby pomáhaly ruským úřadům, ruské soudy takto často nefungují. „Naše soudy se chovají, jakoby fungovaly na stejném hřišti jako Rusové,“ říká Estlundová. „Ale oni nefungují. Systém je tam úplně jiný než ten náš. A když naše soudy správně reagují na to, co se zdá být legálně schválenou žádostí o pomoc při vyšetřování, často to, co dělají, napomáhá extrémně zkorumpovaným soudním řízením.“ Další právník, který velmi pozorně sleduje tento fenomén, avšak jeho jméno neuvádíme, protože nemá povoleno mluvit s tiskem, potvrzuje hodnocení Estlundové. „Rusové zjistili, jak tohle zneužívat ve svůj prospěch,“ říká. „Máme tu fantastický systém spravedlnosti, který není vybaven pro to, aby řešil nejustiční otázky typu ‘snaží se tento soudce zneužívat celý náš soudní systém?‘“

Tento problém se opět objevil před dvěma měsíci, kdy soud v jižním okrsku New Yorku uvolnil obžalobu proti ruské právničce Natalii Veselnické. Podle prokurátorů se Veselnická pokusila zabránit vyšetřování jejího klienta, společnosti Prevezon, založené spojencem Kremlu, který byl obviněn z praní milionů ukradených ruským daňovým poplatníkům přes nákupy nemovitostí na Manhattanu. Jak uvedla obžaloba, Veselnická tajně spolupracovala s ruskou vládou na návrhu dokumentu, který byl vydáván za nezávislý posudek ruských státních zástupců, dle kterého nenesl Prevezon na praní špinavých peněz žádnou vinu. Dle manhattanského státního zástupce Geoffrey Bermana byl tento dokument poté podán na federálním soudu ve snaze o „ovlivnění výsledku“ soudního sporu, vedeného proti Prevezonu federálními prokurátory. Tento komplot ohrožuje „schopnost našich soudů a naší vlády zajistit, aby byla dosažena spravedlnost,“ říká. A i v tomto případě to zafungovalo: na základě podvodného dokumentu soud rozhodl o zamítnutí návrhu vlády Spojených států na souhrnný rozsudek proti Prevezonu.

Pokud jde o samotného Muellera, vypadá to tak, že pokus zneužít právní proces Rusy, propojenými s Concordem (vlastní jej Jevgenij Prigožin, kterému často přezdívají Putinův šéfkuchař) předpokládal: v červnu 2018 požádal soudce Friedricha o ochranné opatření, které by zabránilo právníkům Concordu sdílet jakékoliv dokumenty z vyšetřování s Rusy vyjmenovanými v obžalobě proti trollí farmě, a také s dalšími cizinci, například právníky působícími mimo USA. Pokud by se údaje dostaly mimo americké právnické firmy, uvedl Mueller, „osoby v zahraničí toho mohou využít a pokusit se o získání citlivých materiálů jako součástí špionážního shromažďování informací.“ Podvodná webová stránka, jež měla za cíl zdiskreditovat vyšetřování, z velké části selhala, ale nepochybně prokázala Muellerovu předvídavost.