Přestože k odchodu Velké Británie může dojít již za dva měsíce, občané EU v Británii a Britové v EU stále neví, jak to s nimi bude dál. Je to lidská tragédie a politická ostuda.
Brexit je politická hra a někdy je zcela úsměvné sledovat, jak je londýnská Dolní sněmovna rozhádaná a rozhněvaná. Přitom upadlo do zapomenutí, že brexit zasáhl reálně do života velkého množství lidí. Týká se to především asi 3,6 milionu občanů EU, kteří žijí ve Velké Britanii, ale také kolem 1,2 milionu Britů, žijících v zemích EU. Osud skoro 5 milionů občanek a občanů v chaosu brexitu je lidská tragédie. A jak s nimi politika zachází ve Velké Británii, ale také v zbytku Evropy, je zahanbující. Dva měsíce před rozchodem jejich národů stále ještě netuší, jak to bude s jejich občanskými právy. Když skutečně nedojde k žádnému sjednocení mezi Evropskou unií a Velkou Británií, hrozí jim pád do nejistoty. Otázka za otázkou: jak to bude s jejich povolením k pobytu, jak s pracovním povolením? Budou mít přístup k zdravotnímu systému nebo pojištění v nezaměstnanosti? Co se stane s již dosaženými nároky na důchod? Bude nadále uznáváno ukončení studia a odborné vzdělání? Platí ještě řidičský průkaz? Smí Brit, který bydlí v Mnichově a provozuje svůj obchod, nadále provozovat jeho filiálku v Rakousku? Bude se moci těch skoro 80.000 Poláků ve Velké Británii, z nichž mnozí pracují v sociálních a zdravotnických službách, spolehnout, že nebudou příští nebo přespříští britskou vládou vypovězeni?
Jednota ostatních členů EU je v nebezpečí
Mezitím se ptají v Bruselu, jakou vinu sami nesou na tom, že tento „pochybný“ obchod tak ztroskotal. Od referenda 2016 ležely tyto otázky – a mnohé další – na stole. Při přiměřeném ujednání mezi EU a Velkou Británií by přinejmenším na přechodnou dobu zůstalo vše až do konce roku 2020 nebo 2022 při starém. Odmítnutím v Londýně je nyní všechno opět otevřené. Nejistota se často dotýká lidí, kteří v dobré víře v pravidla EU hledali a našli nový domov. Nyní vidí, že jsou o svá práva oloupeni. Organizace „the3milion“ a „British in Europe“, zastupující zájmy občanů na ostrovech a na kontinentu informují o rostoucím strachu, o psychických problémech až po myšlenky na sebevraždu u svých členů. Mnozí se obávají o svou pracovní budoucnost, jiní o pojištění ve stáří. Mnozí nemají ponětí, zda vůbec budou moci zůstat ve svých domovech.
Vinu na tom nese především vláda v Londýně. Theresa Mayová se již jako ministryně vnitra předvedla změnou přistěhovalecké politiky. Vynalezla tzv. hostile environment, nepřátelsky naladěné okolí, v němž se měli migranti nacházet. Od té doby využívají úředníci každou, i tu nejmenší šanci, aby svým klientům ztížili život. Mayová označila občany EU jednou jako skokany ve frontě, jindy jako tlačící se kolonu uchazečů o povolení k pobytu, s čímž je nutné udělat rázný konec. Vytrvale odmítá setkání s the3million. Ministerstvo vnitra nyní požaduje 65 liber od každého občana EU (děti a mládež platí polovinu) za získání povolení k pobytu. Opozice v Dolní komoře to několikrát označila za ostudu. Při jednání o brexitu využila Mayová ještě nestoudněji otázku práv občanů EU ve Velké Británii jako páku při jednáních. A nyní se opět snaží přimět britský parlament k odsouhlasení svého pochybného obchodu s EU pomocí argumentu, že cizinci v Británii a Britové v EU požadují jistoty ohledně jejich budoucnosti.
Nikdo nenutí partnery na jednáních k tomu, aby rozhodovali o lidských právech 5 milionů lidí teprve poté, co budou zregulovány ostatní oblasti. Mohli by se jednoduše a rychle sjednotit na tom, že život lidí na obou stranách kanálu poběží stejné jako dosud, a to bez ohledu na to, jak se vyřeší otázky hranice s Irskou republikou, vzájemného obchodu a všechny ostatní. Přesto k tomu chybí síla, a to rovněž na straně EU. Také ona by mohla tuto otázku jednostranně rozhodnout, a tím zvýšit tlak na vládu Theresy Mayové. Zodpovědní politici si nezahrávají s životy takového množství lidí.
Jeden z prvních redaktorů FreeMagOne, Evropan, humanista. Angažuje se v akcích Kruhu přátel česko-německého porozumění, přítel Lidic.