Ãvodnà foto: President Wilson before Congress announcing the break in the official relations with Germany, U.S. National Archives and Records Administration, commons.wikimedia.org
NÄmecký publicista a historik Michael Wolffsohn pÅedkládá ÄtenáÅi ve svém nedávném komentáÅi trochu jiný pohled na souÄasný stÅet Donalda Trumpa s NÄmeckem a Evropou.
NÄmecko dlouho profitovalo ze Spojených států, a proto nenà divu, že USA už to nechtÄjà trpÄt. ZmÄna kursu v BÃlém domÄ pÅinesla s sebou konec svÄtovÄ-bezpeÄnostnÃho a hospodáÅsko-politického blaženého stavu v západnà EvropÄ. Ta âodpudiváâ Trumpova medaile má také dvÄ strany: jednu nÄmecko-západoevropskou a jednu americkou. Wolffsohnova teze znÃ: Donald Trump a trumpismus jsou trestem za nÄmecký a západoevropský antiamerikanismus.
Kritický pohled zpÄt
Kulturnà elita Evropy tradiÄnÄ a odjakživa pokládá USA za svou vlastnà filiálku. NadÄasová sÃla hodnoty vyhlášenà nezávislosti Spojených států z roku 1776 je bez evropských koÅenů, od antiky až k ranému novovÄku nemyslitelná. AmeriÄtà zakladatelé vÅ¡ak promysleli evropské myÅ¡lenky práva a pÅirozeného práva do vÄtšà hloubky a realizovali je v dodnes platné ústavÄ z roku 1787.

Svoboda, pÅedevÅ¡Ãm NÄmecka a Francie, byla ve 20. stoletà dvakrát dosažena dÃky Spojeným státům. Bez Ameriky by se nestalo NÄmecko v roce 1918 parlamentnà demokraciÃ, nýbrž zůstalo zatuchlou, malomÄšťáckou, autoritativnà cÃsaÅskou ÅÃÅ¡Ã. Slabé Výmarské republice pomohly Spojené státy na nohy s plánem Dawese a Younga, který zmÃrnil ohromné zatÞenà NÄmecka pováleÄnými reparacemi. NÄmci, neschopni postavit se na vlastnà nohy, klopýtali od roku 1930 do chaosu a od roku 1933 do propasti. V nà zahynulo ve 2. svÄtové válce kolem 65 milionů lidÃ. Å est milionů z nich byli Židé. Bez USA by Hitler tuto válku vyhrál. Bez USA by nebyla žádná západonÄmecká demokracie. Bez amerického leteckého mostu v letech 1948-1949, a pÅestože se americká administrativa J. F. Kennedyho pozdÄ probudila po stavbÄ BerlÃnské zdi 13. srpna 1961, by se byl stal Západnà BerlÃn Äástà NDR.
Bez USA by se Francie ani v roce 1918, ani v roce 1944-45 neosvobodila z jaÅma nÄmeckého obsazenÃ. Marshallův plán umožnil západnà EvropÄ a západnÃmu BerlÃnu nikdy pÅedtÃm nepoznaný blahobyt. V roce 1968 vÅ¡ak francouzský prezident Charles de Gaulle prohlásil, že âevropa nenà žádný protektorát USAâ, což po nÄm opakovala vÄtÅ¡ina jeho následovnÃků. JeÅ¡tÄ ostÅeji vyhrotili dÄlÃcà linii od kvÄtna 1968 novà âlevÃâ ve Francii, NÄmecku a celé EvropÄ. S heslem âUSA-SA-SS!â pÅirovnávali osvoboditele Evropy od nacismu k novým nacistům. Ochranný Å¡tÃt pro NÄmecko a Evropu pÅesto existoval dál. Platili za nÄj lidmi, materiálem a penÄzi AmeriÄané. Když USA, ochranný Å¡tÃt Evropy, chtÄly v ÅÃjnové válce v roce 1973 pomoci Izraeli, svému chránÄnci, blokovala to Brandt-Scheelova vláda. Konflikt mezi USA a Iránem hospodáÅsky využily NÄmecko a západnà Evropa.
PÅÃÅ¡tà episoda, opÄtné spojenà NÄmecka 3. ÅÃjna 1990, by opÄt nebyla možná bez podpory USA. Krátce na to, v lednu 1991, prosily Spojené státy NÄmecko o pomoc ve válce proti diktátoru Saddámovi Husajnovi, podezÅelému z vlastnictvà zbranà hromadného niÄenÃ. Ne, dÄkuji, Åekli kancléŠKohl a ministr zahraniÄà Genscher, sice zdvoÅile, ale velmi jasnÄ. Schröderovo âneâ irácké válce již bylo vysloveno v konfrontaÄnÃm stylu Viléma II. a Donalda Trumpa.
V roce 2002 se Älenské zemÄ nato zavázaly vyÄlenit dvÄ procenta hrubého domácÃho produktu na obranu. Tentýž závazek byl odhlasován v roce 2014. A jak úmluvy dodržovaly? Z NÄmecka pÅiÅ¡lo vzdorovité âneâ, které mezitÃm coby âhomo economicusâ sklÃzelo ovoce záštity a edukace ze strany Spojených států po roce 1945. PÅevýchova zmÄnila bojovného tvrdého âskopÄákaâ v oÄÃch svÄta na sympatického, a proto celosvÄtovÄ oblÃbeného posla mÃru. Také proto se stal svÄtovým mistrem exportu.
Lze se divit, že nejen Trump, ale také miliony AmeriÄanů nepovažujà tyto podmÃnky za zábavné? To, že si NÄmci a západoevropané stÄžujà na tvrdou Trumpovu kartu, rovnÄž nepÅekvapuje. Ten pro západnà Evropu svÄtovÄ-bezpeÄnostnà a hospodáÅsko-politický blažený stav je pryÄ. Máme pocit, že nás Trump týrá. NaÅ¡e svÄdomà je Äisté. DÄkujme Trumpovi, můžeme s nejlepÅ¡Ãm svÄdomÃm na nÄho a jeho základnu, polovinu Ameriky, nadávat. PÅesto nejen polovina, nýbrž celá Amerika již dávno naÅ¡e provokace pÅijala. VÄetnÄ srovnávánà s nacismem, pálenà amerických vlajek, kanonády kamenů na americké domy nebo pouÄovánà o demokracii. Antiamerikanismus patÅà již od dob de Gaulla a od roku 1968 k dobrému tónu v NÄmecku a západnà EvropÄ. AmeriÄtà prezidenti pÅiÅ¡li a odeÅ¡li, antiamerikanismus zůstal. I v dobÄ natolik sympatického a inteligentnÃho, pÅesto bohužel zahraniÄnÄ-politicky neúspÄÅ¡ného Obamy. V roce 2016 v NÄmecku a v EvropÄ demonstrovaly miliony proti plánované dohodÄ o volném obchodu s USA (TTIP), a to nejen kvůli americkým chlorovaným kuÅatům. Dnes si stÄžujeme, že Trump zniÄil volný obchod, byÅ¥ USA zvýšily clo na auta na 2,5 %, zatÃmco Evropská unie na 10 %. Je jedno, jestli jde o Trumpa, Obamu, Bushe starÅ¡Ãho a Bushe mladÅ¡Ãho, Reagana nebo chlorovaná kuÅata â proti Spojeným státům se protestuje a demonstruje skoro vÅ¡ude a stále. OdpovÄdà na iracionálnà a zuÅivé protiamerické akce z NÄmecka a západnà Evropy jsou nynà americké reakce. Jejich jméno je Trump.
Pravdou je, jak kdysi Åekl sovÄtský disident a poté mÃstopÅedseda izraelské vlády Natan SÄaranskij, který strávil 9 let v gulagu a v roce 1986 byl vymÄnÄn za dvojitého Äeskoslovenského agenta Kochera, že tam, kde kvete antiamerikanismus, antisemitismus a antikapitalismus, to nenà se svobodu a demokracià tak jisté. Koneckonců, ty zlé Židy a finanÄnÃky z amerického Wall Street odsuzoval již Marx, sám původem Žid. Antiamerikanismus, antisemitismus a antikapitalismus bujel již v té dobÄ.

Jeden z prvnÃch redaktorů FreeMagOne, Evropan, humanista. Angažuje se v akcÃch Kruhu pÅátel Äesko-nÄmeckého porozumÄnÃ, pÅÃtel Lidic.