Prohlášení provinční organizace Čínské buddhistické asociace (BAC), státního úřadu pro dohled nad buddhismem, vyzvalo k omezení a dokonce zamezení „nezákonného“ šíření tibetského buddhismu v provincii ČE-ťIANG na východě Čínské lidové republiky.
Prohlášení zakazuje mnichům, vyznávajícím TIBETSKý BUDDHISMUS, navštěvovat provincii Če-ťiang s cílem výuky buddhismu a provádění duchovních a dalších rituálů bez souhlasu vlády. Vládní souhlas je také nezbytný pro výuku tibetských buddhistických textů a posvátných knih nebo provádění dalších souvisejících činností v buddhistických centrech, buddhistických sdruženích nebo na buddhistické univerzitě v provincii. Ostatní buddhistické náboženské osobnosti, které chtějí navštívit provincii, aby zde mohly vést náboženské obřady nebo působit jako náboženští instruktoři, musí získat povolení od příslušných poboček BAC a zaregistrovat se na provinčním oddělení pro občanské záležitosti. Musí mít kromě toho povolení k činnosti či provádění náboženských aktivit na místech, kde nejsou povoleny. Náboženská shromáždění pro širokou veřejnost se musí konat na právně registrovaných náboženských místech nebo v lokalitách schválených příslušnými úřady pro náboženské záležitosti na krajské a vyšší úrovni. Samostatný bod v prohlášení přikazuje všem buddhistickým sdružením v provincii učit a vést čínské buddhistické mnichy praktikovat svou víru v čínské buddhistické tradici.
Prohlášení o šesti bodech, vydané 28. listopadu če-tiangskou pobočkou BAC, je adresováno všem pobočkám BAC v provincii a separátně Buddhistické asociace hory Putuo. Obsah prohlášení potvrzuje extrémní podezíravost a paranoiu čínských úřadů ohledně šíření a popularity tibetského buddhismu v širší čínské společnosti.
Přestože prohlášení neuvádí podrobnosti o tom, co vlastně představuje „nezákonné“ šíření tibetského buddhismu, tvrdí, že bylo vydáno „na žádost Úřadu pro náboženské záležitosti provincie Če-ťiang s cílem důsledného provádění základní náboženské politiky Komunistické strany Číny a dalších zákonů a předpisů o náboženských záležitostech a zlepšení náboženské a sociální harmonii.“
Čínští aktivisté v červenci loňského roku zveřejnili informace o pokusu místní úřadů v orgány v Če-ťiangu rozdmýchat nenávist a násilí mezi buddhisty a křesťany. Bylo zjištěno, že místní úřady vysílaly buddhistické mnichy, aby pálili kadidlo a recitovali buddhistické texty a provokovali tak křesťanské věřící, protestující proti vládnímu demoličnímu týmu, který se snažil odstranit kříž ze střechy kostela.
Význam provincie Če-ťiang, která je společně s provincií Ťiang-su centrem čínského buddhismu, nelze přeceňovat. Obě provincie byly dlouho považovány za srdce aktivního vzdělávání čínského buddhismu a jsou hlavními buddhistickými pevnostmi v Číně. Odborníci již delší dobu tvrdí, že v těchto dvou provinciích je shromážděno více buddhistů, a to jak mnichů v klášterech, tak i laiků, než ve většině ostatních provincií dohromady.
Hora Putuo je jedním ze čtyř čínských posvátných buddhistických poutních míst v provincii Če-tiang. Dalšími jsou hora Wu-tchaj v provincii Šan-si, Emej-šan v provincii S'-čchuan, a hora Ťiu-chua v provincii An-chuej. Buddhisté věří, že hora Putuo je domovem Avalókitéšvary, bódhisattvy soucitu. Tibetský duchovní vůdce Jeho Svatost dalajlama je považován za emanaci Buddhy Avalókitéšvary. V roce 1925 navštívil 9. pančhenlama horu Putuo, kde kázal tisícům čínských buddhistických mnichů a provedl rituály posílení, což představuje další důležitou kapitolu působení tibetských buddhistů na čínské věřící. Za nejdůležitější považují buddhisté horu Wu-tchaj, protože je domovem Maňdžušrího, bódhisattvy moudrosti. Přání vykonat pouť na horu Wu-tchaj několikrát vyjádřil i stávající dalajláma.
Nezávislý internetový magazín se zaměřením na geopolitiku, kulturu, sociální oblasti a technologie. Jsme ve virtuálním éteru od září 2015. Spolupracujeme s nezávislými korespondenty z území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Zajímá nás vše nové.